Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Samsung představil svůj nejnovější chytrý telefon Galaxy Z TriFold (YouTube). Skládačka se nerozkládá jednou, ale hned dvakrát, a nabízí displej s úhlopříčkou 10 palců. V České republice nebude tento model dostupný.
Ano mohl.
Prakticky vsechny motherboardy (i u notebooku) asi od roku 2005 resp jejich BIOS podporuje bootovani z USB HDD ci flashdisku, CD ROM ....
Chcete-li si to vyzkouset tak si stahnite Slax, rozbalte archiv na flashdisk a spustte bootinst.bat - v adresari "boot" (ve windows) nasledne restartujte PC s pripojenym flashdiskem a vyvolejte prislusnou klavesou bootovaci nabidku BIOSu (viz manual k motherboardu, notebooku)
No on zadny OS neni bez chyby. Windows (xp, vista, seven) znam z obcasneho pouzivani, a takove patalie jsem nezaznamenal. Mozna je to tim ze jsem vzdy systemovy oddil po odladeni zalohoval a pak pri problemech obnovil takze bylo vse OK. Takze nejake patalie byly, ale obratne jsem je vyresil namisto dlouheho googleni jak na to.
S podporou CAD sw neporadim - nepouzivam nic takoveho.
Ubuntu (10.04) od nainstalovani finalni verze slape jak hodiny a to je na internetu "pod palbou" (na verejne IP, prelozene na lokalni, otevrene vsechny porty) na http, ftp, ssh, vnc. Proste slouzi jako domaci server pro mistni sit i pristup z internetu zrovna tak jako pracovni PC (notebook).
>>> stihl jsem mít totální zásek a stihl jsem mít neuvěřitelně pomalé načítání složky.
Pokud se Vam to jeste stane, tak v nejakem Linux distru smazte z disku adresar System Volume Information a ruzne ty Recycler apod.
Jeden znamy plakal ze mu to taky tak dela na externim USB disku a tak jsem uvedene adresare smazal a hned otviral pivo za opravu.
Mozna tyto adresare jdou nejak smazat i z windows ... nevim nemam sil s nima bojovat.
Mozna tyto adresare jdou nejak smazat i z windows ... nevim nemam sil s nima bojovat.Jediná mě známá možnost je smazat to z Konzole pro zotavení, ale je potřeba buď instalační CD nebo mít Konzoli nainstalovanou
jen dodám že AVRstudio používám i v linuxu..přes poslední wine 1.3 jede kompletně vše včetně winavr kompilace, debugu, programování přes seriový port stk500 i programování a ladění přes jtag .. Jinak existuje jakási takási alternativa v podobě eclipse + avr pluginu + avr gcc, někteří určitě doporučí klasiku editor + makefile, ale pro plnohodnotný vývoj složitějších věcí to není ono..
Je mnoho Linuxů, teda aby mě někdo nechytal za slovíčko: je mnoho linuxových distribucí. Od jednoduchých nenáročných drobečků co se vejdou na malé CD, třeba Damn small nebo Puppy až po obsáhlé distribuce se spoustou vymožeností, efektů, nesmyslů, s desítkami, možná i stovkami programů. Chce to trochu bádat, pak zkusit nějakou Live distribuci. To je systém který se neinstaluje ale běží z CD, DVD nebo třeba už zmíněné flash klíčenky. Vlastně to ani nepotřebuje harddisk pokud je dost paměti, takže na první pokusy se pro klid duše může hard prostě odpojit od kabelu. A hrát si, zkoumat. První co překvapí je že kromě Firefoxu tam nebude žádný známý soft. A hned potom že tam není disk C:
systém padá prakticky ob den a ve volných chvílích si dělá co chce
Co se týká toho padání, tak chyba bude ve špatném železe. Jinak i docela souhlasím, že si Windows hodně "dělájí co chtějí".
1)bude poslouchat
Ať už zvolíte Arch Linux nebo Slackware, popř. Gentoo aj. Tak tyto distribuce opravdu poslouchají. Ale zase kladou větší nároky na uživatele.
2)dokáže pracovat s formáty dokumentů, obrázků, videí jakko win (abych např otevřel dokumenty z MS ofice)
Tak u tohoto si troufám říct, že jsou na tom "hlavní distribuce" velmi podobně, je to v podstatě nezávislé na distribuci. Dokumenty MS Office lze většinou otevřít v OpenOffice.org. Hlavními distribucemi myslím Ubuntu, Debian, OpenSuse, Mandriva, Arch Linux, Slackware, Gentoo aj.
3)Poběži v něm aplikace které potřebuji (např: eagle, autocad)
Nedokážu odpovědět.
4)bude mít k dyspozici hodně sw pro všechny možné účely např alternativu za AVRstudio a pod.
Většina softwaru v Linuxu se instaluje formou balíčků z určitých repozitářů, popř. si software uživatel kompiluje sám. Tady je důležité podotknout, že máme-li v distribuci (systému) naistalovány vývojové nástroje, tak můžeme zkopilovat de facto jakýkoli software a třeba si i vytvořit vlastní balíčky.
A ještě jedna na závěr: Vzhledem k tomu že zrovna nemám podporu okolí bych potřeboval aby byl s win v jednom počítači jen na jiném disku šlo by to? (s tim že bych asi po každem zapnuti musel v biosu měnit nastavení bootování
Jde to i tak, že prostě do MBR nainstalujete Grub a ten vám dá na výběr, zda chcete nastartovat Linux, nebo Windows.
Dokumenty MS Office lze většinou otevřít v OpenOffice.org.Pokud jde o prostý text tak ano ale pokud je použito složitější formátování dle šablon, třeba ve firemní sféře, tak je situace taková že jsou dokumenty nenávratně rozhozené a tím pádem nepoužitelné.
Tiskni
Sdílej: