Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Teoreticky to může to být i obráceně: systém původně potřeboval něco odswapovat, ale potom se paměť uvolnila. Systém nezačne sám od sebe načítat stránky ze swapu, dokud je nepotřebuje.
Pro tazatele: není vůbec důležité "kolik je toho ve swapu" nebo "kolik mám volné paměti" (ve smyslu hodnoty free). Spíš je důležité, kolik paměti je "k dispozici", to je ta orientační hodnota available na novějších systémech, do které se počítá i např. reclaimable page cache. A také to, jestli se příliš často nestává, že potřebuje-li systém alokovat paměť, musí kvůli tomu čekat na zápis na disk (ať už kvůli uvolnění page cache nebo kvůli odswapování nepoužívaných stránek), případně jestli nemusí příliš často načítat stránky zpátky ze swapu. V tom prvním ohledu může právě "zbytečné" odswapování nepoužívaných stránek pomoci.
Hlvnim spoustecem jtohoto chovani e kopirovani velkeho baliku dat (200 GB+) z lokalniho disku na NAS.
Swap se může použít i dřív, než dojde RAM, jak už tu někteří psali.
Ale ještě bych rád upozornil na další možný scénář, při kterém popsaná situace vzniká. Ano, swap se (obecně a zjednodušeně řešeno) začne používat, když systém usoudí, že má nedostatek volných fyzických stránek. Důležitějším faktem ale je, že se swap (obecně) nepřestane používat poté, co se fyzická RAM uvolní. Jediný způsob, jak dostat odswapované stránky zpět do fyzické paměti, je přístup k nim, tedy zápis/čtení na virtuálních adresách, které jsou v té době namapované do swapu. To vyvolá výjimku (protože záznamy o těchto stránkách má pouze kernel ve svých datových strukturách, ale v TLB nebo (v případě Intelu) ve stránkovacích tabulkách o nich záznam není, pochopitelně, protože neexistuje v té chvíli fyzická stránka, na kterou by ukazoval) a přinutí kernel přesunout příslušné stránky zpět do RAM a aktualizovat TLB nebo stránkovací tabulky (aniž by si toho příslušný proces všiml). To se ovšem obecně nebude dít příliš často, protože ve swapu skončí (přednostně, na základě různých hardwarem podporovaných heuristik) málo používané stránky.
Sečteno a podtrženo, je možné, že systém měl v minulosti (během téhož uptime) nedostatek paměti, začal swapovat, ale pak se paměť znovu uvolnila. Data, která skončila ve swapu, ale žádný proces (ani kernel) k nim nepotřeboval znova přistupovat, zůstávají dál ve swapu. (A v podstatě to ničemu nevadí, dlužno dodat.)
Pro Linux existovalo několik generací patch setů pro „unswap“, které by po uvolnění fyzické paměti začaly automaticky (a relativně pomalu) přesouvat + mapovat odswapované stránky zpět do fyzické paměti, aniž by takové stránky musely být nutně potřebné. Ale pokud vím, žádný z těch patch setů se nakonec nedostal do hlavní řady kernelu a většinou debata skončila závěrem typu „než řešit tohle, raději víc RAM“.
Unswap pomáhá, když je dočasný nedostatek paměti ojedinělá a vzácná událost. Unswap naopak škodí, když se dočasný nedostatek paměti dostavuje častěji nebo periodicky. Vše tedy závisí a účelu a způsobu použití příslušného systému a neexistuje žádné one size fits all řešení. Zatím je tedy „řešením“ nedělat nic a docela to funguje.
Tak proto se může stát, že se používá swap, i když (už) v danou chvíli není potřebný.
Nijak.
Pozorností jsem nikdy příliš neoplýval.
swapoff -a && swapon -a
zram. Je to rýchlejšie ako SSD, ale aj drahšie.
vm.swappiness na 100.
Samozrejme, aj tu platí pravidlo "Všetko s mierou!" a admin musí byť príčetný.
Tiskni
Sdílej: