Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
Řešení dotazu:
semeniště malwaru????? A jak se to tam dostane? A když tak to přeinstaluji čistou kopií, třeba po každém vyučování.....
PS. Samozřejmě k novému SW to většinou chce i nový HW.
BTW pamatuju ze kdyz si lidi zacali hrat s honeypotama tak nezapatchovany XPcka dokazaly byt ownuty behem dvaceti minut. A to je maslo oproti tomu co nas ceka, az kazdy zpetne aplikovatelny advisory na visty/sedmicky bude automaticky 0day na XPcka.
Ale je to pořád kravina a ztráta času, kterou si můžu dovolit doma na svých XPčkách na hraní, ale to je tak asi všechno. Pokud existuje lepší způsob (což linux v tomto případě je, IMO) a tazatel se s tím chce poprat, tak je to rozumnej a předvídavej člověk (narozdíl od hromad wydláckych takyadminů kteří se uchylují k přeinstalaci čehokoliv kdykoliv protože nic jiného neumí).
…tam provádím pouze upgrade pořád dál a dál, protože tam když se něco posere tak to jde spravit, nalézt za rozumnou dobu.Jo a právě proto je linux do takovýho prostředí vhodnej. Kdysi jeden můj kantor prohlásil něco co jsem pak slyšel z edu sféry častěji: wydle jsou jednoduchý pořídit a voser se o ně starat, linux to má naopak.
Prostě dnes je to o tom že se všeci snaží vše napojit na internet a já se ptám proč? Proč má lednička být připojená na internet? Proč má být topení připojeno na internet? Pak jedna porucha odstaví půl zeměkoule.Usmívej se luddito, bude hůř
Na /. se zrovna píše o zinternetovaným kartáčku na zuby. Tam venku řádí 21. století, zvykej si. Budoucí generace si taky zvykají, a když jim z učebny odpojíš internet tak k čemu vlastně bude dobrá?
…Ale problém je že různé programy pro školy pro linux prostě nejsou - buď tam dáš windows a nebo si neškrtneš - licence ti dáme za hubičku aby se žáci naučili jak je ten windows dokonalej a aby ho potom chtěli…A nepřijde ti tohle jako důvod se tomu už jen proto vyhnout? Já myslím že všechno co má smysl "učit" o počítačích na linuxu učit jde. Pokud to nejde, tak bych se hodně zamýšlel jestli je to ještě výuka a ne už jen tupá indoktrinace. Dokonce i kdyby opravdu byl nějaký nenahraditelný superspecializovaný soft, tak stejně vsadím koláč proti psímu sucharu že taková výuka bude na prd, protože velice rychle "morálně" zastará – vzdělávací ústavy se těžko udrží na špici vývoje (vůbec se tam dostat je menší zázrak).
) tak s disky problem nebude.
Jako distro bych na ne dal nejake lightweight (Lubuntu pro uzivatele Win je podle me idealni, uz pro podobny vzhled, popr. netinstall opensuse s LXDE).
Jinak jak nekteri tady rikaji, tak poustet se do migrace na HW spravovanym nekym jinym bych nesel, je z toho vic potizi nez uzitku. Na druhou stranu prilisny stani na miste je taky spatne.
Ostatni periferie jako tiskarny - zalezi na typu ale jinak s problematikou ovladacu pro ne naprosto souhlasim...
Pokud ty stroje nemají aspoň 4 GB RAM, jiné řešení než LTSP pravděpodobně nebude použitelné.
Otázka je, jestli se místo údržby takového šrotu nevyplatí třeba nějaká nová multi-seat konfigurace. Někde kolem 15 litrů se dá pořídit desktop, u kterého můžou pracovat 4 lidi. (Cena bude samozřejmě trochu jinde, pokud by měl mít každý z nich rozumný dnešní display.) Docela mě překvapuje, že multi-seat stroje nejsou ve školách mnohem populárnější. Mají většinu výhod LTSP, zatímco většinu jeho nevýhod nemají. 
Za 60 litrů by pak byla učebna pro 16 lidí, což je zhruba tak půlka třídy. (S větším počtem žáků najednou se stejně nic moc rozumně učit nedá.) Za dalších 60 litrů by k tomu byla i důstojná zobrazovací zařízení. Ovšem pokud je rozpočet na IT řádově 0, nedá se nic dělat, protože 0 < 120 litrů.
Tiskni
Sdílej: