Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Řešení dotazu:
semeniště malwaru????? A jak se to tam dostane? A když tak to přeinstaluji čistou kopií, třeba po každém vyučování.....
PS. Samozřejmě k novému SW to většinou chce i nový HW.
BTW pamatuju ze kdyz si lidi zacali hrat s honeypotama tak nezapatchovany XPcka dokazaly byt ownuty behem dvaceti minut. A to je maslo oproti tomu co nas ceka, az kazdy zpetne aplikovatelny advisory na visty/sedmicky bude automaticky 0day na XPcka.
Ale je to pořád kravina a ztráta času, kterou si můžu dovolit doma na svých XPčkách na hraní, ale to je tak asi všechno. Pokud existuje lepší způsob (což linux v tomto případě je, IMO) a tazatel se s tím chce poprat, tak je to rozumnej a předvídavej člověk (narozdíl od hromad wydláckych takyadminů kteří se uchylují k přeinstalaci čehokoliv kdykoliv protože nic jiného neumí).
…tam provádím pouze upgrade pořád dál a dál, protože tam když se něco posere tak to jde spravit, nalézt za rozumnou dobu.Jo a právě proto je linux do takovýho prostředí vhodnej. Kdysi jeden můj kantor prohlásil něco co jsem pak slyšel z edu sféry častěji: wydle jsou jednoduchý pořídit a voser se o ně starat, linux to má naopak.
Prostě dnes je to o tom že se všeci snaží vše napojit na internet a já se ptám proč? Proč má lednička být připojená na internet? Proč má být topení připojeno na internet? Pak jedna porucha odstaví půl zeměkoule.Usmívej se luddito, bude hůř
Na /. se zrovna píše o zinternetovaným kartáčku na zuby. Tam venku řádí 21. století, zvykej si. Budoucí generace si taky zvykají, a když jim z učebny odpojíš internet tak k čemu vlastně bude dobrá?
…Ale problém je že různé programy pro školy pro linux prostě nejsou - buď tam dáš windows a nebo si neškrtneš - licence ti dáme za hubičku aby se žáci naučili jak je ten windows dokonalej a aby ho potom chtěli…A nepřijde ti tohle jako důvod se tomu už jen proto vyhnout? Já myslím že všechno co má smysl "učit" o počítačích na linuxu učit jde. Pokud to nejde, tak bych se hodně zamýšlel jestli je to ještě výuka a ne už jen tupá indoktrinace. Dokonce i kdyby opravdu byl nějaký nenahraditelný superspecializovaný soft, tak stejně vsadím koláč proti psímu sucharu že taková výuka bude na prd, protože velice rychle "morálně" zastará – vzdělávací ústavy se těžko udrží na špici vývoje (vůbec se tam dostat je menší zázrak).
) tak s disky problem nebude.
Jako distro bych na ne dal nejake lightweight (Lubuntu pro uzivatele Win je podle me idealni, uz pro podobny vzhled, popr. netinstall opensuse s LXDE).
Jinak jak nekteri tady rikaji, tak poustet se do migrace na HW spravovanym nekym jinym bych nesel, je z toho vic potizi nez uzitku. Na druhou stranu prilisny stani na miste je taky spatne.
Ostatni periferie jako tiskarny - zalezi na typu ale jinak s problematikou ovladacu pro ne naprosto souhlasim...
Pokud ty stroje nemají aspoň 4 GB RAM, jiné řešení než LTSP pravděpodobně nebude použitelné.
Otázka je, jestli se místo údržby takového šrotu nevyplatí třeba nějaká nová multi-seat konfigurace. Někde kolem 15 litrů se dá pořídit desktop, u kterého můžou pracovat 4 lidi. (Cena bude samozřejmě trochu jinde, pokud by měl mít každý z nich rozumný dnešní display.) Docela mě překvapuje, že multi-seat stroje nejsou ve školách mnohem populárnější. Mají většinu výhod LTSP, zatímco většinu jeho nevýhod nemají. 
Za 60 litrů by pak byla učebna pro 16 lidí, což je zhruba tak půlka třídy. (S větším počtem žáků najednou se stejně nic moc rozumně učit nedá.) Za dalších 60 litrů by k tomu byla i důstojná zobrazovací zařízení. Ovšem pokud je rozpočet na IT řádově 0, nedá se nic dělat, protože 0 < 120 litrů.
Tiskni
Sdílej: