Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Řešení dotazu:
Fragmentace vzniká ze samotné podstaty funkce fs s blokovými soubory nad blokovým zařízením. Existují algoritmy alokace bloků, které v některých případech fungují dobře, ale v jiných totálně selhávají. Záleží jen na konkrétní pracovní zátěži. S určitou zátěží si žádný FS neporadí.
ono i poskozene NTFS diky neotevrenosti formatu nema opravnej nastroj v Linuxu a musel bys s externim HDD ktere primarne pouzivas s Linuxem behat opravovat k cizimu PC s Windows
asi budu vypadat jaku syn vesnickeho idiota a televizni rosnicky, ale jak zarucis, ze se zrovna nejakym zpusobem neposkodi ten filesystem tech Windows na ktera nahravas? budes spolehat, ze se to opravi samo po rebootu?
sudo e4defrag /
Jinak ten autodefrag v btrfs se mi zda moc nefunguje, tedy btrfs defrag je jeste potreba
Ne. Není k tomu důvod.
Předně existuje mnohem dokonalejší možnost: mount option autodefrag pro Btrfs.
I filesystémy bez takové možnosti (tj. téměr všechny ostatní, snad možná kromě XFS či kterého) mají zpravidla alokaci místa vyřešenou rozumně, takže pokud člověk nezkouší experimenty v podobě zápisu čtyřkilobytových souborů přes celý disk a následného smazání „každého druhého“ (v nějakém přibližném slova smyslu; nikde není zaručeno, že budou alokované postupně za sebou), většinou se filesystém chová rozumně a žádné problémy s fragmentací se nekonají.
Ať tak nebo tak, v éře Btrfs už není třeba na ostatní systémy až tolik myslet. Takže autodefrag je ta odpověď.
Proč v každém případě? Co kdyby byl pro některé nasazení lepší třeba ZFS? Zvážil bych konkrétní požadavky pro konkrétní nasazení, vybral bych filesystémy, které všechny požadavky splňují, a z těch bych pak vybral ten nejvhodnější například pomocí benchmarku. To ovšem za předpokladu, že je dané nasazení dost velké, aby se nějaké benchmarkovací úsilí vyplatilo.
A nějak nechápu, kam vlastně tahle otázka směřuje. Nejlepší jsou leda lentilky. Nicméně pokud by byla mezi požadavky automatická online defragmentace, pak bude Btrfs nejspíš jediný kandidát. (Pokud náhodou XFS neumí něco podobného.)
Zalezi, co je mineno tim "automaticka defragmentace". Treba takovy "automaticky" TRIM na SSD (discard mount option) prinasi spis vykonnostni problemy nez uzitek.
Takzvané SSD (ve skutečnosti WOM (Write-Only Memory)) jsem tady vůbec nebral v úvahu.
Trim a defragmentace jsou dost zásadně odlišné procesy. Defragmentace se týká souborového systému, zatímco trim se souborovým systémem a jeho datovými strukturami nemá vůbec nic společného (tedy kromě hlášení prázdných bloků filesystémem).
e2fsck -fyD /dev/sda1
Btrfs detekuje, zda se jedná o SSD. (Kromě toho je tam option ssd/nossd, kdyby to náhodou na nějakém obskurním hardwaru určil špatně.)
Defragmentace na SSD by podle mě škodila, protože jde o přesouvání bloků a zápisy. To znamená, že už tak zoufale nespolehlivé SSD by bylo ještě méně spolehlivé, protože by mělo v podstatě zbytečné zápisy navíc.
Ve své odpovědi výše jsem o SSD vůbec neuvažoval. Nic takového bych si nepořídil a nesvěřil tomu svá data, takže se většinou nezamýšlím, jak by to či ono (ne)fungovalo na SSD.
Tiskni
Sdílej: