Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.24.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly nové parametry do rozhraní příkazové řádky „export-msg“, „export-msgs“, „import-msg“ a „import-msgs“, které dovolují číst/zapisovat zprávy z/do databází. Veliký panel nástrojů byl nahrazen více nastavitelnými
… více »Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Mozilla koupila firmu Anonym, tj. průkopníka v "digitální reklamě chránící soukromí".
Knihovna htmx (Wikipedie, GitHub), tj. knihovna rozšiřující HTML o nové atributy a umožňující vývoj dynamických webových aplikací, byla vydána ve verzi 2.0 (𝕏).
Společnosti DeepComputing a Framework Computer společně představily RISC-V základní desku pro modulární Framework Laptop 13.
pro komunikaci přes sériovou linku si napsat knihovnu v C a obalit ji třídou v C#Není to tak trochu šílené a úplně zbytečné? Proč to v C/C++ neudělat rovnou celé a nedělat z toho zbytečně komplikovaný bloatware.
Doporucit bych pouzit Qt4 hned z nekolika duvodu. Hlavni je prenositelnost kodu. K tomu se vyviji soucasne nekolik multiplatformnich IDE (QDevelop, Monkey Studio, Edyuk, ...), ktere sice zatim nedosahuji kvalit KDevelopu, ale to vetsinou ani neni jejich cilem. Dalsim plusem je dokumentace, o ktere se tu uz psalo.
Co se tyce podpory serioveho portu, Trolltech nachystal tridu QIODevice
, na ktere je mozno vystavit vlastni jakoze "ovladac". Nekde jsem se docetl, ze Trolltech umyslne neimplementoval podporu pro pristup k HW portum, protoze na ne-windows strojich je pristup k temto zarizenim defaultne zakazan nebo je minimalne podminen clenstvim prihlaseneho uzivatele ve specialni skupine (na linuxu napr. uucp
).
Pokud bys mel zajem, mohu poskytnout prvni verzi vlastni implementace tridy pro praci se seriovym portem v Qt4 aplikaci. Je otestovana na linuxu (gentoo) a windows XP (mac nemam k dispozici).
Znacne jsem se inspiroval projektem SynaSer urcenym pro Delphi/Kylix. Narozdil od SynaSer zatim nejsou podporovany jine linky nez RxD, TxD, DSR a RTS cili nejde pouzit pro plnohodnotnou komunikaci s modemy, ale pro vetsinu zarizeni postacuje...
BTW, mono
jsem se snazil v minulosti pouzit nekolikrat, ale vzdy jsem narazil na spoustu prekazek, ktere jinde nebyly. Proto jsem zkusil Qt4, ktere pouzivam k plne spokojenosti uz nejaky ten patek.
Vsechny "komponenty" pro pristup k (nejen seriovemu) portu, do kterych jsem mel moznost nahlednout, neumely uzivatele upozornit nejakou udalosti na prichod dat.
On k tomu ani neni duvod, kdyz vetsinou komunikaci ridi PC, ktery odesle "prikaz", pocka nejakou dobu na odpoved a tim komunikace konci.
Pokud chces napr. jen logovat prichozi data, ktera na lince behaji neustale, nezbude ti asi nic jineho, nez je pomoci casovace periodicky vycitat. V takovem pripade vetsinou nevadi mensi prodleva (bezne desetiny az jednotky sekund) mezi prichodem a zobrazenim/ulozenim dat...
Tiskni
Sdílej: