Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Řešení dotazu:
Netuším, kdo je „Andřej“ a proč by měl mít v popisu práce nějakou osvětu na ABCLinuxu.
Kdyby se tazatel obtěžoval hledat v historii poradny, než položil asi tak 30. variantu tohoto dotazu, odpověď na většinu (pod)otázek by tam našel. Opakovat, co už bylo mnohokrát vysvětleno, je ztráta času.
Na nebezpečné hlouposti typu AID5 + Ext4 už podle mě nemá smysl reagovat. Všechno podstatné bylo totiž objasněno v jiných vláknech, třebaže to některým pomalejším čtenářům zatím nedocvaklo. Ale žádný strach, říká se understanding comes with time.
Ještě jinak: Představme si utopii, ve které někdo může zdarma získat auto dle vlastního výběru. Vybírá si tedy auto a žádá o radu. Je obrovský rozdíl mezi těmito typy dotazů:
V prípade RAID 5 alebo RAID 6 je to pochopiteľne inak.Je jisté, že se u RAID5(6) implementací (HW/SW) vždy načítá obsah všech členů tj. včetně uložených paritit Ap(Aq) a real-time kontroluje zda jsou data s paritami konzistentní? Měl jsem za to, že k rekonstrukci dat dochází jen v případě pokud chybu čtených sektorů ohlásí nižší vrstvy (HDD/řadič), v opačném případě logika RAIDu nezasahuje (není proč). Nad RAID5(6) jsou typicky naplánované automatické úlohy, které konzistenci všech uložených dat/parit periodicky kontrolují (např. Patrol Read u DELL PERCů).
Měl jsem za to, že k rekonstrukci dat dochází jen v případě pokud chybu čtených sektorů ohlásí nižší vrstvy (HDD/řadič)V prípade že si priplatíš za disky určené do serveru alebo do diskového poľa, tak áno. Vtedy ten disk reportuje nielen chybu čítania, ale aj predĺženie odozvy pri I/O operáciách ako (potenciálnu) chybu. Desktopové a iné hračkárske disky ostanú ticho aj keď nevedia prečítať vadný blok. Z toho potom pramenia zaujímavé nedorozumenia, a plamenné diskusie. Mimochodom, aj SW RAID má možnosť spustenia kontroly integrity poľa. Sú distribúcie ktoré to majú priamo v sebe, napríklad CentOS v /etc/cron.d/raid-check.
[...] aj SW RAID má možnosť spustenia kontroly integrity poľa. Sú distribúcie ktoré to majú priamo v sebe, napríklad CentOS v /etc/cron.d/raid-check.dela to same co /etc/cron.d/mdadm v (napr.) *buntu?
/usr/share/mdadm/checkarray --cron --all --idle --quiet
Všichni tu mluví o data corruption, ale ještě nikdo neukázal, jestli ten disk vrátí blok, ve kterém je jeden bitflip, nebo je to celé špatně, a jaktože tomu vyšlo ECC na disku a CRC cestou.Ako sa potom volá to, keď ten disk vráti blok plný binárnych núl namiesto pôvodne nahraných údajov, a vráti to to bez chyby? To asi nebude bitflip s exaktne definovaným X XOR (256-X).
plot twist: bude to swap nebo něco podobnéhoPár let zpátky mě tu někdo (M. Kubeček?) varoval, že swap na MD pole nepatří. Ani nikam jinam, kde k uvolnění paměti je zapotřebí alokovat paměť.
deadlock myslím nikdyTo já jo. Když jsem jednu dobu musel ležet v posteli a kurýrovat se, tak jsem na Linuxu hrál Wasteland 2 s minimálními požadavky 4GB RAM, a to na notebooku, co měl 2GB RAM. A starý rotační disk, kterému swapování hodně vadilo. Když jsem na svém desktopu vyrobil ramdisk, na něm soubor, ten nasdílel přes Sambu, přes loopback z něj udělal blokové zařízení a to připojil jako swap, tak se to po chvilce používání deadlocklo. Takže tohle do produkce nedoporučuju
HW raid ma nektere vyhody, ktere zadny SW raid nema.Konkrétně? Jediné, co mě napadá, je baterková writeback cache.
Pripadne koupit hotove NAS/DAS reseni.To bych taky důrazně nedoporučil. Člověk narazí jakmile bude chtít cokoli s čím výrobce nepočítal. Nebo za 5 let zjistí že to je nepodporované.
moznost menit typ raidu za choduTo samozřejmě MD RAID umí taky (reshape), naopak u HW RAIDů je toto dostupné jen u některých modelů.
v nekterych pripadech i sifrovani out-of-box s pripadnym predavanim klicu vzdaleneTo se řeší tak, že se na tom MD RAIDu udělá LUKS, a jako bonus nemáš proprietární neauditovatelné šifrování s dírama.
Třeba řadič.A přesně proto potřebuješ SATA disky a MD RAID (nebo ZFS nebo btrfs), abys za pár let nebyl ve stejné situaci s novým řešením. Pak to odejde a ty v Alze koupíš cokoli (nebo sekretářce ukradneš desktop) a jedeš.
Zadejte vaše jméno nebo se přihlašte.
Jak je na tom BTRFS v debianu ted?Používal bych aktuální kernel a btrfs-utils (z backports) a tím to převedl na problém „jak je na tom btrfs kdekoli“. No: single a RAID1 už v pohodě, RAID5 ne.
20 hodin je dost, pokud to není nezbytně nutné.20 hodin je optimistický odhad v případě, že ten disk nedělá nic jiného a může synchronizovat sekvenčním čtením a zápisem. Pokud bude dělat něco jiného - jako například to, kvůli čemu v tom serveru je
Kup Synology (nebo něco podobného). Tam si všechno nastavíš na webovém rozhraní a můžeš zapomenout.A jakmile bude chtít cokoli jiného, tak se z toho ***. Třeba to konzistentní zálohování ze snapshotu. Nebo tam bude blbá verze rdiff-backup. Nebo nepůjde udělat RAID přes druhé půlky větších disků a přidat ho do LVM. Nebo…
Třeba to konzistentní zálohování ze snapshotu.Snapshoty to umí.
Nebo tam bude blbá verze rdiff-backup.rdiff-backup můžeš mít stejnou verzi, jako na debianu nebo arch linuxu. A pokud chceš zálohovat z jednoho systému na jiný systém, který se liší četností updatů, musíš stejně sám nějak zajistit, aby se ti ty verze zálohovacího softwaru nelišily takovým způsobem, aby už nešly proti sobě použít.
Nebo nepůjde udělat RAID přes druhé půlky větších disků a přidat ho do LVM.To umí Synology už asi milión let. Ale nikomu nic nenutím. Jenom jsem vyjádřil názor. Názory se mohou lišit. Například 25 letý administrátor může mít na věc jiný názor než 55 letý. Protože ten mladý se v tom bude třeba vyžívat, zatímco ten starší už bude chtít mít klid a nic navíc neřešit. A ten klid může spočívat v tom, koupit hotové řešení. Synology se NAS servery žíví, takže tam na tom patrně pracuje víc lidí, než ve firmě, která má třeba jen jednoho administrátora a ještě k tomu externího.
Snapshoty to umí.OK, a dělají se normálními tooly (lvcreate -s, příp. btrfs snapshot), nebo se to rozbije když to člověk neudělá přes jejich „centrální mozek“? V tom bych taky viděl problém, že to bude dost jiné, než co tazatel do teď má, a nepůjde k tomu tolik vygooglit, protože uživatelská základna je menší a 90% z toho jsou BFU.
A pokud chceš zálohovat z jednoho systému na jiný systém, který se liší četností updatů, musíš stejně sám nějak zajistit, aby se ti ty verze zálohovacího softwaru nelišily takovým způsobem, aby už nešly proti sobě použít.No to já dělám právě tím, že mám všude Debian
A ten klid může spočívat v tom, koupit hotové řešení. Synology se NAS servery žíví, takže tam na tom patrně pracuje víc lidí, než ve firmě, která má třeba jen jednoho administrátora a ještě k tomu externího.Zrovna se ve vedlejší diskuzi řeší, že si někdo koupil takové hotové řešení od velké firmy co NASy dělá, a teď z toho neumí dostat data, protože to má bizarní konfiguraci a patchnuté nekompatibilní nástroje. Synology pro změnu třeba kdysi patchovala ext3 aby byl case-insensitive…
WD Gold se už nedělá, ne?Nedávno jsem ho koupil do desktopu v CzC v 2TB variantě.
A do starého serveru bych koupil 8x8TB disky ty stejné. Nainstaloval tam debian na BTRFS a použil jej na zálohy. Jaký tam použít raid?Podle jednoho z vývojářů Btrfs jsou jiné režimy než RAID1 v Btrfs nespolehlivé, takže buď RAID1, nebo mít Btrfs nad MD, což vám tady asi budou rozmlouvat ti, co Btrfs používají. Nemluvě o tom, že RAID5 nad 8 disky je na můj vkus dost nebezpečné (na selhání disku při obnově po selhání předchozího disku) - což si musíte zvážit, jestli by se to na stroji, kde jsou jen zálohy, zkouslo.
Disky asi 6x2,4TB 10tis. ot. SAS?Co si od toho slibuješ? Je to strašně drahé (možná už víc než consumer SSDčka, ne?), co to přinese? Jenom problémy: když ti odejde SATA disk, tak náhradní koupíš v sobotu v noci ve večerce (v Alze). SAS? Hůř. Když ti odejde řadič nebo celý stroj, nebude stačit pro zpřístupnění dat přeskládat disky do libovolného desktopu nebo připojit přes USB-SATA převodník, ale budeš shánět SAS, který nikdo nemá.
Potřebuji HW raid?V žádném případě. Opět pouze problémy: pole nepůjde složit v libovolném jiném počítači. Řadič téměř určitě nebude podporovat, že až si koupíš dva 8TB disky, tak na jedné půlce bude to původní pole a na druhé půlce si uděláš RAID1 nebo si to zpřístupníš jako místo bez RAIDu pro dočasné soubory. Řadič téměř určitě nebude podporovat reshape RAIDu na jiný počet disků nebo jiný RAID level. Jakmile se cokoli rozbije, kvůli nedokumentovanému formátu bude téměř nemožné to opravit. Funkce jako write-intent bitmap záleží na vyspání výrobce. Výkonový zisk je minimální, rotační disky jsou oproti dnešním řadičům a CPU směšně pomalé.
Je ideální na toto RAID5?Nevím, jestli resilvering 6 disků v degradovaném stavu už není moc rizikový. Pokud ti nevadí nižší spolehlivost a potenciální nutnost obnovovat zálohy, tak bych do toho šel. Jinak ne a udělal bych RAID6 (což je prý pomalé) nebo 50.
Protože od DELLu to vyjde dosti draho. Pohlížel jsem na supermicro. Má někdo nějaký tip kam se narve hodně disků a bude to dostatečně spolehlivé? Nebo raději mám investovat a jít do DELLu a vše nechat složit u nich?Já mám s enterprise systémy dost blbé zkušenosti. Samozřejmě cena, kdy za to postavíš 2-3 skládačky a můžeš je mít jako horkou zálohu. Náhradní díly z eBay, nebo platit support, který je po pár letech dražší a dražší. Těžko vyměníš komponenty za libovolné jiné. UX kdy to bootuje 10 minut. Jediné co ocením je vzdálená konzole, ale zjistil jsem, že není v ceně, a stojí tolik, že si za to můžeš koupit nějaké KVM-over-IP a ještě ti zbyde, a dva zdroje. A ještě jsem měl nějaká traumata, která už jsem vytěsnil. Nevypnutelný monitoring větráčků, kde když jich není plný počet, tak to prostě nejede, místo aby se to podtaktovalo jako normální počítače.
Jediné co ocením je vzdálená konzole, ale zjistil jsem, že není v ceně, a stojí tolik, že si za to můžeš koupit nějaké KVM-over-IP a ještě ti zbyde, a dva zdroje.Tohle u Supermicro desek je v ceně a na serverový hardware jsou cenově docela přijatelné - 10-15kKč za dva sockety a 2 10Gbit síťovky (které nevyužiju
Tiskni
Sdílej: