Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
zdravím ve spolek, snažím se trochu pochopit vícevláknové aplikace, zkoušel jsem i něco napsat, nicméně nechápu jednu věc (viz. příklad)
1 #include <unistd.h>
2 #include <pthread.h>
3 #include <stdlib.h>
4 #include <stdio.h>
5 void *thread_func( void *vptr_args );
6 int main( void ){
7 int j;
8 pthread_t thread;
9 pthread_create( &thread, NULL,
10 &thread_func, NULL );
11 for( j= 0; j < 20; ++j ){
12 fprintf( stdout, "a " );
13 sleep(1);
14 }
15 pthread_join( thread, NULL );
16 fprintf(stdout, "\n");
17 exit( EXIT_SUCCESS );
18 }
19 void *thread_func( void *vptr_args ){
20 int j;
21 for( j= 0; j < 10; ++j ){
22 fprintf( stderr, " b " );
23 sleep(4);
24 }
25 return NULL;
26 }
pokud zadam časy sleep(time) delší, pak mi vypise a b a b ..., ale pokud jsou časy krátké, pak to nejdříve vypíše thread_function a poté najednou main.
Chtěl bych vysvětlit proč, předpokládal jsem, že to jaksi pojede oboje najednou, i kdyby tam žádný sleep nebyl. Chápu, že na jednoprocesorovém počítači se vykonává jedna věc v daném čase, ale nicméně, bych předpokládal, že systém na určitou dobu přidělí čas jednomu vláknu a pak druhému, a tudíž se budou střídat..
díky
Nehraje tam nějakou roli to, že je výstup bufferován?
to mi nedoslo, ze je to zpusobeno tim bufferovanim...
takze kdyby ta fce ciste jen neco pocitala a v main fci by se take neco pocitalo, tak by to jelo opravdu oboje najednou na dvou jadrovem procesoru? Nejsem si prave jist tim, jestli vlakna mohou jet opravdu na ruznych procesorech (jestli system umi kazdemu vlaknu pridelit jiny procesor) nebo je to az kdyz je aplikace viceprocesova napr. pomoci fork.
Nevím, jestli je to tak úmyslně, ale v thread_func() píšeš do stderr, zatímco v main() píšeš do stdout. Stdout používá buffering, zatímco stderr ne; tipoval bych, že aspoň část problému bude tady.
Pozdě 
Tiskni
Sdílej: