Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Eric Migicovsky představil Pebble Emulator, tj. emulátor hodinek Pebble (PebbleOS) běžící ve webovém prohlížeči. Za 6 hodin jej napsal Claude Code. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 3.41 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.11 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl včera mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Před 34 lety, ve čtvrtek 13. února 1992, se tehdejší Česká a Slovenská Federativní Republika oficiálně (a slavnostně) připojila k Internetu.
Agent umělé inteligence vytvořil 'útočný' článek o Scottu Shambaughovi, dobrovolném správci knihovny matplotlib, poté, co vývojář odmítl agentem navrženou změnu kódu (pull request). 'Uražený' agent autonomně sepsal a publikoval na svém blogu článek, který přisuzuje Shambaughovi smyšlené motivace, egoismus a strach z AI coby konkurence.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.4 LTS, tj. čtvrté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
V pátek 20. února 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 6. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj a uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večera. Hackday je určen všem, kteří si chtějí prakticky vyzkoušet práci s linuxovým jádrem i uživatelským prostorem, od posílání patchů například pomocí nástroje b4, přes balíčkování a Flatpak až po drobné úpravy
… více »Výkonově bude odpovídat horšímu disku pouze v případě zápisu, ne v případě čtení.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
mdadm to není podmínka. RAID 1 pak dosahuje pro zápis rychlosti nejpomalejšího disku, pro čtení součet rychlostí všech disků a kapacitu má podle nejmenšího disku.
Disky pro RAID jsou určené pro provoz 24/7. Na rozdíl od domácích disků mívají o dost delší životnost (při 24/7 ty hodiny nabíhají fakt rychle) a většinou lepší diagnostiku, ale vydrží o dost méně spouštění a mívají menší rozsah pracovních teplot.
Čtení nebude tak dobré jako součet rychlostí všech disků. Spíš bych to odhadoval na rychlost nejpomalejšího disku krát počet disků.
Neexistují žádné disky „určené pro provoz 24/7“. Všem diskům nejlépe vyhovuje provoz 24/7, zatímco vypínání a s ním související teplotní změny jim nesvědčí. Můj server má RAID 5 pole z notebookových disků a už víc než 3 roky běží v podstatě nepřetržitě bez problémů, zatímco některé (podobné) disky v noteboocích, o které se starám, už selhaly i za mnohem kratší dobu.
mdadm skládá jsou vždy bloková zařízení. Nedávno mi v serveru havaroval 1,5 TB disk v RAID poli a 1,5 TB se již nevyrábí, navíc v době nákupu to byly disky s 512b sektory a ty se teď již nedělají. Tak jsem si finálně pořídil 3T disky hlavně proto, že je to nejlepší cena za MB. Vyrobil na něm oddíly přesně o přesně stejném počtu sektorů jako v původních discích, a na zbytku budou nepříliš důležitá data, na po kterých nepožaduji takovou míru jistoty proti ztrátě.
RAID1 vytvořený pomocí mdadm je dnes už dávno překonané řešení, které nikdy neplnilo svůj účel tak, jak by člověk čekal. Zálohování takovým RAIDem je v podstatě fikce, protože pokud jeden z disků začne skrytě selhávat, tedy vracet poškozená data bez jakýchkoliv hlášek — což se děje překvapivě často, zejména u desktopových disků, ať už kvůli chybám v kabelech, řadičích nebo ve firmware disků —, není žádný způsob, jak zjistit, která ze dvou replik je ta správná.
Proto je vždy rozumnější použít RAID1 na úrovni filesystému. Například Btrfs má chceksumy dat i metadat a dokáže tedy zjistit, který ze dvou disků má pravdu. A především dokáže ihned zjistit, že některý z disků tvrdí nesmysly, zatímco klasický RAID1 nic neověřuje a může tedy teoreticky při každém čtení vracet jiný výsledek, podle toho, jak zrovna vyjde prokládání. Každý RAID1 vytvořený pomocí mdadm, pomocí LVM mirroringu nebo pomocí hardwarového řadiče má tento zásadní nedostatek. Alternativou k Btrfs je například ZFS, ale zprovoznění Btrfs je o řád jednodušší.
K původní otázce: Druhý disk do RAIDu nemusí být stejného typu a nemusí být (přesně) stejné velikosti.
A je možné RAID 1 s mdadm nastavit tak, aby se vždy četlo z obou disků a porovnávaly se výsledky?Nevím o tom, ale lze spustit recheck a některé distribuce to dělají každý měsíc.
"Začne skrytě selhávat ... což se děje překvapivě často" ... máte nějaký (aspoň hrubý, relativní) odhad, jak často se to děje?Silent data corruption.
Čtení obou disků naráz v případě mdadm nepomáhá. Když tam není checksum a data na discích se liší, není jasné, která ze dvou kopií je správná. Takže člověk sice přijde na to, že něco selhává, ale v tom okamžiku už je pozdě. Naopak Btrfs má checksumy, tedy dokáže celkem spolehlivě říct, který ze dvou disků selhává.
Žádný přesný statistický odhad nemám. Pozoroval jsem takový problém několikrát na těch několika málo strojích, které mám doma, takže bych řekl, že nejde o nějaký ryze hypotetický problém. Odkaz na věrohodnější zdroje má Wikipedia v souvislosti se ZFS, což byl první filesystém schopný snížit vliv silent data corruption pomocí checksumů.
Nevím, co je produkční prostředí. Btrfs používám od roku 2010 na všech strojích, o které se starám, od 32-bitového notebooku z roku 2003 přes dvě desítky virtuálních strojů až po 128-procesorový server na architektuře Power7. Zatím jsem nenarazil na jediný důvod, proč Btrfs nepoužít. Občas používám na Linuxu i ZFS, ale to pouze tam, kde mám dual boot se Solarisem nebo s FreeBSD, protože ZFS se s nimi dá sdílet, zatímco Btrfs ne.
Vtipné je, jak pokaždé někdo přijde se seznamem několika zkostnatělých institucí, které údajně stále ještě nepoužívají Btrfs v jakémsi „produkčním“ prostředí. Kdo nechce výhody Btrfs, ať ho nepoužívá — jeho minus. Tohle si musí každý ujasnit a vyzkoušet sám. Někdo se rád řídí autoritami, podoben ovci, a nevadí mu například, když má Debian chvíli jen 32768 klíčů generovaných v OpenSSL, protože 32768 klíčů přece musí stačit všem. No a někdo zase rád naplno využívá možnosti současného software i hardware a spíš než na nějaké autority dá na vlastní zkušenost.
21.1.2014 18:06
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
21.1.2014 19:03
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
ale to uz nie je raid1 ale raid10 a su potrebne 4 disky.Ne, nejsou potřeba.
ale narazal som hlavne na to, ze vsetci tvrdia, ze pri raid1 je rychlost citania dvojnasobna.Tak to kecají.
Tiskni
Sdílej:
21.1.2014 16:53