Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
--layout=f2) nebo na trech (--layout=f3)
Treba tu, i kdyz benchmark primo nehovori ve prospech far, u mne to bylo vzdy rychlejsi nez Raid 1
Pokud mám k dispozici tři disky, ze kterých bych mohl sestavit raid1, je lepší sestavit raid1 se všemi třemi disky aktivními a nebo sestavit disk se dvěma aktivními a jedním spare diskem?Něco mi uniká ? Do teď jsem žil v představě, že RAID1 neboli mirror lze použít vždy jen pro dva disky... Případně pak s větším množstvím disků lze vytvořit raid 10. Nebo se dají např. dva spojit ( concat, raid0-stripe ) a teprve nad touto skupinou dělat zrcadlo na stejnou konfiguraci. tři disky netuším.... 1+1 mirror a třetí spare to ano. ale tři aktivní disky v raidu 1 ?
Maximum number of physical devices Non-RAID: 32 RAID 0: 16 per volume RAID 1: 2 per volume plus hot spare RAID 5: 16 per volume RAID 10: 16 per volume RAID 50: 16 per volumeMyslel bych si, že to nikdo nepoužije, přeci jen SW raid to musí protlačit přes PCI/PCI-E sběrnici, pro každý disk extra, takže čím víc disků tím pomalejší zápis ? ( teorie ) Takže u 3 disků je sice rychlejší čtení, ale zase o to pomalejší zápis bych si myslel.
Se třemi disky je lepší uvažovat o RAID 5.
RAID 5 je výhodný, protože má v porovnání s RAID 1 a RAID 10 vyšší výkon.
Toto tvrzení je naprosto stejný nesmysl, protože slovo výkon není patřičně definované. RAID 5 bude pomaleji číst a rychleji zapisovat ve srovnání s RAID 1. Tedy může být lepší i horší, podle toho, co z toho se považuje za výkon. Někdo může do definice výkonu zahrnout i efektivitu z pohledu kapacity.
Nesoulad mezi RAIDem a filesystémem na něm je evergreen mezi problémy.
Právě proto je nejlepší mít RAID integrovaný přímo ve filesystému. Nemusí se pak synchronizovat prázdné místo a kromě pouhé parity je najednou k dispozici víc checksumů v několika „rozměrech“, tj. například když jeden z disků vrací neplatná data (a tváří se, jako by nic), dá se odlišit, který to byl, a tak dále a tak podobně. Zatím tohle umožňují jenom Btrfs a ZFS. (Možná taky HAMMER z DragonFly BSD, jenže ... no, kdo z vás to má?)
S velikostí bloku bych si hlavu moc nelámal, protože velikost bloku filesystému většinou bývá někde kolem velikosti stránky, zatímco RAID stripe má tak šestnáctinásobek, ne-li víc, v implicitní konfiguraci. Pokud například zápis šestnácti RAID bloků trvá stejnou dobu jako zápis jednoho (což je většinou pravda), není to až takový problém.
Malá velikost stripe podle mě nemá smysl, protože při malých souborech je všechno jedno a drtivě převáží čas nutný pro seekování. Tam je výkon srovnatelný s jedním diskem, snad jen RAID 1 bude lepší v tom smyslu, že může seekovat několik malých souborů paralelně (z každého disku jiný). Pokud jde naopak o přenos velkých souborů, tam se výhody RAIDu naplno projeví, ale v tom případě už nevadí, když bude stripe třeba 1 MB. Těch obvyklých 64 kB by mohl být docela rozumný kompromis.
Tiskni
Sdílej: