Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
export promenna=0
export a=blabla bash echo $blabla... tak to bude fungovat, jak chcete. Váš problém je ale ten, že proměnná není definována v prostředí procesu, který obsluhuje klávesové zkratky a spouští ty terminály. Buď ten program přepište a nebo si budete muset udělat nějaký perzistentní čítač jinde (např. ten soubor), nebo to budete muset vydedukovat nějak automaticky v každém spuštěném shellu (např. ps a zjistit nejvyšší číslo terminálu).
jestli "ps" vypisuje i nazvy bezicich programuA co jiného by měl vypisovat?
Mi přijde, že když si třeba takhle
#!/usr/bin/python
import wnck, gtk
s = wnck.screen_get_default()
while gtk.events_pending():
gtk.main_iteration()
for w in s.get_windows():
print '%x' %w.get_xid(), w.get_name(), w.get_pid()
zjistím seznam všech oken, jejich názvy, XIDy a PIDy jejich procesů, tak to všechno přece nějak musí jít, ne? Nebo mi něco uniklo a mám si přečíst celé vlákno?
#! /bin/bash
Co to je globalni promenna? Toto resit pres promennou nepujde. Co je spatneho na souboru s citacem v /tmp?
Myslím, že je to z historických důvodů. Adresář /tmp se hojně používal mnohem dřív, než vzniklo shm (tmpfs). Navíc, paměť byla vzácná a bylo potřeba jí šetřit.
Dnes je paměť levná, ale disky i nadále pomalé a stále ještě mechanické.
Stejně jako ty mám psychický problém, kdykoli se zbytečně šáhá na disk. Ten tvůj program bych řešil démonem, který by se nikdy neukončoval a tudíž si všechno pamatoval a hlavně nikdy nemusel startovat znovu. Reagoval by vždy okamžitě bez hrábnutí na disk.
Ne kazdy si chce docasnymi daty zaplacavat RAM - klidne si tam udelej symlink, ale pak se mozna budes divit, az si tam nejaky program ulozi treba ISO image pripraveny k vypaleni. Disk jako synchronizacni prostredek se pouziva predevsim proto, ze to je velice jednoduche, prenositelne (/tmp musi byt na kazdem UNIXu, i kdyby tam zadny disk ani nebyl, /dev/shm ani ne na kazdem linuxu, rada lidi to vubec nepouziva, nemusi tam byt pravo pristupu pro bezne uzivatele,...) a usporne. Kdyby na tyto prkotiny kazdy program pouzival vlastniho demona, tak takovych zbytecnych demonu pobezi stovky - namatkou demon pro midnight commander, aby po jeho vypnuti zustal nastaveny adresar, pro ruzne "opravdove" demony demon udrzujici jejich lockfile, ...
Rozhodne nejde o nejaky pozustatek, ktery pouzivaji pouze blbecci, kterym ujel vlak. Kdyz chces, vymyslej znovu kolo, ale jak se rika "dvakrat mer" a vezmi v uvahu, ze nektere veci vymysleli a zdokonalovali lide mnohem schopnejsi nez ty (to neni nic osobniho, to plati temer pro kazdeho). Samozrejme to neznamena, ze maji vzdycky pravdu, ale je to velice caste 
Takze je len mala sanca, ze subor, ktory vznikne a zanikne v priebehu par desatin sekundy sa objavi na disku. Iba sa aktualizuje ctime pre /tmp.Jste si tím jist? Já jsem to tedy nijak podrobně nestudoval, ale řekl bych, že to není tak chytré, aby to z block cache odstranilo záznam všech sektorů které patří souboru, který jsem vymazal. Nebo jo?
Je to celkem akademická debata, ale když udělám tenhle test
#!/usr/bin/python
#coding: utf-8
import time
fn = 'cislo'
counter = 0
file(fn, 'w').write('%d' %counter)
start = time.time()
while counter < 100000:
counter = int(file(fn).read())
file(fn, 'w').write('%d' %(counter+1))
print (time.time() - start)/counter
tak je vidět, že jedno takové zvýšení čítače v souboru vezme cca 430 mikrosekund. Je zajímavé, že v průběhu testu je zátěž skoro celá SYS, tj. žádná USER a žádná IOWAIT. Disk to tedy nebrzdí, spíš jaderná administrativa.
# dd if=/dev/zero of=blah bs=2M count=20
20+0 records in
20+0 records out
41943040 bytes (42 MB) copied, 0.0742222 seconds, 565 MB/s
# losetup /dev/loop0 ./blah
# mkfs.xfs /dev/loop0
meta-data=/dev/loop0 isize=256 agcount=2, agsize=4096 blks
= sectsz=512
data = bsize=4096 blocks=8192, imaxpct=25
= sunit=0 swidth=0 blks, unwritten=1
naming =version 2 bsize=4096
log =internal log bsize=4096 blocks=1200, version=1
= sectsz=512 sunit=0 blks
realtime =none extsz=65536 blocks=0, rtextents=0
# echo 100000 >/proc/sys/vm/dirty_writeback_centisecs
# mkdir a
# mount -t xfs /dev/loop0 a
# echo qwertyuiop >a/a && rm a/a
# sync
# grep qwertyuiop blah
(nic)
Nic takoveho jako globalni promenna dle uvedene definice neexistuje. O disk bych se opravdu neobaval, kolikrat se ten terminal bude spoustet - milionkrat? Soubory v /tmp se vzdycky pouzivaly, pouzivaji a jeste nejakou dobu asi pouzivat budou. Pokud to chces delat slozite, zrid si na to demona, se kterym budes komunikovat treba pres IPC a bude ti cislo terminalu udrzovat, ale je to doslova atomovka na vrabce.
Co skript udělal se po jeho ukončení opravdu ztratí. Je tu ale možnost ho při spuštění includovat příkazem source (nebo tečka)
tedy source mujskript
Tiskni
Sdílej: