V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Ano mohl.
Prakticky vsechny motherboardy (i u notebooku) asi od roku 2005 resp jejich BIOS podporuje bootovani z USB HDD ci flashdisku, CD ROM ....
Chcete-li si to vyzkouset tak si stahnite Slax, rozbalte archiv na flashdisk a spustte bootinst.bat - v adresari "boot" (ve windows) nasledne restartujte PC s pripojenym flashdiskem a vyvolejte prislusnou klavesou bootovaci nabidku BIOSu (viz manual k motherboardu, notebooku)
No on zadny OS neni bez chyby. Windows (xp, vista, seven) znam z obcasneho pouzivani, a takove patalie jsem nezaznamenal. Mozna je to tim ze jsem vzdy systemovy oddil po odladeni zalohoval a pak pri problemech obnovil takze bylo vse OK. Takze nejake patalie byly, ale obratne jsem je vyresil namisto dlouheho googleni jak na to.
S podporou CAD sw neporadim - nepouzivam nic takoveho.
Ubuntu (10.04) od nainstalovani finalni verze slape jak hodiny a to je na internetu "pod palbou" (na verejne IP, prelozene na lokalni, otevrene vsechny porty) na http, ftp, ssh, vnc. Proste slouzi jako domaci server pro mistni sit i pristup z internetu zrovna tak jako pracovni PC (notebook).
>>> stihl jsem mít totální zásek a stihl jsem mít neuvěřitelně pomalé načítání složky.
Pokud se Vam to jeste stane, tak v nejakem Linux distru smazte z disku adresar System Volume Information a ruzne ty Recycler apod.
Jeden znamy plakal ze mu to taky tak dela na externim USB disku a tak jsem uvedene adresare smazal a hned otviral pivo za opravu.
Mozna tyto adresare jdou nejak smazat i z windows ... nevim nemam sil s nima bojovat.
Mozna tyto adresare jdou nejak smazat i z windows ... nevim nemam sil s nima bojovat.Jediná mě známá možnost je smazat to z Konzole pro zotavení, ale je potřeba buď instalační CD nebo mít Konzoli nainstalovanou
jen dodám že AVRstudio používám i v linuxu..přes poslední wine 1.3 jede kompletně vše včetně winavr kompilace, debugu, programování přes seriový port stk500 i programování a ladění přes jtag .. Jinak existuje jakási takási alternativa v podobě eclipse + avr pluginu + avr gcc, někteří určitě doporučí klasiku editor + makefile, ale pro plnohodnotný vývoj složitějších věcí to není ono..
Je mnoho Linuxů, teda aby mě někdo nechytal za slovíčko: je mnoho linuxových distribucí. Od jednoduchých nenáročných drobečků co se vejdou na malé CD, třeba Damn small nebo Puppy až po obsáhlé distribuce se spoustou vymožeností, efektů, nesmyslů, s desítkami, možná i stovkami programů. Chce to trochu bádat, pak zkusit nějakou Live distribuci. To je systém který se neinstaluje ale běží z CD, DVD nebo třeba už zmíněné flash klíčenky. Vlastně to ani nepotřebuje harddisk pokud je dost paměti, takže na první pokusy se pro klid duše může hard prostě odpojit od kabelu. A hrát si, zkoumat. První co překvapí je že kromě Firefoxu tam nebude žádný známý soft. A hned potom že tam není disk C:
systém padá prakticky ob den a ve volných chvílích si dělá co chce
Co se týká toho padání, tak chyba bude ve špatném železe. Jinak i docela souhlasím, že si Windows hodně "dělájí co chtějí".
1)bude poslouchat
Ať už zvolíte Arch Linux nebo Slackware, popř. Gentoo aj. Tak tyto distribuce opravdu poslouchají. Ale zase kladou větší nároky na uživatele.
2)dokáže pracovat s formáty dokumentů, obrázků, videí jakko win (abych např otevřel dokumenty z MS ofice)
Tak u tohoto si troufám říct, že jsou na tom "hlavní distribuce" velmi podobně, je to v podstatě nezávislé na distribuci. Dokumenty MS Office lze většinou otevřít v OpenOffice.org. Hlavními distribucemi myslím Ubuntu, Debian, OpenSuse, Mandriva, Arch Linux, Slackware, Gentoo aj.
3)Poběži v něm aplikace které potřebuji (např: eagle, autocad)
Nedokážu odpovědět.
4)bude mít k dyspozici hodně sw pro všechny možné účely např alternativu za AVRstudio a pod.
Většina softwaru v Linuxu se instaluje formou balíčků z určitých repozitářů, popř. si software uživatel kompiluje sám. Tady je důležité podotknout, že máme-li v distribuci (systému) naistalovány vývojové nástroje, tak můžeme zkopilovat de facto jakýkoli software a třeba si i vytvořit vlastní balíčky.
A ještě jedna na závěr: Vzhledem k tomu že zrovna nemám podporu okolí bych potřeboval aby byl s win v jednom počítači jen na jiném disku šlo by to? (s tim že bych asi po každem zapnuti musel v biosu měnit nastavení bootování
Jde to i tak, že prostě do MBR nainstalujete Grub a ten vám dá na výběr, zda chcete nastartovat Linux, nebo Windows.
Dokumenty MS Office lze většinou otevřít v OpenOffice.org.Pokud jde o prostý text tak ano ale pokud je použito složitější formátování dle šablon, třeba ve firemní sféře, tak je situace taková že jsou dokumenty nenávratně rozhozené a tím pádem nepoužitelné.
Tiskni
Sdílej: