Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
V Ubuntu 25.10 byl balíček základních nástrojů gnu-coreutils nahrazen balíčkem rust-coreutils se základními nástroji přepsanými do Rustu. Ukázalo se, že nový "date" znefunkčnil automatickou aktualizaci. Pro obnovu je nutno balíček rust-coreutils manuálně aktualizovat.
VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
export promenna=0
export a=blabla bash echo $blabla... tak to bude fungovat, jak chcete. Váš problém je ale ten, že proměnná není definována v prostředí procesu, který obsluhuje klávesové zkratky a spouští ty terminály. Buď ten program přepište a nebo si budete muset udělat nějaký perzistentní čítač jinde (např. ten soubor), nebo to budete muset vydedukovat nějak automaticky v každém spuštěném shellu (např. ps a zjistit nejvyšší číslo terminálu).
jestli "ps" vypisuje i nazvy bezicich programuA co jiného by měl vypisovat?
Mi přijde, že když si třeba takhle
#!/usr/bin/python
import wnck, gtk
s = wnck.screen_get_default()
while gtk.events_pending():
gtk.main_iteration()
for w in s.get_windows():
print '%x' %w.get_xid(), w.get_name(), w.get_pid()
zjistím seznam všech oken, jejich názvy, XIDy a PIDy jejich procesů, tak to všechno přece nějak musí jít, ne? Nebo mi něco uniklo a mám si přečíst celé vlákno?
#! /bin/bash
Co to je globalni promenna? Toto resit pres promennou nepujde. Co je spatneho na souboru s citacem v /tmp?
Myslím, že je to z historických důvodů. Adresář /tmp se hojně používal mnohem dřív, než vzniklo shm (tmpfs). Navíc, paměť byla vzácná a bylo potřeba jí šetřit.
Dnes je paměť levná, ale disky i nadále pomalé a stále ještě mechanické.
Stejně jako ty mám psychický problém, kdykoli se zbytečně šáhá na disk. Ten tvůj program bych řešil démonem, který by se nikdy neukončoval a tudíž si všechno pamatoval a hlavně nikdy nemusel startovat znovu. Reagoval by vždy okamžitě bez hrábnutí na disk.
Ne kazdy si chce docasnymi daty zaplacavat RAM - klidne si tam udelej symlink, ale pak se mozna budes divit, az si tam nejaky program ulozi treba ISO image pripraveny k vypaleni. Disk jako synchronizacni prostredek se pouziva predevsim proto, ze to je velice jednoduche, prenositelne (/tmp musi byt na kazdem UNIXu, i kdyby tam zadny disk ani nebyl, /dev/shm ani ne na kazdem linuxu, rada lidi to vubec nepouziva, nemusi tam byt pravo pristupu pro bezne uzivatele,...) a usporne. Kdyby na tyto prkotiny kazdy program pouzival vlastniho demona, tak takovych zbytecnych demonu pobezi stovky - namatkou demon pro midnight commander, aby po jeho vypnuti zustal nastaveny adresar, pro ruzne "opravdove" demony demon udrzujici jejich lockfile, ...
Rozhodne nejde o nejaky pozustatek, ktery pouzivaji pouze blbecci, kterym ujel vlak. Kdyz chces, vymyslej znovu kolo, ale jak se rika "dvakrat mer" a vezmi v uvahu, ze nektere veci vymysleli a zdokonalovali lide mnohem schopnejsi nez ty (to neni nic osobniho, to plati temer pro kazdeho). Samozrejme to neznamena, ze maji vzdycky pravdu, ale je to velice caste 
Takze je len mala sanca, ze subor, ktory vznikne a zanikne v priebehu par desatin sekundy sa objavi na disku. Iba sa aktualizuje ctime pre /tmp.Jste si tím jist? Já jsem to tedy nijak podrobně nestudoval, ale řekl bych, že to není tak chytré, aby to z block cache odstranilo záznam všech sektorů které patří souboru, který jsem vymazal. Nebo jo?
Je to celkem akademická debata, ale když udělám tenhle test
#!/usr/bin/python
#coding: utf-8
import time
fn = 'cislo'
counter = 0
file(fn, 'w').write('%d' %counter)
start = time.time()
while counter < 100000:
counter = int(file(fn).read())
file(fn, 'w').write('%d' %(counter+1))
print (time.time() - start)/counter
tak je vidět, že jedno takové zvýšení čítače v souboru vezme cca 430 mikrosekund. Je zajímavé, že v průběhu testu je zátěž skoro celá SYS, tj. žádná USER a žádná IOWAIT. Disk to tedy nebrzdí, spíš jaderná administrativa.
# dd if=/dev/zero of=blah bs=2M count=20
20+0 records in
20+0 records out
41943040 bytes (42 MB) copied, 0.0742222 seconds, 565 MB/s
# losetup /dev/loop0 ./blah
# mkfs.xfs /dev/loop0
meta-data=/dev/loop0 isize=256 agcount=2, agsize=4096 blks
= sectsz=512
data = bsize=4096 blocks=8192, imaxpct=25
= sunit=0 swidth=0 blks, unwritten=1
naming =version 2 bsize=4096
log =internal log bsize=4096 blocks=1200, version=1
= sectsz=512 sunit=0 blks
realtime =none extsz=65536 blocks=0, rtextents=0
# echo 100000 >/proc/sys/vm/dirty_writeback_centisecs
# mkdir a
# mount -t xfs /dev/loop0 a
# echo qwertyuiop >a/a && rm a/a
# sync
# grep qwertyuiop blah
(nic)
Nic takoveho jako globalni promenna dle uvedene definice neexistuje. O disk bych se opravdu neobaval, kolikrat se ten terminal bude spoustet - milionkrat? Soubory v /tmp se vzdycky pouzivaly, pouzivaji a jeste nejakou dobu asi pouzivat budou. Pokud to chces delat slozite, zrid si na to demona, se kterym budes komunikovat treba pres IPC a bude ti cislo terminalu udrzovat, ale je to doslova atomovka na vrabce.
Co skript udělal se po jeho ukončení opravdu ztratí. Je tu ale možnost ho při spuštění includovat příkazem source (nebo tečka)
tedy source mujskript
Tiskni
Sdílej: