Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
zdravím ve spolek, snažím se trochu pochopit vícevláknové aplikace, zkoušel jsem i něco napsat, nicméně nechápu jednu věc (viz. příklad)
1 #include <unistd.h>
2 #include <pthread.h>
3 #include <stdlib.h>
4 #include <stdio.h>
5 void *thread_func( void *vptr_args );
6 int main( void ){
7 int j;
8 pthread_t thread;
9 pthread_create( &thread, NULL,
10 &thread_func, NULL );
11 for( j= 0; j < 20; ++j ){
12 fprintf( stdout, "a " );
13 sleep(1);
14 }
15 pthread_join( thread, NULL );
16 fprintf(stdout, "\n");
17 exit( EXIT_SUCCESS );
18 }
19 void *thread_func( void *vptr_args ){
20 int j;
21 for( j= 0; j < 10; ++j ){
22 fprintf( stderr, " b " );
23 sleep(4);
24 }
25 return NULL;
26 }
pokud zadam časy sleep(time) delší, pak mi vypise a b a b ..., ale pokud jsou časy krátké, pak to nejdříve vypíše thread_function a poté najednou main.
Chtěl bych vysvětlit proč, předpokládal jsem, že to jaksi pojede oboje najednou, i kdyby tam žádný sleep nebyl. Chápu, že na jednoprocesorovém počítači se vykonává jedna věc v daném čase, ale nicméně, bych předpokládal, že systém na určitou dobu přidělí čas jednomu vláknu a pak druhému, a tudíž se budou střídat..
díky
Nehraje tam nějakou roli to, že je výstup bufferován?
to mi nedoslo, ze je to zpusobeno tim bufferovanim...
takze kdyby ta fce ciste jen neco pocitala a v main fci by se take neco pocitalo, tak by to jelo opravdu oboje najednou na dvou jadrovem procesoru? Nejsem si prave jist tim, jestli vlakna mohou jet opravdu na ruznych procesorech (jestli system umi kazdemu vlaknu pridelit jiny procesor) nebo je to az kdyz je aplikace viceprocesova napr. pomoci fork.
Nevím, jestli je to tak úmyslně, ale v thread_func() píšeš do stderr, zatímco v main() píšeš do stdout. Stdout používá buffering, zatímco stderr ne; tipoval bych, že aspoň část problému bude tady.
Pozdě 
Tiskni
Sdílej: