Byla vydána (Mastodon, 𝕏) první RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Eugen Rochko, zakladatel Mastodonu, tj. sociální sítě, která není na prodej, oznámil, že po téměř 10 letech odstupuje z pozice CEO a převádí vlastnictví ochranné známky a dalších aktiv na neziskovou organizaci Mastodon.
Byla vydána nová major verze 5.0 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v obsáhlých poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Cloudflare, tj. společnost poskytující "cloudové služby, které zajišťují bezpečnost, výkon a spolehlivost internetových aplikací", má výpadek.
Letos se uskuteční již 11. ročník soutěže v programování Kasiopea. Tato soutěž, (primárně) pro středoškoláky, nabízí skvělou příležitost procvičit logické myšlení a dozvědět se něco nového ze světa algoritmů – a to nejen pro zkušené programátory, ale i pro úplné začátečníky. Domácí kolo proběhne online od 22. 11. do 7. 12. 2025 a skládá se z 9 zajímavých úloh různé obtížnosti. Na výběru programovacího jazyka přitom nezáleží – úlohy jsou
… více »Byla vydána nová verze 2.52.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 94 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
VKD3D-Proton byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se fork knihovny vkd3d z projektu Wine pro Proton. Knihovna slouží pro překlad volání Direct3D 12 na Vulkan. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora AMD FSR 4 (AMD FidelityFX Super Resolution 4).
Poštovní klient Thunderbird byl vydán v nové verzi 145.0. Podporuje DNS přes HTTPS nebo Microsoft Exchange skrze Exchange Web Services. Ukončena byla podpora 32bitového Thunderbirdu pro Linux.
U příležitosti státního svátku 17. listopadu probíhá na Steamu i GOG.com již šestý ročník Czech & Slovak Games Week aneb týdenní oslava a také slevová akce českých a slovenských počítačových her.
Byla vydána nová verze 9.19 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček BirdNET-Go, tj. AI řešení pro nepřetržité monitorování a identifikaci ptáků.
Přeji hezký den
Jáchym
Když jsem začínal s Linuxem, tak jsem se nejdřív dostal k Emacsu. Myslím, že hlavně proto, že jsem v té době hodně programoval v PHP a četl knížku od Koska a ten emacs dosti propaguje.
Emacs mi připadl perfektní. Klávesové zkratky mi připadají dodnes možná trochu lepší, než ve vimu, i když je pravda, že je to dost pro opice... Ale ve vimu je zase ten Esc.
Nakonec jsem ale přešel na vim a to hned z několika důvodů.
- Emacs je pomalejší. Každej mi může tvrdit co chce, ale emacs prostě pomalu nabíhá a vim je oproti němu opravdu rychlík.
- Začal jsem pracovat především na vzdálených servrech přes ssh a tam už nebyl grafický mód, který se mi na emacsu líbil (nemyslím xemacs). V konzoli mi příjde vim daleko dokonalejší než emacs.
- A poslední z důvodů, na který si zrovna vzpomínám. Na stroji, kde jsem programováním trávil většinu času byl pouze vim
. No... jo. To byl opravdu ten hlavní důvod, jinak bych asi nepřešel.
Jinak si myslím, že je to prostě otázka vkusu. Každý z obou editorů je podle mě v podstatě stejně silný na editaci textu, i když zlý jazykové tvrdí, že Emacs je výborný operační systém, akorát má špatný editor..
Prostě a jednoduše, to je jako porovnávání některých programovacích jazyků. Každýmu vyhovuje něco jinýho, každej používá to, co se mu líbí nebo to, k čemu ho někdo přivede.
PS: nedoporučuji používat oba editory zároveň. Nevím čím to, ale naprosto vždycky jsem používal přesně opačné zkratky a to :w na webových stránkách a textech do školy
Pouzivam oba zminovane editory. Emacs lokalne a hlavne v praci (sef to chce a treba s folding modem jsem se jeste ve vimu nepotkal ackoliv vim ze existuje). Naproti tomu vim pro servery kam pristupuji vzdalene.
Pri editaci zdrojaku v perlu o velikosti radove 1800 radek (pouzite mody: cperl, folding) se emacs pri vzdalene praci na stroji PII 400 MHz, 128 MB RAM obcas odmlcel az na nekolik minut (pristup byl pres stovkovou sit). V okamziku, kdy jsem si ty data vyexportoval pres nfs a editoval na lokale (AMD Athlon 1 GHz, 384 MB RAM) bylo to lepsi, ale presto jsem na nej obcas musel pockat. Nevim ovsem jak dalece se na tom ale podepisuje ta sit ci nfs.
:%s/<([^>]*)>/\(\1\)/g
P.S. Emacs? Ne, diky, jeden operacni system uz na pocitaci mam.
Zkus místo Esc si to namapovat na Ctrl-Space nebo třeba na CapsLock. Hledej na vim.org, nekde to tam na 100% je.Je to tady, zajímavá je i diskuze pod tipem.
). Emacs jsem chápal jako nabušený editor a možnost jej velmi podrobně přeprogramovávat pomocí lispu je bezva, ale i vim má dost možností i když je to v tomto směru druhá liga. Jenže představa, že bych se musel učit dva hodně odlišné editory je nepřijatelná. Používat oba efektivně prostě nejde. Také jsem chápal, že jsou i jiné důležité vlastnosti, které se mohou hodit jako třeba malý footprint přes ssh, malé nároky na CPU a podobně, když budu přistupovat přes hodně zarušenou linku na nějaký jednodisketový firewall na kdo ví jakém HW. Emacs je fakt dobrej editor, ale zlí jazykové jeho název taky překládají jako Eight Megs And Constatntly Swaping. Je fakt, že jako admin kde čeho teď nepůsobím a asi už nebudu, ale i tak se některé výhody vi(mu) můžou vždy hodit. Na ESC jsem si celkem zvykl a se sledováním, ve kterém že se to právě nacházím módu problémy nemám. Je to o zvyku. Prostě pokud zrovna nepíšu, jsem v normal módu. Když začnu psát tak šup do insert módu a hned jak skončím, ESC. Prostě se v insert módu dlouho neflákat, veškeré editace provádět přes r, c<motion>, C a podobně. To pak vynikne síla tečky a vůbec vi(mu).
Tiskni
Sdílej: