Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Řešení dotazu:
Fragmentace vzniká ze samotné podstaty funkce fs s blokovými soubory nad blokovým zařízením. Existují algoritmy alokace bloků, které v některých případech fungují dobře, ale v jiných totálně selhávají. Záleží jen na konkrétní pracovní zátěži. S určitou zátěží si žádný FS neporadí.
ono i poskozene NTFS diky neotevrenosti formatu nema opravnej nastroj v Linuxu a musel bys s externim HDD ktere primarne pouzivas s Linuxem behat opravovat k cizimu PC s Windows
asi budu vypadat jaku syn vesnickeho idiota a televizni rosnicky, ale jak zarucis, ze se zrovna nejakym zpusobem neposkodi ten filesystem tech Windows na ktera nahravas? budes spolehat, ze se to opravi samo po rebootu?
sudo e4defrag /
Jinak ten autodefrag v btrfs se mi zda moc nefunguje, tedy btrfs defrag je jeste potreba
Ne. Není k tomu důvod.
Předně existuje mnohem dokonalejší možnost: mount option autodefrag pro Btrfs.
I filesystémy bez takové možnosti (tj. téměr všechny ostatní, snad možná kromě XFS či kterého) mají zpravidla alokaci místa vyřešenou rozumně, takže pokud člověk nezkouší experimenty v podobě zápisu čtyřkilobytových souborů přes celý disk a následného smazání „každého druhého“ (v nějakém přibližném slova smyslu; nikde není zaručeno, že budou alokované postupně za sebou), většinou se filesystém chová rozumně a žádné problémy s fragmentací se nekonají.
Ať tak nebo tak, v éře Btrfs už není třeba na ostatní systémy až tolik myslet. Takže autodefrag je ta odpověď.
Proč v každém případě? Co kdyby byl pro některé nasazení lepší třeba ZFS? Zvážil bych konkrétní požadavky pro konkrétní nasazení, vybral bych filesystémy, které všechny požadavky splňují, a z těch bych pak vybral ten nejvhodnější například pomocí benchmarku. To ovšem za předpokladu, že je dané nasazení dost velké, aby se nějaké benchmarkovací úsilí vyplatilo.
A nějak nechápu, kam vlastně tahle otázka směřuje. Nejlepší jsou leda lentilky. Nicméně pokud by byla mezi požadavky automatická online defragmentace, pak bude Btrfs nejspíš jediný kandidát. (Pokud náhodou XFS neumí něco podobného.)
Zalezi, co je mineno tim "automaticka defragmentace". Treba takovy "automaticky" TRIM na SSD (discard mount option) prinasi spis vykonnostni problemy nez uzitek.
Takzvané SSD (ve skutečnosti WOM (Write-Only Memory)) jsem tady vůbec nebral v úvahu.
Trim a defragmentace jsou dost zásadně odlišné procesy. Defragmentace se týká souborového systému, zatímco trim se souborovým systémem a jeho datovými strukturami nemá vůbec nic společného (tedy kromě hlášení prázdných bloků filesystémem).
e2fsck -fyD /dev/sda1
Btrfs detekuje, zda se jedná o SSD. (Kromě toho je tam option ssd/nossd, kdyby to náhodou na nějakém obskurním hardwaru určil špatně.)
Defragmentace na SSD by podle mě škodila, protože jde o přesouvání bloků a zápisy. To znamená, že už tak zoufale nespolehlivé SSD by bylo ještě méně spolehlivé, protože by mělo v podstatě zbytečné zápisy navíc.
Ve své odpovědi výše jsem o SSD vůbec neuvažoval. Nic takového bych si nepořídil a nesvěřil tomu svá data, takže se většinou nezamýšlím, jak by to či ono (ne)fungovalo na SSD.
Tiskni
Sdílej: