Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Řešení dotazu:
Pokud karta umi nabidnout dva X screeny (:0 a :1), tak je to pak totez co 2 nezavisle graficke karty. Jen se to malinko slozitejc resi v konfiguraku.IMHO tohle umí jen některé Matrox karty (a pro domácí PC pak vyjde levněji koupit 2×NVidia).
Na druhou stranu musis mit stesti a mit nekonfliktni karty.Přesně tak a přidám smutnou zkušenost: to, že se ty karty nesnesou se prakticky nedá zjistit dopředu (maximálně najdete, že ten a ten konkrétní model se s určitou verzí X11 snesl) a pokud se nesnesou, je trochu problém se pak té karty zbavit: na reklamaci to de facto není (protože ta karta evidentně funguje), kvůli HW nekompatibilitě nemusí jít zboží vrátit atd.
8.6.2010 23:25
MaFy | skóre: 24
| blog: kecy
| Praha
Umi to binarni driver nvidia. V konfigu jen nepouzijes rezim TvinView a nepouzijes Xineramu. Pak nabizi 2 screeny. Viz. casty problem s tim ze nekdo nadava ze ma misto jedne velke plochy 2 nezavisle window managery... ZdenekPokud karta umi nabidnout dva X screeny (:0 a :1), tak je to pak totez co 2 nezavisle graficke karty. Jen se to malinko slozitejc resi v konfiguraku.IMHO tohle umí jen některé Matrox karty (a pro domácí PC pak vyjde levněji koupit 2×NVidia).
Pak nabizi 2 screeny.Asi mluvíme o něčem jiném. Pokud jde o 2 screeny, tak je tam IMHO jediný X server (a
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
8.6.2010 09:46
8.6.2010 16:03
9.6.2010 10:20
$DISPLAY má hodnoty :0.0 a :0.1) a je třeba použít ten hnízděný.
Dvě grafické karty nabídnou 2 displeje (čili $DISPLAY má hodnoty :0.0 a :1.0) a poběží tam 2 X servery.
A co se týče právě těch Matroxů, tak ty se myslím tváří jako 2 nezávislé karty (resp. lspci vypíše 2 HW adresy) a stačí jen vytvořit 2×ServerLayout a pustit dva X servery.
Popis MagicTwin je multi-seat, o kterém je celé toto vlákno. Kam směřuje tedy vaše otázka? Pokud chcete komerční řešení pro Linux, včetně podpory, tak učitě jich bude více bež jen Userful Multiplier™ - 1 computer. 10 users..
Zřejmě jsem se zamotal do pojmů. Myslel jsem, že MagicTwin je značka, která označuje řešení pod Windows - tedy komplet tj. hardware a software. V jedné organizaci to mají a koupili to jako celek tj. hotový stroj a ten speciální software.
A mně zajímalo, zdali na tom hardware lze použít Linux.
Recenze sestavy Barbone Hit Plus: dvě duše v jednom těle
MagicTwin - dvojpočítač
Jedná se o značně zastaralou záležitost, viz odkazy výše, Barbone to začal nabízet někdy v roce 2004. Takže už jen z tohoto důvodu je otázka, zda-li na stejném železe pojede i Linux, zbytečná, protože dané železo je morálně zastaralé. Psali, že se jedná o kartu NVidia, takže není důvod proč by na tom nešel rozchodit Linux v režimu multi-seat. Případně není problém tam vrazit jinou grafickou kartu a integrovanou vůbec nepoužít.
Každopádně nevím o žádném rozumném důvodu, proč chtít na zmiňovaném železe provozovat multi-seat s Linuxem, když lze zvolit pro danou věc mnohem lepší sestavu dle vlastního výběru. Nesmíte se na to koukat jako na nějakou HW specialitu, je to SW záležitost, žádný "speciální HW" není třeba.
Díky za odpověď. Linux na tom chodí celkem bez problémů - byla tam napřed Mandriva a nyní Ubuntu - ale samozřejmě na obou monitorech je stejný obraz. Nechci to koupit, už to tam mám :) a zajímala mne reálná možnost využití podobně jako to používají na Windows s tím speciálním softem. A to jsi mi odpověděl. Díky.
Zásadní je pro mne ta myšlenka: "Nesmíte se na to koukat jako na nějakou HW specialitu, je to SW záležitost, ...". Myslel jsem totiž, že ten MagicTwin je nějaký speciální hardware. Ještě více speciální než jen karta, na kterou lze připojit dva monitory.
Oba článkyk znám. Pod prvním diskutuji a druhého jsem přímo autorem :).
http://linuxgazette.net/124/smith.html
Tiskni
Sdílej:
