Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
mplayer-1.0-0.pre4.6mdk.i586.rpmVie mi niekto povedať kde by som tie knižnice našiel, toto mi vypíše pri potrebe závislostí? Mám systém MDK 9.1 s jadrom 2.4.22.
libXinerama.so.1 libXxf86vm.so.1 libstdc++.so.6Vopred dakujem Ondro
Takze tady jsou:
libXinerama.so.1
libXxf86vm.so.1
libstdc++.so.6
Sam o sobe nejsem moc zbehly linuxak, ale kdyz neco hledam, tak zacinam (a vetsinou i koncim) na Googlu. Doporucuju vyzkouset - je to rychlejsi nez cekat nez nekdo odpovi.
Jinak dalsi uspech nemuzu zarucit (viz. vyse uvedene) - nenecham si nadavat, ze jsem nekomu blbe poradil
MPlayer-1.0pre2zdaril sa ./configure aj make tak a pri spustení mi nenašiel skins a font. TAk som ich na disku našiel hodil do adresára v ktorom ich hladal a je to pecka. S 0.9 som mal problém, s čítaním DVD a real media + quicktime . 1.0 sa mi momentálne zdá ako najlepší player s akým som doteraz prišiel do styku. Je to len môj pocit? Ondr0 www.PCZONA.sk Koniec dobrý všetko dobré.
Na svém počítači jsem pod W98 nemohl sledovat filmy a vadilo mi každou chvíli shánět kodeky (jasně, to byla spíš moje chyba, určitě existují i něco jako AllInOne). Od doby, co mám na Linuxu MPlayer, jsem NIKDY žádné kodeky nesháněl (těch cca 100 video a 40 audio co má MPlayer "v sobě" asi stačí
), ještě jsem neměl video soubor, který by mi nepřehrál (spokojený jsem i s "přehráváním" TV). Taky se mi u MPlayeru líbí jeho schopnost okamžitě přehrávat jakoukoliv pozici ve filmu (a to i z CD!!!).
MPlayer je SUPER.
Tiskni
Sdílej: