Canonical vydal (email) Ubuntu 26.10 Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2027.
České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Teoreticky to může to být i obráceně: systém původně potřeboval něco odswapovat, ale potom se paměť uvolnila. Systém nezačne sám od sebe načítat stránky ze swapu, dokud je nepotřebuje.
Pro tazatele: není vůbec důležité "kolik je toho ve swapu" nebo "kolik mám volné paměti" (ve smyslu hodnoty free). Spíš je důležité, kolik paměti je "k dispozici", to je ta orientační hodnota available na novějších systémech, do které se počítá i např. reclaimable page cache. A také to, jestli se příliš často nestává, že potřebuje-li systém alokovat paměť, musí kvůli tomu čekat na zápis na disk (ať už kvůli uvolnění page cache nebo kvůli odswapování nepoužívaných stránek), případně jestli nemusí příliš často načítat stránky zpátky ze swapu. V tom prvním ohledu může právě "zbytečné" odswapování nepoužívaných stránek pomoci.
Hlvnim spoustecem jtohoto chovani e kopirovani velkeho baliku dat (200 GB+) z lokalniho disku na NAS.
Swap se může použít i dřív, než dojde RAM, jak už tu někteří psali.
Ale ještě bych rád upozornil na další možný scénář, při kterém popsaná situace vzniká. Ano, swap se (obecně a zjednodušeně řešeno) začne používat, když systém usoudí, že má nedostatek volných fyzických stránek. Důležitějším faktem ale je, že se swap (obecně) nepřestane používat poté, co se fyzická RAM uvolní. Jediný způsob, jak dostat odswapované stránky zpět do fyzické paměti, je přístup k nim, tedy zápis/čtení na virtuálních adresách, které jsou v té době namapované do swapu. To vyvolá výjimku (protože záznamy o těchto stránkách má pouze kernel ve svých datových strukturách, ale v TLB nebo (v případě Intelu) ve stránkovacích tabulkách o nich záznam není, pochopitelně, protože neexistuje v té chvíli fyzická stránka, na kterou by ukazoval) a přinutí kernel přesunout příslušné stránky zpět do RAM a aktualizovat TLB nebo stránkovací tabulky (aniž by si toho příslušný proces všiml). To se ovšem obecně nebude dít příliš často, protože ve swapu skončí (přednostně, na základě různých hardwarem podporovaných heuristik) málo používané stránky.
Sečteno a podtrženo, je možné, že systém měl v minulosti (během téhož uptime) nedostatek paměti, začal swapovat, ale pak se paměť znovu uvolnila. Data, která skončila ve swapu, ale žádný proces (ani kernel) k nim nepotřeboval znova přistupovat, zůstávají dál ve swapu. (A v podstatě to ničemu nevadí, dlužno dodat.)
Pro Linux existovalo několik generací patch setů pro „unswap“, které by po uvolnění fyzické paměti začaly automaticky (a relativně pomalu) přesouvat + mapovat odswapované stránky zpět do fyzické paměti, aniž by takové stránky musely být nutně potřebné. Ale pokud vím, žádný z těch patch setů se nakonec nedostal do hlavní řady kernelu a většinou debata skončila závěrem typu „než řešit tohle, raději víc RAM“.
Unswap pomáhá, když je dočasný nedostatek paměti ojedinělá a vzácná událost. Unswap naopak škodí, když se dočasný nedostatek paměti dostavuje častěji nebo periodicky. Vše tedy závisí a účelu a způsobu použití příslušného systému a neexistuje žádné one size fits all řešení. Zatím je tedy „řešením“ nedělat nic a docela to funguje.
Tak proto se může stát, že se používá swap, i když (už) v danou chvíli není potřebný.
Nijak.
Pozorností jsem nikdy příliš neoplýval.
swapoff -a && swapon -a
zram. Je to rýchlejšie ako SSD, ale aj drahšie.
vm.swappiness na 100.
Samozrejme, aj tu platí pravidlo "Všetko s mierou!" a admin musí byť príčetný.
Tiskni
Sdílej: