Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
Řešení dotazu:
dal bych 1 GiB na kořenový FS LinuxuTj. aby tam zbylo /boot, /etc, /bin a /sbin a všechno ostatní měl připojené jako samostatné oddíly z toho LVM? To jsem ještě nikde neviděl a přijde mi to praštěné (bude to vůbec fungovat? mně se do 1 GiB stěží vejde /lib, a bez toho nespustíš ani ten mount, protože nemáš dynamický linker). Když už, tak dát zvlášť /boot, ale i to je přežitek, protože GRUB bez problému umí číst i LVM a MD-RAID a teď už i dm-crypt.
Když už, tak dát zvlášť /boot, ale i to je přežitek, protože GRUB...V tom prípade je si chyba že mám samostatný
/boot/efi. No, dúfam že sa to tu nezvrhne na typické "Ja si myslím, že môj názor je najlepší. A ostatní sa tým pádom podľa mňa určite mýlia". Ale, zvrháva sa to tu na to.
Neexistuje žádný technický důvod k oddělování „kořenového“ oddílu od zbytku. Za provozu se místo ideálně přerozděluje pomocí souborového systému. Právě k dynamické správě diskového prostoru je souborový systém určený. Mám několik strojů s jedním jediným oddílem, který sdílejí (až) tři různé distribuce. Každá distribuce má podle potřeby přístup k veškerému dostupnému diskovému prostoru a neexistuje tam žádné pevné nebo napůl pevné (LVM) dělení diskového prostoru.
Na ukázku vystavuju, jak mám udělanej disk se svym linuxem. Tvý dělení je opravdu dost divný, chtělo by to, aby sis trochu osvojil přípravu disku a uměl sis jej připravit pro svoje potřeby.
Jen ještě dodám, že důležitá data a multimediální obsah mám na druhým fyzickým disku. Ten volný prostor na aktivním disku na obrázku asi nevyužiji, protože z podstaty věci tam nemám co dávat. Home mám zvlášť kvůli případné rychlé reinstalaci OS se zachovaným obsahem. Zdroje s klíčema a doinstalovaným případným softwarem mám zazálohované přes Aptik. Takhle už funguju 4-tým rokem, no problémo a ikdyž ten disk není vhodný do desktopu, je v tomhle nastavení svižnej...
A možná trochu vyšší rychlost sekvenčního přenosu na větším poloměru.Ne. A taky jsem si vždycky myslel, že se u disků začíná odprostředka.
Každopádně v roce 17 jakkoliv uvažovat o rotačním disku do laptopu je nesmysl.Pro velké kapacity to pořád vyjde levněji (a taky když kupuješ repasovaný notebook, tak k tomu typicky rotační disk dostaneš).
Jenže se začíná od kraje. A první věta ve čtvrtém odstavci tvého odkazu říká přesně to, co já. Na větším poloměru větší rychlost přenosu, protože na otáčku je více sektorů. A že se začíná od kraje plyne z všech rychlostních testů disků. viz tady první z uživatelských obrázků pro 3. nejprodávanější disk na CZC. Vždycky máš na prvních sektorech největší rychlosti. 15 let do příchodu SSD jsem tam dělal malé oddíly pro swap, pracovní adresáře, systém, pokud jsem potřeboval rychlost.A možná trochu vyšší rychlost sekvenčního přenosu na větším poloměru.Ne. A taky jsem si vždycky myslel, že se u disků začíná odprostředka.
$ cat /etc/fstab | grep -v -e '^#' -e '^$' /dev/nvme0n1p1 / ext4 rw,relatime,data=ordered 0 1 /dev/nvme0n1p2 /home ext4 rw,relatime,data=ordered 0 2 /dev/nvme0n1p3 /data ext4 rw,relatime,data=ordered 0 2 $ df -h /dev/nvme0n1p? Filesystem Size Used Avail Use% Mounted on /dev/nvme0n1p1 32G 22G 8.2G 73% / /dev/nvme0n1p2 126G 77G 49G 62% /home /dev/nvme0n1p3 78G 3.4G 74G 5% /data
Tiskni
Sdílej: