Open source reimplementace počítačových her Tomb Raider I a Tomb Raider II spolu s dalšími vylepšeními a opravami chyb TRX byla vydána ve verzi 1.0. Jedná se o sloučení projektů / enginů TR1X a TR2X do jednoho TRX. Videoukázka na YouTube.
Společnost Seznam.cz spouští konverzační nástroj založený na umělé inteligenci Seznam Asistent. Asistent využívá vlastní jazykový model SeLLMa a dočasně i komerční modely od OpenAI provozované v evropských datacentrech prostřednictvím Microsoft Azure. Dlouhodobým cílem Seznamu je provozovat Asistenta výhradně na interních jazykových modelech a ve vlastních datových centrech.
Software LibrePods osvobozuje bezdrátová sluchátka AirPods z ekosystému Applu. Exkluzivní funkce AirPods umožňuje využívat na Androidu a Linuxu. Díky zdokumentování proprietárního protokolu AAP (Apple Accessory Protocol).
Byl vydán AlmaLinux OS 10.1 s kódovým názvem Heliotrope Lion. S podporou Btrfs. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Placená služba prohledávání zprostředkovatelů dat a automatického odstraňování uniklých osobních údajů Mozilla Monitor Plus bude 17. prosince ukončena. Bezplatná monitorovací služba Mozilla Monitor bude i nadále poskytovat okamžitá upozornění a podrobné pokyny k omezení rizik úniku dat. Služba Mozilla Monitor Plus byla představena v únoru loňského roku.
Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Chci grafické rozhraníA co v něm budeš spouštět?
2. Systém a data uživatelů budou na různých discích a tak se ptám, jaký souborový systém použít na disku pro uživatelská data?ext4, protože jako začátečník nechceš řešit problémy s btrfs, který sice nabízí mnohem víc funkcí, ale vyžaduje zkušenosti.
3. Zálohování. jasně da se to udělat skriptem a cronem, ale snad už i pro linux jsou použitelné klikací aplikace, kde si naklikám co chci a ono to vytvoří onen skriptNe, proč? Je to one-liner. Btw. rdiff-backup pokud chceš historii (používá se skoro stejně jako rsync, ale drží historii).
4. Ted mě napadlo že Windows server používáme také jako terminálový server. Jde se na Debian připojit podobně pomocí vzdálené plochy z Windows?Já na to používám VNC, UX nic moc, ale já to používám na nouzové zásahy, takže je mi to fuk. Pro dlouhodobější používání X forwarding, NX nebo Spice (nezkoušel jsem, kamarádi to používají a říkají, že je to dobré).
, ale oni byli a jsou zvykli si přes to tahat i soubory pokud jsou třeba u zákazníka a nemají sebou co potřebuji a mě přijde jako dobré jim to umožnit i nadále. Asi je jedno zda přes vzdálenou plochu VNC nebo putty.
4. Na co grafické rozhraní na serveru? Skvělé téma na hádku
. Příklad seděl jsme v Egyptě u moře a kolega po mě chtěl povolit cosi na nějakém stroji ve firmě. Jde s na něj dostat telnetem, ale jen z vnitřní sítě, čili ja se přihlasil na naš server s grafickým prostředím pustil telnet a jelikož si nemohu vše pamatovat otevřel jsme si pdf s manuálem , ležel na stejném serveru a hotovo. jasně šlo by to i jinak, ale je to příkald kdy se ta grafická nadstavba šikla.
5. Děkuji i za doporučení konkrétních nástrojů a baličků či FS , jdu prostudovat ty, které až tak neznám a cvičně stáhnu jak KVL s Univention Corporate Server a i ten DreeNAS at to aspoň vidim, když nic jiného.
Doporučuji i přes to málo raději opravdu ještě investovat do Win serveru. A paralelně testovat a učit se s Linuxem a Sambou. Myslím, že většina firem si může dovolit nějaké železo s OEM, případně otevřít OpenValue a koupit Win server licenci (pro virtuál nezbytné, OEM nestačí).
Navíc, pokud je to do 15 userů, stačí WInSrv Foundation, nebo do 25ti je Essential - na SMB sdílení naprosto stačí. Jen ten Foundation nevyžaduje CALy, ostatní edice ano.
PS: Pokud necheš rozjíždět Samba4+AD, je jednodušší mít AD ve Windows (naklikat) a SAMBA3 jde připojit jako server s ověřováním proti AD - jednodušší, ale ani to není úplně Easy.
Bez dostatečného vyzkoušení, aby jsi se to naučill, bychs e do SAMBA pro produkci nepouštěl. Zkušenost.
xrdp neni jen prostrednik, ale lze se s tim prihlasit k desktopu pomoci rdp protokolu a muze byt prihlaseno vice uzivatelu najednou a kazdy ve svem - tedy "neperou" se o jedno sezeni - jako terminalovy server.dik, jak sem psal nepouzivam tak sem nevedel zda ma vice session, nicmene prostrednik to je, prave toho ze v Windows pritom nej RDP klient(mstsc) se pripoji na xrdp na serveru a to localne komunikuje s vnc serverem, vnc server (ne x11vnc ale tigervnc) umi i sam o sobe vice session "akorat" (nevim jak je to u xrdp zda si to zaridi sam) je potreba mu naconfigurovat co ma poustet za casti Desktopu...
Chci grafické rozhraní
K čemu taková zbytečná přítěž? To patří na desktop, ne na server.
co dál je dobré nezapomenout
Fedoru, SUSE, CentOS nebo zkrátka rozumnou distribuci.
a čemu se naopak vyhnout?
Debianu. Nemáme rok 1995, do kterého by docela dobře pasoval.
jaký souborový systém použít na disku pro uživatelská data
Btrfs. (Nebo ZFS, ale to je trochu složitější kvůli odvěkému problému s licencí.) Všechno ostatní nepatří do 21. století a je to ruská ruleta s daty uživatelů kvůli silent data corruption a asi tak desítce dalších problémů (náhodné chyby v (R)AID1, (R)AID5 zničí všechny disky po selhání jednoho atd.). Zkrátka, bez Btrfs se dnes žádný "deployment" Linuxu neobejde.
Jen pro úplnost: HPFS z roku 1989 (licencovaný později jako NTFS) je ještě mnohem horší než staré linuxové souborové systémy bez checskumů a redundance, pokud jde o spolehlivost — na 5GB disku bych to asi snesl, ale na 5TB ani omylem. Btrfs má první skutečný softwarový RAID v Linuxu (tj. na úrovni filesystému), checksumy dat i metadat, redundanci (se spoustou možností konfigurace), copy-on-write (cp --reflink, subvolumes atd.) a spoustu dalších hustých vychytávek.
kde si naklikám co chci a ono to vytvoří onen skript
Nějak tento přístup k věci nechápu. Stačí si důkladně přečíst manuálovou stránku pro rsync a tím jsou vyřešené všechny nápady typu "raději bych někde klikal". Ono se takové klikání těžko převádí do skriptu a nikdo nikde na světě zatím nevymyslel lepší konfiguraci než textový soubor, který dovede přečíst stroj i člověk.
Mimochodem, Btrfs je souborový systém snů pro tento use case, potože umí vytvářet konzistentní atomické snapshoty.
Jde se na Debian připojit podobně pomocí vzdálené plochy z Windows?
No ovšemže ano. Klíčové slovo je spice. (Doporučuji vyhnout se obloukem VNC, protože to je záležitost z 90. let minulého století.) Super je, že pomocí spice se dá přistupovat stejným způsobem k virtuálním strojům i k fyzickým strojům. Například na Fedoře s multi-seat / KVM + livbirtd něco takového přímo září.

Tiskni
Sdílej: