Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
Hrozně nerad bych mystifikoval, ale na jaderných novinách i jinde jsem četl, že podobné za problémy může velké množství dirty pages, které se drží v paměti při zápisu na pomalá zařízení. V jádře 3.3+ by toto mělo být z části vyřešené.
Sám jsem podobně fatální záseky v KDE nikdy neměl (občas se mi tohle stane na pár vtěřin při startu KDE, ale nic strašného), takže nemůžu moc posoudit. Kromě novějšího jádra si můžete zkusit pohrát s I/O plánovačem, někteří uživatelé na fórech Archu měli prý dobré výsledky s noop či deadline plánovačem při zápisu na flash paměti.
kio_file
(tj. kopírování přes jakýkoliv KDE program). Kopírování třeba pomocí mc
se chová lépe. Jestli jde o závadu jádra nebo KDE netuším, je možné, že kio_file
používá nějaký jaderný postup, kterému se mc
vyhýbá a výsledek je tento...
kio_file
to dělá. A asi vyřešení nevidím v dohledné době. Mám i problémy s kopírováním dat na server (gigabitová sít mezi stanicí a serverem, RAID 5 na serveru - stripy na raidu 16kB takže malé) A při kopírování filmů tedy cca 700MB se stejně v průběhu přenosu celá stanice chvílemi zasekne. Typicky ve chvíli, kdy se podle KDE teploměru soubor dokopíruje a asi se provádí sync. Přesto dosahuje rychlost při kopírování v krusaderu cca jednotky MB/s. Pokud jsem zkusil na příkazovém řádku natvrdo kopíroval přes cp
byly rychlost cca 10-15 krát vyšší a na 90-95% gigabitové sítě tedy rychlost mezi 90 až 110 MB/s.
Problémy jsou asi horší už podle tohoto a tohoto a tohoto. Status "UNCONFIRMED" znamená, že se s chybou nic nedělá a kašle se na ni?
Kruci mě se tak z KDE nechce. To co používám často a je tvrdě v KDE je digikam, kontact, krusader, kile, kompare, kate, kopete, ale jestli s tím něco neudělají, tak nechci mít se svého čtyřjádra i5 nepožitelnou bednu.
kio_file
?
Tiskni Sdílej: