V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Cokoliv s čím ti někdo v okolí poradí ... Ubuntu, SUSE, Mandrake, Fedora,...
Ale jinak si myslím, že se není rozhodně čeho bát. Jen směle do toho a GNU/Linuxu zdar!
Nějakej ten týden bych doporučoval držet se jen v textovém režimu a zkoumat systém, číst dokumentaci, alespoň základní věci (naučit se editovat ve Vi <- moc důležité, přečíst si o právech, nastuduj si File Hierarchy Standard atd. atd. atd. A především si přečti LDP <- moc moc moc důležité)Nic ve zlem, ale clovek, ktery bude mit zajem o tohle, se nebude ptat tady, ale davno vesele instalovat :) Zatim nikdo koho znam, kdo chtel "vyzkouset linux", vubec netouzil po textovem rezimu, po cteni dokumentace ani po editaci ve ViM... Malou lekci ve vsech techto oborech ziska instalaci bud Slackware nebo Gentoo podle navodu, jak pisete, mene uz pomoci instalace Mandrake ci Fedora Core, u Debianu fakt nevim :) Ovsem naopak bych zasadne NEDOPORUCOVAL zacatecnikovi cist tech 1000 stranek o uplne jinem linuxu, nez bude mit pred sebou (=LDP aspon v dostupne ceske verzi). Pro tech nekolik malo zakladnich prikazu staci strucne a nazorne navody, jako treba tohle (sorry, English), rozhodne ne desitky stranek srovnavani s MS DOS, ci o features jadra 2.2 nebo o spouste starych verzi "nadejnych programu" o kterych uz se prakticky nevi a rozhodne nebudou v zakladnim vyberu distribuce, a take rozjimani nad 300MB harddiskem maji taky spis sentimentalni hodnotu nez praktickou vyuzitelnost. Nemluve o prikladech konfiguracnich souboru, ktere budou pravdepodobne docela jinde a budou se jinak jmenovat. Nevedu zadne valecne tazeni proti LDP, ale opravdu by me zajimalo, co treba osobne vy z LDP konkretne povazujete za tak uzitecneho, kdyz to doporucujete zacatecnikum (viz odkaz vyse na stejnou otazku pred nekolika dny, na kterou v podstate nikdo neodpovedel). Za pripadne odpovedi dekuji (nepisu to rozcilene, spis zvedave :)
Na LDP je dobré to že pokud pochopí základ tak to už si potom přispůsobí svým požadavkům, a to co tam není si klidně už dohledá na internetu když ví co hledá ... pouze tam bude jiné menu s jinýmy volbamy.Asi tak. Nepochybuji, ze cloveku, ktery uz ma (pomerne pokrocilou) zkusenost s linuxem, LDP rozsiri obzory ci dopomuze sem tam k nejakemu aha-efektu.
Že by to nakonec byla přeci jenom skoro nejvhodnější distribuce pro lidi, co s GNU/Linuxem začínají? Co se mě osobně týče, v tomto ohledu Slackwaru vděčím za mnohé a mnohé.
Asi je to dáno celkovým konceptem Slackwaru, který je, ehm, dost konzervatívní, ale ne zas až tak moc. A asi ne omylem se Slackwaru přezdívá "matka všech Linuxů(áků)". ("mother of all Linuxes" - neví někdo proč zrovna "matka", tj. ženský rod?)
). Každopádně, nic netvrá věčně a v současné době ho hodlám opustit, no, nebudeme to tady rozebírat.
K LDP, část popisující základ práce v shellu (základní příkazy, přesměrování, roury), část části o sítích
a vybrané pasáže mi přišly dost užitečné. Pokud mi zejména na to první doporučíte něco lepšího, tak prosím.
Zastaralost? Jaké vydání jsi viděl? Sice to hrozně rychle stárne, ale třeba já osobně jsem našel užitečné věci i v knize OS Unix a jazyk C od Skočovského a Brodského, která je skoro stejně stará jako já. Ono to tak hrozné není
Tiskni
Sdílej: