Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
Ano mohl.
Prakticky vsechny motherboardy (i u notebooku) asi od roku 2005 resp jejich BIOS podporuje bootovani z USB HDD ci flashdisku, CD ROM ....
Chcete-li si to vyzkouset tak si stahnite Slax, rozbalte archiv na flashdisk a spustte bootinst.bat - v adresari "boot" (ve windows) nasledne restartujte PC s pripojenym flashdiskem a vyvolejte prislusnou klavesou bootovaci nabidku BIOSu (viz manual k motherboardu, notebooku)
No on zadny OS neni bez chyby. Windows (xp, vista, seven) znam z obcasneho pouzivani, a takove patalie jsem nezaznamenal. Mozna je to tim ze jsem vzdy systemovy oddil po odladeni zalohoval a pak pri problemech obnovil takze bylo vse OK. Takze nejake patalie byly, ale obratne jsem je vyresil namisto dlouheho googleni jak na to.
S podporou CAD sw neporadim - nepouzivam nic takoveho.
Ubuntu (10.04) od nainstalovani finalni verze slape jak hodiny a to je na internetu "pod palbou" (na verejne IP, prelozene na lokalni, otevrene vsechny porty) na http, ftp, ssh, vnc. Proste slouzi jako domaci server pro mistni sit i pristup z internetu zrovna tak jako pracovni PC (notebook).
>>> stihl jsem mít totální zásek a stihl jsem mít neuvěřitelně pomalé načítání složky.
Pokud se Vam to jeste stane, tak v nejakem Linux distru smazte z disku adresar System Volume Information a ruzne ty Recycler apod.
Jeden znamy plakal ze mu to taky tak dela na externim USB disku a tak jsem uvedene adresare smazal a hned otviral pivo za opravu.
Mozna tyto adresare jdou nejak smazat i z windows ... nevim nemam sil s nima bojovat.
Mozna tyto adresare jdou nejak smazat i z windows ... nevim nemam sil s nima bojovat.Jediná mě známá možnost je smazat to z Konzole pro zotavení, ale je potřeba buď instalační CD nebo mít Konzoli nainstalovanou
jen dodám že AVRstudio používám i v linuxu..přes poslední wine 1.3 jede kompletně vše včetně winavr kompilace, debugu, programování přes seriový port stk500 i programování a ladění přes jtag .. Jinak existuje jakási takási alternativa v podobě eclipse + avr pluginu + avr gcc, někteří určitě doporučí klasiku editor + makefile, ale pro plnohodnotný vývoj složitějších věcí to není ono..
Je mnoho Linuxů, teda aby mě někdo nechytal za slovíčko: je mnoho linuxových distribucí. Od jednoduchých nenáročných drobečků co se vejdou na malé CD, třeba Damn small nebo Puppy až po obsáhlé distribuce se spoustou vymožeností, efektů, nesmyslů, s desítkami, možná i stovkami programů. Chce to trochu bádat, pak zkusit nějakou Live distribuci. To je systém který se neinstaluje ale běží z CD, DVD nebo třeba už zmíněné flash klíčenky. Vlastně to ani nepotřebuje harddisk pokud je dost paměti, takže na první pokusy se pro klid duše může hard prostě odpojit od kabelu. A hrát si, zkoumat. První co překvapí je že kromě Firefoxu tam nebude žádný známý soft. A hned potom že tam není disk C:
systém padá prakticky ob den a ve volných chvílích si dělá co chce
Co se týká toho padání, tak chyba bude ve špatném železe. Jinak i docela souhlasím, že si Windows hodně "dělájí co chtějí".
1)bude poslouchat
Ať už zvolíte Arch Linux nebo Slackware, popř. Gentoo aj. Tak tyto distribuce opravdu poslouchají. Ale zase kladou větší nároky na uživatele.
2)dokáže pracovat s formáty dokumentů, obrázků, videí jakko win (abych např otevřel dokumenty z MS ofice)
Tak u tohoto si troufám říct, že jsou na tom "hlavní distribuce" velmi podobně, je to v podstatě nezávislé na distribuci. Dokumenty MS Office lze většinou otevřít v OpenOffice.org. Hlavními distribucemi myslím Ubuntu, Debian, OpenSuse, Mandriva, Arch Linux, Slackware, Gentoo aj.
3)Poběži v něm aplikace které potřebuji (např: eagle, autocad)
Nedokážu odpovědět.
4)bude mít k dyspozici hodně sw pro všechny možné účely např alternativu za AVRstudio a pod.
Většina softwaru v Linuxu se instaluje formou balíčků z určitých repozitářů, popř. si software uživatel kompiluje sám. Tady je důležité podotknout, že máme-li v distribuci (systému) naistalovány vývojové nástroje, tak můžeme zkopilovat de facto jakýkoli software a třeba si i vytvořit vlastní balíčky.
A ještě jedna na závěr: Vzhledem k tomu že zrovna nemám podporu okolí bych potřeboval aby byl s win v jednom počítači jen na jiném disku šlo by to? (s tim že bych asi po každem zapnuti musel v biosu měnit nastavení bootování
Jde to i tak, že prostě do MBR nainstalujete Grub a ten vám dá na výběr, zda chcete nastartovat Linux, nebo Windows.
Dokumenty MS Office lze většinou otevřít v OpenOffice.org.Pokud jde o prostý text tak ano ale pokud je použito složitější formátování dle šablon, třeba ve firemní sféře, tak je situace taková že jsou dokumenty nenávratně rozhozené a tím pádem nepoužitelné.
Tiskni
Sdílej: