86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Cokoliv s čím ti někdo v okolí poradí ... Ubuntu, SUSE, Mandrake, Fedora,...
Ale jinak si myslím, že se není rozhodně čeho bát. Jen směle do toho a GNU/Linuxu zdar!
Nějakej ten týden bych doporučoval držet se jen v textovém režimu a zkoumat systém, číst dokumentaci, alespoň základní věci (naučit se editovat ve Vi <- moc důležité, přečíst si o právech, nastuduj si File Hierarchy Standard atd. atd. atd. A především si přečti LDP <- moc moc moc důležité)Nic ve zlem, ale clovek, ktery bude mit zajem o tohle, se nebude ptat tady, ale davno vesele instalovat :) Zatim nikdo koho znam, kdo chtel "vyzkouset linux", vubec netouzil po textovem rezimu, po cteni dokumentace ani po editaci ve ViM... Malou lekci ve vsech techto oborech ziska instalaci bud Slackware nebo Gentoo podle navodu, jak pisete, mene uz pomoci instalace Mandrake ci Fedora Core, u Debianu fakt nevim :) Ovsem naopak bych zasadne NEDOPORUCOVAL zacatecnikovi cist tech 1000 stranek o uplne jinem linuxu, nez bude mit pred sebou (=LDP aspon v dostupne ceske verzi). Pro tech nekolik malo zakladnich prikazu staci strucne a nazorne navody, jako treba tohle (sorry, English), rozhodne ne desitky stranek srovnavani s MS DOS, ci o features jadra 2.2 nebo o spouste starych verzi "nadejnych programu" o kterych uz se prakticky nevi a rozhodne nebudou v zakladnim vyberu distribuce, a take rozjimani nad 300MB harddiskem maji taky spis sentimentalni hodnotu nez praktickou vyuzitelnost. Nemluve o prikladech konfiguracnich souboru, ktere budou pravdepodobne docela jinde a budou se jinak jmenovat. Nevedu zadne valecne tazeni proti LDP, ale opravdu by me zajimalo, co treba osobne vy z LDP konkretne povazujete za tak uzitecneho, kdyz to doporucujete zacatecnikum (viz odkaz vyse na stejnou otazku pred nekolika dny, na kterou v podstate nikdo neodpovedel). Za pripadne odpovedi dekuji (nepisu to rozcilene, spis zvedave :)
Na LDP je dobré to že pokud pochopí základ tak to už si potom přispůsobí svým požadavkům, a to co tam není si klidně už dohledá na internetu když ví co hledá ... pouze tam bude jiné menu s jinýmy volbamy.Asi tak. Nepochybuji, ze cloveku, ktery uz ma (pomerne pokrocilou) zkusenost s linuxem, LDP rozsiri obzory ci dopomuze sem tam k nejakemu aha-efektu.
Že by to nakonec byla přeci jenom skoro nejvhodnější distribuce pro lidi, co s GNU/Linuxem začínají? Co se mě osobně týče, v tomto ohledu Slackwaru vděčím za mnohé a mnohé.
Asi je to dáno celkovým konceptem Slackwaru, který je, ehm, dost konzervatívní, ale ne zas až tak moc. A asi ne omylem se Slackwaru přezdívá "matka všech Linuxů(áků)". ("mother of all Linuxes" - neví někdo proč zrovna "matka", tj. ženský rod?)
). Každopádně, nic netvrá věčně a v současné době ho hodlám opustit, no, nebudeme to tady rozebírat.
K LDP, část popisující základ práce v shellu (základní příkazy, přesměrování, roury), část části o sítích
a vybrané pasáže mi přišly dost užitečné. Pokud mi zejména na to první doporučíte něco lepšího, tak prosím.
Zastaralost? Jaké vydání jsi viděl? Sice to hrozně rychle stárne, ale třeba já osobně jsem našel užitečné věci i v knize OS Unix a jazyk C od Skočovského a Brodského, která je skoro stejně stará jako já. Ono to tak hrozné není
Tiskni
Sdílej: