Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
. Je mi jasný, že si heslo mohu osolit "po svěm" tím, že za něj prostě připojím nějaký řetězec, který bude znát jen daná aplikace: heslo+retezec. Nerozumím ale moc principům těch funkcí, které solí hesla, co s tím vlastně udělají apod. Např. moc nechápu co přesně provede s heslem třeba funkce v PHPčku crypt('heslo', '$6$sul$'). Jasně, vytvoří to sha512 osolený druhým parametrem, ale co se rozumí tím solením - přidání řetězce na začátek hesla nebo zašifrování hesla tím saltem... ?
crypt('rasmuslerdorf', '$1$rasmusle$') = $1$rasmusle$rISCgZzpwk3UhDidwXvin0
Řetězec za "$1$rasmusle$" je zaheslované heslo s pomocí saltu. rasmusle je v hesle jako celý plaintext proč? Třeba u SHA-512 je tam jen kus toho plaintextu viz. http://php.net/manual/en/function.crypt.php.
$password = 'secret'; $salt = 'jablko'; $s = sha1($password.$salt); echo $s; // vypise 176b05b6e83a3669639eef184f33d651d48e3eb4
rasmusle je v hesle jako celý plaintext proč?Sůl musí být dodána plain jinak byste při kontrole hesla nevěděl co k heslu přidat.
Tiskni
Sdílej: