Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
--layout=f2) nebo na trech (--layout=f3)
Treba tu, i kdyz benchmark primo nehovori ve prospech far, u mne to bylo vzdy rychlejsi nez Raid 1
Pokud mám k dispozici tři disky, ze kterých bych mohl sestavit raid1, je lepší sestavit raid1 se všemi třemi disky aktivními a nebo sestavit disk se dvěma aktivními a jedním spare diskem?Něco mi uniká ? Do teď jsem žil v představě, že RAID1 neboli mirror lze použít vždy jen pro dva disky... Případně pak s větším množstvím disků lze vytvořit raid 10. Nebo se dají např. dva spojit ( concat, raid0-stripe ) a teprve nad touto skupinou dělat zrcadlo na stejnou konfiguraci. tři disky netuším.... 1+1 mirror a třetí spare to ano. ale tři aktivní disky v raidu 1 ?
Maximum number of physical devices Non-RAID: 32 RAID 0: 16 per volume RAID 1: 2 per volume plus hot spare RAID 5: 16 per volume RAID 10: 16 per volume RAID 50: 16 per volumeMyslel bych si, že to nikdo nepoužije, přeci jen SW raid to musí protlačit přes PCI/PCI-E sběrnici, pro každý disk extra, takže čím víc disků tím pomalejší zápis ? ( teorie ) Takže u 3 disků je sice rychlejší čtení, ale zase o to pomalejší zápis bych si myslel.
Se třemi disky je lepší uvažovat o RAID 5.
RAID 5 je výhodný, protože má v porovnání s RAID 1 a RAID 10 vyšší výkon.
Toto tvrzení je naprosto stejný nesmysl, protože slovo výkon není patřičně definované. RAID 5 bude pomaleji číst a rychleji zapisovat ve srovnání s RAID 1. Tedy může být lepší i horší, podle toho, co z toho se považuje za výkon. Někdo může do definice výkonu zahrnout i efektivitu z pohledu kapacity.
Nesoulad mezi RAIDem a filesystémem na něm je evergreen mezi problémy.
Právě proto je nejlepší mít RAID integrovaný přímo ve filesystému. Nemusí se pak synchronizovat prázdné místo a kromě pouhé parity je najednou k dispozici víc checksumů v několika „rozměrech“, tj. například když jeden z disků vrací neplatná data (a tváří se, jako by nic), dá se odlišit, který to byl, a tak dále a tak podobně. Zatím tohle umožňují jenom Btrfs a ZFS. (Možná taky HAMMER z DragonFly BSD, jenže ... no, kdo z vás to má?)
S velikostí bloku bych si hlavu moc nelámal, protože velikost bloku filesystému většinou bývá někde kolem velikosti stránky, zatímco RAID stripe má tak šestnáctinásobek, ne-li víc, v implicitní konfiguraci. Pokud například zápis šestnácti RAID bloků trvá stejnou dobu jako zápis jednoho (což je většinou pravda), není to až takový problém.
Malá velikost stripe podle mě nemá smysl, protože při malých souborech je všechno jedno a drtivě převáží čas nutný pro seekování. Tam je výkon srovnatelný s jedním diskem, snad jen RAID 1 bude lepší v tom smyslu, že může seekovat několik malých souborů paralelně (z každého disku jiný). Pokud jde naopak o přenos velkých souborů, tam se výhody RAIDu naplno projeví, ale v tom případě už nevadí, když bude stripe třeba 1 MB. Těch obvyklých 64 kB by mohl být docela rozumný kompromis.
Tiskni
Sdílej: