Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Obecně nijak, vždy můžeš jenom kopírovat přesouvat objekty do šifrovaného prostoru.Můžeš natáhnout vždycky blok do paměti, zašifrovat a přepsat (+ to posouvat, protože na začátku přibude hlavička). http://www.johannes-bauer.com/linux/luksipc/ Ale skutečný problém v tomto dotazu není, jak data zašifrovat, ale že má tazatel data na jednom disku bez jakékoli zálohy.
Můžeš natáhnout vždycky blok do paměti, zašifrovat a přepsat (+ to posouvat, protože na začátku přibude hlavička). http://www.johannes-bauer.com/linux/luksipc/OK. O tom nástroji jsem nevěděl. Myslel jsem si, že si konverzi na místě musíš udělat sám.
Ale skutečný problém v tomto dotazu není, jak data zašifrovat, ale že má tazatel data na jednom disku bez jakékoli zálohy.To máš sice pravdu, ale tazatel v tom problém nevidí. Obecně to je mnohdy tak, že uživatelé porovnávají cenu provádění záloh proti pravděpodobností události*cena ztráty. O ceně dat tazatele nevíme nic. Třeba jsou to nasosané filmy z netu a cena ztráty je čas na opětovné stažení plus spotřebovaná elektřina. A celkově si nákladů, které by musel vynaložit s nějakou pravděpodobností cení méně, než je cena disku pro zálohu. Operace z oddíly pouze zvyšuje pravděpodobnosti havarijní události. Někde jsem před lety viděl odborný článek, který dokumentoval, že to, že ve většině případů lidé zálohují málo nebo skoro vůbec je racionální chování, protože v mnoha případech je možné podstatnou část dat získat odněkud jinud, firemná servery, mailové schránky a mnohdy to co je vskutku zcela jedinečné má natolik malou hodnotu, že je to nižsí hodnota než náklady v zálohovacím procesu.
Nech prostě data tam, kam ten disk zálohuješ, disk přeformátuj do šifrované podoby a data zkopíruj že zálohy zpátky na disk. Nic komplikovaného na tom nevidím.
Tiskni
Sdílej: