Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
No tezko rict, ja osobne jsem Debiana opustil uplne a to prave diky tomu, ze jsem si oblibil OpenBSD. Zacal jsem ho provozovat temer na vsem co mam, at uz je to stanice, server, ci nejaky fw. Nerekl bych ze je to zas tak velky krok zpet, ale myslim ze ten, kdo tam to OpenBSD daval vedel proc a sam bych to asi udelal taky. Navic si nemyslim, ze je linux2bsd prechod zas tak silenej. Casem clovek zjisti ze neni nad PF, ze neni nad porty ( ktere ma ovsem i lecjaky linux ), nebo treba ze neni nad jednoduchost, ... Navic je v OpenBSD imho _velmi_ dobre udelana emulace rady ostatnich unixu, takze ani s kompatibilitou problemu moc neni, ale to na fw asi nikdo moc nedoceni.
Vim, ze jsem asi moc neporadil, ale asi bych se nad timhle hodne zamyslel. Sam bych radsi venoval chvili necemu novemu co jeste neznam, nez abych preinstaloval vsechny stroje na system se kterym umim. Kdyby to takhle slo dal, tak by asi nikdo z nas nepoznal jineho systemu nez toho ktery nas nekde nekdo nauci, treb ve skole -> pak by asi vetsina z nas byli widlaci.
Tot jen muj pohled na vec.
vi
a místo prázdné obrazovky se objeví
type :help<Enter> or <F1> for on-line help?
:w | ! hexedit %
Tiskni Sdílej: