Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Výkonově bude odpovídat horšímu disku pouze v případě zápisu, ne v případě čtení.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
mdadm to není podmínka. RAID 1 pak dosahuje pro zápis rychlosti nejpomalejšího disku, pro čtení součet rychlostí všech disků a kapacitu má podle nejmenšího disku.
Disky pro RAID jsou určené pro provoz 24/7. Na rozdíl od domácích disků mívají o dost delší životnost (při 24/7 ty hodiny nabíhají fakt rychle) a většinou lepší diagnostiku, ale vydrží o dost méně spouštění a mívají menší rozsah pracovních teplot.
Čtení nebude tak dobré jako součet rychlostí všech disků. Spíš bych to odhadoval na rychlost nejpomalejšího disku krát počet disků.
Neexistují žádné disky „určené pro provoz 24/7“. Všem diskům nejlépe vyhovuje provoz 24/7, zatímco vypínání a s ním související teplotní změny jim nesvědčí. Můj server má RAID 5 pole z notebookových disků a už víc než 3 roky běží v podstatě nepřetržitě bez problémů, zatímco některé (podobné) disky v noteboocích, o které se starám, už selhaly i za mnohem kratší dobu.
mdadm skládá jsou vždy bloková zařízení. Nedávno mi v serveru havaroval 1,5 TB disk v RAID poli a 1,5 TB se již nevyrábí, navíc v době nákupu to byly disky s 512b sektory a ty se teď již nedělají. Tak jsem si finálně pořídil 3T disky hlavně proto, že je to nejlepší cena za MB. Vyrobil na něm oddíly přesně o přesně stejném počtu sektorů jako v původních discích, a na zbytku budou nepříliš důležitá data, na po kterých nepožaduji takovou míru jistoty proti ztrátě.
RAID1 vytvořený pomocí mdadm je dnes už dávno překonané řešení, které nikdy neplnilo svůj účel tak, jak by člověk čekal. Zálohování takovým RAIDem je v podstatě fikce, protože pokud jeden z disků začne skrytě selhávat, tedy vracet poškozená data bez jakýchkoliv hlášek — což se děje překvapivě často, zejména u desktopových disků, ať už kvůli chybám v kabelech, řadičích nebo ve firmware disků —, není žádný způsob, jak zjistit, která ze dvou replik je ta správná.
Proto je vždy rozumnější použít RAID1 na úrovni filesystému. Například Btrfs má chceksumy dat i metadat a dokáže tedy zjistit, který ze dvou disků má pravdu. A především dokáže ihned zjistit, že některý z disků tvrdí nesmysly, zatímco klasický RAID1 nic neověřuje a může tedy teoreticky při každém čtení vracet jiný výsledek, podle toho, jak zrovna vyjde prokládání. Každý RAID1 vytvořený pomocí mdadm, pomocí LVM mirroringu nebo pomocí hardwarového řadiče má tento zásadní nedostatek. Alternativou k Btrfs je například ZFS, ale zprovoznění Btrfs je o řád jednodušší.
K původní otázce: Druhý disk do RAIDu nemusí být stejného typu a nemusí být (přesně) stejné velikosti.
A je možné RAID 1 s mdadm nastavit tak, aby se vždy četlo z obou disků a porovnávaly se výsledky?Nevím o tom, ale lze spustit recheck a některé distribuce to dělají každý měsíc.
"Začne skrytě selhávat ... což se děje překvapivě často" ... máte nějaký (aspoň hrubý, relativní) odhad, jak často se to děje?Silent data corruption.
Čtení obou disků naráz v případě mdadm nepomáhá. Když tam není checksum a data na discích se liší, není jasné, která ze dvou kopií je správná. Takže člověk sice přijde na to, že něco selhává, ale v tom okamžiku už je pozdě. Naopak Btrfs má checksumy, tedy dokáže celkem spolehlivě říct, který ze dvou disků selhává.
Žádný přesný statistický odhad nemám. Pozoroval jsem takový problém několikrát na těch několika málo strojích, které mám doma, takže bych řekl, že nejde o nějaký ryze hypotetický problém. Odkaz na věrohodnější zdroje má Wikipedia v souvislosti se ZFS, což byl první filesystém schopný snížit vliv silent data corruption pomocí checksumů.
Nevím, co je produkční prostředí. Btrfs používám od roku 2010 na všech strojích, o které se starám, od 32-bitového notebooku z roku 2003 přes dvě desítky virtuálních strojů až po 128-procesorový server na architektuře Power7. Zatím jsem nenarazil na jediný důvod, proč Btrfs nepoužít. Občas používám na Linuxu i ZFS, ale to pouze tam, kde mám dual boot se Solarisem nebo s FreeBSD, protože ZFS se s nimi dá sdílet, zatímco Btrfs ne.
Vtipné je, jak pokaždé někdo přijde se seznamem několika zkostnatělých institucí, které údajně stále ještě nepoužívají Btrfs v jakémsi „produkčním“ prostředí. Kdo nechce výhody Btrfs, ať ho nepoužívá — jeho minus. Tohle si musí každý ujasnit a vyzkoušet sám. Někdo se rád řídí autoritami, podoben ovci, a nevadí mu například, když má Debian chvíli jen 32768 klíčů generovaných v OpenSSL, protože 32768 klíčů přece musí stačit všem. No a někdo zase rád naplno využívá možnosti současného software i hardware a spíš než na nějaké autority dá na vlastní zkušenost.
21.1.2014 18:06
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
21.1.2014 19:03
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
ale to uz nie je raid1 ale raid10 a su potrebne 4 disky.Ne, nejsou potřeba.
ale narazal som hlavne na to, ze vsetci tvrdia, ze pri raid1 je rychlost citania dvojnasobna.Tak to kecají.
Tiskni
Sdílej:
21.1.2014 16:53