Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Řešení dotazu:
Proč telefonem? Ta katastrofální kvalita zvuku a NSA jako prostředník za to fakt nestojí.
Pokud někdo trvá na řešení, které je uzavřené a centralizované — například proto, že někdo z účastníků nemá IPv6 (což už je dnes ovšem hodně divné) ani veřejnou IPv4 adresu a nechce se mu provozovat vlastní Mumble server —, pak jsou Google Hangouts naprosto ideálním řešením. Tuto technologii zvládne použít i nejlamovitější lama, konfigurace je snazší než v případě Skype a videohovory s více účastníky, které Skype donedávna úplně zakazoval (antifeature), jsou v Hangouts samozřejmost.
Pokud ten Athlon XP nespustí ani Google Talkplugin, pak je načase hodit ten Athlon XP do koše, kde měl být beztak už dávno.
Vždyť je jedno, že nemá šestku nativně. Jakmile má někdo jednu veřejnou IPv4 adresu, má automaticky taky 2^80 veřejných IPv6 adres. Že je nepoužívá, to je jen a jen jeho problém.
Router bude samozřejmě IPv4 NATovat, ale IPv6 bude normálně routovat. Stačí k tomu jedna veřejná IPv4 adresa a jakýkoliv novější router, například Fritz!Box v (téměř) implicitním nastavení. Že je někomu zatěžko si IPv6 několika kliknutími zapnout, s tím se bohužel nedá nic dělat.
Dobře, pokud nechci NSA za zády, pořád můžu používat SIPS, SRTP a ZRTP (normální Linphone nebo Jitsi, jen se nebudu připojovat k SIP providerovi, ale budu volat přímo SIPem na IPv6 adresu protějška, se zabezpečením a klidně s FullHD videem) nebo Mumble, což je centralizovanější řešení (u kterého tedy nevadí IPv4 NAT u klientů, má-li server veřejnou IPv4 adresu).
Telefon je opravdu až ten nejposlednější a nejzoufalejší extrém po všech stránkách. Jistě se hodí mít ho někde s sebou pro případ neočekávaných situací, ale na dlouho plánovanou nebo pravidelnou komunikaci se prostě nehodí.
Kolik ji má, to nevím. Naprostá většina uživatelů ADSL a kabelových sítí ji má. Horší to bude jen u mobilních připojení v ČR, která jsou sto let za opicemi.
Kolik ji zná, to je irelevantní. Znát ji musí pouze router, ne nutně uživatelé. Veřejnou IPv6 adresu svého počitače si pak uživatel může zjistit asi tak na dva kliky, dokonce i v systémech od Microsoftu.
Pokud uživatel používá víc připojení, samozřejmě stálou adresu nemá. (Mobilita v IPv6 bohužel stále ještě v praxi nefunguje.) Nicméně pokud jde o dlouho plánovanou komunikaci, u které se ví, kde se bude odehrávat, předání IP adres předem nemusí být až tak nepřekonatelný problém.
Jde jen o to, jestli uživatelé chtějí nebo nechtějí komunikovat bezpečně. Chtějí-li zabezpečení, asi jim nezbude než se občas něco nového přiučit. Je-li jim všechno jedno, pak ať si dělají, co je jim libo. Co jiného se dá na to říct.
Adresy se většinou nemění z hodiny na hodinu, ba ani ze dne na den. Pokud by se například každý týden nebo každý měsíc změnila IP adresa, neviděl bych v tom žádný nepřekonatelný problém.
O jedno připojení od UPC se starám, je to ten nejlevnější dostupný tarif bez jakýchkoliv příplatků, a veřejná IPv4 adresa tam je. Ne nutně stálá, ale veřejná ano. Pokud je o stálost, tu snadno nahradí DynDNS klient zabudovaný v routeru, který změny IP adresy hlásí. Autentifikace může proběhnout klasickými mechanismy založenými na TLS při navazování komunikace, takže nebude nijak kriticky záviset na DNS(SEC) a spoofing IP adres ji taky nepřechytračí, kdyby už chtěl být uživatel hodně paranoidní, což leckdy není na škodu.
Tiskni
Sdílej: