Sny o designu GNOME Shellu, článek s náhledy a videi, představuje dlouhodobou vizi týmu GNOME pro vylepšení uživatelského rozhraní GNOME Shellu. Zatímco nedávné verze přinášely spíše drobné úpravy, designéři nyní plánují zásadnější změny.
Byla vydána nová verze 10.5 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu důležitých bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb. Nově vyžaduje podporu ECC (Elliptic Curve Cryptography) v libcrypto, včetně křivky NISTP521.
Byla vydána nová verze 10.6 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. S novými obrazy pro Orange Pi 4 Pro, Orange Pi Zero 3W a Odroid M1/M1S/M2. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí britského námořnictva odesílaly informace do spojeného zařízení v Číně. Britské námořní síly využívaly flotilu námořních dronů
… více »Alza.cz nabízí herní AlzaPC s předinstalovaným Linuxem (YouTube), konkrétně s linuxovou distribucí Bazzite (Wikipedie).
Squeak (Wikipedie), open source implementace programovacího jazyka a prostředí Smalltalk, byl vydán ve verzi 6.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Zapscape aneb CVE-2026-64561. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala 6 let (od července 2020 do července 2026).
Počítačová hra Knytt napsaná v Multimedia Fusion 2 byla vydána před 20 lety. Při této příležitosti byl dnes představen moderní port (YouTube) této plošinovky na současné operační systémy pod názvem Knytt Classic. Je zdarma k dispozici na Steamu a GOG.com.
Americká technologická společnost Meta Platforms představila nový model umělé inteligence (AI) Muse Glimmer. Model je menší než přední modely AI od konkurence a má běžet přímo na počítačích uživatelů. Meta model zpřístupní jako open source, tedy otevřený software. Nový model je navržen tak, aby zvládal takzvané agentní úkoly na počítačích se spotřebitelskou grafickou kartou. Klade si tak za cíl uspokojit poptávku po systémech AI, které běží přímo na zařízeních uživatelů.
V pátek 28. srpna 2026 se v pražském Karlíně uskuteční již osmý Mobilní Hackday. Akce začne v 10:00 a potrvá až do večera. Setkání proběhne v prostorách SUSE Linux, s.r.o. na adrese Křižíkova 148/34, Praha 8 – Karlín. Nejbližší zastávkou je Křižíkova, kam se lze dostat tramvají i metrem. Na programu budou například novinky z posledních měsíců, možnosti, jak si zjednodušit práci s LLM/AI, a také nová linuxová distribuce BengalOS, včetně … více »
export promenna=0
export a=blabla bash echo $blabla... tak to bude fungovat, jak chcete. Váš problém je ale ten, že proměnná není definována v prostředí procesu, který obsluhuje klávesové zkratky a spouští ty terminály. Buď ten program přepište a nebo si budete muset udělat nějaký perzistentní čítač jinde (např. ten soubor), nebo to budete muset vydedukovat nějak automaticky v každém spuštěném shellu (např. ps a zjistit nejvyšší číslo terminálu).
jestli "ps" vypisuje i nazvy bezicich programuA co jiného by měl vypisovat?
Mi přijde, že když si třeba takhle
#!/usr/bin/python
import wnck, gtk
s = wnck.screen_get_default()
while gtk.events_pending():
gtk.main_iteration()
for w in s.get_windows():
print '%x' %w.get_xid(), w.get_name(), w.get_pid()
zjistím seznam všech oken, jejich názvy, XIDy a PIDy jejich procesů, tak to všechno přece nějak musí jít, ne? Nebo mi něco uniklo a mám si přečíst celé vlákno?
#! /bin/bash
Co to je globalni promenna? Toto resit pres promennou nepujde. Co je spatneho na souboru s citacem v /tmp?
Myslím, že je to z historických důvodů. Adresář /tmp se hojně používal mnohem dřív, než vzniklo shm (tmpfs). Navíc, paměť byla vzácná a bylo potřeba jí šetřit.
Dnes je paměť levná, ale disky i nadále pomalé a stále ještě mechanické.
Stejně jako ty mám psychický problém, kdykoli se zbytečně šáhá na disk. Ten tvůj program bych řešil démonem, který by se nikdy neukončoval a tudíž si všechno pamatoval a hlavně nikdy nemusel startovat znovu. Reagoval by vždy okamžitě bez hrábnutí na disk.
Ne kazdy si chce docasnymi daty zaplacavat RAM - klidne si tam udelej symlink, ale pak se mozna budes divit, az si tam nejaky program ulozi treba ISO image pripraveny k vypaleni. Disk jako synchronizacni prostredek se pouziva predevsim proto, ze to je velice jednoduche, prenositelne (/tmp musi byt na kazdem UNIXu, i kdyby tam zadny disk ani nebyl, /dev/shm ani ne na kazdem linuxu, rada lidi to vubec nepouziva, nemusi tam byt pravo pristupu pro bezne uzivatele,...) a usporne. Kdyby na tyto prkotiny kazdy program pouzival vlastniho demona, tak takovych zbytecnych demonu pobezi stovky - namatkou demon pro midnight commander, aby po jeho vypnuti zustal nastaveny adresar, pro ruzne "opravdove" demony demon udrzujici jejich lockfile, ...
Rozhodne nejde o nejaky pozustatek, ktery pouzivaji pouze blbecci, kterym ujel vlak. Kdyz chces, vymyslej znovu kolo, ale jak se rika "dvakrat mer" a vezmi v uvahu, ze nektere veci vymysleli a zdokonalovali lide mnohem schopnejsi nez ty (to neni nic osobniho, to plati temer pro kazdeho). Samozrejme to neznamena, ze maji vzdycky pravdu, ale je to velice caste 
Takze je len mala sanca, ze subor, ktory vznikne a zanikne v priebehu par desatin sekundy sa objavi na disku. Iba sa aktualizuje ctime pre /tmp.Jste si tím jist? Já jsem to tedy nijak podrobně nestudoval, ale řekl bych, že to není tak chytré, aby to z block cache odstranilo záznam všech sektorů které patří souboru, který jsem vymazal. Nebo jo?
Je to celkem akademická debata, ale když udělám tenhle test
#!/usr/bin/python
#coding: utf-8
import time
fn = 'cislo'
counter = 0
file(fn, 'w').write('%d' %counter)
start = time.time()
while counter < 100000:
counter = int(file(fn).read())
file(fn, 'w').write('%d' %(counter+1))
print (time.time() - start)/counter
tak je vidět, že jedno takové zvýšení čítače v souboru vezme cca 430 mikrosekund. Je zajímavé, že v průběhu testu je zátěž skoro celá SYS, tj. žádná USER a žádná IOWAIT. Disk to tedy nebrzdí, spíš jaderná administrativa.
# dd if=/dev/zero of=blah bs=2M count=20
20+0 records in
20+0 records out
41943040 bytes (42 MB) copied, 0.0742222 seconds, 565 MB/s
# losetup /dev/loop0 ./blah
# mkfs.xfs /dev/loop0
meta-data=/dev/loop0 isize=256 agcount=2, agsize=4096 blks
= sectsz=512
data = bsize=4096 blocks=8192, imaxpct=25
= sunit=0 swidth=0 blks, unwritten=1
naming =version 2 bsize=4096
log =internal log bsize=4096 blocks=1200, version=1
= sectsz=512 sunit=0 blks
realtime =none extsz=65536 blocks=0, rtextents=0
# echo 100000 >/proc/sys/vm/dirty_writeback_centisecs
# mkdir a
# mount -t xfs /dev/loop0 a
# echo qwertyuiop >a/a && rm a/a
# sync
# grep qwertyuiop blah
(nic)
Nic takoveho jako globalni promenna dle uvedene definice neexistuje. O disk bych se opravdu neobaval, kolikrat se ten terminal bude spoustet - milionkrat? Soubory v /tmp se vzdycky pouzivaly, pouzivaji a jeste nejakou dobu asi pouzivat budou. Pokud to chces delat slozite, zrid si na to demona, se kterym budes komunikovat treba pres IPC a bude ti cislo terminalu udrzovat, ale je to doslova atomovka na vrabce.
Co skript udělal se po jeho ukončení opravdu ztratí. Je tu ale možnost ho při spuštění includovat příkazem source (nebo tečka)
tedy source mujskript
Tiskni
Sdílej: