Byla vydána nová verze 1.13.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
Organizátoři konference LinuxDays zveřejnili program letošního ročníku a spustili registraci návštěvníků. LinuxDays 2026 se uskuteční 3. a 4. října v areálu ČVUT v pražských Dejvicích, na Fakultě informačních technologií. Těšit se můžete na 70 přednášek a workshopů od 66 přednášejících. Konference bude rozdělena do pěti sálů s různou kapacitou. Vstup na LinuxDays je jako obvykle zdarma, stačí včas vyplnit registrační formulář. Opět je možné si na akci zakoupit oběd, ale je třeba to udělat předem, na místě už to nebude možné.
Google Chrome 153 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 153.0.8010.36 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 230 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Open-source hra Shattered Pixel Dungeon (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Apple dnes představil (YouTube) iPhone Duo, iPhone 18 Pro, Watch Series 12, Watch Ultra 4 a AirPods 5.
Společnost System76 představila pracovní stanici Thelio Mira AI s předinstalovaným Pop!_OS s prostředím COSMIC nebo Ubuntu. Nakonfigurovat lze až s 16jádrovým CPU AMD Ryzen 9 9950X, 192 GB DDR5 RAM, dvěma GPU NVIDIA RTX Pro 6000 a 192 GB GPU pamětí.
DigitalOcean je sponzorem nadace Omacom Foundation stojící za linuxovou distribucí Omarchy. Přislíbená částka je 3 miliony dolarů, tj. 1 milion dolarů ročně po dobu tří let.
Na stránkách PostgreSQL bylo představeno LibreDB Studio. Jedná se o open-source self-hostované SQL IDE pro (nejenom) PostgreSQL v prohlížeči. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 12.0 media serveru Jellyfin (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Pro vyzkoušení je k dispozici Demo Server. Jellyfin je fork media serveru Emby, původně Media Browser.
V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Výkonově bude odpovídat horšímu disku pouze v případě zápisu, ne v případě čtení.
mdadm to není podmínka. RAID 1 pak dosahuje pro zápis rychlosti nejpomalejšího disku, pro čtení součet rychlostí všech disků a kapacitu má podle nejmenšího disku.
Disky pro RAID jsou určené pro provoz 24/7. Na rozdíl od domácích disků mívají o dost delší životnost (při 24/7 ty hodiny nabíhají fakt rychle) a většinou lepší diagnostiku, ale vydrží o dost méně spouštění a mívají menší rozsah pracovních teplot.
Čtení nebude tak dobré jako součet rychlostí všech disků. Spíš bych to odhadoval na rychlost nejpomalejšího disku krát počet disků.
Neexistují žádné disky „určené pro provoz 24/7“. Všem diskům nejlépe vyhovuje provoz 24/7, zatímco vypínání a s ním související teplotní změny jim nesvědčí. Můj server má RAID 5 pole z notebookových disků a už víc než 3 roky běží v podstatě nepřetržitě bez problémů, zatímco některé (podobné) disky v noteboocích, o které se starám, už selhaly i za mnohem kratší dobu.
mdadm skládá jsou vždy bloková zařízení. Nedávno mi v serveru havaroval 1,5 TB disk v RAID poli a 1,5 TB se již nevyrábí, navíc v době nákupu to byly disky s 512b sektory a ty se teď již nedělají. Tak jsem si finálně pořídil 3T disky hlavně proto, že je to nejlepší cena za MB. Vyrobil na něm oddíly přesně o přesně stejném počtu sektorů jako v původních discích, a na zbytku budou nepříliš důležitá data, na po kterých nepožaduji takovou míru jistoty proti ztrátě.
RAID1 vytvořený pomocí mdadm je dnes už dávno překonané řešení, které nikdy neplnilo svůj účel tak, jak by člověk čekal. Zálohování takovým RAIDem je v podstatě fikce, protože pokud jeden z disků začne skrytě selhávat, tedy vracet poškozená data bez jakýchkoliv hlášek — což se děje překvapivě často, zejména u desktopových disků, ať už kvůli chybám v kabelech, řadičích nebo ve firmware disků —, není žádný způsob, jak zjistit, která ze dvou replik je ta správná.
Proto je vždy rozumnější použít RAID1 na úrovni filesystému. Například Btrfs má chceksumy dat i metadat a dokáže tedy zjistit, který ze dvou disků má pravdu. A především dokáže ihned zjistit, že některý z disků tvrdí nesmysly, zatímco klasický RAID1 nic neověřuje a může tedy teoreticky při každém čtení vracet jiný výsledek, podle toho, jak zrovna vyjde prokládání. Každý RAID1 vytvořený pomocí mdadm, pomocí LVM mirroringu nebo pomocí hardwarového řadiče má tento zásadní nedostatek. Alternativou k Btrfs je například ZFS, ale zprovoznění Btrfs je o řád jednodušší.
K původní otázce: Druhý disk do RAIDu nemusí být stejného typu a nemusí být (přesně) stejné velikosti.
A je možné RAID 1 s mdadm nastavit tak, aby se vždy četlo z obou disků a porovnávaly se výsledky?Nevím o tom, ale lze spustit recheck a některé distribuce to dělají každý měsíc.
"Začne skrytě selhávat ... což se děje překvapivě často" ... máte nějaký (aspoň hrubý, relativní) odhad, jak často se to děje?Silent data corruption.
Čtení obou disků naráz v případě mdadm nepomáhá. Když tam není checksum a data na discích se liší, není jasné, která ze dvou kopií je správná. Takže člověk sice přijde na to, že něco selhává, ale v tom okamžiku už je pozdě. Naopak Btrfs má checksumy, tedy dokáže celkem spolehlivě říct, který ze dvou disků selhává.
Žádný přesný statistický odhad nemám. Pozoroval jsem takový problém několikrát na těch několika málo strojích, které mám doma, takže bych řekl, že nejde o nějaký ryze hypotetický problém. Odkaz na věrohodnější zdroje má Wikipedia v souvislosti se ZFS, což byl první filesystém schopný snížit vliv silent data corruption pomocí checksumů.
Nevím, co je produkční prostředí. Btrfs používám od roku 2010 na všech strojích, o které se starám, od 32-bitového notebooku z roku 2003 přes dvě desítky virtuálních strojů až po 128-procesorový server na architektuře Power7. Zatím jsem nenarazil na jediný důvod, proč Btrfs nepoužít. Občas používám na Linuxu i ZFS, ale to pouze tam, kde mám dual boot se Solarisem nebo s FreeBSD, protože ZFS se s nimi dá sdílet, zatímco Btrfs ne.
Vtipné je, jak pokaždé někdo přijde se seznamem několika zkostnatělých institucí, které údajně stále ještě nepoužívají Btrfs v jakémsi „produkčním“ prostředí. Kdo nechce výhody Btrfs, ať ho nepoužívá — jeho minus. Tohle si musí každý ujasnit a vyzkoušet sám. Někdo se rád řídí autoritami, podoben ovci, a nevadí mu například, když má Debian chvíli jen 32768 klíčů generovaných v OpenSSL, protože 32768 klíčů přece musí stačit všem. No a někdo zase rád naplno využívá možnosti současného software i hardware a spíš než na nějaké autority dá na vlastní zkušenost.
ale to uz nie je raid1 ale raid10 a su potrebne 4 disky.Ne, nejsou potřeba.
ale narazal som hlavne na to, ze vsetci tvrdia, ze pri raid1 je rychlost citania dvojnasobna.Tak to kecají.
Tiskni
Sdílej: