Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Cokoliv s čím ti někdo v okolí poradí ... Ubuntu, SUSE, Mandrake, Fedora,...
Ale jinak si myslím, že se není rozhodně čeho bát. Jen směle do toho a GNU/Linuxu zdar!
Nějakej ten týden bych doporučoval držet se jen v textovém režimu a zkoumat systém, číst dokumentaci, alespoň základní věci (naučit se editovat ve Vi <- moc důležité, přečíst si o právech, nastuduj si File Hierarchy Standard atd. atd. atd. A především si přečti LDP <- moc moc moc důležité)Nic ve zlem, ale clovek, ktery bude mit zajem o tohle, se nebude ptat tady, ale davno vesele instalovat :) Zatim nikdo koho znam, kdo chtel "vyzkouset linux", vubec netouzil po textovem rezimu, po cteni dokumentace ani po editaci ve ViM... Malou lekci ve vsech techto oborech ziska instalaci bud Slackware nebo Gentoo podle navodu, jak pisete, mene uz pomoci instalace Mandrake ci Fedora Core, u Debianu fakt nevim :) Ovsem naopak bych zasadne NEDOPORUCOVAL zacatecnikovi cist tech 1000 stranek o uplne jinem linuxu, nez bude mit pred sebou (=LDP aspon v dostupne ceske verzi). Pro tech nekolik malo zakladnich prikazu staci strucne a nazorne navody, jako treba tohle (sorry, English), rozhodne ne desitky stranek srovnavani s MS DOS, ci o features jadra 2.2 nebo o spouste starych verzi "nadejnych programu" o kterych uz se prakticky nevi a rozhodne nebudou v zakladnim vyberu distribuce, a take rozjimani nad 300MB harddiskem maji taky spis sentimentalni hodnotu nez praktickou vyuzitelnost. Nemluve o prikladech konfiguracnich souboru, ktere budou pravdepodobne docela jinde a budou se jinak jmenovat. Nevedu zadne valecne tazeni proti LDP, ale opravdu by me zajimalo, co treba osobne vy z LDP konkretne povazujete za tak uzitecneho, kdyz to doporucujete zacatecnikum (viz odkaz vyse na stejnou otazku pred nekolika dny, na kterou v podstate nikdo neodpovedel). Za pripadne odpovedi dekuji (nepisu to rozcilene, spis zvedave :)
Na LDP je dobré to že pokud pochopí základ tak to už si potom přispůsobí svým požadavkům, a to co tam není si klidně už dohledá na internetu když ví co hledá ... pouze tam bude jiné menu s jinýmy volbamy.Asi tak. Nepochybuji, ze cloveku, ktery uz ma (pomerne pokrocilou) zkusenost s linuxem, LDP rozsiri obzory ci dopomuze sem tam k nejakemu aha-efektu.
Že by to nakonec byla přeci jenom skoro nejvhodnější distribuce pro lidi, co s GNU/Linuxem začínají? Co se mě osobně týče, v tomto ohledu Slackwaru vděčím za mnohé a mnohé.
Asi je to dáno celkovým konceptem Slackwaru, který je, ehm, dost konzervatívní, ale ne zas až tak moc. A asi ne omylem se Slackwaru přezdívá "matka všech Linuxů(áků)". ("mother of all Linuxes" - neví někdo proč zrovna "matka", tj. ženský rod?)
). Každopádně, nic netvrá věčně a v současné době ho hodlám opustit, no, nebudeme to tady rozebírat.
K LDP, část popisující základ práce v shellu (základní příkazy, přesměrování, roury), část části o sítích
a vybrané pasáže mi přišly dost užitečné. Pokud mi zejména na to první doporučíte něco lepšího, tak prosím.
Zastaralost? Jaké vydání jsi viděl? Sice to hrozně rychle stárne, ale třeba já osobně jsem našel užitečné věci i v knize OS Unix a jazyk C od Skočovského a Brodského, která je skoro stejně stará jako já. Ono to tak hrozné není
Tiskni
Sdílej: