Dotaz: Ako správne používať stable branch v git-e?

[rastos]

Zistil som, že vlastne neviem používať git tak, ako by som potreboval Chcem vyrobiť branch a do toho branch-u pridávať len bugfixy zatiaľ čo do master vetvy pôjdu aj bugfixy aj nové feature.

Graficky by to vyzeralo nejako takto:

       B1<-B2<-B3                      B3<-B4
      /                               /
...<-R1<-F1<-F2<-B1<-F3<-B2<-F4<-F5<-R2<-F6<-B3<-B4<-F7...

S tým, že:
- R1, R2 sú momenty, kedy bol urobený release nejakej verzie. Túto verziu dostane zákazník, a ďalej bude dostávať len bugfixy až kým nedostane novší release
- B1, B2, ... B4 sú bugfixy, ktoré majú v branch-i/branch-och aj v master
- F1, F2, ... F7 sú nové feature, ktoré sú commitnuté len v master branchi.

Nie je správne urobiť merge, pretože tým by sa mi do branch-u dostali aj feature, ktoré som commitol do master. To isté rebase.
Robiť cherrypick, mi nepríde vhodné, pretože jeden bugfix môže pozostávať z viacerých commitov, ktoré možno ani nemusia ísť po sebe.

Tak ako to vlastne robiť správne?

Odpovědi

[Bherzet]

Bugfix stejného problému může v různých verzích vypadat jinak, takže to žádné hezké řešení nemá. Prostě mít větev pro master a pak pro každou verzi. Bugfixy se dělají v masteru a cherry-pickují do jednotlivých verzí (samozřejmě to musíš pokaždé znovu otestovat a případně upravit). Na větší bugfixy bych si radši dělal samostatnou větev a pak z ní udělal buď jeden commit, nebo jí mergnul.

[xkucf03]

On asi neexistuje jediný „správný“ systém. Když budeš hledat „git workflow“, tak najdeš řadu různých způsobů – každý to dělá trochu jinak.

Já tedy používám primárně Mercurial a následující systém:

• Neexistuje žádná větev master/default/stable/devel ani nic podobného.
• Používá se sémantické verzování.
• Větve jsou pojmenované podle major verze tzn. třeba v_1, v_2 atd.
• Vydané verze jsou označeny štítkem (tag) opět dle sémantického verzování, např. v2.0.0, v2.1.0 (tzn. štítky a větve se poznají i podle názvu – větve mají v názvu podtržítko, štítky ne).
• Když se dělá oprava (hotfix, patch nebo jak tomu kdo říká), tak se z příslušného štítku (např. v2.1.0) odkloní nová větev (např. v_2.1) a v ní se vyvíjí a vydané opravy se označují štítkem typu v2.1.1, v2.1.2 atd.
• Opravy se propagují vždy jedním směrem – nahoru – tzn. dělá se merge z větve v_2.1 do v_2, případně pak do v_2.2, v_3, v_3.1 atd. (pokud existují).
• Pokud se má dostat nějaká nová funkcionalita do starších větví (backport), tak to jde přes cherry-pick. Běžné verzovací systémy to bohužel líp neumí, ale naštěstí to není moc časté.
• Historie je posvátná a nesmí se nikdy měnit. Vždy bychom měli být schopní reprodukovat stav ke kterémukoli bodu v minulosti (proto mám taky radši Mercurial než Git). Tohle pravidlo samozřejmě neplatí pro privátní větve jednotlivých vývojářů – tam se běžně dělá rebase, amend nebo libovolné jiné úpravy historie.
• Zda vyvíjet každou funkcionalitu v samostatné větvi (feature branch) je ortogonální otázka a nesouvisí se systémem popsaným výše – tahle větev se prostě odkloní z jiné větve, do které pak změna přijde, případně se chvíli udržuje bokem, dá se přesadit jinam… Obecně považuji za nejlepší vyvíjet každý požadavek (označen číslem z Bugzilly nebo podobného systému) v samostatné větvi. Pak už je ze samotných větví vidět, na základě jakého požadavku byla daná změna provedena. Nicméně někdy je to zbytečně byrokratické, takže je na zvážení, zda to tak dělat vždy nebo jen u větších zásahů do kódu.
• Problém nastává asi jen v případě, kdy je vývoj veden trochu chaoticky a nejdřív se zadá nějaká práce a pak se na poslední chvíli rozhodne, že se to odloží a dá až do příští verze. Tenhle problém ale není specifický pro systém popsaný výše. Úpravy se pak musí buď revertovat a aplikovat znova v jiné větvi. Nebo se tomu dá přecházet tím, že sadu změn udržujeme v samostatné větvi (viz předchozí bod).