Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Zálohování na DVD-RAM nedoporučuji. Sám jsem ho tak používal a pak jsem byl velmi nemile překvapen, když mi mechanika DVD-RAM přestala číst. Naštěstí problém byl v mechanice.Problém v mechanice implikuje, že zálohování na DVD-RAM není dobré? Kde je tam ta souvislost? Nicméně je určitě zajímavé, že mi taktéž odešla mechanika (je však fér říct, že jsem ji docela dost používal) – projevovalo se to velmi dlouhým načítáním (jakéhokoli) média a u některých (zejména DVD-RAM) sice na první pohled bezproblémovým připojením, avšak při pokusu otevřít/zkopírovat nějaký soubor došlo k chybě čtení. Výměna mechaniky to vyřešila, vesele zálohuji na ta samá DVD-RAM média i nadále, takže nemohu říct, že bych je nedoporučoval. Důležitá poznámka: RAID 1 nemá nic společného se zálohováním!
.
1) Když zálohu neotevřete, tak to asi problém je.Ale já ji otevřu. Jen si musím koupit nový otvírák. Příhodná analogie s konzervou: pokud vlivem častého používání odpravím otvírák, tak to přeci neznamená, že je chyba v konzervě – zvláště pokud se s novým do ní krásně dostanu.
Navíc né každá mechanika od výroby DVD-RAM podporuje.Ne každý počítač má třeba páskovou mechaniku a přesto se na pásky zálohuje. Jeminánku, pokud o ty zálohy stojím, tak si ji seženu, no ne?
Seženete jinou mechaniku, která data přečte?Ano.
Má to vůbec smysl, když ta média mají jen 4GB a jsou pomalá?Ano. Jistě ne pro každého, ale pro mě rozhodně ano.
2) Důležitá poznámka je nepochopení, co jsem RAIDem myslel.To je možné.
Ona ta flashka jaksi může odejít a nic z ní nedostanete, pak se ten RAID asi hodí, ne? Nebo je to u zálohy jedno?Tedy myšlena byla duplikace záloh? Ale kvůli tomu přeci nemusím z flash disků stavět RAID, stačí zálohu nahrát na jednu, a pak znovu na druhou. Ale taky možnost, samozřejmě. I když bych přinejmenším nepoužíval stejné flashky, ideálně to však duplikoval na něco úplně jiného (a pak pravděpodobně RAID 1 ani nepoužiji). Pokud nebyla myšlena duplikace záloh, ale duplikace zdroje dat, pak musím zopakovat, že to nemá se zálohováním nic společného. Pouze snižujete pravděpodobnost selhání primárního média (se současným zvyšováním pravděpodobnosti, že jedna ze složek RAIDu odejde :c)), ale už vůbec se to netýká ohrožení/neohrožení dat samotných. Příklad: mám důležitý soubor, tak ho hodím na úložiště v RAID 1. Omylem ho nevratně smažu. Nevadí to, protože jsem „zálohoval via RAID 1“? Puf! RAID 1 provedl nejen nazrcadlení souboru, ale i nazrcadlení jeho smazání, takže na úložišti již není. Kam se poděla moje záloha? ;c)
stejná technologie jako původní médium ⇒ riziko stejného zničeníKorelované riziko zničení je způsobeno hlavně umístěním blízko u sebe, takže hlavní obrana je geograficky různorodé zálohování. Vykradení: HDD i SD odneseny. Stěhování (větší katastrofa než následující požár): SD se ztratí snáz. Požár: HDD i SD zničeny. Pád domu: SD má větší naději na přežití, ovšem menší pravděpodobnost nalezení. Záplavy: SD má větší naději na přežití, ovšem menší pravděpodobnost nalezení. Tak nevím, zda je v tom nějaký velký rozdíl...
To jistě ano. Nezapomínal bych ale na vady v materiálu, sérii, technologii atd. Volbou různých médií se od většiny takových rizik odstíním. Zbytek by mělo zajistit uložení na různá geografická místa.stejná technologie jako původní médium ⇒ riziko stejného zničeníKorelované riziko zničení je způsobeno hlavně umístěním blízko u sebe, takže hlavní obrana je geograficky různorodé zálohování.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz