Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
Cokoliv s čím ti někdo v okolí poradí ... Ubuntu, SUSE, Mandrake, Fedora,...
Ale jinak si myslím, že se není rozhodně čeho bát. Jen směle do toho a GNU/Linuxu zdar!
Nějakej ten týden bych doporučoval držet se jen v textovém režimu a zkoumat systém, číst dokumentaci, alespoň základní věci (naučit se editovat ve Vi <- moc důležité, přečíst si o právech, nastuduj si File Hierarchy Standard atd. atd. atd. A především si přečti LDP <- moc moc moc důležité)Nic ve zlem, ale clovek, ktery bude mit zajem o tohle, se nebude ptat tady, ale davno vesele instalovat :) Zatim nikdo koho znam, kdo chtel "vyzkouset linux", vubec netouzil po textovem rezimu, po cteni dokumentace ani po editaci ve ViM... Malou lekci ve vsech techto oborech ziska instalaci bud Slackware nebo Gentoo podle navodu, jak pisete, mene uz pomoci instalace Mandrake ci Fedora Core, u Debianu fakt nevim :) Ovsem naopak bych zasadne NEDOPORUCOVAL zacatecnikovi cist tech 1000 stranek o uplne jinem linuxu, nez bude mit pred sebou (=LDP aspon v dostupne ceske verzi). Pro tech nekolik malo zakladnich prikazu staci strucne a nazorne navody, jako treba tohle (sorry, English), rozhodne ne desitky stranek srovnavani s MS DOS, ci o features jadra 2.2 nebo o spouste starych verzi "nadejnych programu" o kterych uz se prakticky nevi a rozhodne nebudou v zakladnim vyberu distribuce, a take rozjimani nad 300MB harddiskem maji taky spis sentimentalni hodnotu nez praktickou vyuzitelnost. Nemluve o prikladech konfiguracnich souboru, ktere budou pravdepodobne docela jinde a budou se jinak jmenovat. Nevedu zadne valecne tazeni proti LDP, ale opravdu by me zajimalo, co treba osobne vy z LDP konkretne povazujete za tak uzitecneho, kdyz to doporucujete zacatecnikum (viz odkaz vyse na stejnou otazku pred nekolika dny, na kterou v podstate nikdo neodpovedel). Za pripadne odpovedi dekuji (nepisu to rozcilene, spis zvedave :)
Na LDP je dobré to že pokud pochopí základ tak to už si potom přispůsobí svým požadavkům, a to co tam není si klidně už dohledá na internetu když ví co hledá ... pouze tam bude jiné menu s jinýmy volbamy.Asi tak. Nepochybuji, ze cloveku, ktery uz ma (pomerne pokrocilou) zkusenost s linuxem, LDP rozsiri obzory ci dopomuze sem tam k nejakemu aha-efektu.
Že by to nakonec byla přeci jenom skoro nejvhodnější distribuce pro lidi, co s GNU/Linuxem začínají? Co se mě osobně týče, v tomto ohledu Slackwaru vděčím za mnohé a mnohé.
Asi je to dáno celkovým konceptem Slackwaru, který je, ehm, dost konzervatívní, ale ne zas až tak moc. A asi ne omylem se Slackwaru přezdívá "matka všech Linuxů(áků)". ("mother of all Linuxes" - neví někdo proč zrovna "matka", tj. ženský rod?)
). Každopádně, nic netvrá věčně a v současné době ho hodlám opustit, no, nebudeme to tady rozebírat.
K LDP, část popisující základ práce v shellu (základní příkazy, přesměrování, roury), část části o sítích
a vybrané pasáže mi přišly dost užitečné. Pokud mi zejména na to první doporučíte něco lepšího, tak prosím.
Zastaralost? Jaké vydání jsi viděl? Sice to hrozně rychle stárne, ale třeba já osobně jsem našel užitečné věci i v knize OS Unix a jazyk C od Skočovského a Brodského, která je skoro stejně stará jako já. Ono to tak hrozné není
Tiskni
Sdílej: