Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Samsung představil svůj nejnovější chytrý telefon Galaxy Z TriFold (YouTube). Skládačka se nerozkládá jednou, ale hned dvakrát, a nabízí displej s úhlopříčkou 10 palců. V České republice nebude tento model dostupný.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.11.1. Přehled novinek v Changelogu.
Byla vydána nová verze 15.0 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04 1.1 a 20.04 OTA-11. Vedle oprav chyb a drobných vylepšení je řešen také středně závažný bezpečnostní problém.
Řešení dotazu:
semeniště malwaru????? A jak se to tam dostane? A když tak to přeinstaluji čistou kopií, třeba po každém vyučování.....
PS. Samozřejmě k novému SW to většinou chce i nový HW.
BTW pamatuju ze kdyz si lidi zacali hrat s honeypotama tak nezapatchovany XPcka dokazaly byt ownuty behem dvaceti minut. A to je maslo oproti tomu co nas ceka, az kazdy zpetne aplikovatelny advisory na visty/sedmicky bude automaticky 0day na XPcka.
Ale je to pořád kravina a ztráta času, kterou si můžu dovolit doma na svých XPčkách na hraní, ale to je tak asi všechno. Pokud existuje lepší způsob (což linux v tomto případě je, IMO) a tazatel se s tím chce poprat, tak je to rozumnej a předvídavej člověk (narozdíl od hromad wydláckych takyadminů kteří se uchylují k přeinstalaci čehokoliv kdykoliv protože nic jiného neumí).
…tam provádím pouze upgrade pořád dál a dál, protože tam když se něco posere tak to jde spravit, nalézt za rozumnou dobu.Jo a právě proto je linux do takovýho prostředí vhodnej. Kdysi jeden můj kantor prohlásil něco co jsem pak slyšel z edu sféry častěji: wydle jsou jednoduchý pořídit a voser se o ně starat, linux to má naopak.
Prostě dnes je to o tom že se všeci snaží vše napojit na internet a já se ptám proč? Proč má lednička být připojená na internet? Proč má být topení připojeno na internet? Pak jedna porucha odstaví půl zeměkoule.Usmívej se luddito, bude hůř
Na /. se zrovna píše o zinternetovaným kartáčku na zuby. Tam venku řádí 21. století, zvykej si. Budoucí generace si taky zvykají, a když jim z učebny odpojíš internet tak k čemu vlastně bude dobrá?
…Ale problém je že různé programy pro školy pro linux prostě nejsou - buď tam dáš windows a nebo si neškrtneš - licence ti dáme za hubičku aby se žáci naučili jak je ten windows dokonalej a aby ho potom chtěli…A nepřijde ti tohle jako důvod se tomu už jen proto vyhnout? Já myslím že všechno co má smysl "učit" o počítačích na linuxu učit jde. Pokud to nejde, tak bych se hodně zamýšlel jestli je to ještě výuka a ne už jen tupá indoktrinace. Dokonce i kdyby opravdu byl nějaký nenahraditelný superspecializovaný soft, tak stejně vsadím koláč proti psímu sucharu že taková výuka bude na prd, protože velice rychle "morálně" zastará – vzdělávací ústavy se těžko udrží na špici vývoje (vůbec se tam dostat je menší zázrak).
) tak s disky problem nebude.
Jako distro bych na ne dal nejake lightweight (Lubuntu pro uzivatele Win je podle me idealni, uz pro podobny vzhled, popr. netinstall opensuse s LXDE).
Jinak jak nekteri tady rikaji, tak poustet se do migrace na HW spravovanym nekym jinym bych nesel, je z toho vic potizi nez uzitku. Na druhou stranu prilisny stani na miste je taky spatne.
Ostatni periferie jako tiskarny - zalezi na typu ale jinak s problematikou ovladacu pro ne naprosto souhlasim...
Pokud ty stroje nemají aspoň 4 GB RAM, jiné řešení než LTSP pravděpodobně nebude použitelné.
Otázka je, jestli se místo údržby takového šrotu nevyplatí třeba nějaká nová multi-seat konfigurace. Někde kolem 15 litrů se dá pořídit desktop, u kterého můžou pracovat 4 lidi. (Cena bude samozřejmě trochu jinde, pokud by měl mít každý z nich rozumný dnešní display.) Docela mě překvapuje, že multi-seat stroje nejsou ve školách mnohem populárnější. Mají většinu výhod LTSP, zatímco většinu jeho nevýhod nemají. 
Za 60 litrů by pak byla učebna pro 16 lidí, což je zhruba tak půlka třídy. (S větším počtem žáků najednou se stejně nic moc rozumně učit nedá.) Za dalších 60 litrů by k tomu byla i důstojná zobrazovací zařízení. Ovšem pokud je rozpočet na IT řádově 0, nedá se nic dělat, protože 0 < 120 litrů.
Tiskni
Sdílej: