Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
zdravím ve spolek, snažím se trochu pochopit vícevláknové aplikace, zkoušel jsem i něco napsat, nicméně nechápu jednu věc (viz. příklad)
1 #include <unistd.h>
2 #include <pthread.h>
3 #include <stdlib.h>
4 #include <stdio.h>
5 void *thread_func( void *vptr_args );
6 int main( void ){
7 int j;
8 pthread_t thread;
9 pthread_create( &thread, NULL,
10 &thread_func, NULL );
11 for( j= 0; j < 20; ++j ){
12 fprintf( stdout, "a " );
13 sleep(1);
14 }
15 pthread_join( thread, NULL );
16 fprintf(stdout, "\n");
17 exit( EXIT_SUCCESS );
18 }
19 void *thread_func( void *vptr_args ){
20 int j;
21 for( j= 0; j < 10; ++j ){
22 fprintf( stderr, " b " );
23 sleep(4);
24 }
25 return NULL;
26 }
pokud zadam časy sleep(time) delší, pak mi vypise a b a b ..., ale pokud jsou časy krátké, pak to nejdříve vypíše thread_function a poté najednou main.
Chtěl bych vysvětlit proč, předpokládal jsem, že to jaksi pojede oboje najednou, i kdyby tam žádný sleep nebyl. Chápu, že na jednoprocesorovém počítači se vykonává jedna věc v daném čase, ale nicméně, bych předpokládal, že systém na určitou dobu přidělí čas jednomu vláknu a pak druhému, a tudíž se budou střídat..
díky
Nehraje tam nějakou roli to, že je výstup bufferován?
to mi nedoslo, ze je to zpusobeno tim bufferovanim...
takze kdyby ta fce ciste jen neco pocitala a v main fci by se take neco pocitalo, tak by to jelo opravdu oboje najednou na dvou jadrovem procesoru? Nejsem si prave jist tim, jestli vlakna mohou jet opravdu na ruznych procesorech (jestli system umi kazdemu vlaknu pridelit jiny procesor) nebo je to az kdyz je aplikace viceprocesova napr. pomoci fork.
Nevím, jestli je to tak úmyslně, ale v thread_func() píšeš do stderr, zatímco v main() píšeš do stdout. Stdout používá buffering, zatímco stderr ne; tipoval bych, že aspoň část problému bude tady.
Pozdě 
Tiskni
Sdílej: