Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
--layout=f2) nebo na trech (--layout=f3)
Treba tu, i kdyz benchmark primo nehovori ve prospech far, u mne to bylo vzdy rychlejsi nez Raid 1
Pokud mám k dispozici tři disky, ze kterých bych mohl sestavit raid1, je lepší sestavit raid1 se všemi třemi disky aktivními a nebo sestavit disk se dvěma aktivními a jedním spare diskem?Něco mi uniká ? Do teď jsem žil v představě, že RAID1 neboli mirror lze použít vždy jen pro dva disky... Případně pak s větším množstvím disků lze vytvořit raid 10. Nebo se dají např. dva spojit ( concat, raid0-stripe ) a teprve nad touto skupinou dělat zrcadlo na stejnou konfiguraci. tři disky netuším.... 1+1 mirror a třetí spare to ano. ale tři aktivní disky v raidu 1 ?
Maximum number of physical devices Non-RAID: 32 RAID 0: 16 per volume RAID 1: 2 per volume plus hot spare RAID 5: 16 per volume RAID 10: 16 per volume RAID 50: 16 per volumeMyslel bych si, že to nikdo nepoužije, přeci jen SW raid to musí protlačit přes PCI/PCI-E sběrnici, pro každý disk extra, takže čím víc disků tím pomalejší zápis ? ( teorie ) Takže u 3 disků je sice rychlejší čtení, ale zase o to pomalejší zápis bych si myslel.
Se třemi disky je lepší uvažovat o RAID 5.
RAID 5 je výhodný, protože má v porovnání s RAID 1 a RAID 10 vyšší výkon.
Toto tvrzení je naprosto stejný nesmysl, protože slovo výkon není patřičně definované. RAID 5 bude pomaleji číst a rychleji zapisovat ve srovnání s RAID 1. Tedy může být lepší i horší, podle toho, co z toho se považuje za výkon. Někdo může do definice výkonu zahrnout i efektivitu z pohledu kapacity.
Nesoulad mezi RAIDem a filesystémem na něm je evergreen mezi problémy.
Právě proto je nejlepší mít RAID integrovaný přímo ve filesystému. Nemusí se pak synchronizovat prázdné místo a kromě pouhé parity je najednou k dispozici víc checksumů v několika „rozměrech“, tj. například když jeden z disků vrací neplatná data (a tváří se, jako by nic), dá se odlišit, který to byl, a tak dále a tak podobně. Zatím tohle umožňují jenom Btrfs a ZFS. (Možná taky HAMMER z DragonFly BSD, jenže ... no, kdo z vás to má?)
S velikostí bloku bych si hlavu moc nelámal, protože velikost bloku filesystému většinou bývá někde kolem velikosti stránky, zatímco RAID stripe má tak šestnáctinásobek, ne-li víc, v implicitní konfiguraci. Pokud například zápis šestnácti RAID bloků trvá stejnou dobu jako zápis jednoho (což je většinou pravda), není to až takový problém.
Malá velikost stripe podle mě nemá smysl, protože při malých souborech je všechno jedno a drtivě převáží čas nutný pro seekování. Tam je výkon srovnatelný s jedním diskem, snad jen RAID 1 bude lepší v tom smyslu, že může seekovat několik malých souborů paralelně (z každého disku jiný). Pokud jde naopak o přenos velkých souborů, tam se výhody RAIDu naplno projeví, ale v tom případě už nevadí, když bude stripe třeba 1 MB. Těch obvyklých 64 kB by mohl být docela rozumný kompromis.
Tiskni
Sdílej: