Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Věta z titulku zazněla v přednášce na LinuxDays 2015, kterou jsem sledoval na YouTube a z ní vychází můj dotaz.
K čemu vlastně Ansible (a podobné systémy) slouží?
Je mi jasné, že se pomocí ní dá tychle nasadit nový server, případně na existujícím serveru rozběhnout novou funkcionalitu. Ale není mi jasné, co se stane pak.
Nasazení je bod 0., ale tím se nekončí. Časem jsou požadavky na změnu funkcionality/konfigurace a stav na serveru se začne odlišovat od stavu při instalaci.
Například chci instalovat www server. Použiji Ansible a mám nainstalováno. Následně si vzpomenu, že na něm chci provozovat nový virtuál a co pak s tím?
V materiálech o Ansible opakovaně zaznívá, že se používá i pro rychlé nasazení v případě nahrazení starého stroje novým, ale to pak chování dle druhé možnosti nedává smysl, protože se mi bude časem více a více odlišovat realita od Ansible.
Řešení dotazu:
přesně, pokud si mazli jeden server , nic ti to prakticky nepřinese ...
pokud desitky nebo stovky jsou tyto nástroje(ansible, chef,salt,puppet,cdist ....) k nezaplaceni
Berte ji prosím s nadsázkou, správný admin se na server přes SSH občas hlásí (doufám).
Vše co tu zaznělo je pravda, ale asi neumím správně pokládat dotazy, protože odpovědi se tomu co jsem chtěl zjistit nepřiblížily ani náhodou. 
Každopádně po konzultaci s jiným zdrojem si odpovím sám, že Ansible pokrývá celou dobu životnosti serveru a že budoucí požadavky na změnu v konfiguraci znamenají úpravy na centrálním Ansible serveru s následným znovuspuštěním playbooku. Tedy možnost číslo 1. z původního dotazu.
Tiskni
Sdílej: