V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Pokud to ošetříte mutexem, neviděl bych v tom problém. Nebo když použijete streamové funkce, které to zamykají automaticky.
Este som rozmyslal nad tym, ze potom ako uzivatel napise spravu modifikujem mnozinu soketov cakajucich na zapis. toto vsak tiez nie je asi najbezpecnejsie riesenie
Proč? Ale asi bych použil spíš poll(), tam si nemusíte hrát s těmi nepřehlednými množinami a jen přehazujete jeden příznak. Nebo jste to myslel tak, že byste změnil množinu, zatímco v druhém threadu běží ten select()? To by asi opravdu nešlo.
poll(), až bude možné číst, a mutex by se zamykal až na samotný read(). Ve druhém threadu by se zamkl mutex na zápis, když by bylo potřeba. To by mělo projít, ale nezkoušel jsem to.
poll - pole se nachystalo jenom jednou a čistěji. Také jsem psal kecací prográmek (jako úlohu do prográmka v C). Žádná vlákna ani podprocesy jsem nepotřeboval ani u klienta, ani u serveru. Jinak se mi osvědčilo u klienta hlídat funkcí poll i standardní vstup, takže šlo snadno obsloužit jak psaní na klávesnici, tak přijímání zpráv.
select() nebo poll(). Řešení pomocí threadů nebo samostatných procesů je vhodnější tam, kde je větší množství klientů a vyřízení požadavku trvá netriviální dobu (protože během vyřizování jednoho požadavku se nemůžete bavit s dalšími klienty).
Tiskni
Sdílej: