Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Řešení dotazu:
On ale pacman nikdy nikde nic nekompiluje. Arch je „binární distribuce“ a pacman je instalátor (neméně binárních) balíčků.
Je třeba nastavit si správně makepkg, případně yaourt či jiný AUR tool podle vlastní volby. Začal bych u /etc/makepkg.conf a tak podobně.
/tmp není na žádném disku, je samozřejmě v RAM a případně ve swapu. Na disku byl někdy v minulém desetiletí, možná.
Limit velikosti tmpfs se dá samozřejmě nastavit, pokud někomu nevyhovuje, co systemd nastavuje automaticky.
Nejlepším řešením je ale nastavit makepkg a yaourt, aby nepoužívaly /tmp. Přidávat třeba swap a zvětšovat ten tmpfs pro /tmp je trochu škoda; v době mimo kompilaci to bude nevyužité a nevyužitelné.
systemctl mask tmp.mount
/tmp do tmpfs pomocí /etc/fstab i bez systemd.
A jak mu ve fstabu řeknu, že to má být adresář /tmp v kořenovém oddílu a že tam nechci připojovat žádné jiné blokové zařízení?
/tmp /tmp none bind 0 0Jestli to nezabere. Nebo nějak nakonfigurovat systemd, jestli to jde. Třeba Ubuntu taky systemd používá a teď koukám, že /tmp tmpfs není, takže to asi nějak jde... to jsou ale ty moderní udělátka, všechno samo a takhle ... Zlatý sysv init.
Nechápu? Jak to chceš zvětšit HDD má konečnou velikost.On tvrdil o nekonečné velikosti? EGO?
(df; mount) | grep /tmp
$ (df; mount) | grep /tmp tmpfs 1,9G 8,0K 1,9G 1% /tmp tmpfs on /tmp type tmpfs (rw)
Žádná položka ve fstabu přece na tohle neexistuje. Ve fstabu má být jen a pouze to, co nemůže systemd uhodnout automaticky. Takže /tmp tam samozřejmě běžně není a nemá být, protože ten se opravdu automaticky vymyslet dá. Jediný důvod, proč dávat /tmp do fstabu, je změna velikosti toho tmpfs, jak už jsem psal výše.
Mít /tmp na disku je prostě špatně. Neslo to s sebou tolik problémů, bezpečnostních i praktických, až se od toho před nějakými skoro 10 lety upustilo. Tedy kromě pár nepoužitelných distribucí, u kterých je beztak všechno jedno.
/tmp není na žádném disku, je samozřejmě v RAM a případně ve swapu.Do swapu ho možná dám až se Linux naučí spravovat paměť.
Mít /tmp na disku je prostě špatně.Možná to bude dobře, až s tím aplikace budou počítat, a nebudou do /tmp ukládat velké věci. Například Firefox tam ukládá soubory pro otevření externí aplikací.
Neslo to s sebou tolik problémů, bezpečnostníchJo. A proto přesně ta stejná data zapíšeme na disk o kousek vedle (do swapu).
i praktickýchJá měl naopak problém s /tmp v RAM, když se tam prostě nevešlo.
Možná to bude dobře, až s tím aplikace budou počítat, a nebudou do /tmp ukládat velké věci. Například Firefox tam ukládá soubory pro otevření externí aplikací.To ale vývojári systemd vyriešili tak, že pre veľké súbory majú programy používať /var/tmp.
Máš /tmp v RAM. Pokud ho chceš mít na disku, stačí v /etc/fstab zakomentovat (#) řádek obsahující tmpfs /tmp a restartovat systém (mohl bys /tmp jen odpojit za běhu, ale některým běžícím programům by nejspíš vadilo, že jim zmizí jejich dočasné soubory).
Případně bych se podíval, jestli balíčkovací systém nemá nějakou volbu/proměnnou pro dočasný adresář – všechno ostatní by mohlo zůstat v RAM a jen balíčkovací systém by měl dočasnou složku na disku.
Že /tmp automaticky mountuje systemd a že na to žádná řádka ve fstabu není, to je už pár let uzavřená kapitola…
Tiskni
Sdílej: