Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
export promenna=0
export a=blabla bash echo $blabla... tak to bude fungovat, jak chcete. Váš problém je ale ten, že proměnná není definována v prostředí procesu, který obsluhuje klávesové zkratky a spouští ty terminály. Buď ten program přepište a nebo si budete muset udělat nějaký perzistentní čítač jinde (např. ten soubor), nebo to budete muset vydedukovat nějak automaticky v každém spuštěném shellu (např. ps a zjistit nejvyšší číslo terminálu).
jestli "ps" vypisuje i nazvy bezicich programuA co jiného by měl vypisovat?
Mi přijde, že když si třeba takhle
#!/usr/bin/python
import wnck, gtk
s = wnck.screen_get_default()
while gtk.events_pending():
gtk.main_iteration()
for w in s.get_windows():
print '%x' %w.get_xid(), w.get_name(), w.get_pid()
zjistím seznam všech oken, jejich názvy, XIDy a PIDy jejich procesů, tak to všechno přece nějak musí jít, ne? Nebo mi něco uniklo a mám si přečíst celé vlákno?
#! /bin/bash
Co to je globalni promenna? Toto resit pres promennou nepujde. Co je spatneho na souboru s citacem v /tmp?
Myslím, že je to z historických důvodů. Adresář /tmp se hojně používal mnohem dřív, než vzniklo shm (tmpfs). Navíc, paměť byla vzácná a bylo potřeba jí šetřit.
Dnes je paměť levná, ale disky i nadále pomalé a stále ještě mechanické.
Stejně jako ty mám psychický problém, kdykoli se zbytečně šáhá na disk. Ten tvůj program bych řešil démonem, který by se nikdy neukončoval a tudíž si všechno pamatoval a hlavně nikdy nemusel startovat znovu. Reagoval by vždy okamžitě bez hrábnutí na disk.
Ne kazdy si chce docasnymi daty zaplacavat RAM - klidne si tam udelej symlink, ale pak se mozna budes divit, az si tam nejaky program ulozi treba ISO image pripraveny k vypaleni. Disk jako synchronizacni prostredek se pouziva predevsim proto, ze to je velice jednoduche, prenositelne (/tmp musi byt na kazdem UNIXu, i kdyby tam zadny disk ani nebyl, /dev/shm ani ne na kazdem linuxu, rada lidi to vubec nepouziva, nemusi tam byt pravo pristupu pro bezne uzivatele,...) a usporne. Kdyby na tyto prkotiny kazdy program pouzival vlastniho demona, tak takovych zbytecnych demonu pobezi stovky - namatkou demon pro midnight commander, aby po jeho vypnuti zustal nastaveny adresar, pro ruzne "opravdove" demony demon udrzujici jejich lockfile, ...
Rozhodne nejde o nejaky pozustatek, ktery pouzivaji pouze blbecci, kterym ujel vlak. Kdyz chces, vymyslej znovu kolo, ale jak se rika "dvakrat mer" a vezmi v uvahu, ze nektere veci vymysleli a zdokonalovali lide mnohem schopnejsi nez ty (to neni nic osobniho, to plati temer pro kazdeho). Samozrejme to neznamena, ze maji vzdycky pravdu, ale je to velice caste 
Takze je len mala sanca, ze subor, ktory vznikne a zanikne v priebehu par desatin sekundy sa objavi na disku. Iba sa aktualizuje ctime pre /tmp.Jste si tím jist? Já jsem to tedy nijak podrobně nestudoval, ale řekl bych, že to není tak chytré, aby to z block cache odstranilo záznam všech sektorů které patří souboru, který jsem vymazal. Nebo jo?
Je to celkem akademická debata, ale když udělám tenhle test
#!/usr/bin/python
#coding: utf-8
import time
fn = 'cislo'
counter = 0
file(fn, 'w').write('%d' %counter)
start = time.time()
while counter < 100000:
counter = int(file(fn).read())
file(fn, 'w').write('%d' %(counter+1))
print (time.time() - start)/counter
tak je vidět, že jedno takové zvýšení čítače v souboru vezme cca 430 mikrosekund. Je zajímavé, že v průběhu testu je zátěž skoro celá SYS, tj. žádná USER a žádná IOWAIT. Disk to tedy nebrzdí, spíš jaderná administrativa.
# dd if=/dev/zero of=blah bs=2M count=20
20+0 records in
20+0 records out
41943040 bytes (42 MB) copied, 0.0742222 seconds, 565 MB/s
# losetup /dev/loop0 ./blah
# mkfs.xfs /dev/loop0
meta-data=/dev/loop0 isize=256 agcount=2, agsize=4096 blks
= sectsz=512
data = bsize=4096 blocks=8192, imaxpct=25
= sunit=0 swidth=0 blks, unwritten=1
naming =version 2 bsize=4096
log =internal log bsize=4096 blocks=1200, version=1
= sectsz=512 sunit=0 blks
realtime =none extsz=65536 blocks=0, rtextents=0
# echo 100000 >/proc/sys/vm/dirty_writeback_centisecs
# mkdir a
# mount -t xfs /dev/loop0 a
# echo qwertyuiop >a/a && rm a/a
# sync
# grep qwertyuiop blah
(nic)
Nic takoveho jako globalni promenna dle uvedene definice neexistuje. O disk bych se opravdu neobaval, kolikrat se ten terminal bude spoustet - milionkrat? Soubory v /tmp se vzdycky pouzivaly, pouzivaji a jeste nejakou dobu asi pouzivat budou. Pokud to chces delat slozite, zrid si na to demona, se kterym budes komunikovat treba pres IPC a bude ti cislo terminalu udrzovat, ale je to doslova atomovka na vrabce.
Co skript udělal se po jeho ukončení opravdu ztratí. Je tu ale možnost ho při spuštění includovat příkazem source (nebo tečka)
tedy source mujskript
Tiskni
Sdílej: