Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
A[x][y][z][n]
. velikosti (kromě n) jsou vysoké stovky, cele pole je 1-2 GB, takže to nejde jako lokální proměnná v main. ale nedaří se mi vymyslet jak zkonvertuji pointr ziskaný alokací z malloc void * = malloc (potrebna velikost);na 4 dimenzionální pole.
Řešení dotazu:
buťto uděláš mockrát posobě malloc nebo strašně dlouhatatatatatatánskou jednorozměrnou nudli a k elementům pole se budeš dostávat ukazatelovovou aritmetikou :D ;D
hele pro 3d :O ;D prostě jako ještě jeden rozměr přidáš a bude to jakoby uplně to samý :D :D ;D ;D
Osobně bych asi radši použil tu dlouhou nudli. Jirkabuťto uděláš mockrát posobě malloc nebo strašně dlouhatatatatatatánskou jednorozměrnou nudli a k elementům pole se budeš dostávat ukazatelovovou aritmetikou :D ;D
#include <stdio.h> #include <stdlib.h> #include <string.h> #define ARRAY_TYPE int // return ARRAY_TYPE[s1][s2][s3][s4] ARRAY_TYPE ****alloc4array(size_t s1,size_t s2,size_t s3,size_t s4) { ARRAY_TYPE ****data; size_t a,b,c; data=(ARRAY_TYPE ****) malloc(s1*sizeof(ARRAY_TYPE***)); for(a=0;a<s1;a++) { data[a]=(ARRAY_TYPE ***) malloc(s2*sizeof(ARRAY_TYPE **)); if(data[a] == NULL) exit(1); for(b=0;b<s2;b++) { data[a][b]=(ARRAY_TYPE **) malloc(s3*sizeof(ARRAY_TYPE *)); if(data[a] == NULL) exit(1); for(c=0;c<s3;c++) { data[a][b][c]=(ARRAY_TYPE *) malloc(s4*sizeof(ARRAY_TYPE)); if(data[a] == NULL) exit(1); bzero(data[a][b][c], s4*sizeof(ARRAY_TYPE)); } } } return data; } int main(int argc, char **argv) { ARRAY_TYPE ****data; data=alloc4array(100,100,100,100); printf("[0,0,0,0]: %d\n", data[0][0][0][0]); // plus uvolnit pole return 0; }Ak nemáš veľkú RAM, tak dobre je pri takých testov vypnúť swap. V prípade, že program spotrebuje všetku RAM, tak OS proces zabije a nezačne pomaly swapovať.
Toto je zle riešenie, nepoužívať.Bylo by fajn napsat, kde je chyba. Ale našel jsem to. Jirka
diff
22c22 < if(data[a] == NULL) --- > if(data[a][b] == NULL) 27c27 < if(data[a] == NULL) --- > if(data[a][b][c] == NULL)
Měl jsem stejný nápad. Jirkadiff
22c22 < if(data[a] == NULL) --- > if(data[a][b] == NULL) 27c27 < if(data[a] == NULL) --- > if(data[a][b][c] == NULL)
#include <stdio.h> #include <stdlib.h> #include <string.h> #define ARRAY_TYPE int // return ARRAY_TYPE[s1][s2][s3][s4] ARRAY_TYPE ****alloc4array(size_t s1,size_t s2,size_t s3,size_t s4) { ARRAY_TYPE ****data; size_t a,b,c; data=(ARRAY_TYPE ****) malloc(s1*sizeof(ARRAY_TYPE***)); for(a=0;a<s1;a++) { data[a]=(ARRAY_TYPE ***) malloc(s2*sizeof(ARRAY_TYPE **)); if(data[a] == NULL) exit(1); for(b=0;b<s2;b++) { data[a][b]=(ARRAY_TYPE **) malloc(s3*sizeof(ARRAY_TYPE *)); if(data[a][b] == NULL) exit(1); for(c=0;c<s3;c++) { data[a][b][c]=(ARRAY_TYPE *) malloc(s4*sizeof(ARRAY_TYPE)); if(data[a][b][c] == NULL) exit(1); bzero(data[a][b][c], s4*sizeof(ARRAY_TYPE)); } } } return data; } int main(int argc, char **argv) { ARRAY_TYPE ****data; data=alloc4array(100,100,100,100); printf("[0,0,0,0]: %d\n", data[0][0][0][0]); // plus uvolnit pole return 0; }Ak nemáš veľkú RAM, tak dobre je pri takých testov vypnúť swap. V prípade, že program spotrebuje všetku RAM, tak OS proces zabije a nezačne pomaly swapovať.
mmap(3)
, se kterým se budou data ze souboru číst až při přístupu. Jem ožné to nastavit tak, že se data do souboru propisují, paměť je jen pro čtení, nebo je možné paměť zapisovat beze změny souboru.
Preferuji přístup s dlouhou jednorozměrnou nudlí, protože se nemusí mnhohokrát volat malloc a namísto 4 přístupů do paměti postačí jeden.
Ukázka:
#include <math.h> #include <stdbool.h> #include <stdint.h> #include <stdio.h> #include <stdlib.h> struct hypercube_entry { uint32_t value; }; struct hypercube { size_t z_len, y_len, x_len, w_len; struct hypercube_entry entries[]; }; struct hypercube * hypercube_alloc(size_t z_len, size_t y_len, size_t x_len, size_t w_len); inline static struct hypercube_entry * hypercube_entry(struct hypercube *hypercube, size_t z_len, size_t y_len, size_t x_len, size_t w_len); size_t hypercube_sizeof(size_t z_len, size_t y_len, size_t x_len, size_t w_len); struct hypercube * hypercube_alloc(size_t z_len, size_t y_len, size_t x_len, size_t w_len) { struct hypercube *hypercube_mem; size_t hypercube_sz; hypercube_sz = hypercube_sizeof(z_len, y_len, x_len, w_len); hypercube_mem = malloc(hypercube_sz); if (hypercube_mem == NULL) { fprintf(stderr, "Cannot allocate %lu bytes for hypercube. Aborting.\n", hypercube_sz); } hypercube_mem->z_len = z_len; hypercube_mem->y_len = y_len; hypercube_mem->x_len = x_len; hypercube_mem->w_len = w_len; } size_t hypercube_sizeof(size_t z_len, size_t y_len, size_t x_len, size_t w_len) { return sizeof(struct hypercube) + sizeof(struct hypercube_entry) * z_len * y_len * x_len * w_len; } inline static struct hypercube_entry * hypercube_entry(struct hypercube *hypercube, size_t z, size_t y, size_t x, size_t w) { struct hypercube_entry *entry = hypercube->entries; entry += z * hypercube->y_len * hypercube->x_len * hypercube->w_len; entry += y * hypercube->x_len * hypercube->w_len; entry += x * hypercube->w_len; entry += w; return entry; } int main(void) { size_t z_len = 100; size_t y_len = 99; size_t x_len = 98; size_t w_len = 97; struct hypercube *hypercube; hypercube = hypercube_alloc(z_len, w_len, y_len, x_len); printf("Allocated %lu bytes\n.", hypercube_sizeof(z_len, w_len, y_len, x_len)); /* Draw 4-dimensional super-ellipsoid. * Quite inefficient algorithm. */ for (int x = 0; x < hypercube->x_len; x++) for (int y = 0; y < hypercube->y_len; y++) for (int z = 0; z < hypercube->z_len; z++) for (int w = 0; w < hypercube->w_len; w++) { bool is_inside = .5f >= ( powf(((float) x - 50.f) * .02, 4.f) + powf(((float) y - 50.f) * .02, 4.f) + powf(((float) z - 50.f) * .02, 4.f) + powf(((float) w - 50.f) * .02, 4.f)); hypercube_entry(hypercube, z, y, x, w)->value = is_inside ? 1 : 0; } /* Draw slices of it. */ for (int w = 10; w < hypercube->w_len - 10; w += 10) { printf("w = %i\n", w); for (int y = 1; y < hypercube->y_len; y += 2) { for (int x = 1; x < hypercube->x_len; x++) { int z = 0; for (; z < hypercube->z_len && !hypercube_entry(hypercube, z, y, x, w)->value; z++); if (z < 80) { if (hypercube_entry(hypercube, z, y - 1, x - 1, w) ->value) { putchar('*'); } else { putchar('#'); } } else { putchar('_'); } } putchar('\n'); } putchar('\n'); } }
MAP_PRIVATE
) s možností zápisu a zapisovat do něj jak chce.
Odpovědi typu rádoby-pole à la Java už tady zazněly, takže přidávám jednu s kompaktním 4-rozměrným polem.
Tohle^^^, mimochodem, v dotazu chybí — jestli jsou jednotlivé dimenze stále stejně velké a pole lze tudíž alokovat naráz jedním malloc()
em nebo jestli se velikost různých (pod)polí může lišit a všechno se pak musí alokovat přes další úrovně polí pointerů, jako v Javě.
#include <inttypes.h> #include <stdint.h> #include <stdio.h> #include <stdlib.h> struct A { int blah; }; static const size_t X = 11, Y = 13, Z = 7, N = 5; int main() { struct A (*const array)[Y][Z][N] = malloc(sizeof(struct A[X][Y][Z][N])); int counter = X * Y * Z * N / 2; for (size_t x = 0; x < X; ++x) for (size_t y = 0; y < Y; ++y) for (size_t z = 0; z < Z; ++z) for (size_t n = 0; n < N; ++n) array[x][y][z][n].blah = counter--; int64_t sum = 0; for (size_t x = 0; x < X; ++x) for (size_t y = 0; y < Y; ++y) for (size_t z = 0; z < Z; ++z) for (size_t n = 0; n < N; ++n) sum += array[x][y][z][n].blah; free(array); printf("%" PRId64 "\n", sum); }
Trik je v tom, že v typu pointeru na pole array
chybí první rozměr X
— ten jako jediný není třeba definovat v typu, protože pointerová ařiťmetika potřebuje znát jenom ty následující rozměry. Tedy 4-rozměrné pole můžeme s klidem nechat „zkazit“ na pointer na první (tedy, nulté) 3-rozměrné (pod)pole.
Že to vypíše nulu, to je asi jasné, leč mnohem důležitější vždycky je, co na to říká valgrind
.
Ještě pro úplnost: To „slibované“ smrduté kazení pole na pointer se v mém příkladu vůbec neděje. Vezmu void*
z malloc()
a přiřadím ho rovnou do pointeru na nulté 3-rozměrné pod-pole.
Ale kdybych kolem toho chtěl strašně moc kecat, mohlo by to vypadat třeba takhle:
struct A (*const alloc)[X][Y][Z][N] = malloc(sizeof(struct A[X][Y][Z][N])); struct A (*const array)[Y][Z][N] = *alloc; /* Tady! */ /* ... */ free(alloc);
Jo a kdo si to chce fakt zahustit, ten si může nastavit třeba:
static const size_t X = 201, Y = 201, Z = 201, N = 201;To^^^ pak trvá (na mém stroji) celé 1,5 (se)kundy, což už je nějaké trvání! Velikost toho pole bude 6528963204 B, takže asi 6,08 GiB.
(se)kundyhahahahahaha nechceš být standup komik s tímhle materiálem?
Chtěl bych kandidovat na prezidenta, až na to budu mít věk. Zatím mám fyzicky 37 a mentálně cca 15, takže 2023 nestíhám. 2028 snad.
Tiskni
Sdílej: