Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
zdravím ve spolek, snažím se trochu pochopit vícevláknové aplikace, zkoušel jsem i něco napsat, nicméně nechápu jednu věc (viz. příklad)
1 #include <unistd.h>
2 #include <pthread.h>
3 #include <stdlib.h>
4 #include <stdio.h>
5 void *thread_func( void *vptr_args );
6 int main( void ){
7 int j;
8 pthread_t thread;
9 pthread_create( &thread, NULL,
10 &thread_func, NULL );
11 for( j= 0; j < 20; ++j ){
12 fprintf( stdout, "a " );
13 sleep(1);
14 }
15 pthread_join( thread, NULL );
16 fprintf(stdout, "\n");
17 exit( EXIT_SUCCESS );
18 }
19 void *thread_func( void *vptr_args ){
20 int j;
21 for( j= 0; j < 10; ++j ){
22 fprintf( stderr, " b " );
23 sleep(4);
24 }
25 return NULL;
26 }
pokud zadam časy sleep(time) delší, pak mi vypise a b a b ..., ale pokud jsou časy krátké, pak to nejdříve vypíše thread_function a poté najednou main.
Chtěl bych vysvětlit proč, předpokládal jsem, že to jaksi pojede oboje najednou, i kdyby tam žádný sleep nebyl. Chápu, že na jednoprocesorovém počítači se vykonává jedna věc v daném čase, ale nicméně, bych předpokládal, že systém na určitou dobu přidělí čas jednomu vláknu a pak druhému, a tudíž se budou střídat..
díky
Nehraje tam nějakou roli to, že je výstup bufferován?
to mi nedoslo, ze je to zpusobeno tim bufferovanim...
takze kdyby ta fce ciste jen neco pocitala a v main fci by se take neco pocitalo, tak by to jelo opravdu oboje najednou na dvou jadrovem procesoru? Nejsem si prave jist tim, jestli vlakna mohou jet opravdu na ruznych procesorech (jestli system umi kazdemu vlaknu pridelit jiny procesor) nebo je to az kdyz je aplikace viceprocesova napr. pomoci fork.
Nevím, jestli je to tak úmyslně, ale v thread_func() píšeš do stderr, zatímco v main() píšeš do stdout. Stdout používá buffering, zatímco stderr ne; tipoval bych, že aspoň část problému bude tady.
Pozdě 
Tiskni
Sdílej: