Jakub Jelínek oznámil vydání verze 15.1 (15.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 15. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucího projektu Debian (DPL, Wikipedie). Staronovým vedoucím zůstává Andreas Tille.
Jason Citron končí jako CEO Discordu. Od pondělí 28. dubna nastupuje nový CEO Humam Sakhnini, bývalý CSO Activision Blizzard.
Článek na Libre Arts představuje baskytarový multiefekt Anagram od společnosti Darkglass Electronics. S Linuxem uvnitř (licence, GitHub).
Městský soud v Praze vyhlásil rozsudek, který vyhověl žalobě novináře Jana Cibulky, který s podporou spolku IuRe (Iuridicum Remedium) požadoval omluvu od státu za to, že česká legislativa nařizuje operátorům uchovávat metadata o elektronické komunikaci. To je přitom v rozporu s právem. Stát se musí novináři omluvit a zaplatit náklady řízení. Především je ale součástí přelomové rozhodnutí o nelegálnosti shromažďování dat a o
… více »Americké technologické firmy Apple a Meta Platforms porušily pravidla na ochranu unijního trhu, uvedla včera Evropská komise (EK). Firmám proto vyměřila pokutu – Applu 500 milionů eur (12,5 miliardy Kč) a Metě 200 milionů eur (pět miliard Kč). Komise to oznámila v tiskové zprávě. Jde o první pokuty, které souvisejí s unijním nařízením o digitálních trzích (DMA). „Evropská komise zjistila, že Apple porušil povinnost vyplývající z nařízení
… více »Americká společnost OpenAI, která stojí za chatovacím robotem ChatGPT, by měla zájem o webový prohlížeč Chrome, pokud by jeho současný majitel, společnost Google, byl donucen ho prodat. Při slyšení u antimonopolního soudu ve Washingtonu to řekl šéf produktové divize ChatGPT Nick Turley.
Po roce vývoje od vydání verze 1.26.0 byla vydána nová stabilní verze 1.28.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.28.
Byla vydána nová verze 10.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 211 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 800 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
42 svobodných a otevřených projektů získalo finanční podporu od NLnet Foundation (Wikipedie).
Řešení dotazu:
A už je to tu zase.
A už je to tu zase.
Možná to chce vžít se do role nějakého budoucího čtenáře a zájemce o Linux, který si ve spěchu přečte dotaz a první odpověď a zkusí se podle té první odpovědi zařídit. Výsledkem bude další šokovaný uživatel, který se ihned vrátí k Window$ nebo k O$ X. A to je trochu škoda. Nemuselo by to tak dopadnout. Stačí jen netrvat na tom, aby se každý nový uživatel učil od samotného začátku bojovat s různými zoufalými distribucemi a obecně se softwarem navrženým a zaměřeným proti uživatelům. Někdo má rád velké výzvy a může si dovolit věnovat jim čas. Pro většinu lidí je ovšem pohodlnější začít s něčím snadno použitelným a rozšiřovat své dovednosti až později, svým vlastním tempem.
"zoufalými distribucemi a obecně se softwarem navrženým a zaměřeným proti uživatelům"myslíte DEBIAN?? :-O
Stačí jen netrvat na tom, aby se každý nový uživatel učil od samotného začátku bojovat s různými zoufalými distribucemi a obecně se softwarem navrženým a zaměřeným proti uživatelům.Zoufalé distribuce byly všechny které jsem vyzkoušel a software byl špatně navržený taky ve všech. Přijde mi to tak zhruba nastejno. Použitelnost dtto., všude stejně špatná.
Aneb jak říkají buddhisté - je lepší se obout, než umetat dohladka všechny cestičky ...
Aneb jak říkají buddhisté - je lepší se obout, než umetat dohladka všechny cestičky ...Někdy mám ten pocit že do žumpy potřebuju oblíct takové ty rybářské kalhoty co jsou gumové až po hrudník, aby mi tam nenateklo.
Na prehrávanie videa (nie HD) a počúvanie hudby ako stvorený.Jak to má při výchozí instalaci s různými patentovanými medii a tak? Prakticky nic o něm nevím, leccos si jistě můžu načíst, ale tohle bych radši z tvé zkušenosti.
Na otázku aký linux na konkrétny hardware sa tu na miesto odpovedi strhne bitka o to kto vie najlepšie uraziť dotazujúceho.Ten dotaz se opakuje pořád dokola, nikdy nebyl oblíbený a co pamatuju, vždycky s sebou nesl nepopulární reakce. Distribuce se v podpoře hardware téměř neliší a už vůbec ne primárně. Dokonce ani v náročnosti na hardware se distribuce v podstatě neliší, záleží na tom, jaký software člověk zvolí. Je to typický flamebait, ať už si je toho tazatel vědom nebo ne. Na druhou stranu se vždycky lze ohradit tím, že tazatel opakováním stále stejného dotazu porušuje pravidla poradny, která vyžadují vyhledáváním před dotazováním. Jestliže se tazatel nebo někdo jiný cítí býti uražen, má si to vyřídit s konkrétními jedinci, kterými se cítí býti uražen. Já jsem diskuzi rychle prolétl a drtivá většina příspěvků mi urážlivá nepřipadá, urážlivé bych jistě musel pečlivě hledat. Mimochodem na vyspělejších platformách jako je Stack Exchange by byl tento typ dotazu dávno zamčen.
Distribuce se v podpoře hardware téměř neliší a už vůbec ne primárně. Dokonce ani v náročnosti na hardware se distribuce v podstatě neliší, záleží na tom, jaký software člověk zvolí.Tady bych s tebou drobně nesouhlasil. Pokud je uživatel naprostý začátečník a nechá vše v defaultu, tedy uživatel, který software nezvolí, ale pouze akceptuje to, co zvolili tvůrci distribuce, tak se distribuce mohou i dost lišit. I včetně té podpory hw, třeba tím že o část upstremu se starají intenzívně, a další část jen trochu nebo podporu do distribuce z upsteamu nechají na komunitě. Obzvlášť u malých dister typu one-man-show. A vždy jsem chápal tyhle dotazy právě tímto způsobem: Tedy jako by tažatel psal: "Pokud nechám vše v defaultu tak (doplnit původní tazatelův dotaz)". A myslím, že je obtížně zodpověditelný, protože nevím a tuším že na tom jsi stejně a ostatní zrovna tak, jak se chovají v defaultu různé distribuce. Nikdo nemá čas na distribuční turistiku, každý máme své oblíbené distro (distra) a sadu postupů jak ho ohnout do očekávaného stavu. V ostatním s tebou souhlasím. Dotaz pravidelně vyrábí flamebait, právě proto, že seriozním porovnáním stavu v defaultu se nikdo nezabývá, nastoupí dojmy a emoce.
Teraz sa riešia FullHD alebo aspoň HD Ready ripy x264, to ten stroj nezvládne.Jsem divný, většinu věcí mám furt v PALu (768 nebo 720x576). S browserem je problém, podobný počítač mám a není to nic moc. Trochu pomůže Midori, ale na složité stránky to není.
S browserem je problém, podobný počítač mám a není to nic moc. Trochu pomůže Midori, ale na složité stránky to není.To je ale problem prohlizecu a (a zmagorenych autoru dnesniho webu) ktery zadny distro nejakym zazrakem nevyresi.
18.8.2015 19:58
vlastikroot | skóre: 24
| blog: vlastikovo
| Milevsko
Takze bych rekl ze cokoliv se ti bude libit a pujde to nabootovat z livecd je dobrej zacatek a pak si nech poradit co by se dalo vypnout/odinstalovat.
Tazatelův procesor je zhruba tak dvakrát výkonnější, než ten váš ořezaný atom a ty dvě jádra na tom nic nezmění.
Zvednout RAM na 2GB a bude na tom i KDE prudce použitelné.
18.8.2015 19:59
vlastikroot | skóre: 24
| blog: vlastikovo
| Milevsko
Vůbec nezáleží na distribuci. Především jde o zvolený software a desktopové prostředí a případně o osekání různých nepotřebných služeb a rozumné nastavení, které bere v potaz omezení toho stroje.
Já mám na notebooku podobných parametrů ArchLinux s KDE 4. Stačí pár nastavení, aby tam nebylo nejnovější a nejnáročnější eye candy a o svižné a plně funkční desktopové prostředí je postaráno. (Na starých grafikách Intel může být, jakkoliv je to absurdní, rychlejší XRender než OpenGL a podobně. To je třeba vyzkoušet. Je-li tam ATI / NVidia, pak to snese i eye candy a s grafickým výkonem není co řešit.) Na novějších strojích mi připadá KDE 5 mnohem svižnější než KDE 4, ale na tom starém notebooku jsem zatím nic takového nezkoušel, protože můj časový rozpočet na experimentování s tím strojem je řádově nula. DVB-T (ba někdy i HD stanice, podle toho, jak se „povedla“ daná verze Xine driveru a kodeku) i filmy (no, tak možná v DVD kvalitě nebo do 720p) přehraje Kaffeine nebo VLC. S browsery už to není kdovíjak super, video z Youtube žádná sláva (už při 720p + fullscreenu je to trochu trhané) a dvacet tabů člověk mít nemůže, protože to má 768 MB RAM a to je prostě málo. (Těch 512 MB si neumím až tak moc představit.) To platí pro Firefox i Chromium; člověk si prostě v tomto ohledu nevybere.
U toho videa a DVB-T je možná dobré vědět, že ~/.kde4/share/apps/kaffeine/xine-config občas stojí za tweaknutí, protože video.driver:auto nemusí být nejlepší volba, zejména u starého hardwaru. U starších grafik Intel (2008) pomohlo opengl2, aby se Kaffeine nesnažil o vdpau na kartě, která ho neumí. U úplně nejstarších grafik Intel (2003) zase pomohlo xv, protože se to sice o vdpau nepokoušelo, ale výkon opengl i opengl2 byl tak ultramizerný, že jim xv prostě natrhl prdel. Moderní NVidia, AMD i Intel nejspíš vede k automatické volbě vdpau a není co řešit.
Základní otázka ovšem je, proč se zoufale trápit s muzejním hardwarem, když použitelný stroj, u kterého takovéto dotazy nebude nutné klást a na kterém poběží asi tak všechno (možná kromě nejnovějšího Far Cry), je někde v bazaru tak do 5 litrů Kč. Pokud ten ThinkPad nemá sloužit jako muzejní exponát nebo něco podobně hodnotného, doporučoval bych vysrat se na něj a pořídit si něco, s čím člověk nepromrhá víc času, než kolik dává smysl. (Pro každého pochopitelně dává smysl něco jiného.)
14.8.2015 11:52
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
To ale už hodně překrucuješ. Výtka ohledně init systému se týkala Ubuntu, které míchá dohromady instalaci balíčku, povolení služby při spuštění systému a explicitní spuštění služby. Místo tří odlišných úkonů (a jejich protikladů) má jenom jeden pár úkonů. To je nebezpečné, protože uživatel instalující Apache nemusí ani náhodou chtít, aby mu ten Apache někde otevřel nějaký port a začal něco dělat. Dokonce to nechce ve většině případů, řekl bych. Chce si napřed jen nainstalovat balíček, tweaknout trochu konfiguraci (nebo ji přenést odjinud), pak teprve službu párkrát explicitně spustit a zastavit a po čase třeba (až vše funguje, jak má) povolit spouštění té služby při startu. Přesně tohle Ubuntu nedovede a jakýkoliv zastaralý balíček, který si nainstaluju, se mi bude spouštět a klidně může začít poslouchat na síti. (Implicitně možná jenom na localhostu, tedy pokud na daném stroji nejsou zapomenuté nějaké starší konfiguráky, ale ani tohle přece nemusím nutně chtít.) Než tady zase někdo začne kázat o spáse v podobě firewallu, rád bych připomněl, že zabezpečení by mělo mít víc vrstev a nemělo by se v žádném okamžiku spoléhat na jednu jedinou. Ano, firewall je v pořádku. Ale firewall plus žádné nechtěné služby je přece jen o stupínek lepší. (AppArmor taktéž přispívá svou vrstvou, pravda, ale ve srovnání se SELinuxem na Fedoře je to takový slabší odvar.) Nejvtipnější je, když některé balíčky dovedou přidat výjimky do pravidel firewallu, zcela automaticky. To pak celý slavný (a u některých distribucí téměř povinný) firewall najednou ztrácí smysl.
Zpět k Debianu. O init systému Debianu jsem se nikdy nijak moc nevyjadřoval, protože o skriptech z roku 1990 už bylo řečeno asi tak vše. Zkrátka no comment. No a nedávný přechod na systemd (s asi tak čtyřletým zpožděním za okolním světem) je něco, co mě nijak zásadně nepřekvapuje a co jsem rovněž nikde nekritizoval. Jen jsem se v jednom vlákně pousmál nad žabomyšími válkami mezi různými frakcemi v „komunitě“ kolem Debianu a podotkl jsem, že například Arch víc než rok podporoval možnost volby mezi init skripty a systemd (čímž se uživatelům i celé distribuci jako takové otevřelo dost dlouhé časové okno k vyzkoušení a zhodnocení systemd) a že ještě i poté měl systemd v Archu zajištěnou zpětnou kompatibilitu s init skripty a dokázal tedy spouštět i služby z dosud neaktualizovaných balíčků, které měly pouze init skripty. Proto jsem se poškleboval některým výrokům ohledně šílené apokalypsy, nutnosti okamžitě konvertovat tisíce balíčků a tak dále a tak podobně. Řekl bych na to: Ale no tak, pánové, podívejte se, jak to už dávno vyřešily jiné distribuce, a zkuste si z toho vzít ponaučení.
Výtka ohledně init systému se týkala Ubuntu, které míchá dohromady instalaci balíčku, povolení služby při spuštění systému a explicitní spuštění služby. Místo tří odlišných úkonů (a jejich protikladů) má jenom jeden pár úkonů.Na Debianu se dělá
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
13.8.2015 18:32
14.8.2015 10:21
2.9.2015 13:55
13.8.2015 20:00
19.8.2015 20:07
13.8.2015 20:24
14.8.2015 00:16
14.8.2015 02:07
echo exit 1 > /usr/sbin/policy-rc.d; chmod +x /usr/sbin/policy-rc.d, na Ubuntu by to mohlo jít taky. Ale jak jsem psal, už má systemd - a tam nevím jak se to dělá.
Řekl bych na to: Ale no tak, pánové, podívejte se, jak to už dávno vyřešily jiné distribuce, a zkuste si z toho vzít ponaučení.Podle mě by měl být init psán v něčem, co se dá snadno libovolně upravovat - třeba v nějakém transparentním skriptovacím jazyku. To systemd nesplňuje a pokud chceš něco „extra“, na co by stačilo přidat pět řádků shellu, ale struktura konfiguráku systemd s tím nepočítala, máš problém. Btw. Debian je furt kompatibilní i s initem bez systemd, například nedávno jsem ho instaloval na počítač, o kterém LP v bugzille prohlásil že ho nezajímá, nepodporuje ho a prostě podporovat nebude (havaroval s naprosto nicneříkající chybou, v normálním initu bych na začátek napsal
set -x a alespoň viděl co se stalo!); stačilo nainstalovat několik balíčků se sysvinitem a už to fungovalo.
Ale pánové, vy si vůbec neuvědomujete, že jednojádrový procesor Intel Pentium M 1.6 GHz, je na jádro 2x výkonnější, než Atomy.
A právě výkon na jedno jádro je rozhodující pro pohodlí při prohlížení webu.
Proto se atomy při surfování tak zadýchávají a jedna zdali jsou dvou, či čtyř jádrové.
512MB ram dnes maju telefony v low-end triede. (Aj na nich browsovat internet je utrpenie).Protože tam běží strašně moc bloatware.
NTB by mněl sloužiz k prohlížení internetu, občas nějaká flashovka, nebo spíš obráceně :DSpeciálně pro práci na webu je navržen Chrome OS a jeho opensource rodič Chromium OS. Nevím, zda je tam podporován Flash a jak těžké by bylo dostat Chromium OS na ten notebook. Každopádně pokud by se vám to podařilo, byla by to podle mne dnes nejlepší volba - Chrome OS nemá být linuxová distribuce, ale systém, o který se uživatel nemusí starat. Což je předpokládám přesně to, co chcete.
Výtečně!
Výtečně!
Ubohost, level 10. Testuješ, jestli Google najde tvé vlastní hloupé výroky a pseudoargumenty? Bohužel ano, najde.
To s malým ufňukaným děckem mě vskutku hodně pobavilo — od malého ufňukaného pseudoargumentátora to fakt sedne. No, každý má právo na svůj názor, byť sebehloupější.
Prosil bych citaci, kde přesně tvrdím, že se považuji za génia. Nebude-li citace, pravděpodobně to znamená, že zase jen tak žvaníš nesmysly, jako obvykle.
Tiskni
Sdílej:
16.7.2016 23:41