Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
/ takovým způsobem, že s ním skoro nejde nic dělat. Dokonce i když ten soubor mažu z druhého HDD. Dělalo to v Xubuntu 14.04, dělá to i v 14.10. Souborový systém je všude ext4, první disk mám rozdělený na tři oddíly (/, /home a swap), na druhém je jen jeden oddíl na data, přimountovaný do /mnt/disk2. Je tohle chování normální, nebo je někde nějaký problém? A dalo by se s tím něco dělat?
dd mi radili používat Direct IO (conv=direct oflag=nocache iflag=nocache), resp. ve vlastní aplikaci otevřít soubor s O_DIRECT, případně v případě namapování do paměti udělat madvise FADV_DONTNEED.
Nicméně koš se v Xfce dělal na stejném zařízení jako mazaný soubor, takže přesun by měl být okamžitý.
.Trash-[moje_UID], ale nikde ho nevidím.
A ještě navíc, k tomu celkem dlouhému vytížení dojde i tehdy, když odstraním i jen malý soubor co má pár kB, nebo něco jen přesouvám z jednoho HDD na druhý, a stejně pak disk začne na asi minutu zuřivě chroupat.
~/.Trash nebo tak nějak?
tumblerd. Po tom co jsem ho odstranil tak už je klid. Snad nebude ničemu chybět.
Tiskni
Sdílej: