Dotaz: Distro pro editaci fotek a videa

[Jaromir108]

Dobry den,

mel bych dotaz: pritelkyne foti a upravuje fotky na Win7 v legalne koupenem SW. Momentalne se ji rozbilo telo a uvazuje prechodu na novejsi. Zjistili jsme vsak, ze jeji verze nejmenovaneho SW ktery pouziva nepodporuje tyto novejsi rawy. Napadlo mne nekolik reseni a jedno z nich je prechod na nejake distro s.s. Rad bych se timto zeptal o radu na distro pro grafiky + mam nekolik dotazu:
- jak je to s 10b prenosem obrazu do monitoru/kalibraci (pred mnoha mesici jsem cetl o nejake castecne podpore)
- podpora vice monitoru
- krome distra (pokud jsou nejaka ktera se toto specializuji/jsou vhodnejsi)
- mne zajima stav graf. sw (pred lety jsem chvili pouzival Gimp, ale pro jeho slozitost a neprehlednost jsem jej prestal pouzivat) - co je dnes v totmo smeru za moznosti? Potrebuje nacist raw, udelat s nim potrebne korekce + retuse, ulozit, vypalit na DVD, udelat patricny postisk DVD, odeslat do firmy data vystikli book/materialy.
- take se obcas pouziva starsi, ale kvalitni DV kamera -> musi se stahnout video do PC, prestrihat a vyplodit+vypalit DVD/BD - jake svobodny a kvalitni SW je dnes k mani?
- placene varianty jsou jake a s jakymi vyhodami?

Zajimaji mne soucasne moznosti, ne/vyhody jednotlivych reseni a alternativy.

Dekuji velice. Jaromir

Odpovědi

[Max]

ad raw : Darktable. Ještě lepší, ale placený je : Bibble, resp. teď je to Corel AfterShot Pro 2 (jak windows, mac, tak linux).

ad více monitorů : to není problém

ad speciální distro : určitě bude existovat nějaké ???buntu, ale nevím, co by na něm mělo být speciálního, stačí doinstalovat příslušné programy a funguje se na jakémkoli distru

ad vypalování : nezaznamenal jsem žádné problémy, ani s BD. Pužívám program "k3b"

ad střih videa : taktéž existuje spousta klikátek

ad připojení kamery : podpora samozřejmě je, ale asi také dost záleží na typu, takže typ+linux+google a uvidíš.
Zdar Max

[Petr Šobáň]

Na distru snad nezáleží - používám to co znám - umím spravovat.

Do každého distra jde cokoliv doinstalovat, někdy s většími problémy, někdy je SW přímo v repozitáři příslušného distra.

To jaké převodníky má HW nemá žádnou spojitost s SW pokud to chceš používat profesionálně stejně musíš provést nastavení-kalibraci.

Jinak GIMP funguje i na windows.

Takže spíš si zvol vhodný SW který chceš používat a má požadované funkce a podle toho pak zvol HW a nakonec OS.

[Jendа]

To jaké převodníky má HW nemá žádnou spojitost s SW

Můj X.org teda defaultně jede v 32b RGBA a nevím, jak bych ho přepnul. Jinak dneska už to snad nejsou převodníky a monitor se připojuje přes digitální rozhraní.

[Petr Šobáň]

To je rozlišení.....na grafice.

Každý monitor musí převést barvu na analog pro jednotlivé body a teď záleží jaký převodník tam je a levné monitory nemají 32b D/A převodník pro jednu barvu, takže monitor nezvládne zobrazit všechny odstíny příslušné barvy.

[Jendа]

Ano, ale když má drahý monitor, ale X.org to zaokrouhlí na 8 bitů, tak mu to fungovat nebude - kvůli software.

[Petr Šobáň]

Jasně pokud SW neumí pracovat s patřičnou hloubkou tak má smůlu, proto píši nejdříve pořídit SW k tomu příslušný HW a pak až pod jakým OS to poběží.

[Jendа]

Je to na prd.

• Rozhraní GIMPu mi přijde v pohodě, asi jsem divný. Ale horší je, že GIMP do teď neumí víc než 8b na kanál, takže se na úpravy fotek nedá používat.
• DV kamera přes FireWire pomocí dvgrab
• Na editaci videa Kdenlive (padá) nebo Blender.
• 10b obraz netuším, kalibrace prý nějak funguje.

[Adolf]

Píšeš: GIMP do teď neumí víc než 8b na kanál, takže se na úpravy fotek nedá používat.

To je pravda. Místo aby to přepsali, tak dělají zbytečné změny a tím vzniklé chyby potom zase opravují v dalších verzích.

Píšeš: Na editaci videa Kdenlive (padá) nebo Blender

Padají všechny editory videa pod Linuxem. Podle zkušeností je ako-tak stabilní jedině stará verze Avidemuxu (2.5.x). Jenomže Avidemux není to pravé ořechové. Mimochodem, nové verze Avidemuxu (2.6.x) padají jako prase. Proto taky naprostá většina distribucí nechala v repozitářích Avidemux 2.5.x.

[Jaromir108]

Dekuji za pripominky,

 

pro neznale: vetsina monitoru ma 6b barvy, lepsi 8b a existuji i 10b, nekdy se jim rika graficke. Kdyz vezmete treba odstupnovani sede, tak pri 24b je to 256 odstinu, pri 10b 1024, coz je podstatny rozdil.

OS:

- Od dob winXp neni problem mit 10b, ale pouze pro profi graf. karty nVidia a AMD/ATI.

- od Linux 3.11 by mela byt v kernelu 10bpp DP

GPU:

- U linuxu, podle toho co jsem zjistil, tak AMD/ATI siatuace je stejna, pro nVidii jina a to - cokoliv od 80tkove rady je nativ v 10b a uz dva roky ma nVidia v ovldacich plnou podporu. Intel jsem nasel pouze neco o Experimental a nikdo nevi presne ... .

- co se OS ovladacu tyce, tak jsem zadne verohodne info nenasel

 

Pro tuto chvili men zajima, jestli je zde nekdo ze zkusenostma realnyma s 10b provozem a pokud ano, tak s jakym.

 

Dekuji velice. Jaromir

[Jaromir108]

P.S. Ted jsem nasel dalsi info: Intel od xf86-video-intel 2.16.0 podporuje 10b DP od HD3000 (2,5 roku podpora) a AMD ma HW podporu od Radeon HD 5000. Slo o starsi info, z ktereho bylo patrne, ze na nVidii byly problemy s vicero minotory/color management.

 

Stavajici system je osm Intel core s integrovanou GPU a W764. Cil: Linux dtto cela cesta v 10b.

 

V tuto chvili by mne take zajimalo jakou zkusenost mate s 10b SW/nebo jste alespon videli fungovat na Linuxu. Zajimama mne i co nefungovalo (jake verze) a jaky HW.

 

Pripominky stylu at si to vyzkousim nejsou uzitecne.

 

Dikes. Jaromir

[Jaromir108]

P.S.2.Ted jsem do tretice nalezl par lidi kterym behaji 10b barvy na 4850/70, tak babo rad ;O)

[JanM]

Kai-Uwe Behrmann shrnuje situaci s 10b výstupem na blogu oyranosu (poměrně aktuální příspěvek): http://www.oyranos.org/2014/05/image-editing-with-30-bit-monitors/

Chápu to tak, že to jakžtakž funguje s mírnými omezeními - ale instalace asi bude chtít kovaného linuxáka. Příspěvek nezmiňuje situaci pro digiKam (Qt4) ani darktable (GTK) - tedy zda dochází ke konverzi do 8b či je to posíláno ovladači či Xkám v 10b.

A zde (v odpovědi) je dokonce uvedeno, že pro 10b podporu není třeba mít nVidia Quadro: http://askubuntu.com/questions/281436/can-a-10-bit-monitor-connection-preserve-all-tones-in-8-bit-srgb-gradients-on-a

Až mne navždy opustí monitor, tak to zřejmě budu také řešit... Zatím se poroučela jen kalibrační sonda a měnil jsem větráček (Samsung XL20).

[Tomáš Bžatek]

Nevim o zadnem linuxovem SW, ktery by umel 10bit barvy v Xkach vyuzit. Ani Bibble/AfterShot Pro o nicem takovem nemluvi. Podle me dulezitejsi pro dane urceni bude podpora kalibrace monitorem a soft proofing v RAW editoru. Nejaka podpora OpenCL uz je jen drobnost, ktera vetsinou v linux nefunguje a casto staci jen vykonne CPU.

Zarazi me ale jina vec - kazdy, kdo to mysli s fotografii vazne, je vicemene vazan na jeden konkretni RAW editor. Vystupy a moznosti kazdeho jsou tak rozdilne, ze prejit na jiny jen tak lehce nejde. Pri zmene tela dobra, kazdy RAW editor ma ruzne konverzni profily a kazdy snimac jinou tonalitu, clovek se tak jako tak musi prizpusobit.

[lertimir]

Navíc mě vždy nejproblematičtější na zpracování fotek přišel celý workflow. Seskládání prvků, aby práce byla maximálně efektivní. V podstatě neznám žádný soft, v němž bych byl schopen udělat efektivně první výběr, když fotky jsou v rawu. (efektivně myslím přechod na následující fotku za 0,5s a méně). Stejně tak zpracování RAW dat a efektivní jejich začlenění do workflow bylo problematické i na windows. digiKam by 10 bit měl přece zvládat v pohodě. Již cca 8 let má 16 bitové zpracování a pak na výstup použije prostředky které má k dispozici. Ale aby globálně mělo 10 bit smysl, tak přece potřebuji celou cestu mít 10 bit. včetně finálního tisku.

[Tomáš Bžatek]

Jo tak o digiKam zrovna nevim. Prvni vyber delam hromadnym exportem do JPG a vytrizeni v beznem prohlizeci obrazku. Vystup mam vetsinou web, takze stejne ke konci workflow konvertuju do 8-bit sRGB JPEGu. Na tisk v oblibenem fotolabu taky bohuzel berou jen standardni sRGB JPEG.

[lertimir]

digikam viz zprávička na dpreview.

Workflow: Tam je problém, že jak efektivně vyhážu ty rawy, které patří k vyházeným jpegům. Původní rawy otagovat a naiportovat do úložiště obvykle s přejmenováním. A držet všechny fotky a jejich verze v 16 bitových tiffech je také opruz. Model, který má lightroom, kdy má jen jeden zdroj a pak soubory s definovanou sadou operací nad původním zdrojem, mi přijde nosné. (ale také nacpat do toho úvodní zpracování rawu přes DxO bylo také neohrabané.)

[Tomáš Bžatek]

Ve zpravicce se mluvi pouze o 16-bit internim zpracovani, coz povazuju za samozrejmost u vsech RAW editoru, kdyz samotne moderni RAWy jsou povetsinou 14-bit ci vice. Az budu mit cas, pogooglim okolo 10-bit vystupu do X samotnych.

Tak tagovani a filtrovani taky povazuju za vcelku zakladni vlastnost RAW editoru a neni k tomu vetsinou ani potreba import do interni knihovny, proste se ty informace drzi v sidecar souborech. Moje osobni workflow pro trizeni je jednoduche: export do JPG (prip. jednoduche vyextrahovani embedded JPEGu z RAW souboru), vytrizeni v obycejnem prohlizeci obrazku s prip. porovnanim nekolika snimku vedle sebe ci pri 100% zvetseni a promazani nevyhovujicich. Pak jednoduchym cyklem v bashi odmazu ty RAWy, ke kterym neexistuje JPEG ve vytridovacim adresari. Tim dostanu finalni sadu fotek, ktere naimportuju do RAW editoru a na nichz pak postupne provadim vsechny upravy az do finalniho exportu.

[JanM]

Je to už starší vlákno, ale připojím se

Dělám to podobně: RAW naimportuju do složky /raw (buď kopíruji nebo pomocí digiKamu), v digiKamu přejmenuji dle data a času, pak všechny soubory ve složce otevřu v darktable.

Primární promazávání dělám podle nálady bud v darktable (v lightable módu je zobrazování rychlé, mám 8 jádrový intel) nebo to všechno rovnou vyexportuji do ../jméno.jpg a promazávám v digiKamu.

Veškerou správu fotek (štítky, gps, popisky) dělám zásadně jako vložená data do JPEGu - a to v digiKamu. IMHO digiKam je z hlediska workflow nejefektivnější (darktable se mi zdá neohrabaný a omezený). Alternativně by se daly popisky ukládat do RAW (přímo či do xmp side car souboru), ale to obvykle dělá problémy při změně programu pro vyvolávání RAW (dt, bible, ...), neb to štítky domrší či zkonvertuje do své oblíbené podoby. Navíc JPEG beru jako finální výstup, takže štítky preferuji u nich. Dělám to tak už více než deset let, jediná větší akce s aktualizací archivu mne čekala při přechodu z IPTC na XMP v podání digiKamu - to vyřešil hromadně exiftool.

Nakonec na adresář s JPEGy pustím skript, aby a) přehodil RAW soubory bez odpovídajícího ../fotka.jpg do jiného adresáře, b) kouknul, zda neexistují novější verze JPEG (podle jména, darktable přidává tuším _1, _2) a pokud ano, tak zkopíruje štítky z té starší verze na novější a starou verzi smaže.

Není problém mít vícero finálních verzí fotek (JPEG, TIFF) - jen je prostě jinak pojmenuji (doplním jméno, aby se lišilo od základního datum-čas.jpg).

Verzování digiKamu nepoužívám, nějak jsem se s tím konceptem zatím nesrovnal.

Naprostou většinu nutné editace (včetně občasné retuše skvrn klonováním, aplikaci úprav na oblasti fotky) zvládám v darktable, takže GIMP až na výjimky vůbec nepoužívám. Pokud mám fotku jen v JPEG, tak základní editace zvládne často i digiKam.

[lertimir]

Jednak nemyslím, že většina monitorů je 6 bit. Samozřejmě jsou takové, které mají 6 bit a 4-pixel dithering, ale počet není tak výrazný. podstatný je počet zovrazení barev. Monitor s 16,7 miliony je 8 bit. Monitor s 16,2 miliony je 6 bit + dithering. Intel by 10 bit měl podporovat od roku 2012. A tím pádem by podpora mohla být již přímo v distribuci.

[Adolf]

Obávám se, že většina kupovaných monitorů je 6 bit.

[lertimir]

Nevím odkud máte podporu pro toto tvrzení, ale jak na czc tak na alze je prvních 6 nejprodávanějších monitorů 8 bit. A pokud by bylo nějaké významnější zastoupení 6 bit monitorů, tak by se tam nějaký dostal. 6 bit monitory byly hodně zastoupeny tak před 4-5 lety ale myslím že tak před 2 lety v podstatě vymizely, protože se už umí vyrobit levné TN panely na 8 bitech.

[Jaromir108]

Bohuzel musim souhlasit!

[Jaromir108]

Souhlasil jsem s Adolfem, mimochodem

[Tomáš Bžatek]

V soucasne dobe drtiva vetsina IPS panelu (tedy LG.display) pod 24" vcetne je 6-bit + 2-bit FRC s sRGB gamutem. 27" a vetsi jsou casto 8+2 FRC (marketingove oznacovane jako 10-bit) ve variantach s sRGB a AdobeRGB gamutem. Casto jsou 6+2 panely pixelove klidnejsi, nez 8+2 panely, kde je videt na sedych prechodech podivny pixel neklid (viz. http://www.lagom.nl/lcd-test/inversion.php)

Samsung PLS panely 27" jsou nativne 8-bit a sRGB, stejne jako A-MVA a AHVA panely od AUO.

Viz. http://www.tftcentral.co.uk/articles/monitor_panel_parts.htm

[lertimir]

Aha, no já jsem tohle nikdy neřešil, protože jsem byl ochoten kupovat bud Eizo (v součastnoti s2433W, což sice zcela fotkový monitor není, ale dostačuje) nebo před lety HP LP2065

[Lazar]

Mam za to, ze vetsina zakladnich LCD dosahuje 8-bitoveho vystupniho skalovani barev predevsim pomoci 6-bit panelu a FRC. http://en.wikipedia.org/wiki/Frame_rate_control

[Andrej]

Momentalne se ji rozbilo telo a uvazuje prechodu na novejsi.

S kolorimetrem a kalibrací problém nebude, ale s podporou více monitorů asi ano, v tom smyslu, že (pokud vím) momentálně nelze nastavit u každého monitoru jiný ICC profil, což by ale člověk s několika rozdílnými monitory potřeboval. Možná už ale v tomto směru nastal nějaký pokrok (v kterémžto případě mě jistě někdo opraví). Já si zatím kalibruju pouze jeden monitor (z celkových dvou) a abych nemusel mít vlastní kolorimetr, prostě jsem si stáhl ICC profil pro jiný exemplář téhož typu monitoru, který už někdo kolorimetrem proměřil. Je to nesprávné a je to nepřesné, ale pro mé amatérské nasazení to stačí.

Pokud jde o vyvolávání RAW obrázků, zkoušel jsem digiKam, Rawstudio a RawTherapee. Vše jmenované má své výhody a nevýhody. Jestli se to hodí pro profesionální použití, to už si musí každý ujasnit sám podle svých představ. V každém případě jsou tyto grafické programy (a mnohé další) dostupné ve všech běžných distribucích.

Pro editaci videa existuje v každé distribuci pár programů, ale já osobně jsem použil jenom párkrát Kdenlive. Slyšel jsem nějakou chválu na Cinelerru, nicméně i zde platí, že možnosti profesionálního nasazení se různí podle požadavků daného profesionála. Každý má jinou představu o tom, co software má (či nutně musí) umět.

Pokud jde o distro, je v podstatě úplně jedno, které to bude. Doporučuji zdaleka se vyhnout od základu špatným distribucím, tedy Ubuntu, Debianu a jejich derivátům. Cokoliv jiného poslouží znamenitě, protože v podstatě všechny jmenované programy budou určitě k dispozici jako balíčky pro Fedoru, OpenSUSE, Arch, Gentoo a pro spoustu dalších distribucí. Možná to chce pár distribucí vyzkoušet, případně si o nich něco přečíst.

Kdyby mě někdo nutil vydat jedno jediné doporučení distribuce, pak pro někoho, kdo zatím nemá dlouhodobé zkušenosti s Linuxem, bych zvolil Fedoru s KDE. Pro zkušené uživatele existuje samozřejmě spousta dalších možností.

[Šangala]

Doporučuji zdaleka se vyhnout od základu špatným distribucím, tedy Ubuntu, Debianu a jejich derivátům.

Pro autora dotazu a jiné neznalé:
»Andrej má některé názorové úchylky a jedna z nich se projevuje, výše podobnými nepodloženými větami, takže doporučuji tuto větu ignorovat«.

[lolnope]

Meh, divil by jsi se jak je to podložený...

Pro OP, co se zpracování fotek pod Linuxem týče tak v současnou chvíli není žádný problém. Darktable + GIMP a jede se. Lidi co se vymlouvaj na 8bit v GIMPu atd. jsou k smíchu a jsem rád že programujou a neserou se do focení...

Horší už to je s tim multimonitorovym prostředim, DT sám o sobě ho třeba vůbec nepodporuje (jsou patche na gitu, ale bude prej ještě chvíli trvat než dojde k merge).

Pokud jde o kolorimetrii tak tam nemám žádný problém (používám ten FOSS kolorimetr z UK).

O zpracování videa nemám páru, nepoužívám ho.

My 2c...

[Šangala]

Zkus si znovu přečíst na co reaguješ

[Andrej]

No, je už na uvážení každého, jestli dá na dobře míněnou radu nebo zda se raději sám poctivě spálí. Já jsem se spálil mnohokrát a opakovaně (v podstatě ze zvědavosti) a musím uznat, že to byla mimořádně důležitá a cenná zkušenost. Takže uznávám, že v jistém smyslu je možná dobré příslušné věty ignorovat — podle toho, kolik času a úsilí chce člověk promrhat a zda se chce nechat nakrknout až do té míry, že se třeba vrátí k nějaké proprietární platformě či něčemu podobně děsivému. Pro začátky s Linuxem bez slz a vrásek je ovšem vhodné nechat si ze začátku trochu poradit. (To ale může být nakonec irelevantní, pokud původní tazatel není začátečník; nikde o tom explicitně nepsal.)

[Šangala]

Víš, to je těžké, já bych mohl napsat (a nepíšu to nyní autorovi) ,aby se uživatel vyhnul Archu, protože 3× co jsme ho zkoušel instalovat, tak ani jednou nenaběhl a chvíli mi trvalo než jsem to rozchodil, nebo napsat aby se vyhnul Fedoře, protože se bude muset systému furt věnovat a „aktualizovat“, bo nová verze je tu častěji než daňové přiznání. Ale i tyto argumenty považuji za dost málo, abych jimi někoho odrazoval. No a ty nedáváš momentálně žádné. Když náhodou někdy jo, tak nejsou moc distro specific, pokud ano, tak jsou to běžné provozní problémy, kterými trpí jakákoliv jiná distribuce.

Samozřejmě jsem si vybral distribuce abych ti brnkl na strunu…

[vanavan]

S archem máš možná pravdu. Já sem ho teda nainstaloval, ale nejde mi tam nainstalovat žádná další aplikace a furt to psalo divné hlášení. Pacman je naprd.

[Andrej]

Třeba to bude klasický PEBKAC.

[Andrej]

Distribuce, která míchá dohromady (tedy spojuje v jediný úkon) instalaci balíčku, spouštění služby při startu a explicitní spuštění služby, je špatná distribuce. To není běžný provozní problém, ale zásadní vada v návrhu a zásadní bezpečnostní problém, který se nedá v podstatě nijak obejít. A když už jsme zrovna u této distribuce, je docela šílené, s jakým mlčením a klidem „komunita“ kolem ní ustála zavedení automatizovaného spyware do auto-completion a spoustu dalších průserů. (Že se to dá vypnout, je poměrně chabá útěcha.)

K těm „schválně“ vybraným distribucím nelze než dodat, že časté aktualizace jsou obrovské plus, nikoliv mínus. Díky častým aktualizacím má uživatel Archu nebo Fedory stále aktuální desktop a nečelí takovým průserům, jaké vidíme u zoufalých pokusů aktualizovat v dnešní době Ubuntu z roku 2010 nebo Debian z doby římské republiky. (A že jich je v místní poradně až smutně mnoho!) Každá aktualizace s sebou může přinést určitý problém, například bug v konverzi metadat nějakého programu do novějšího formátu nebo nutnost ručně upravit konfigurační soubor. Proto je dobré tyto problémy rozdělit jak v čase, tak do několika kroků a verzí, aby pak uživatel nemusel čelit situaci, kdy aktualizuje po půl roce (!!!) přes několik releasů každého balíčku a má pak s nefunkčním desktopem či serverem na hodně dlouho o zábavu postaráno. Věnovat aktualizacím v průměru 5 minut denně se zkrátka vyplácí, jak co do efektivity práce, tak co do „user experience“ a spolehlivosti celého systému.

[Šangala]

To co píšeš na začátku je věcí přístupu, taky se mi to nelíbí a taky proto si na server raději dám CentOS, ale na desktopu, je to možná co chce většina uživatelů, takže znovu je to věc a přístupu…

auto-completion je jen u Bubuntu, pokud vím a nejsem si jistý, jestli není default off, nebo se ptá.

No vidíš ty si myslíš že je to plus, já si myslím, že je to opruz, hrát si můžu ve virtuálech, pokud si chci hrát. Jak na NTB tak na desktopu mám Debain Squeeze a od instalace (či přechodu z Lenny) se mi nerozbilo nic a mám to stále stejně funkční a spolehlivé, za celou dobu od přechodu jsem nic neřešil, sem tam aplikuji bezpečnostní aktualizace, de-facto za chodu (výjimečně ruční instalace NVIDIA při akualizaci X-ek nebo jádra, bo používám nedistribuční blob) a několik dlouhých let nemusím řešit nic a předpokládám, že nebudu muset řešit ještě další čas, jednou nastavíš a několik let používáš to chci já a je to po mně i chtěno od ostatních (nejlépe je žádána jedna instalace na život HW).

No a ty si hračička a chceš to mít nejnovější, tak si hrej, ale zkus akceptovat, že konzervativní nerovná se špatné a jsem přesvědčen, že většina uživatelů chce používat, ne řešit…

[Jaromir108]

Co se prvniho odstavce tyce, tak mne jine realne reseni ani nepadlo, podle toho co jsem mel mel moznost zjistit.

 

Mohl bych poprosit o ty vyhody a nevyhody?

Musim udelat nejakou resersi a moc casu neni ... udelat zaver a neco vybrat ... a budto se strefim a popasuje se s tim, nebo budu muset proces zopakovat, cemu bych se rad vyhnul.

 

Co se distra tyce, tak ja osobne jsem zvykly na Slackware ... a pokud si neco zvyknu a funguje to, tak nemam potrebu neco menit, i kdyz jde treba o Slackware 9.0 ;O)

[Jaromir108]

Zeptam se jinak - kdyz je zvykla na Lightroom a Phoptoshop, na co z tech tri se ji bude lepe prechazet?

[Andrej]

Ůůůfff. Tak tohle od pasu nestřelím. Obávám se, že nezbude než věnovat tomu třeba tři hodiny času, každému programu hodinu, proklikat se tím skrz naskrz a zjistit, co by mohlo být vyhovující.

[Andrej]

Dlužno dodat, že v prostředí, kde je instalace softwaru otázkou minuty a jednoho příkazu, není až tak složité vyzkoušet programů třeba deset. (S komerčním softwarem, od kterého se někde musí složitě hledat a stahovat zkušební verze či něco podobného, to zdaleka tak snadné není.) Pokud si ale někdo zvykne na nějaké „flagship“ funkce některých programů od Adobe, těžko je pak hledá v jiných programech. (Navíc se musím přiznat, že Photoshop jsem naposledy používal v roce 2004. Od té doby jsem neviděl ani Photoshop, ani platformy, na kterých tento program nativně běží. Takže si vůbec nedovedu představit, co všechno současný Photoshop umí. Za deset let se musel změnit pořádně.)

[lertimir]

Náhrada Lightroomu, něco z AfterShot Pro, digiKam a pokud je hlavní práce v RAW tak asi i Darktable nebo Rawtherapee. Darktable má tuším něco podobného pro workflow jako lightroom tedy databáze, editace, výstup. Pro Photoshop byh uvažoval oi provozu photoshopu po wine. Pokud potřebuje vrstvy, lokální editace, štětce atd, tak nic moc jiného než gimp není, a ten má zase značně odlišné chování. Pokud akceptuje gimp, tak stojí ještě za zmínku Photivo jako raw manager.

[Tomáš Bžatek]

Lightroom uspesne pod linuxem pouzivam, ale hadam, ze tam bude problem spis ta licence... (v akci se da sehnat uz pod 2000 Kc). Na druhou stranu ten vystup za to stoji a zbytek linuxovych RAW editoru si stale (bohuzel) drzi velky odstup.

[Jaromir108]

Mohu poprosit o rozvedeni toho prispevku? Dekujeme. Jaromir

[Tomáš Bžatek]

Lightroom (32-bit verze 5.2 myslim) se da jednodusse rozchodit pod wine a bezi stabilne klidne cely den. Je tam par drobnych bugu (filmstrip neukazuje vic nez 500 fotek, mozna budou problemy se zpracovanim videa atd.), ale nic zavazneho. 64-bit verze se rozjede, ale pada.

 

Postup instalace je jednoduchy:

1. nainstalovat gdiplus knihovnu (pres winetricks treba)

2. nakopirovat sRGB ICC profil do adresare windows

3. nainstalovat Lightroom, spustit, pouzivat.

 

Dalsi informace viz. napr. https://appdb.winehq.org/objectManager.php?sClass=version&iId=28669&iTestingId=82845

[Jaromir108]

Dekuji za odpoved.

 

Byl jsem ted par dni mimo - rad bych vedel jednak ohledne tech akci - kde jak, atd. A take info ohledne toho odstupu mne zajima. Fotky needituji. Dekuji za blizsi info!

 

Jaromir

[Tomáš Bžatek]

Bohuzel nemam ted cas sepisovat vsechno detailne, ale detailni informace ke stare verzi (nektere kroky uz nejsou potreba) lze najit napr. tady: http://www.pentaxforums.com/forums/32-digital-processing-software-printing/159894-lightroom-3-4-linux-its-alive-working-pretty-well-3.html#post2171005

 

Chce to trochu rucni prace, precejen je to emulovany proces a vysledek neni a nikdy nebude 100%. V pripade vazne zavislosti na Lightroom ale doporucuju zustat na Windows nebo koupit Maca (nechci tu prosazovat linux jako ekvivalentni "zdarma" nahradu jinych OS).

[dustin]

A kolik stojí licence photoshopu? Já zapomněl, že na win většinou nic....

[yes]

Není to náhodou open source ?

[Tomáš Bžatek]

Tak to netusim, v RAW editorech udelam vsechny upravy, co potrebuju, dal do fotky uz nezasahuju. Prip. GIMP se da velice dobre pouzit pro jednodussi manualni upravy, mne uz povetsinou postaci ImageMagick pro finalni resize, sharpen a export.