Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
A[x][y][z][n]. velikosti (kromě n) jsou vysoké stovky, cele pole je 1-2 GB, takže to nejde jako lokální proměnná v main. ale nedaří se mi vymyslet jak zkonvertuji pointr ziskaný alokací z malloc void * = malloc (potrebna velikost);na 4 dimenzionální pole.
Řešení dotazu:
buťto uděláš mockrát posobě malloc nebo strašně dlouhatatatatatatánskou jednorozměrnou nudli a k elementům pole se budeš dostávat ukazatelovovou aritmetikou :D ;D
hele pro 3d :O ;D prostě jako ještě jeden rozměr přidáš a bude to jakoby uplně to samý :D :D ;D ;D
Osobně bych asi radši použil tu dlouhou nudli. Jirkabuťto uděláš mockrát posobě malloc nebo strašně dlouhatatatatatatánskou jednorozměrnou nudli a k elementům pole se budeš dostávat ukazatelovovou aritmetikou :D ;D
#include <stdio.h>
#include <stdlib.h>
#include <string.h>
#define ARRAY_TYPE int
// return ARRAY_TYPE[s1][s2][s3][s4]
ARRAY_TYPE ****alloc4array(size_t s1,size_t s2,size_t s3,size_t s4)
{
ARRAY_TYPE ****data;
size_t a,b,c;
data=(ARRAY_TYPE ****) malloc(s1*sizeof(ARRAY_TYPE***));
for(a=0;a<s1;a++)
{
data[a]=(ARRAY_TYPE ***) malloc(s2*sizeof(ARRAY_TYPE **));
if(data[a] == NULL)
exit(1);
for(b=0;b<s2;b++)
{
data[a][b]=(ARRAY_TYPE **) malloc(s3*sizeof(ARRAY_TYPE *));
if(data[a] == NULL)
exit(1);
for(c=0;c<s3;c++)
{
data[a][b][c]=(ARRAY_TYPE *) malloc(s4*sizeof(ARRAY_TYPE));
if(data[a] == NULL)
exit(1);
bzero(data[a][b][c], s4*sizeof(ARRAY_TYPE));
}
}
}
return data;
}
int main(int argc, char **argv)
{
ARRAY_TYPE ****data;
data=alloc4array(100,100,100,100);
printf("[0,0,0,0]: %d\n", data[0][0][0][0]);
// plus uvolnit pole
return 0;
}
Ak nemáš veľkú RAM, tak dobre je pri takých testov vypnúť swap. V prípade, že program spotrebuje všetku RAM, tak OS proces zabije a nezačne pomaly swapovať.
Toto je zle riešenie, nepoužívať.Bylo by fajn napsat, kde je chyba. Ale našel jsem to. Jirka
diff
22c22 < if(data[a] == NULL) --- > if(data[a][b] == NULL) 27c27 < if(data[a] == NULL) --- > if(data[a][b][c] == NULL)
Měl jsem stejný nápad. Jirkadiff
22c22 < if(data[a] == NULL) --- > if(data[a][b] == NULL) 27c27 < if(data[a] == NULL) --- > if(data[a][b][c] == NULL)
#include <stdio.h>
#include <stdlib.h>
#include <string.h>
#define ARRAY_TYPE int
// return ARRAY_TYPE[s1][s2][s3][s4]
ARRAY_TYPE ****alloc4array(size_t s1,size_t s2,size_t s3,size_t s4)
{
ARRAY_TYPE ****data;
size_t a,b,c;
data=(ARRAY_TYPE ****) malloc(s1*sizeof(ARRAY_TYPE***));
for(a=0;a<s1;a++)
{
data[a]=(ARRAY_TYPE ***) malloc(s2*sizeof(ARRAY_TYPE **));
if(data[a] == NULL)
exit(1);
for(b=0;b<s2;b++)
{
data[a][b]=(ARRAY_TYPE **) malloc(s3*sizeof(ARRAY_TYPE *));
if(data[a][b] == NULL)
exit(1);
for(c=0;c<s3;c++)
{
data[a][b][c]=(ARRAY_TYPE *) malloc(s4*sizeof(ARRAY_TYPE));
if(data[a][b][c] == NULL)
exit(1);
bzero(data[a][b][c], s4*sizeof(ARRAY_TYPE));
}
}
}
return data;
}
int main(int argc, char **argv)
{
ARRAY_TYPE ****data;
data=alloc4array(100,100,100,100);
printf("[0,0,0,0]: %d\n", data[0][0][0][0]);
// plus uvolnit pole
return 0;
}
Ak nemáš veľkú RAM, tak dobre je pri takých testov vypnúť swap. V prípade, že program spotrebuje všetku RAM, tak OS proces zabije a nezačne pomaly swapovať.
mmap(3), se kterým se budou data ze souboru číst až při přístupu. Jem ožné to nastavit tak, že se data do souboru propisují, paměť je jen pro čtení, nebo je možné paměť zapisovat beze změny souboru.
Preferuji přístup s dlouhou jednorozměrnou nudlí, protože se nemusí mnhohokrát volat malloc a namísto 4 přístupů do paměti postačí jeden.
Ukázka:
#include <math.h>
#include <stdbool.h>
#include <stdint.h>
#include <stdio.h>
#include <stdlib.h>
struct hypercube_entry
{
uint32_t value;
};
struct hypercube
{
size_t z_len, y_len, x_len, w_len;
struct hypercube_entry entries[];
};
struct hypercube *
hypercube_alloc(size_t z_len,
size_t y_len,
size_t x_len,
size_t w_len);
inline static struct hypercube_entry *
hypercube_entry(struct hypercube *hypercube,
size_t z_len,
size_t y_len,
size_t x_len,
size_t w_len);
size_t
hypercube_sizeof(size_t z_len,
size_t y_len,
size_t x_len,
size_t w_len);
struct hypercube *
hypercube_alloc(size_t z_len,
size_t y_len,
size_t x_len,
size_t w_len)
{
struct hypercube *hypercube_mem;
size_t hypercube_sz;
hypercube_sz = hypercube_sizeof(z_len, y_len, x_len, w_len);
hypercube_mem = malloc(hypercube_sz);
if (hypercube_mem == NULL) {
fprintf(stderr,
"Cannot allocate %lu bytes for hypercube. Aborting.\n",
hypercube_sz);
}
hypercube_mem->z_len = z_len;
hypercube_mem->y_len = y_len;
hypercube_mem->x_len = x_len;
hypercube_mem->w_len = w_len;
}
size_t
hypercube_sizeof(size_t z_len,
size_t y_len,
size_t x_len,
size_t w_len)
{
return sizeof(struct hypercube)
+ sizeof(struct hypercube_entry) * z_len * y_len * x_len * w_len;
}
inline static struct hypercube_entry *
hypercube_entry(struct hypercube *hypercube,
size_t z,
size_t y,
size_t x,
size_t w)
{
struct hypercube_entry *entry = hypercube->entries;
entry += z * hypercube->y_len * hypercube->x_len * hypercube->w_len;
entry += y * hypercube->x_len * hypercube->w_len;
entry += x * hypercube->w_len;
entry += w;
return entry;
}
int
main(void)
{
size_t z_len = 100;
size_t y_len = 99;
size_t x_len = 98;
size_t w_len = 97;
struct hypercube *hypercube;
hypercube = hypercube_alloc(z_len, w_len, y_len, x_len);
printf("Allocated %lu bytes\n.",
hypercube_sizeof(z_len, w_len, y_len, x_len));
/* Draw 4-dimensional super-ellipsoid.
* Quite inefficient algorithm. */
for (int x = 0; x < hypercube->x_len; x++)
for (int y = 0; y < hypercube->y_len; y++)
for (int z = 0; z < hypercube->z_len; z++)
for (int w = 0; w < hypercube->w_len; w++) {
bool is_inside = .5f >= (
powf(((float) x - 50.f) * .02, 4.f)
+ powf(((float) y - 50.f) * .02, 4.f)
+ powf(((float) z - 50.f) * .02, 4.f)
+ powf(((float) w - 50.f) * .02, 4.f));
hypercube_entry(hypercube, z, y, x, w)->value
= is_inside ? 1 : 0;
}
/* Draw slices of it. */
for (int w = 10; w < hypercube->w_len - 10; w += 10) {
printf("w = %i\n", w);
for (int y = 1; y < hypercube->y_len; y += 2) {
for (int x = 1; x < hypercube->x_len; x++) {
int z = 0;
for (;
z < hypercube->z_len
&& !hypercube_entry(hypercube, z, y, x, w)->value;
z++);
if (z < 80) {
if (hypercube_entry(hypercube, z, y - 1, x - 1, w)
->value) {
putchar('*');
} else {
putchar('#');
}
} else {
putchar('_');
}
}
putchar('\n');
}
putchar('\n');
}
}
MAP_PRIVATE) s možností zápisu a zapisovat do něj jak chce.
Odpovědi typu rádoby-pole à la Java už tady zazněly, takže přidávám jednu s kompaktním 4-rozměrným polem.
Tohle^^^, mimochodem, v dotazu chybí — jestli jsou jednotlivé dimenze stále stejně velké a pole lze tudíž alokovat naráz jedním malloc()em nebo jestli se velikost různých (pod)polí může lišit a všechno se pak musí alokovat přes další úrovně polí pointerů, jako v Javě.
#include <inttypes.h>
#include <stdint.h>
#include <stdio.h>
#include <stdlib.h>
struct A { int blah; };
static const size_t X = 11,
Y = 13,
Z = 7,
N = 5;
int main() {
struct A (*const array)[Y][Z][N] =
malloc(sizeof(struct A[X][Y][Z][N]));
int counter = X * Y * Z * N / 2;
for (size_t x = 0; x < X; ++x)
for (size_t y = 0; y < Y; ++y)
for (size_t z = 0; z < Z; ++z)
for (size_t n = 0; n < N; ++n)
array[x][y][z][n].blah = counter--;
int64_t sum = 0;
for (size_t x = 0; x < X; ++x)
for (size_t y = 0; y < Y; ++y)
for (size_t z = 0; z < Z; ++z)
for (size_t n = 0; n < N; ++n)
sum += array[x][y][z][n].blah;
free(array);
printf("%" PRId64 "\n", sum);
}
Trik je v tom, že v typu pointeru na pole array chybí první rozměr X — ten jako jediný není třeba definovat v typu, protože pointerová ařiťmetika potřebuje znát jenom ty následující rozměry. Tedy 4-rozměrné pole můžeme s klidem nechat „zkazit“ na pointer na první (tedy, nulté) 3-rozměrné (pod)pole.
Že to vypíše nulu, to je asi jasné, leč mnohem důležitější vždycky je, co na to říká valgrind.
Ještě pro úplnost: To „slibované“ smrduté kazení pole na pointer se v mém příkladu vůbec neděje. Vezmu void* z malloc() a přiřadím ho rovnou do pointeru na nulté 3-rozměrné pod-pole.
Ale kdybych kolem toho chtěl strašně moc kecat, mohlo by to vypadat třeba takhle:
struct A (*const alloc)[X][Y][Z][N] =
malloc(sizeof(struct A[X][Y][Z][N]));
struct A (*const array)[Y][Z][N] = *alloc; /* Tady! */
/* ... */
free(alloc);
Jo a kdo si to chce fakt zahustit, ten si může nastavit třeba:
static const size_t X = 201,
Y = 201,
Z = 201,
N = 201;
To^^^ pak trvá (na mém stroji) celé 1,5 (se)kundy, což už je nějaké trvání! Velikost toho pole bude 6528963204 B, takže asi 6,08 GiB.
(se)kundyhahahahahaha nechceš být standup komik s tímhle materiálem?
Chtěl bych kandidovat na prezidenta, až na to budu mít věk. Zatím mám fyzicky 37 a mentálně cca 15, takže 2023 nestíhám. 2028 snad.
Tiskni
Sdílej: