Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Řešení dotazu:
Pokud karta umi nabidnout dva X screeny (:0 a :1), tak je to pak totez co 2 nezavisle graficke karty. Jen se to malinko slozitejc resi v konfiguraku.IMHO tohle umí jen některé Matrox karty (a pro domácí PC pak vyjde levněji koupit 2×NVidia).
Na druhou stranu musis mit stesti a mit nekonfliktni karty.Přesně tak a přidám smutnou zkušenost: to, že se ty karty nesnesou se prakticky nedá zjistit dopředu (maximálně najdete, že ten a ten konkrétní model se s určitou verzí X11 snesl) a pokud se nesnesou, je trochu problém se pak té karty zbavit: na reklamaci to de facto není (protože ta karta evidentně funguje), kvůli HW nekompatibilitě nemusí jít zboží vrátit atd.
Umi to binarni driver nvidia. V konfigu jen nepouzijes rezim TvinView a nepouzijes Xineramu. Pak nabizi 2 screeny. Viz. casty problem s tim ze nekdo nadava ze ma misto jedne velke plochy 2 nezavisle window managery... ZdenekPokud karta umi nabidnout dva X screeny (:0 a :1), tak je to pak totez co 2 nezavisle graficke karty. Jen se to malinko slozitejc resi v konfiguraku.IMHO tohle umí jen některé Matrox karty (a pro domácí PC pak vyjde levněji koupit 2×NVidia).
Pak nabizi 2 screeny.Asi mluvíme o něčem jiném. Pokud jde o 2 screeny, tak je tam IMHO jediný X server (a
$DISPLAY má hodnoty :0.0 a :0.1) a je třeba použít ten hnízděný.
Dvě grafické karty nabídnou 2 displeje (čili $DISPLAY má hodnoty :0.0 a :1.0) a poběží tam 2 X servery.
A co se týče právě těch Matroxů, tak ty se myslím tváří jako 2 nezávislé karty (resp. lspci vypíše 2 HW adresy) a stačí jen vytvořit 2×ServerLayout a pustit dva X servery.
Popis MagicTwin je multi-seat, o kterém je celé toto vlákno. Kam směřuje tedy vaše otázka? Pokud chcete komerční řešení pro Linux, včetně podpory, tak učitě jich bude více bež jen Userful Multiplier™ - 1 computer. 10 users..
Zřejmě jsem se zamotal do pojmů. Myslel jsem, že MagicTwin je značka, která označuje řešení pod Windows - tedy komplet tj. hardware a software. V jedné organizaci to mají a koupili to jako celek tj. hotový stroj a ten speciální software.
A mně zajímalo, zdali na tom hardware lze použít Linux.
Recenze sestavy Barbone Hit Plus: dvě duše v jednom těle
MagicTwin - dvojpočítač
Jedná se o značně zastaralou záležitost, viz odkazy výše, Barbone to začal nabízet někdy v roce 2004. Takže už jen z tohoto důvodu je otázka, zda-li na stejném železe pojede i Linux, zbytečná, protože dané železo je morálně zastaralé. Psali, že se jedná o kartu NVidia, takže není důvod proč by na tom nešel rozchodit Linux v režimu multi-seat. Případně není problém tam vrazit jinou grafickou kartu a integrovanou vůbec nepoužít.
Každopádně nevím o žádném rozumném důvodu, proč chtít na zmiňovaném železe provozovat multi-seat s Linuxem, když lze zvolit pro danou věc mnohem lepší sestavu dle vlastního výběru. Nesmíte se na to koukat jako na nějakou HW specialitu, je to SW záležitost, žádný "speciální HW" není třeba.
Díky za odpověď. Linux na tom chodí celkem bez problémů - byla tam napřed Mandriva a nyní Ubuntu - ale samozřejmě na obou monitorech je stejný obraz. Nechci to koupit, už to tam mám :) a zajímala mne reálná možnost využití podobně jako to používají na Windows s tím speciálním softem. A to jsi mi odpověděl. Díky.
Zásadní je pro mne ta myšlenka: "Nesmíte se na to koukat jako na nějakou HW specialitu, je to SW záležitost, ...". Myslel jsem totiž, že ten MagicTwin je nějaký speciální hardware. Ještě více speciální než jen karta, na kterou lze připojit dva monitory.
Oba článkyk znám. Pod prvním diskutuji a druhého jsem přímo autorem :).
http://linuxgazette.net/124/smith.html
Tiskni
Sdílej: