Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Já osobně kombinuju textové a grafické rozhraní.
To kombinování u mě např. znamená, že třeba pomocí nějakého grafického "udělátka" vytvořím "initial" konfigurační soubor, který potom doladím v textovém režimu.
Jinak také tvořím shellové skripty (Bash), které spouštím třeba z nějakého grafického programu.
Pak jedes v consoli a neco v grafice pokud k tomu je.Pokud je to rychlejší, příjemnější, .... Např je rychlejší nastřílet do terminálu sudo apt-get .... namísto čekání na to, než se načte synaptic, atd atd.
Pokud se jedná o systém na nějakém serveru, řídil bych se jedním pravidlem. Čím méně toho mám nainstalovaného, tím méně se toho může rozbít. Myslím si, že instalace grafického serveru a knihoven je v tomto případě úplně zbytečná a může akorát tak uškodit. Proto bych se omezil pouze na nutné balíčky.
Další věc je ta, že pokud se budeš starat o systém na nějakém serveru, většinou prostě nebudeš sedět u toho počítače, kde jej máš. Budeš se připojovat po síti. Teď si představ, jaké nároky může mít vzdálené zobrazení celého grafického prostředí (a jak pohodlně se ti bude ovládat) oproti tomu textovému.
Pokud tě ale zajímá správa systémů, kde grafické prostředí běžně používáš a máš je po ruce, nic ti nebrání použít grafické klikátka. Jen se ochudíš o některé zkušenosti získané hraním si v konfiguračních souborech
Řekl bych, že to je ale jen částečná odpověď na otázku. Zkus třeba uvést příklady, čím konkrétně by ses chtěl zabývat.
A jeste jeden duvod pro pouzivani textove konfigurace, ktery tu kupodivu jeste nezaznel. Ty graficke klikatka casto umi jenom cast voleb, takze si dany konfigurak nenastavis presne podle potreb.
Samozrejme je mozno (a to tu uz zaznelo) grafickym nastrojem vygenerovat zaklad konfigurace a dodelat to rucne.
Tiskni
Sdílej: