Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ano mohl.
Prakticky vsechny motherboardy (i u notebooku) asi od roku 2005 resp jejich BIOS podporuje bootovani z USB HDD ci flashdisku, CD ROM ....
Chcete-li si to vyzkouset tak si stahnite Slax, rozbalte archiv na flashdisk a spustte bootinst.bat - v adresari "boot" (ve windows) nasledne restartujte PC s pripojenym flashdiskem a vyvolejte prislusnou klavesou bootovaci nabidku BIOSu (viz manual k motherboardu, notebooku)
No on zadny OS neni bez chyby. Windows (xp, vista, seven) znam z obcasneho pouzivani, a takove patalie jsem nezaznamenal. Mozna je to tim ze jsem vzdy systemovy oddil po odladeni zalohoval a pak pri problemech obnovil takze bylo vse OK. Takze nejake patalie byly, ale obratne jsem je vyresil namisto dlouheho googleni jak na to.
S podporou CAD sw neporadim - nepouzivam nic takoveho.
Ubuntu (10.04) od nainstalovani finalni verze slape jak hodiny a to je na internetu "pod palbou" (na verejne IP, prelozene na lokalni, otevrene vsechny porty) na http, ftp, ssh, vnc. Proste slouzi jako domaci server pro mistni sit i pristup z internetu zrovna tak jako pracovni PC (notebook).
>>> stihl jsem mít totální zásek a stihl jsem mít neuvěřitelně pomalé načítání složky.
Pokud se Vam to jeste stane, tak v nejakem Linux distru smazte z disku adresar System Volume Information a ruzne ty Recycler apod.
Jeden znamy plakal ze mu to taky tak dela na externim USB disku a tak jsem uvedene adresare smazal a hned otviral pivo za opravu.
Mozna tyto adresare jdou nejak smazat i z windows ... nevim nemam sil s nima bojovat.
Mozna tyto adresare jdou nejak smazat i z windows ... nevim nemam sil s nima bojovat.Jediná mě známá možnost je smazat to z Konzole pro zotavení, ale je potřeba buď instalační CD nebo mít Konzoli nainstalovanou
jen dodám že AVRstudio používám i v linuxu..přes poslední wine 1.3 jede kompletně vše včetně winavr kompilace, debugu, programování přes seriový port stk500 i programování a ladění přes jtag .. Jinak existuje jakási takási alternativa v podobě eclipse + avr pluginu + avr gcc, někteří určitě doporučí klasiku editor + makefile, ale pro plnohodnotný vývoj složitějších věcí to není ono..
systém padá prakticky ob den a ve volných chvílích si dělá co chce
Co se týká toho padání, tak chyba bude ve špatném železe. Jinak i docela souhlasím, že si Windows hodně "dělájí co chtějí".
1)bude poslouchat
Ať už zvolíte Arch Linux nebo Slackware, popř. Gentoo aj. Tak tyto distribuce opravdu poslouchají. Ale zase kladou větší nároky na uživatele.
2)dokáže pracovat s formáty dokumentů, obrázků, videí jakko win (abych např otevřel dokumenty z MS ofice)
Tak u tohoto si troufám říct, že jsou na tom "hlavní distribuce" velmi podobně, je to v podstatě nezávislé na distribuci. Dokumenty MS Office lze většinou otevřít v OpenOffice.org. Hlavními distribucemi myslím Ubuntu, Debian, OpenSuse, Mandriva, Arch Linux, Slackware, Gentoo aj.
3)Poběži v něm aplikace které potřebuji (např: eagle, autocad)
Nedokážu odpovědět.
4)bude mít k dyspozici hodně sw pro všechny možné účely např alternativu za AVRstudio a pod.
Většina softwaru v Linuxu se instaluje formou balíčků z určitých repozitářů, popř. si software uživatel kompiluje sám. Tady je důležité podotknout, že máme-li v distribuci (systému) naistalovány vývojové nástroje, tak můžeme zkopilovat de facto jakýkoli software a třeba si i vytvořit vlastní balíčky.
A ještě jedna na závěr: Vzhledem k tomu že zrovna nemám podporu okolí bych potřeboval aby byl s win v jednom počítači jen na jiném disku šlo by to? (s tim že bych asi po každem zapnuti musel v biosu měnit nastavení bootování
Jde to i tak, že prostě do MBR nainstalujete Grub a ten vám dá na výběr, zda chcete nastartovat Linux, nebo Windows.
Dokumenty MS Office lze většinou otevřít v OpenOffice.org.Pokud jde o prostý text tak ano ale pokud je použito složitější formátování dle šablon, třeba ve firemní sféře, tak je situace taková že jsou dokumenty nenávratně rozhozené a tím pádem nepoužitelné.
Tiskni
Sdílej: