Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.3.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Organizace Open Container Initiative (OCI) (Wikipedie), projekt nadace Linux Foundation, vydala Runtime Specification 1.3 (pdf), tj. novou verzi specifikace kontejnerového běhového prostředí. Hlavní novinkou je podpora FreeBSD.
Nový open source router Turris Omnia NG je v prodeji. Aktuálně na Allegro, Alternetivo, Discomp, i4wifi a WiFiShop.
Na YouTube a nově také na VHSky byly zveřejněny sestříhané videozáznamy přednášek z letošního OpenAltu.
Jednou za rok otevírá společnost SUSE dveře svých kanceláří široké veřejnosti. Letos je pro vás otevře 26. listopadu v 16 hodin v pražském Karlíně. Vítáni jsou všichni, kdo se chtějí dozvědět více o práci vývojářů, prostředí ve kterém pracují a o místní firemní kultuře. Můžete se těšit na krátké prezentace, které vám přiblíží, na čem inženýři v Praze pracují, jak spolupracují se zákazníky, partnery i studenty, proč mají rádi open source a co
… více »Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za říjen (YouTube).
Jeff Quast otestoval současné emulátory terminálu. Zaměřil se na podporu Unicode a výkon. Vítězným emulátorem terminálu je Ghostty.
Amazon bude poskytovat cloudové služby OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services (AWS) uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 38 miliard USD (803,1 miliardy Kč), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí (AI) ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI. Firmy to oznámily v dnešní tiskové zprávě. Společnost OpenAI také nedávno
… více »Konference Prague PostgreSQL Developer Day 2026 (P2D2) se koná 27. a 28. ledna 2026. Konference je zaměřena na témata zajímavá pro uživatele a vývojáře. Příjem přednášek a workshopů je otevřen do 14. listopadu. Vítáme témata související s PostgreSQL či s databázemi obecně, a mohou být v češtině či angličtině.
Byl vydán Devuan 6 Excalibur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Kódové jméno Excalibur bylo vybráno podle planetky 9499 Excalibur. Devuan (Wikipedie) je fork Debianu bez systemd. Devuan 6 Excalibur vychází z Debianu 13 Trixie. Devuan 7 ponese kódové jméno Freia.
Přeji hezký den
Jáchym
Když jsem začínal s Linuxem, tak jsem se nejdřív dostal k Emacsu. Myslím, že hlavně proto, že jsem v té době hodně programoval v PHP a četl knížku od Koska a ten emacs dosti propaguje.
Emacs mi připadl perfektní. Klávesové zkratky mi připadají dodnes možná trochu lepší, než ve vimu, i když je pravda, že je to dost pro opice... Ale ve vimu je zase ten Esc.
Nakonec jsem ale přešel na vim a to hned z několika důvodů.
- Emacs je pomalejší. Každej mi může tvrdit co chce, ale emacs prostě pomalu nabíhá a vim je oproti němu opravdu rychlík.
- Začal jsem pracovat především na vzdálených servrech přes ssh a tam už nebyl grafický mód, který se mi na emacsu líbil (nemyslím xemacs). V konzoli mi příjde vim daleko dokonalejší než emacs.
- A poslední z důvodů, na který si zrovna vzpomínám. Na stroji, kde jsem programováním trávil většinu času byl pouze vim
. No... jo. To byl opravdu ten hlavní důvod, jinak bych asi nepřešel.
Jinak si myslím, že je to prostě otázka vkusu. Každý z obou editorů je podle mě v podstatě stejně silný na editaci textu, i když zlý jazykové tvrdí, že Emacs je výborný operační systém, akorát má špatný editor..
Prostě a jednoduše, to je jako porovnávání některých programovacích jazyků. Každýmu vyhovuje něco jinýho, každej používá to, co se mu líbí nebo to, k čemu ho někdo přivede.
PS: nedoporučuji používat oba editory zároveň. Nevím čím to, ale naprosto vždycky jsem používal přesně opačné zkratky a to :w na webových stránkách a textech do školy
Pouzivam oba zminovane editory. Emacs lokalne a hlavne v praci (sef to chce a treba s folding modem jsem se jeste ve vimu nepotkal ackoliv vim ze existuje). Naproti tomu vim pro servery kam pristupuji vzdalene.
Pri editaci zdrojaku v perlu o velikosti radove 1800 radek (pouzite mody: cperl, folding) se emacs pri vzdalene praci na stroji PII 400 MHz, 128 MB RAM obcas odmlcel az na nekolik minut (pristup byl pres stovkovou sit). V okamziku, kdy jsem si ty data vyexportoval pres nfs a editoval na lokale (AMD Athlon 1 GHz, 384 MB RAM) bylo to lepsi, ale presto jsem na nej obcas musel pockat. Nevim ovsem jak dalece se na tom ale podepisuje ta sit ci nfs.
:%s/<([^>]*)>/\(\1\)/g
P.S. Emacs? Ne, diky, jeden operacni system uz na pocitaci mam.
Zkus místo Esc si to namapovat na Ctrl-Space nebo třeba na CapsLock. Hledej na vim.org, nekde to tam na 100% je.Je to tady, zajímavá je i diskuze pod tipem.
). Emacs jsem chápal jako nabušený editor a možnost jej velmi podrobně přeprogramovávat pomocí lispu je bezva, ale i vim má dost možností i když je to v tomto směru druhá liga. Jenže představa, že bych se musel učit dva hodně odlišné editory je nepřijatelná. Používat oba efektivně prostě nejde. Také jsem chápal, že jsou i jiné důležité vlastnosti, které se mohou hodit jako třeba malý footprint přes ssh, malé nároky na CPU a podobně, když budu přistupovat přes hodně zarušenou linku na nějaký jednodisketový firewall na kdo ví jakém HW. Emacs je fakt dobrej editor, ale zlí jazykové jeho název taky překládají jako Eight Megs And Constatntly Swaping. Je fakt, že jako admin kde čeho teď nepůsobím a asi už nebudu, ale i tak se některé výhody vi(mu) můžou vždy hodit. Na ESC jsem si celkem zvykl a se sledováním, ve kterém že se to právě nacházím módu problémy nemám. Je to o zvyku. Prostě pokud zrovna nepíšu, jsem v normal módu. Když začnu psát tak šup do insert módu a hned jak skončím, ESC. Prostě se v insert módu dlouho neflákat, veškeré editace provádět přes r, c<motion>, C a podobně. To pak vynikne síla tečky a vůbec vi(mu).
Tiskni
Sdílej: