Svobodný (GPLv3) šachový engine Stockfish (Wikipedie) byl vydán ve verzi 19 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu. Stockfish 19 je o 44 Elo silnější než Stockfish 18.
Byla vydána nová verze 1.13.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
Organizátoři konference LinuxDays zveřejnili program letošního ročníku a spustili registraci návštěvníků. LinuxDays 2026 se uskuteční 3. a 4. října v areálu ČVUT v pražských Dejvicích, na Fakultě informačních technologií. Těšit se můžete na 70 přednášek a workshopů od 66 přednášejících. Konference bude rozdělena do pěti sálů s různou kapacitou. Vstup na LinuxDays je jako obvykle zdarma, stačí včas vyplnit registrační formulář. Opět je možné si na akci zakoupit oběd, ale je třeba to udělat předem, na místě už to nebude možné.
Google Chrome 153 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 153.0.8010.36 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 230 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Open-source hra Shattered Pixel Dungeon (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Apple dnes představil (YouTube) iPhone Duo, iPhone 18 Pro, Watch Series 12, Watch Ultra 4 a AirPods 5.
Společnost System76 představila pracovní stanici Thelio Mira AI s předinstalovaným Pop!_OS s prostředím COSMIC nebo Ubuntu. Nakonfigurovat lze až s 16jádrovým CPU AMD Ryzen 9 9950X, 192 GB DDR5 RAM, dvěma GPU NVIDIA RTX Pro 6000 a 192 GB GPU pamětí.
DigitalOcean je sponzorem nadace Omacom Foundation stojící za linuxovou distribucí Omarchy. Přislíbená částka je 3 miliony dolarů, tj. 1 milion dolarů ročně po dobu tří let.
Na stránkách PostgreSQL bylo představeno LibreDB Studio. Jedná se o open-source self-hostované SQL IDE pro (nejenom) PostgreSQL v prohlížeči. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 12.0 media serveru Jellyfin (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Pro vyzkoušení je k dispozici Demo Server. Jellyfin je fork media serveru Emby, původně Media Browser.
--layout=f2) nebo na trech (--layout=f3)
Treba tu, i kdyz benchmark primo nehovori ve prospech far, u mne to bylo vzdy rychlejsi nez Raid 1
Pokud mám k dispozici tři disky, ze kterých bych mohl sestavit raid1, je lepší sestavit raid1 se všemi třemi disky aktivními a nebo sestavit disk se dvěma aktivními a jedním spare diskem?Něco mi uniká ? Do teď jsem žil v představě, že RAID1 neboli mirror lze použít vždy jen pro dva disky... Případně pak s větším množstvím disků lze vytvořit raid 10. Nebo se dají např. dva spojit ( concat, raid0-stripe ) a teprve nad touto skupinou dělat zrcadlo na stejnou konfiguraci. tři disky netuším.... 1+1 mirror a třetí spare to ano. ale tři aktivní disky v raidu 1 ?
Maximum number of physical devices Non-RAID: 32 RAID 0: 16 per volume RAID 1: 2 per volume plus hot spare RAID 5: 16 per volume RAID 10: 16 per volume RAID 50: 16 per volumeMyslel bych si, že to nikdo nepoužije, přeci jen SW raid to musí protlačit přes PCI/PCI-E sběrnici, pro každý disk extra, takže čím víc disků tím pomalejší zápis ? ( teorie ) Takže u 3 disků je sice rychlejší čtení, ale zase o to pomalejší zápis bych si myslel.
Se třemi disky je lepší uvažovat o RAID 5.
RAID 5 je výhodný, protože má v porovnání s RAID 1 a RAID 10 vyšší výkon.
Toto tvrzení je naprosto stejný nesmysl, protože slovo výkon není patřičně definované. RAID 5 bude pomaleji číst a rychleji zapisovat ve srovnání s RAID 1. Tedy může být lepší i horší, podle toho, co z toho se považuje za výkon. Někdo může do definice výkonu zahrnout i efektivitu z pohledu kapacity.
Nesoulad mezi RAIDem a filesystémem na něm je evergreen mezi problémy.
Právě proto je nejlepší mít RAID integrovaný přímo ve filesystému. Nemusí se pak synchronizovat prázdné místo a kromě pouhé parity je najednou k dispozici víc checksumů v několika „rozměrech“, tj. například když jeden z disků vrací neplatná data (a tváří se, jako by nic), dá se odlišit, který to byl, a tak dále a tak podobně. Zatím tohle umožňují jenom Btrfs a ZFS. (Možná taky HAMMER z DragonFly BSD, jenže ... no, kdo z vás to má?)
S velikostí bloku bych si hlavu moc nelámal, protože velikost bloku filesystému většinou bývá někde kolem velikosti stránky, zatímco RAID stripe má tak šestnáctinásobek, ne-li víc, v implicitní konfiguraci. Pokud například zápis šestnácti RAID bloků trvá stejnou dobu jako zápis jednoho (což je většinou pravda), není to až takový problém.
Malá velikost stripe podle mě nemá smysl, protože při malých souborech je všechno jedno a drtivě převáží čas nutný pro seekování. Tam je výkon srovnatelný s jedním diskem, snad jen RAID 1 bude lepší v tom smyslu, že může seekovat několik malých souborů paralelně (z každého disku jiný). Pokud jde naopak o přenos velkých souborů, tam se výhody RAIDu naplno projeví, ale v tom případě už nevadí, když bude stripe třeba 1 MB. Těch obvyklých 64 kB by mohl být docela rozumný kompromis.
Tiskni
Sdílej: