Zemřel Rob Grant, spolutvůrce kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Apple oznámil, že iPhone a iPad jako první a jediná zařízení pro koncové uživatele splňují požadavky členských států NATO na zabezpečení informací. Díky tomu je možné je používat pro práci s utajovanými informacemi až do stupně „NATO Restricted“, a to bez nutnosti instalovat speciální software nebo měnit nastavení. Žádné jiné běžně dostupné mobilní zařízení tak vysokou úroveň státní certifikace dosud nezískalo.
Americký provozovatel streamovací platformy Netflix odmítl zvýšit nabídku na převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD). Netflix to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě. Jeho krok po několikaměsíčním boji o převzetí otevírá dveře k akvizici WBD mediální skupině Paramount Skydance, a to zhruba za 111 miliard dolarů (2,28 bilionu Kč).
Americká společnosti Apple přesune část výroby svého malého stolního počítače Mac mini z Asie do Spojených států. Výroba v závodě v Houstonu by měla začít ještě v letošním roce, uvedla firma na svém webu. Apple také plánuje rozšířit svůj závod v Houstonu o nové školicí centrum pro pokročilou výrobu. V Houstonu by měly vzniknout tisíce nových pracovních míst.
Vědci Biotechnologické společnosti Cortical Labs vytvořili biopočítač nazvaný CL1, který využívá živé lidské mozkové buňky vypěstované z kmenových buněk na čipu. Po úspěchu se hrou PONG se ho nyní snaží naučit hrát DOOM. Neurony přijímají signály podle toho, co se ve hře děje, a jejich reakce jsou převáděny na akce jako pohyb nebo střelba. V tuto chvíli systém hraje velmi špatně, ale dokáže reagovat, trochu se učit a v reálném čase se hrou
… více »Pro testování byl vydán 4. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Ben Sturmfels oznámil vydání MediaGoblinu 0.15.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. MediaGoblin (Wikipedie) je svobodná multimediální publikační platforma a decentralizovaná alternativa ke službám jako Flickr, YouTube, SoundCloud atd. Ukázka například na LibrePlanet.
TerminalPhone (png) je skript v Bashi pro push-to-talk hlasovou a textovou komunikaci přes Tor využívající .onion adresy.
Před dvěma lety zavedli operátoři ochranu proti podvrženým hovorům, kdy volající falšuje čísla anebo se vydává za někoho jiného. Nyní v roce 2026 blokují operátoři díky nasazeným technologiím v průměru 3 miliony pokusů o podvodný hovor měsíčně (tzn., že k propojení na zákazníka vůbec nedojde). Ochrana před tzv. spoofingem je pro zákazníky a zákaznice všech tří operátorů zdarma, ať už jde o mobilní čísla nebo pevné linky.
Společnost Meta (Facebook) předává React, React Native a související projekty jako JSX nadaci React Foundation patřící pod Linux Foundation. Zakládajícími členy React Foundation jsou Amazon, Callstack, Expo, Huawei, Meta, Microsoft, Software Mansion a Vercel.
zdravím ve spolek, snažím se trochu pochopit vícevláknové aplikace, zkoušel jsem i něco napsat, nicméně nechápu jednu věc (viz. příklad)
1 #include <unistd.h>
2 #include <pthread.h>
3 #include <stdlib.h>
4 #include <stdio.h>
5 void *thread_func( void *vptr_args );
6 int main( void ){
7 int j;
8 pthread_t thread;
9 pthread_create( &thread, NULL,
10 &thread_func, NULL );
11 for( j= 0; j < 20; ++j ){
12 fprintf( stdout, "a " );
13 sleep(1);
14 }
15 pthread_join( thread, NULL );
16 fprintf(stdout, "\n");
17 exit( EXIT_SUCCESS );
18 }
19 void *thread_func( void *vptr_args ){
20 int j;
21 for( j= 0; j < 10; ++j ){
22 fprintf( stderr, " b " );
23 sleep(4);
24 }
25 return NULL;
26 }
pokud zadam časy sleep(time) delší, pak mi vypise a b a b ..., ale pokud jsou časy krátké, pak to nejdříve vypíše thread_function a poté najednou main.
Chtěl bych vysvětlit proč, předpokládal jsem, že to jaksi pojede oboje najednou, i kdyby tam žádný sleep nebyl. Chápu, že na jednoprocesorovém počítači se vykonává jedna věc v daném čase, ale nicméně, bych předpokládal, že systém na určitou dobu přidělí čas jednomu vláknu a pak druhému, a tudíž se budou střídat..
díky
Nehraje tam nějakou roli to, že je výstup bufferován?
to mi nedoslo, ze je to zpusobeno tim bufferovanim...
takze kdyby ta fce ciste jen neco pocitala a v main fci by se take neco pocitalo, tak by to jelo opravdu oboje najednou na dvou jadrovem procesoru? Nejsem si prave jist tim, jestli vlakna mohou jet opravdu na ruznych procesorech (jestli system umi kazdemu vlaknu pridelit jiny procesor) nebo je to az kdyz je aplikace viceprocesova napr. pomoci fork.
Nevím, jestli je to tak úmyslně, ale v thread_func() píšeš do stderr, zatímco v main() píšeš do stdout. Stdout používá buffering, zatímco stderr ne; tipoval bych, že aspoň část problému bude tady.
Pozdě 
Tiskni
Sdílej: