Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
--layout=f2) nebo na trech (--layout=f3)
Treba tu, i kdyz benchmark primo nehovori ve prospech far, u mne to bylo vzdy rychlejsi nez Raid 1
Pokud mám k dispozici tři disky, ze kterých bych mohl sestavit raid1, je lepší sestavit raid1 se všemi třemi disky aktivními a nebo sestavit disk se dvěma aktivními a jedním spare diskem?Něco mi uniká ? Do teď jsem žil v představě, že RAID1 neboli mirror lze použít vždy jen pro dva disky... Případně pak s větším množstvím disků lze vytvořit raid 10. Nebo se dají např. dva spojit ( concat, raid0-stripe ) a teprve nad touto skupinou dělat zrcadlo na stejnou konfiguraci. tři disky netuším.... 1+1 mirror a třetí spare to ano. ale tři aktivní disky v raidu 1 ?
Maximum number of physical devices Non-RAID: 32 RAID 0: 16 per volume RAID 1: 2 per volume plus hot spare RAID 5: 16 per volume RAID 10: 16 per volume RAID 50: 16 per volumeMyslel bych si, že to nikdo nepoužije, přeci jen SW raid to musí protlačit přes PCI/PCI-E sběrnici, pro každý disk extra, takže čím víc disků tím pomalejší zápis ? ( teorie ) Takže u 3 disků je sice rychlejší čtení, ale zase o to pomalejší zápis bych si myslel.
Se třemi disky je lepší uvažovat o RAID 5.
RAID 5 je výhodný, protože má v porovnání s RAID 1 a RAID 10 vyšší výkon.
Toto tvrzení je naprosto stejný nesmysl, protože slovo výkon není patřičně definované. RAID 5 bude pomaleji číst a rychleji zapisovat ve srovnání s RAID 1. Tedy může být lepší i horší, podle toho, co z toho se považuje za výkon. Někdo může do definice výkonu zahrnout i efektivitu z pohledu kapacity.
Nesoulad mezi RAIDem a filesystémem na něm je evergreen mezi problémy.
Právě proto je nejlepší mít RAID integrovaný přímo ve filesystému. Nemusí se pak synchronizovat prázdné místo a kromě pouhé parity je najednou k dispozici víc checksumů v několika „rozměrech“, tj. například když jeden z disků vrací neplatná data (a tváří se, jako by nic), dá se odlišit, který to byl, a tak dále a tak podobně. Zatím tohle umožňují jenom Btrfs a ZFS. (Možná taky HAMMER z DragonFly BSD, jenže ... no, kdo z vás to má?)
S velikostí bloku bych si hlavu moc nelámal, protože velikost bloku filesystému většinou bývá někde kolem velikosti stránky, zatímco RAID stripe má tak šestnáctinásobek, ne-li víc, v implicitní konfiguraci. Pokud například zápis šestnácti RAID bloků trvá stejnou dobu jako zápis jednoho (což je většinou pravda), není to až takový problém.
Malá velikost stripe podle mě nemá smysl, protože při malých souborech je všechno jedno a drtivě převáží čas nutný pro seekování. Tam je výkon srovnatelný s jedním diskem, snad jen RAID 1 bude lepší v tom smyslu, že může seekovat několik malých souborů paralelně (z každého disku jiný). Pokud jde naopak o přenos velkých souborů, tam se výhody RAIDu naplno projeví, ale v tom případě už nevadí, když bude stripe třeba 1 MB. Těch obvyklých 64 kB by mohl být docela rozumný kompromis.
Tiskni
Sdílej: