Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Řešení dotazu:
Ubuntu LTS.
Tenhle vtip už je fakt dost ohraný.
Hejtování? Mně prostě přijde, že když se tazatel ptá na distribuci "pro … uživatele", je hloupé doporučovat distribuci proti uživateli.
sudo pacman -Syu.
Ozaj nevidím dôvod aby pre opravu Grubu nejaký mierne pokročil užívateľ nepoužil klikací nástroj, ale trápil sa hľadaním návodov na webe ako to cez príkazový riadok urobiť.Když se oprava Grubu nezdaří, tak klikátko vám jen stroze sdělí (pokud vůbec), že se akce nepovedla. V terminálu vám hned poví výsledek, podle kterého se můžete zařídit. Tak proč se zdržovat klikátkem, když potom stejně budete muset prohledat web a opravit to v terminálu? Stačí to jako důvod?
Urobiť si zálohu svojho systému na USB, či novú inštalačku v čistom debiane sa isto dá, akurát to mierne pokročilý užívateľ sotva urobí. Prečo nepoužiť na to nástroj, ktorý pritom perfektne funguje?I v debianu je možné použít funkční, ověřené nástroje, stačí si jen vybrat a nainstalovat z repa.
Takisto nechápem čo je zlé na nainštalovaní wine, neslobodných kodekov, či driverov pre grafiku jedným klikom, keď je predsa podľa Vás, teda ak Vám dobre rozumiem, lepšie postupovať podľa nejakého návodu z webu, ktorý ale treba najprv nájsť, vybrať ktorý z tých návodov je najlepší, kopírovať, upravovať a klikať. A kde čosi také mierne pokročilému užívateľovi Linuxu sotva viac pomôže.Nevím, jestli debian ještě vydává nonfree instalační médium, ale nebyl problém instalovat z něj cokoliv. Klikání je sice fajn, ale člověku, který chce proniknout pod pokličku je celkem k ničemu. Kdo jej chce jen používat, nechť si jej nechá nainstalovat a nastavit pod své pracky. Určitě mu bude vybrána distribuce, ve které jednoduché úkony zvládne sám.
No a ešte k tomu, antix nie je forkom debianu, ten čistý debian tam stále máte.Danou distribuci neznám, takže ji nesoudím. Ale většina těch "menších" má problémy s lokalizací toho, co je jejím "pozlátkem", vždyť i ty velké s tím dost válčí, ale procentuélně jsou na jiné úrovni. I je to drobný nedostatek, může být pro některé uživatele dosti zásadní. Avšak nedostaků oněch "malých" distribucí může být mnohem více.
1. Ak sa nepodarí klikátkom opraviť grub, tak nainštalujem zo zálohy celý systém znova a trvá to asi päť minút.Čo je menej ako to hľadanie na webe ako grub opraviť.
Oprava grubu cez terminál asi nie je najlepším odporúčaním pre mierne pokročilého užívateľa.
2. Pokiaľ v debiane sú nástroje obdobné tomu snapshotu z antixu tak sú asi utajené. Nastaviť si systém podľa toho ako to chcem (pridať a ubrať programy) a z toho si urobiť zálohu ešte ako tak cez príkazový riadok ide, aj keď to nie je nič pre mierne pokročilého užívateľa, urobiť z toho distribúciu pre iných, teda zresetovať kontá, bude asi ešte o trochu ťažšie.
O výhodách príkazového riadku som už veľa čítal, ale základnou nevýhodou, pre niekoho kto z linuxom začína je, že ho to od linuxu napríklad taký návrh ako vytvoriť si zálohu systému, či napísaním zopár príkazov s príslušnými prepínačmi akurát len odradí.
3. To podstatné, stále je to o mierne pokročilom užívateľovi.
A pokiaľ sa neustále v linuxe hovorí o slobode voľby, tak snáď by mala byť aj sloboda voľby si zvoliť "klikátka", zvlášť ak sú dobre urobené a podľa mojich skúsenosti sú urobené veľmi dobre.
Určitě mu bude vybrána distribuce, ve které jednoduché úkony zvládne sám.
... a myslím, že presne to som urobil, navrhol distribúciu, kde sa jednoduchými úkonmi stáva aj to, čo inde až tak jednoduché nie je.
4. A ešte k lokalizácii (Antixu metamorphosis), je voči iným distribúciam nadpriemerná.
Z mého pohledu je absolutním nesmyslem obnovovat systém kvůli grubu, ale když na to lidé mají čas, tak proč ne.1. Ak sa nepodarí klikátkom opraviť grub, tak nainštalujem zo zálohy celý systém znova a trvá to asi päť minút.Čo je menej ako to hľadanie na webe ako grub opraviť.
Oprava grubu cez terminál asi nie je najlepším odporúčaním pre mierne pokročilého užívateľa.
Ale nic z toho se v Debianu nemusí dělat z příkazové řádky. Stačí nainstalovat synaptic (gui pro instalaci balíčků) a nainstalovat, co člověk chce. GUI aplikace jsou většinou jen nadstavbou těch textových, což může přinášet značná omezení u klikacích nástrojů, které nemusí obsahovat všechny možnosti a spousta jich zůstane skrytých. Nikde není psáno, že příkazový řádek je pro mírně pokročilého uživatele překážkou. Třeba když já začínal, nebyla jiná možnost, než textová instalace a textové nastavení X serveru atp. Instalace z CD a k tomu jedna tenká příručka. A byl jsem začátečník. Takže s vašimi argumenty nemohu souhlasit.2. Pokiaľ v debiane sú nástroje obdobné tomu snapshotu z antixu tak sú asi utajené. Nastaviť si systém podľa toho ako to chcem (pridať a ubrať programy) a z toho si urobiť zálohu ešte ako tak cez príkazový riadok ide, aj keď to nie je nič pre mierne pokročilého užívateľa, urobiť z toho distribúciu pre iných, teda zresetovať kontá, bude asi ešte o trochu ťažšie.
O výhodách príkazového riadku som už veľa čítal, ale základnou nevýhodou, pre niekoho kto z linuxom začína je, že ho to od linuxu napríklad taký návrh ako vytvoriť si zálohu systému, či napísaním zopár príkazov s príslušnými prepínačmi akurát len odradí.
Záleží na tom, jak onu svobodu volby budeme chápat. Pro mne je mnohem svobodnější nainstalovat základ a do něj si doházet jen to, co skutečně budu používat a ne, že mi sestavitel distribuce předhodí nástroje a aplikace, na které třeba nikdy nesáhnu.3. To podstatné, stále je to o mierne pokročilom užívateľovi.
A pokiaľ sa neustále v linuxe hovorí o slobode voľby, tak snáď by mala byť aj sloboda voľby si zvoliť "klikátka", zvlášť ak sú dobre urobené a podľa mojich skúsenosti sú urobené veľmi dobre.
Určitě mu bude vybrána distribuce, ve které jednoduché úkony zvládne sám.
... a myslím, že presne to som urobil, navrhol distribúciu, kde sa jednoduchými úkonmi stáva aj to, čo inde až tak jednoduché nie je.
O tom se nepřu.4. A ešte k lokalizácii (Antixu metamorphosis), je voči iným distribúciam nadpriemerná.
1. Obnoviť celý systém zo zálohy (robenej cez MX snapshot, a danej na USB kľúč) je pre menej skúsených určite rýchlejším riešením. Aj to len vtedy pokiaľ by sa nepodarilo opraviť Grub tým klikátkom. Odkazov na grub+oprava pozná google snáď stovky,na grub-repair podstatne viac, asi tak samozrejmé a ľahké to nebude, inak by toľko tých návodov nebolo.Samozřejmě, že obnova Grubu je naprostou trivialitou. Návodů je tolik, protožeže grub je letitý sw a procházel nějakým vývojem. Kdo umí správně vyhledávat na internetu, trefí to hned napoprvé. U mírně pokročilého uživatele už se to předpokládá.
2.Spomínal som ako základnú výhodu práve ten snapshot, kde v tej súvislosti spomínať synaptic je zbytočné, taký program tam nie je, a pokiaľ to ide cez príkazovú riadku, tak skúste napísať ako takto dostať celý systém do iso súboru, a to s vynechaním nepotrebných adresárov a súborov (podľa zoznamu je ich minimálne päťdesiat). Pre Ubuntu sa dá použiť pinguybuilder čo je ale zase klikátko, a trochu menej komfortné.Já na zálohu používám rsync, nemám důvod to cpát do iso souboru. Při větším selhání vyměním disk a jedu dál. No a pokud bych potřeboval něco jako je mx-snapshot, tak bych si ho nainstaloval, třeba z externího balíku.
3. Ja Vám slobodu voľby neupieram, neupierajte ju ani Vy iným.Psal jsem snad někde, že si ten Antix nemají instalovat? Jen jsem se pozastavil nad tím, proč? Podobné funkčnosti lze dosáhnout i v jiných distribucích, na které je spousta návodů. Pokud bych chtěl vyloženě klikací distribuci, volil bych opensuse. Myslím, že yast je v tomto směru nepřekonatelný.

ja spis nechapu, pro ty lidi neprispeji ty klikatka primo do debianu, ale vytvari kvuli tomu novou distribuci...
Zkoušel jsi někdy do toho Debianu něčím přispět? To je tak složitej a byrokratickej proces, že se vůbec nedivím tomu, že je pro někoho jednodušší radši udržovat vlastní distribuci...
A Zem je plochá.Pro někoho ano.
KDE neon 5.11 , na to jsem přešel v květnu a přijde mi to takové uhlazenější kubuntu.
Debian je takový syrovější než Ubuntu, což nemůsí být na škodu, poměrně dlouhou dobu jsem
ho také používal.
V diskuzi je zmíněný Arch linux, tohle by také mohla být dobrá volba pokud jsi ochotná studovat a zajímá linux a jeho správa jako taková. Při jeho používání jsem se dost naučil.
Instalace není nejjednodušší, ale je na wiki dobře popsaná a s minimálními znalostmi jsem
jí zvládl i já to jsem v té době byl hodně velký začátečník. Ovšem to je distro, které vyžaduje už nějakou tu udržbu.
Jinak osobně používám Ubuntu LTS na počítačích o které se nechci moc "starat" a na notebooku Fedoru.
Tiskni
Sdílej: