OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Když kopíruji na USB flash disk, tak co mám dělat, aby se názvy souborů a adresářů nijak nezměnily a na te flašce byly úplně stejné, jak na původním místě?
Například mám stáhnutý zdroj softwaru a dal jsem ho nakopírovat do flašky. Zjistil jsem potom, že se mi u některých souborů změnily názvy, co se týká velkých a malých písmen (a kdo ví co ještě dalšího). A takový zdroj softwaru je na dvě věci, protože když se změní názvy balíků, třeba i trochu jen, tak přestanou fungovat i soubory s indexama balíků, například hdlisty, protože přestanou pasovat názvy v nich obsažené. Navíc balíky na sobě závisí a ty závislosti, které jsou definované v těch balíkách, taky přestanou pasovat, protože nenajdou přejmenované balíky. Takže bylo všechno rozdrbané. Musel jsem všechny soubory jeden po druhém vyhledávat a kontrolovat názvy a to je práce pro vraha prohledávat několik desítek tisíc balíků a u každého kontrolovat názvy. Neměl jsem na to nervy a tak jsem nakonec celou flašku vygumoval a chystám se celé kopírování dělat znovu. Jestli to tak půjde dál, tak tu flašku za chvíli můžu vyhodit, protože odejde. Flašku nemůžu pořád dokola přepisovat, počet přepisů je omezený.
Řešení dotazu:
Tyto soubory jsem stahoval a ukládal do počítače jenom s Linuxem, ne ve Windows. A do flash disku jsem to taky dělal vždycky jenom na počítači s Linuxem, ne Windowsem.
Než jsem do flešky začal kopírovat podruhé, opravil jsem nastavení: Pravé myšítko na flešku a vlastnosti - připojení - u položky jména malá písmena přepnul na smíšená. Při kopírování to už nepřepisovalo velká písmena na malá, ale pořád ten mrzák blbnul, pořád se mi upravovaly názvy. Toho jsem si všiml, když narazil na dva soubory, které mají podobný název a ten název upravil a splynulo to do stejného názvu a ten kripl potom zařval "soubor ten a ten už existuje, chcete ho přepsat, vynechat...." a už vidím, že zase vyrábí zmetky. Je možné, že těch zmetků bude víc, nejen u těch souborů, u kterých splynuly podobné názvy v stejné. Už to bylo všechno na pendrek.
Už jsem na to neměl nervy, flašku jsem rozbil. Rozštípal klešťama. Už těch hebel mám plné zuby, už to nechci ani vidět. Flešky zavrhuji, jsou s tím jenom problémy. Úplně nepoužitelné.
Problém je v tom, že souborový systém vfat není case-sensitive, je pouze case-preserving. Zachovává sice velikost písmen, ale nerozlišuje velká a malá písmena, nemohou tedy v jednom adresáři existovat dva stejně pojmenované soubory lišící se pouze velikostí písmen, třeba readme.txt a Readme.txt.
Řešením je použít buď jiný souborový systém, třeba už zmiňovaný ext2, který ale zřejmě nepůjde úplně přímočaře připojit na počítačích s Windows nebo zachovat univerzálnější vfat, ale soubory nejprve zabalit do nějakého archivu, např. tar a teprve tento soubor zkopírovat na flashku. Nevýhodou tohoto postupu je, že nemáte okamžitý přístup k jednotlivým souborům, ale musíte nejprve archiv rozbalit.
Pochopitelně i Vámi uváděné řešení, spočívající v mechanické likvidaci média, může leckoho v dané situaci napadnout, ale viděl bych ho až jako úplně krajní možnost, selžou-li veškeré jiné, nedestruktivní postupy.
shortname=lowercase
?
shortname={lower|win95|winnt|mixed} Defines the behaviour for creation and display of filenames which fit into 8.3 characters. If a long name for a file exists, it will always be preferred display. There are four modes: : lower Force the short name to lower case upon display; store a long name when the short name is not all upper case. win95 Force the short name to upper case upon display; store a long name when the short name is not all upper case. winnt Display the shortname as is; store a long name when the short name is not all lower case or all upper case. mixed Display the short name as is; store a long name when the short name is not all upper case. This mode is the default since Linux 2.6.32.
mkudffs
. Pokud je potřeba přistupovat k tomu z Windows, je IIRC potřeba to naformátovat ve Windows (format jednotka /fs:udf
), protože Linux používá trošku jiný formát a Windows to nezvládnou přečíst.
by me zajimalo, jaky distro pouzivas? Používám Mandrivalinux. Stáhnul jsem si několik repozitářů a chtěl jsem si je zalohovat. Myslel jsem si, že u flašky budu mít ušetřenou práci, tak jsem to zkoušel zalohovat pomocí toho, ale selhalo to kvůli problémům s názvy. Proto jsem nakonec použil datové DVD (vešlo se to na sedm DVD), při vypalování zvolil souborový systém Linux/Unix+Windows, ikdyž by stačilo pouze Linux/Unix, ale já už jsem si zvykl na toto. Když jsem potom vypálené DVD strčil do počítače, seděl i počet souborů a doufejme i názvy. Když jsem dal pravé myšitko na ikonu tohoto DVD a vybral vlastnosti, dozvěděl jsem se, že má souborový systém ISO9660. Zatím jsem s ním problémy neměl. Tím si vypaluji datová DVD se vším možným.
...Proto jsem nakonec použil datové DVD (vešlo se to na sedm DVD)...
A přitom stačilo jen zformátovat flashku na jiný souborový systém, třeba ext2. Chudák flashka skončila rozlámaná v koši, i když v tom byla naprosto nevinně.
A pokud ji používáš pouze pod linuxem klidně ji naformátuj na ext2(Jenže tam budeš mít problém pokud máš na každém linuxu jiné ID uživatele
)
Ty problémy s těmi uživateli mám rozumět jak?
Trochu by to chtělo si něco přečíst o filesystému v linuxu. Jednak o každého souboru je uveden vlastník a skupina (vizTy problémy s těmi uživateli mám rozumět jak?
ls -l
), ale to jméno uživatele je v adresáři(inode) zapsáno jako user ID (viz ls -ln
), které dostal uživatel přiřazen při založení (a je uvedeno v /etc/passwd
). Pokud se taková flashka použije na systémech z různých distribucí nebo i stejné distribuci na které byli uživatelé zavedení v různém pořadí, je pravděpodobné, že UID stejného uživatele na různých systémech bude různé a tím pádem mohou být odlišná přístupová práva k souborům.
...že UID stejného uživatele na různých systémech bude různé a tím pádem mohou být odlišná přístupová práva k souborům.
A když k tomu dojde a kvůli tomu nebudu moct něco se souborem dělat, dají se ty přístupová práva na tom druhém počítači změnit? Možná pod rootem.
tar
který může být kompresovaný, aby se ušetřilo místo na mediu, a ten zazálohovat, nakopírovat na cílové médium.
Flašku jsem chtěl používat na různé data, nejen balíky. Ale vypadá to, že na flašku můžu zapomenout.
Problém je v tom, že pro USB flash disky, USB externí disky, a další taková zařízení, asi neexistuje souborový systém, který by mi vyhovoval.
Mám totíž požadavky:
Čitelnost dat pod různými operačními systémy (Linux, Unix, Windows, ReactOs, MacOsx, atd.)
A aby v názvech souborů a složek bylo možné použít velké i malé písmena a aby se mi ta písmena na tom nosiči nezměnily.
A aby nevadilo, když budou ve stejném adresáři nějaké věci, u kterých se názvy liší třeba jen ve velikosti písmen.
A aby názvy souborů a adresářů mohly být maximální délka více než 60 znaků
A abych mohl na ten nosič zapisovat také na jiných počítačích, nejen číst.
Pro datové CD, datové DVD takový souborový systém existuje, je to ISO9660 rozšířený o Rock Ridge a o Joliet. Ale neslyšel jsem, že by se používal i u externích disků, USB flash disků a podobně.
To zkoušené DVD, které se mi ukázalo jako iso9660, bylo obyčejné datové, ne videové. A když vypaluji data, mám i při DVD možnost si ve vypalovacím programu zvolit, jestli chci souborový systém UDF, nebo Linux/Unix+Windows, nebo jenom Linux/Unix, nebo DOS kompatibilita nebo vlastní. A vždycky volím souborový systém Linux/Unix+Windows a ve výsledku to neodpovídá UDF, ale ISO9660 rozšířené o joliet a o rock ridge. To jsem zjistil tak, že po zvolení toho souborového systému, když jsem rozbalil tlačítko s podrobnostmi, tak tam vidím:
Všechno mi dopadlo tak stejně pokaždé, když zvolím souborový systém Linux/unix+Windows a to ikdyž vypaluji datové CD nebo datové DVD.
Tiskni
Sdílej: