Byla vydána verze 3.6 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Byla vydána nová verze 8.8 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled oprav, vylepšení a novinek v oficiálním oznámení.
Byla vydána nová major verze 11.0.0 nástroje mitmproxy určeného pro vytváření interaktivních MITM proxy pro HTTP a HTTPS komunikaci. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Vypíchnuta je plná podpora HTTP/3 a vylepšená podpora DNS.
Richard Hughes na svém blogu představil nejnovější major verzi 2.0.0 nástroje fwupd umožňujícího aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. Přehled podporovaných zařízení, nejnovějších firmwarů a zapojených výrobců na stránkách LVFS (Linux Vendor Firmware Service).
Počítačová hra Kvark (Steam) od studia Perun Creative dospěla do verze 1.0 (𝕏). Běží také na Linuxu.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.94 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.94 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
O víkendu 5. a 6. října se koná ne-konference jOpenSpace. Pokud si chcete kouzlo živých přednášek vychutnat společně s námi, sledujte live streamy: sobota a neděle. Začínáme lehce po 9 hodině ranní. Zpracované záznamy jsou obvykle k dispozici do 14 dní na našem YouTube kanále.
Hodiny s unixovým časem dnes odbily 20 000 dnů. Unixový čas je počet sekund uplynulých od půlnoci 1. ledna 1970. Dnes ve 02:00 to bylo 1 728 000 000 sekund, tj. 20 000 dnů.
Notebook NitroPad V56 od společnosti Nitrokey byl oficiálně certifikován pro Qubes OS verze 4. Qubes OS (Wikipedie) je svobodný a otevřený operační systém zaměřený na bezpečnost desktopu.
Zařízení Zavádět Začátek Konec Bloky Id Systém /dev/sda1 * 63 58589054 29294496 7 HPFS/NTFS/exFAT /zatím nevyužitý oddíl připravený pro případné Win (bohužel potřebuji kvůli práci) /dev/sda2 58589055 60548984 979965 82 Linux swap/Solaris /swap /dev/sda3 60548985 976768064 458109540 5 Rozšířený /dev/sda5 * 60549048 60645374 48163+ 83 Linux /boot /dev/sda6 60645438 89947934 14651248+ 83 Linux /root /dev/sda7 89947998 480568409 195310206 83 Linux /home /dev/sda8 480568473 976768064 248099796 83 Linux /úložiště pro objemná dataVšiml jsem si, že v distru se standardně používá Grub2. Zdá se mi to všechno kolem něho ale složité, jestli jsem to správně pochopil, musí se vytvořit zase nějaký extra oddíl. Nemám radši zvolit LILO? Zaváděč mi stačí jednoduchý, maximálně budu někdy bootovat Win a jinak Linux. Díky za všechny případné rady.
Zkus sehnat databázi balíčků třeba jen o pár měsíců novější, než na tom systému máš. Aktualizovat, sehnat zase trochu novější databázi, aktualizovat a tak pokračovat, než se propracuješ k současné verzi.Dobrá rada nad zlato, ale tohle je zcela nereálný úkol… Pokud už není možné zaktualizovat systém normálně, tak by asi bylo nejlepší zazálohovat si konfiguráky, které bude znovu potřebovat, uložit si seznam instalovaných balíčků pro opětovnou instalaci z repozitářů (
pacman -Qen | awk '{print $1}' > seznam
), případně seznam vlastních balíčků (pacman -Qem | awk '{print $1}' > seznam-aur
), případně fonty, či slovníky ze StarDictu, a nainstalovat nově systém. Potom povolit potřebné repozitáře a nainstalovat opět všechny programy (# pacman -S `cat seznam`
) a obnovit konfiguraci toho, co lze (iptables, sudoers, fstab…), nově nastavit konfiguraci toho, co se již nastavuje jinak. Nahrát zpět případně zmíněné slovníky, či fonty (mkfontscale, mkfontdir, fc-cache -vf), vytvořit si a nainstalovat balíčky, které neměl předtím instalovány z repozitářů, no a tak nějak by to mohlo být všechno…
# chown -R pepa:users /home/pepa
)
-q
pro pacman, takže by to stačilo takto:
pacman -Qqen > seznam
Záloha konfigurace a nová instalace. Jinak to nepůjde. Hodně bych se divil, kdyby se pacman vymotal ze všech závislostí a konfliktů, které budou mezi vyřazenými a novými balíky, které se za tu dobu v distribuci prostřídaly - nemyslím verze, ale balíčky, které nahrazují funkcionalitu jiných. Z toho vzniknou cyklické závislosti, mnohdy neřešitelné.
Když dotoho započítám přesun adresářů /usr/{bin,lib,sbin}, nasazení systemd, grub2 a dalších převratných změn, tak je opravdu jednodušší reinstalace. Viz novinky na https://www.archlinux.org/news/.
Po instalaci pozor na změny v konfiguraci.
No, někdy v roce 2000 by nějaké rozdělení disku bylo možná zajímavá volba. Dnes, v éře Btrfs a ZFS (nebo přinejmenším LVM, když už fakt nic jiného) je rozdělení disku věc minulosti a je to ryze negativní fenomén, který připraví uživatele o veškerou flexibilitu a na oplátku mu nenabídne nic, snad leda starosti.
Pokiaľ to neoddeliš tak hrozí nedostatok inodov ale teba to asi nezaujíma.
-N number-of-inodes Overrides the default calculation of the number of inodes that should be reserved for the filesystem (which is based on the number of blocks and the bytes-per-inode ratio). This allows the user to specify the number of desired inodes directly.
Ano, nedávno jsem něco takového zahlédl v Národním technickém muzeu.
Jinak v man mkfs.btrfs ani v dokumentaci k ZFS nic o počtu inodů nevidím, zkrátka se dynamicky alokují a basta.
No prosím. Už zase tady někdo vytahuje deset (nebo patnáct?) let starý problém předpotopních filesystémů. Nevím, proč tahle pověra přežívá ještě dnes. Na normálním dnešním filesystému žádný problém s nedostatkem inodů neexistuje.
insmod part_gpt insmod ext2 menuentry 'Arch Linux' { set root='(hd0,msdos1)' linux /boot/vmlinuz-linux root=UUID=23f0f1a2-e273-42f6-b5a1-9d6424002ad6 rw initrd /boot/initramfs-linux.img }
rw
je tam k něčemu potřeba? To stejné pro msdos1
namísto 1
? A jestliže čteš jen z msdos partition, k čemu je insmod part_gpt
?
To rw znamená, že při připojování / před startem init-u se / připojí i pro zápis.Nicméně to neříká, k čemu je dobré něco takového dělat.
msdos1 -- to je věc, která se může lišit Já mám zase v grub.cfg gptX. Záleži na tom, jestli máš na disku MBR, MBR ms-dos kompatibilní nebo GPT.To vůbec neodpovídá na otázku, zda je tam ten typ vůbec potřeba. Nepamatuju si, že bych ho tam v GRUB2 vždy dával.
To vůbec neodpovídá na otázku, zda je tam ten typ vůbec potřeba.V mém případě ne, ale:
PARTNAME is optional but is recommended since disk may have several top-level partmaps.
ro
náhodou proto, aby rozbitý filesystém byl nejdříve zkontrolován, než se na něj začne zapisovat?
To rw
je tam k něčemu potřeba?
Nevím, jestli to pořád platí, ale dával jsem to tam abych utišil nějaké varování od systemd, že to má být rw a ne ro.
To stejné proProtože se mi to tak víc líbí.msdos1
namísto1
?
A jestliže čteš jen z msdos partition, k čemu je insmod part_gpt
?
Je to tam zapomenuto. Měl jsem systém na SSD s GPT, ale to odešlo do křemíkového nebe, tak jsem systém narychlo přelil ze zálohy na starý disk s MBR a tohle jsem tam zapomněl.
Je třeba neplést si uživatelskou a systémovou konfiguraci. Nastavení mailového klienta nemá s aktualizací systému nic společného, zatímco nastavení připojení k netu s tím může mít spojitost. U mailového klienta záleží jen a pouze na tom, jak starou konfiguraci dovede ještě zkonvertovat do aktuální podoby.
Rozdělení disku je nejlepší zrušit. Se současnými souborovými systémy neexistuje důvod pro rozdělení, naopak důvodů proti by se našlo hned několik, například flexibilita typu bída s nouzí, nemožnost atomicky zálohovat (zejména napříč různými mount pointy), nemožnost přidávat kdykoliv do téhož filesystému další disky a tak dále.
GRUB2 nepotřebuje žádný extra oddíl. Lze mít například na celém disku jeden jediný Btrfs oddíl a z něj přímo bootovat. Přesně to je konfigurace, kterou bych vřele doporučoval a která odstraní většinu problémů známých z dob před 10 lety.
LILO má zkrátka problém v tom, že používá seznamy bloků, kvůli kterým každá aktualizace kernelu vyžaduje opětovné vygenerování těch seznamů a navíc něco takového nikdy nebude stoprocentně bez problémů fungovat na normálním dnešním filesystému s copy-on-write, pouze na zastaralém Ext4 a podobných. Takový problém se dá částečně obejít pomoci chattr +i, ale fakt bych na to nesázel. GRUB2 prostě funguje, umí číst filesystém, včetně subvolumes, snapshotů a podobně, a může ušetřit spoustu zbytečných starostí.
Tak to je pravda. GRUB (zatím stále ještě) vyžaduje nešifrovaný oddíl. Pro použití šifrování se v tom případě musí buď vyhradit oddíl pro GRUB, nebo bootovat z nějakého externího média. U jednoho domácího serveru jsem měl /boot na flashdisku, zatímco diskové pole bylo celé bez výjimky šifrované, ale třeba u notebooku by tohle bylo hodně nepraktické.
grub2 není složitý+1
složitost z něj dělají distribuce, jelikož se snaží celý grub zautomatizovat hafo skriptamaTo není tak úplně pravda. GRUB2 zjednodušuje práci distribucím tím, že tyto skripty sám narozdíl od legacy poskytuje, čímž do jisté míry eliminuje roztříštěnost fungování GRUB2 mezi distribucemi. Je to jedna z největších výhod GRUB2, která je zároveň nejvíce kritizovaná těmi, nepochopili proč a jak to funguje.
Jinak onen konfigurák sám o sobě není nijak složitá věcKonfigurák samotný je snad ještě jednodušší než v legacy.
Tiskni Sdílej: