Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Řešení dotazu:
Fragmentace vzniká ze samotné podstaty funkce fs s blokovými soubory nad blokovým zařízením. Existují algoritmy alokace bloků, které v některých případech fungují dobře, ale v jiných totálně selhávají. Záleží jen na konkrétní pracovní zátěži. S určitou zátěží si žádný FS neporadí.
ono i poskozene NTFS diky neotevrenosti formatu nema opravnej nastroj v Linuxu a musel bys s externim HDD ktere primarne pouzivas s Linuxem behat opravovat k cizimu PC s Windows
asi budu vypadat jaku syn vesnickeho idiota a televizni rosnicky, ale jak zarucis, ze se zrovna nejakym zpusobem neposkodi ten filesystem tech Windows na ktera nahravas? budes spolehat, ze se to opravi samo po rebootu?
sudo e4defrag /
Jinak ten autodefrag v btrfs se mi zda moc nefunguje, tedy btrfs defrag je jeste potreba
Ne. Není k tomu důvod.
Předně existuje mnohem dokonalejší možnost: mount option autodefrag pro Btrfs.
I filesystémy bez takové možnosti (tj. téměr všechny ostatní, snad možná kromě XFS či kterého) mají zpravidla alokaci místa vyřešenou rozumně, takže pokud člověk nezkouší experimenty v podobě zápisu čtyřkilobytových souborů přes celý disk a následného smazání „každého druhého“ (v nějakém přibližném slova smyslu; nikde není zaručeno, že budou alokované postupně za sebou), většinou se filesystém chová rozumně a žádné problémy s fragmentací se nekonají.
Ať tak nebo tak, v éře Btrfs už není třeba na ostatní systémy až tolik myslet. Takže autodefrag je ta odpověď.
Proč v každém případě? Co kdyby byl pro některé nasazení lepší třeba ZFS? Zvážil bych konkrétní požadavky pro konkrétní nasazení, vybral bych filesystémy, které všechny požadavky splňují, a z těch bych pak vybral ten nejvhodnější například pomocí benchmarku. To ovšem za předpokladu, že je dané nasazení dost velké, aby se nějaké benchmarkovací úsilí vyplatilo.
A nějak nechápu, kam vlastně tahle otázka směřuje. Nejlepší jsou leda lentilky. Nicméně pokud by byla mezi požadavky automatická online defragmentace, pak bude Btrfs nejspíš jediný kandidát. (Pokud náhodou XFS neumí něco podobného.)
Zalezi, co je mineno tim "automaticka defragmentace". Treba takovy "automaticky" TRIM na SSD (discard mount option) prinasi spis vykonnostni problemy nez uzitek.
Takzvané SSD (ve skutečnosti WOM (Write-Only Memory)) jsem tady vůbec nebral v úvahu.
Trim a defragmentace jsou dost zásadně odlišné procesy. Defragmentace se týká souborového systému, zatímco trim se souborovým systémem a jeho datovými strukturami nemá vůbec nic společného (tedy kromě hlášení prázdných bloků filesystémem).
e2fsck -fyD /dev/sda1
Btrfs detekuje, zda se jedná o SSD. (Kromě toho je tam option ssd/nossd, kdyby to náhodou na nějakém obskurním hardwaru určil špatně.)
Defragmentace na SSD by podle mě škodila, protože jde o přesouvání bloků a zápisy. To znamená, že už tak zoufale nespolehlivé SSD by bylo ještě méně spolehlivé, protože by mělo v podstatě zbytečné zápisy navíc.
Ve své odpovědi výše jsem o SSD vůbec neuvažoval. Nic takového bych si nepořídil a nesvěřil tomu svá data, takže se většinou nezamýšlím, jak by to či ono (ne)fungovalo na SSD.
Tiskni
Sdílej: