Byla vydána nová verze 0.4.15 (𝕏) svobodného operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows. Přehled novinek i s náhledy v oznámení o vydání.
Byl představen rpi-image-gen, tj. oficiální nástroj pro vytváření vlastních softwarových obrazů pro zařízení Raspberry Pi.
Byla vydána nová major verze 8.0, aktuálně 8.0.1, softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je lepší podpora Kobo KEPUB formátu nebo integrovaný lokálně běžící engine Piper pro převod textu na řeč používaný pro čtení nahlas (již od verze 7.18).
Společnost OpenAI rozšířila své API o nové audio modely. Nový model pro převod textu na řeč (text-to-speech model) lze bez přihlašování vyzkoušet na stránce OpenAI.fm.
Příspěvek Bezpečnost paměti pro webové fonty na blogu Chrome pro vývojáře rozebírá, proč se pro zpracování webových fontů v Chrome místo FreeType nově používá v Rustu napsaná Skrifa z Fontations.
V pátek 21. a v sobotu 22. března proběhnou Arduino Days 2025, tj. každoroční „narozeninová oslava“ platformy Arduino. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je bude možné na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. V sobotu v Praze na Matfyzu.
Komunitná konferencia Bratislava OpenCamp, ktorá sa uskutoční už o tri týždne 5. 4. 2025 na FIIT STU pozná svoj program – návštevníkom ponúkne 3 paralelné behy prednášok a workshopov na rôzne témy týkajúce sa otvoreného softvéru či otvorených technológií.
Časopis MagPi od nakladatelství Raspberry Pi se s číslem 151 přejmenoval na Raspberry Pi Official Magazine. I pod novým názvem zůstává nadále ve formátu pdf zdarma ke čtení.
Japonská SoftBank Group kupuje firmu Ampere Computing za 6,5 miliardy dolarů. Ampere Computing vyrábí 32-128jádrové procesory Ampere Altra a 192jádrové procesory AmpereOne.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.1a linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek v oficiálním oznámení na blogu.
Řešení dotazu:
Navíc po aktualizaci software zmizela i ta, zůstala jen anglická. Samozřejmě jsem pak přidal zase českou zpět, ale qwerty tam prostě není.LXDE, resp. Lubuntu neznám, správně se to tam určitě někde má naklikat, já českou klávesnici nastavuji příkazem
setxkbmap cz
.
To by asi skousl, ale pak přišlo jedno velké rozčarování: že v systému není vše v češtině, a šok pro něj bylo pravé myšítko: namísto jednoduchého "Odstranit" anglicky "Move to Trash", namísto "Přejmenovat" "Rename"...Je potřeba mít nainstalovaný balíček
language-pack-cs
a správně nastavené locales (cs_CZ.UTF-8).
Ve Windows se to jmenuje "Po spuštění", tady jsme nic takového nenašli...Vykliká se to někde v nastavení, hledej položku „Sezení“ (opět, LXDE jsem bohužel viděl jednou v životě). Dále rychlé zagooglení „lxde autostart“ objevilo tohle, což podle mě určitě bude fungovat. A taky rovnou do toho souboru můžeš přidat příkaz na nastavení klávesnice![]()
Dále je také zvyklý na Irfanview, a ačkoli je v tomto Lubuntu přítomen i WINE, nepodařilo se mě Irfanview nainstalovat.Přijde mi blbost snažit se rozcházet triviálnosti typu prohlížeč obrázků, podle mě si vybereš z nativních - eog, gwenview, …
Taktéž používá stejně jako já F.lux (https://www.interval.cz/clanky/utility-ktere-zdarma-ochrani-vase-oci-pri-praci-na-pc-hlavne-v-noci/). Nepodařilo se nám ho instalovatTo ve Wine fungovat nebude, protože to bude dělat nějaká kouzla s nastavením grafiky, která nikdo neimplementoval. Všichni kolem mě používají nativní Redshift. S konfigurací nepomůžu, tvářili se, že stačí nainstalovat
redshift-gtk
a v něm to naklikat.
Bohužel se mi ale nepodařilo nikde nalézt Správce Spuštění (Grub?) - prostě tam není.Čekal bych, že se taková věc nebude defaultně instalovat (jako že klikátor k tomu). Nastavuje se to v
/etc/default/grub
a pak je potřeba udělat update-grub
, aby se změny projevily.
Můj dotaz tedy zní: v které distribuci s kterým prostředím se dá vše jen naklikat, kde se nemusí něco "konfigurovat" a používat Terminál?Obávám se, že v žádné (ale možná je to tím, že jsem se nikdy klikat nenaučil a textově konfiguruju všechno a všude). Já používám Xfce, ale dost lidí má taky rádo Mate a KDE. Xfce a Mate mi logikou UI přijdou dost podobná Windows, KDE je trochu jinde, ale zase to má takový gigantický klikátor, kde se dá nastavit úplně všechno. Distribuci podle mě jakoukoli dostatečně populární, já mám všude Debian a Ubuntu, ale je to fuk.
Klíčové slovo je KDE. Nemá absolutně žádný smysl dávat začátečníkovi jiná prostředí — spolehlivě ho odpudí a odradí. Některá prostředí (Gnome) jsou k odpuzování lidí od Linuxu dokonce cíleně navržená, takže fakt pozor na ně.
Dále je nutné se vyhnout veškerému sajrajtu, který byť jen vzdáleně připomíná Ubuntu. Ideálním řešením pro začátečníka je Fedora s KDE nebo třeba SUSE.
Závěrem dlužno dodat, že Linux není Windows a je to tak dobře. Když jednou něco předčí Windows v každém ohledu, zákonitě se to musí v něčem lišit, že ano. Nemá smysl snažit se nějak posloužit uživateli, který se nehodlá nic nového učit. Pokud má takový ten přístup, že půl anglického slova mu způsobuje průjem, nedokáže překousnout, že se software jinak jmenuje, a tvrdošíjně trvá na zprovoznění paskvilů pro Window$ pod Wine, pak je asi pro všechny zúčastněné strany lepší se na to vysrat a s Linuxem takovým lidem neradit. Tolik moje osobní zkušenost.
Nemá smysl snažit se nějak posloužit uživateli, který se nehodlá nic nového učit. Pokud má takový ten přístup, že půl anglického slova mu způsobuje průjem, nedokáže překousnout, že se software jinak jmenuje, a tvrdošíjně trvá na zprovoznění paskvilů pro Window$ pod Wine, pak je asi pro všechny zúčastněné strany lepší se na to vysrat a s Linuxem takovým lidem neradit.
+1
1. Ubuntu s prostredim Xfce 2. LinuxMint s prostredim Mate 3. Ubuntu s prostredim Unityvarianta 1 a 2 je klasicky desktop ala WinXP, varianta 3 ma blize OSX...
Buď jsi zkrátka vtipálek, nebo se opět snažíš odradit dalšího nováčka. Jasně, Blbuntu LTS s krásnými archivními bugy, které nikdo nikdy neřeší, k tomu Xfce a do týdne je zpátky u Windows.
Ostřílení uživatelé Linuxu ani nováčci (obecně) nemají problém s KDE. Možná by bylo lepší mluvit za sebe a nefabulovat tolik o ostatních.
Zase další FUD a fabulace.
Já mám tuhle zrovna na KDE 5 uptime asi 40 dní. Nic nepadá. Je to dual head. Notebook se odpojuje a připojuje k docku s monitorem, uspává se atd. atp. Nevím, o jakých problémech v jaké zastaralé verzi mluvíš, ale já nic takového nepozoruju.
Jestli používáš nějaké předem zastaralé balíčky z Blbuntu (nebo Mint, což je v podstatě dost podobná věc), které padají a mají problémy s externími monitory, je samozřejmě možné, že tvá zkušenost je jiná. Ale proč potom šíříš FUD? Není v tom případě lepší říct „normální desktop v Blbuntu nefunguje, vyhněte se Blbuntu“? (Ono to tak asi bude, že jo.)
Já se s žádnými problémy smiřovat nechci a nemusím. Právě proto používám KDE 5.
Hlavní je, že mě z toho nechytají takové záchvaty vzteku, abych musel psát každé druhé slovo tučným a tiskacím.
To asi bude nějaká Blbuntu-neuróza. Inu, zase o důvod víc, proč to raději nováčkům nedoporučovat. Nechceme přece, aby se z nich vyvinuli klasičtí ABCLinuxu debatéři s urážkami, tučnými tiskacími slovy, FUDem a nesmysly v každé druhé větě, ne? Jen psychopat by něco takového chtěl.
Založ si vlastný portál a tam si píš svoje vylevy.
Ale no tak, nevyprávěj mi, co mám dělat. Já si můžu a budu psát, co chci. Že s tím někteří jedinci mají problém, to je vskutku jen a jen jejich problém.
Ale prdlajs, já přece nemám nic proti BFU. Technicky zdatný rozhodně nejsem — zajímám se v podstatě pouze o květiny, pěstování tulipánů a hraní J. S. Bacha. Ale jsou prostě některé typy BFU, pro které je každá rada předem marná. To už jsem shrnul v (pra)původním příspěvku výše.
Ať tak nebo tak, když dáš nějakému BFU, který přechází (střelme od boku) od Windows 7, něco jako Xfce, jeho dojem bude: „Aha, bezva, takže ten Linux se ovládá tak snadno a má asi tolik možností jako Windows 98. Tak já to zkusím třeba za deset let, třeba to bude lepší.“ A je to v háji. S Gnome je to prakticky totéž, jen před Windows 98 přidej sousloví „trochu animované“ a je to.
Právě proto, že mi na BFU svým způsobem záleží, se vždycky snažím varovat před scénářem, který nutně nastane, když někdo při prvním setkání s Linuxem uvidí Gnome nebo Xfce a nebude vědět, že nesrovnatelně pokročilejší desktop je vzdálený jenom jeden příkaz balíčkovacího manažera. Přesně tohle BFU obvykle nevědí. Nechápou koncept modulárního systému, který má spoustu implementací každé komponenty (desktopové prostředí, mailový klient, editor) a s tím související možnost volby. Další příležitost ukázat jim to nastane fakt třeba až za těch deset let. A to je hodně velká škoda. Stačilo by jenom upozadit Gnome, Enlightenment, Xfce, LXDE, Unity a Kdesicosi jako možnost volby pro ty, kteří chápou, o co jde, a vědí, že přesně tohle chtějí, a naopak těm, kteří si jenom chtějí „něco“ nainstalovat a vyzkoušet, nechat jako implicitní volbu KDE. Tohle kdyby se podařilo, počet uživatelů Linuxu by se podle mě mohl klidně za rok zdvojnásobit. Takhle pořád jenom slýchám „no já jsem ten Linux jednou nabootoval, ze zvědavosti, to jo, ale vždyť to je strašná bída, tamty divné panely, co se vůbec nedají nastavit“. A marně vysvětluju, že to nesouvisí s Linuxem, že jenom (zase další nešťastník!) natrefil na Unity nebo Gnome.
your data is not recent. Check again when the homesite was modified.
Nevim jestli je dobry, ale je to pragmaticky argumentSkutečně mi chceš tvrdit, že je nenažranost browseru pragmatický argument pro ignorování případné nenažranosti jiných komponent, nota bene něčeho, co je součástí prostředí. To vlastně ani není otázka.
Zlaté moje W7, to je oproti tomuto oáza klidu a harmonie.Neboj, já zase prožívám zoufalství když někde musím zápasit s naprosto nedebugovatelnými Windows.
Kderý distro tedy zvolit, Mint Mate nebo Mint Xfce? Jaký je mezi nimi hlavní rozdíl, co v jednom je a v druhém ne, ví někdo?Rozdíl je pouze v předinstalovaných balíčcích - v jednom je prostředí Mate, v druhém je prostředí Xfce. Nemůžeme za tebe rozhodnout, co ti vyhovuje víc.
protože ten známý má horší zrak, má widle celkově nastaveny myslím na 115%. Je to možné také v tom Mintu? Tedy myslím celkové zvětšeníCelkové zvětšení se dá udělat pomocí něčeho jako
xrandr --output VGA1 --scale-from 800x600ale to podle mě nechceš (opravdu to naškáluje úplně všechno jako bitmapu, asi jako kdyby sis nastavil na CRT monitoru menší rozlišení). Zvětšil bych mu písmo v (Xfce) Správce nastavení → Vzhled → Fonty a potom v aplikacích jako třeba Firefox nastavil zvětšení stránky normálně.
A teď ještě jedna důležitá věc: nainstaluji mu tedy ten Mint, ale jak odinstalovat ten předchozí "Ubuntu W7"?Nejjednodušší je prostě na tom oddílu, kde je, vytvořit nový souborový systém. Pokud už tam má nějaká data, která chceš zachovat, tak souborový systém nevytvářet, ale smazat všechno kromě /home a normálně nainstalovat.
Jo a ještě bych chtěl poradit ohledně instalace a hlavně nastavení toho Redshift.Tady je návod na konfiguraci, a jinak prostě ten redshift-gtk.
Dá se v Linuxu (v Mintu) žít i bez Terminálu?Žít asi nějak jo… ale efektivně? Ani náhodou (stejně jako všude jinde).
aby na to viděl, a v noci mu obrazovka nevypalovala mozekJá do toho nechci kecat, ale já tohle místo softwarovou úpravou řeším nastavením jasu a případně barev normálně přímo na obrazovce.
Celkové zvětšení se dá udělat pomocí něčeho jakoZatím jsem to nepotřeboval, ale to nemáme něco jako nastavení DPI obrazovky, s tím, že celé prostředí se přizpůsobí? Plánuji koupit 4k monitor, a s tím rozlišením, které mám na 1920x1200 pri 24" to na 3840x2160 při 27" nebo 30" moc vidět nebudu. A naškálovat je nesmysl, to pixely nevyužiji. Pak by to tazateli stačilo jen nastavit vyšší DPI.xrandr --output VGA1 --scale-from 800x600ale to podle mě nechceš (opravdu to naškáluje úplně všechno jako bitmapu, asi jako kdyby sis nastavil na CRT monitoru menší rozlišení). Zvětšil bych mu písmo v (Xfce) Správce nastavení → Vzhled → Fonty a potom v aplikacích jako třeba Firefox nastavil zvětšení stránky normálně.
Ale nezůstane v zavaděči pak pořád ten "Lubuntu W7"?Ne, konfiguraci GRUBu to přeplácne.
V tomto kontextu ještě jedna věc: chce po mě, kdyby mu ten Mint přeci jen nesedl, aby si mohl případně zvolit, že jako první budou na (automatické) bootování ty W XP. Existuje nějaký "Správce Spuštění", kde to nastavit a také prodloužit dobu volby? Teď je to myslím na 3s, top je příliš krátký čas.Už jsem psal, že je to v /etc/default/grub.
Nebo, pokud je tazatel grafický klikač, tak některé distra mu umožní i konfiguraci v grafickém prostředí viz snapshot. openSUSE - Yast - karta volby zaváděného systému (jádra).V tomto kontextu ještě jedna věc: chce po mě, kdyby mu ten Mint přeci jen nesedl, aby si mohl případně zvolit, že jako první budou na (automatické) bootování ty W XP. Existuje nějaký "Správce Spuštění", kde to nastavit a také prodloužit dobu volby? Teď je to myslím na 3s, top je příliš krátký čas.Už jsem psal, že je to v /etc/default/grub.
Pokud se najde v okolí zdatný člověk zvládající Arch Linux, tak bych doporučil i Arch Linux. Je sice obtížnější ho nainstalovat a zkonfigurovat, ale když už je to hotové, tak ho může ovládat i BFU (mám poznatky z praxe). Je jenom třeba ho aspoň jednou za 3 týdny komplet zaktualizovat "slavným" příkazem pacman -Syu
, to bych přenechal tomu zdatnějšímu člověku.
mimochodem nesmyslně nainstalovaný xf86-video-fbdev ačkoli mi grafika funguje normálně s xf86-video-atiA kdopak ho asi nesmyslně nainstaloval?
Ano, příznivci "zastaralých" dister typu Debian řeknou že je nestabilní, ale vždy mi v něm vše fungovalo napoprvé.Spíš jde o to, jak často se to při upgradu rozbije. Já taky používám rolling release distribuci (Debian unstable, protože pro vývoj potřebuju rozumně nové verze všeho) a třeba dneska jsem rebootoval a po rebootu se mi zbláznila myš. Tak jsem půl hodiny řešil, že po Xka začala místo evdevu používat libinput, který z nějakého důvodu nepodporuje property
Device Accel Constant Deceleration
a místo toho se to musí nastavovat pomocí Coordinate Transformation Matrix
, která kupodivu nemá ten formát, který jsem si tipnul, takže jsem si pak musel přečíst v manuálu, jak to vlastně funguje, a podle toho to nastavit. A teď si představ, že by se mi tohle nestalo ve státní svátek dopoledne, ale v pracovní den dvě hodiny před nějakým důležitým deadline. A to je právě ta „stabilita“, kvůli které lidi používají Debian stable a podobná distra.
Tohle vidím jednoznačně na chybu toho zbastleně remixovaného Ubuntu. Ve Fedoře 23 (standardní a XFCE Spin) a Arch Linuxu (Plasma 5) je toto rozložení k dispozici a funguje.
S tímhle jsem se zatím nesetkal. Je možné, že počítač, kam jste to instaloval má nějak zprasený BIOS a je tam nutné povolit volbu Legacy USB input nebo něco v tom smyslu.
„Oficiální“ verze Ubuntu i Fedora jsou v tomhle směru naprosto OK. Někdy může být potřeba doinstalovat balíček pro požadovaný jazyk; toto se ale týká spíše „kutilských“ distribucí, které si dostatečně dovedný uživatel poskládá sám dle jeho potřeb.
Redshift používám a funguje podle mě naprosto bezproblémově. Nejjednodušší grafická nadstavba redshift-gtk
umožňuje bohužel jen zobrazit aktuální barevnou teplotu a dle potřeby Redshift dočasně vypnout. Nastavení se provádí v konfiguračním souboru redshift.conf
, který je ale velmi jednoduchý na pochopení. Nachází s v domovském adresáři uživatele v podadresáři .config/
. Můj vypadá takto
[redshift] temp-day=6500 temp-night=5000 transition=1 location-provider=manual [manual] lat=50.0345821 lon=14.4115635Povšimněte si, že konfigurační soubory se dají jednoduše zkopírovat a kamkoliv vložit jako text. Nemusím nic opisovat nebo nedej bože dělat screenshoty ;)
Všechna trochu chytřejší grafická prostředí toto umí nastavit nějakým klikacím nástrojem. V XFCE to jde např. pomocí Aplikace->Nastavení->Relace a spouštění a dále viz karty Relace nebo trochu víc natvrdo na kartě Automatické spuštění aplikace. V prostředí MATE nebo Cinnamon bude postup trochu jiný, ale určitě to půjde. V krajním případě se dá Desktop Entry soubor aplikace, kterou chcete spustit automaticky ručně nakopírovat do adresáře ~/.config/autostart
, to by mělo fungovat vždy a všude.
MFC42.DLL
z Windows.
Nechci tě urážet, ale jsi BFU, který se nehodlá učit nic nového. A pro takové prostě GNU/Linux není.
resdhift.conf
se musí vytvořit, je perfektně popsán na webu projektu a asi jsi tam mohl klidně nakopírovat to, co jsem poslal.
Linux prostě není Windows a je chybou čekat, že se tak bude chovat a ovládat se. Akorát člověk musí strávit trochu času tím, že si ty podstatné rozdíly zjistí.
Jen tak bokem, „Budiž“ je na rozdíl ok "OK" skutečně česky (mně je skoro líto, že se to nezažilo jako standard).
Co je špatně na GIMPu? Na 95 % věcí, co běžný uživatel potřebuje v pohodě postačuje.Vzhledem k tomu, že si nestěžuje, že je to náhrada za Photoshop, ale za Irfan, tak problém není v nedostatku funkčnosti, ale v přebytku. Znám uživatele, kteří například nejsou v žádném případě schopni pochopit princip vrstev, a bez toho se v GIMPu dělá cokoli fakt blbě.
Já osobně jsem moc a moc rád, že mám W7.Nám je to zase upřímně fuk. Nejsme nějaká firma „Linux, s.r.o.“, která by se o tebe prala jako o zákazníka.
Redshift - nainstalován (i redshift-gtk), ale v .config/ žádný redshift.conf není.A proč by tam jako měl být? To má jako každý program při spuštění hned vytvořit 50 prázdných všech možných konfiguračních souborů? Asi ne, to by bylo trochu zbytečné, když uživatel konfigurák potřebuje, tak si ho vytvoří.
To, že se musí navíc nejprve zpřístupnit skrytá složka config, na to jsem musel přijít sám.Sorry, jestli ti vadí, že si při administraci Unixu musíš zjistit elementární věci o Unixu (skryté soubory…), tak to prostě dělat nemůžeš.
ale ostatní věci jsou o něčem jinémAno, to je správně řečeno, jsou prostě jiné. Pokud chceš/můžeš aplikovat jen existující poznatky z Windows, tak prostě Linux používat nebudeš. Těšilo mě
Ale pro běžného uživatele, tedy pololaika jako jsem já (o mém známém ani nemluvě!Btw. konfiguraci Windows 7 máš zakódovanou v genetické paměti, že je ti v nich všechno jasné, nebo to nepočítáš, protože už jsi na to, že ses s nimi musel naučit, zapomněl?), to tedy určitě není...
Dále je také zvyklý na Irfanview, a ačkoli je v tomto Lubuntu přítomen i WINE, nepodařilo se mě Irfanview nainstalovat.Za tohle by lidi zasloužili i horší věci než špatně lokalizovaný LXDE...
Jednu dobu byl i třeba Firefox běžící ve WINE výrazně rychlejší než nativní verze.A co nefungovalo?
Čísla o používání různých OS mluví zcela JASNĚ.Nemyslím si.
A proto si dovolím tvrdit, že k masovému rozšíření Linuxu by mohlo dojít teprve až poté, když právě příkazová řádka v něm nebude, nebo minimálně bude hrát takovou zanedbatelnou roli, jako ve Windows.1) Proč by mě mělo zajímat masové rozšíření linuxu mezi běžné uživatele počítačů? Fenomenálního úspěchu dosáhl linux bez toho a za někdejší volnočasovou aktivitu se dneska dobře platí. 2) Odstranit příkazovou řádku, to jsi mě docela pobavil.
P.S.: jinak ten známý si teď bude kupovat nový PC a k němu W7, ten starý bude mít jako záložní a momentálně se na něm vrátil k XP,A dobře udělal. Stejně jako všichni před ním, kdo si nechali nějakým platlalem nahodit linux a pak se vrátili k něčemu, s čím jim má aspoň kdo pomoct.
takže moje námaha a můj ztracený drahocenný čas přišly naprosto vniveč...Pešek. :)
Nehnevaj sa ale linux je primárne pre servery. GUI len zbytočne žerie výkon. Moje preferencie sú také, že keď mam GUI tak nech žerie výkonu čo najmenej a cpu môže spokojne byť v P4 stave.
Čo sa týka Win a Apple tak nech si používaju svoj GUI. To je pre ľudi ktorí odmietajú sa vôbec niečo učiť.
Radšej budem keď linux zostane tak ako je. To znamená, že GUI bude ako doplnok nie naopak.
Ak bude diskusia takto pokračovať tak najskôr bude táto otázka zamknutá.
Radšej budem keď linux zostane tak ako je. To znamená, že GUI bude ako doplnok nie naopak.+1 Když po DOSu a Win3.11 přišly Win95, které se tvářily jako jeden nedělitelný celek (teď neřešme technické detaily), tak jsem se pohyboval mezi lidmi, kteří se tvářili, že je to to nejlepší, co ve světě počítačů může být. To jsem ještě nevěděl, jaká blbost to je.
Uživatelé Apple to tam, ani nemají.
Co je to za blbost? Je tohle ignorantství level 10 nebo jen úlet plynoucí z naprosté neznalosti OS X?
Terminál a shell je už 40 let základním a nepostradatelným způsobem ovládání počítače. Někdo se ho naučí a někdo bude muset klikat v zavirovaných proprietárního omalovánkách. Každý ať si vybere sám.
P.S.: jinak ten známý si teď bude kupovat nový PC a k němu W7, ten starý bude mít jako záložní a momentálně se na něm vrátil k XP, takže moje námaha a můj ztracený drahocenný čas přišly naprosto vniveč...
Linux si své přátele pečlivě vybírá. Oba jste při tomto výběru neuspěli. To se stává. Je to sice smutné, ale v životě jsou i jiné věci než Linux, třeba tulipány. Je čas utřít hořké slzy neúspěchu a život jde dál. Linux není pro každého a je to tak dobře. Možná právě proto se stal mobilním i serverovým systémem číslo jedna a možná právě proto mu můžou být (a jsou) nářky BFU u zadku. Právě díky soustavnému ignorování BFU nesmyslů je dnes Linux nejpokročilejší a nejuniverzálnější systém na téhle planetě.
Základní a zásadní problém, pro běžného BFU, vidím v příkazové řádce, v Terminálu.
Um. Povedal si vlastne načo si potreboval Terminál? Lebo ja nič konkrétne v tejto diskusii nevidím.
To, prečo ti bude každý hovoriť "urob to-a-to v termináli" je preto, že je to praktickejšie, ako urobiť video ukazujúce kam klikať (a navyše to nie je závislé od lokalizácie).
Běžný BFU toto např. ve Widows ani nepoužívá, hodně uživatelů ani netuší, že to tam je, nebo k čemu to slouží (opravdu!).
To by si sa ale divil, akí sú BFU z windowsov vďační, keď im niekto ukáže veci ako xcopy /s , copy /y, dir /s /b, shutdown /f /t 0, systeminfo, ping, tracert, ipconfig /{release,renew,flushdns}, net use, net view, net user, net localgroup, cd %temp%, ... a to ani nehovorím o tom, čo sa dá robiť, keď máš k dispozícii viac, než len to, čo windows ponúka v základe.
Nie nadarmo MS pridáva PowerShell a plánuje bash priamo vo windowsoch
neumíš číst?
s vulgaritama si prisel ty, tak se netvar jako andilek ktereho znasilnili dablove...Toto je křivé a podlé obvinění. Jsi křivák a PODLÝ LHÁŘ. Zároveň je to typická ukázka toho, o čem právě píše perun64: ne poradit, ale zesměšnit, nadávat, machrovat, povyšovat se, honit si své mrzké ego... To je oč tu běží...
Takže naposledy:Nevěřím.
Vyslovil jsem svojí zkušenost, tak jak jsem ji reálně zažil, s kritickým vyjádřením k Linuxu (což se asi nesmí).Osobně se velmi kriticky vyjadřuju k Linuxu a k dalším open source kouskům i veřejně na konferencích. Nevidím v tom nejmenší problém. Mám za to, že to do jisté míry souvisí s podáním a fundovaností kritiky. Nemyslím si, že návštěvníky linuxové poradny nějak zvlášť zajímá ostrá kritika jejich software nebo jich samotných, jestliže není podložena znalostmi a není podána aspoň trochu inteligentní formou.
Následovala záplava příspěvků, prosazování (někdy i úplně nesmyslně) svého distra, typická flamewar, kdy se i místní liuxáci začali napadat mezi sebou.Na tom není nic až tak překvapivého.
Poté co jsem s instalací pro známého skončil, napsal jsem mé hodnocení, můj názor, můj kritický názor k Linuxu a jeho případný (ne)přínos pro mě.Asi máme každý trochu jinou představu o pojmu kritický názor. Nicméně poradna tu není od toho, aby se člověk vybrečel, že se mu něco nepovedlo navzdory tomu, že jsou všichni blbci jenom on je geniální. Poradna je to od toho, aby tu dostal radu člověk, který s linuxem něco dělat chce a neví jak na to.
Tiskni
Sdílej: