Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
\documentclass[12pt,a4paper]{article} \usepackage[T1]{fontenc} \usepackage[latin2]{inputenc} \usepackage[czech]{babel} \begin{document} ... \end{document}Výpis LaTexu:
This is pdfeTeX, Version 3.141592-1.21a-2.2 (Web2C 7.5.4) entering extended mode (./two.tex LaTeX2e <2003/12/01> Babel and hyphenation patterns for american, french, german, ngerman, b ahasa, basque, bulgarian, catalan, croatian, czech, danish, dutch, esperanto, e stonian, finnish, greek, icelandic, irish, italian, latin, magyar, norsk, polis h, portuges, romanian, russian, serbian, slovak, slovene, spanish, swedish, tur kish, ukrainian, nohyphenation, loaded. (/usr/share/texmf/tex/latex/base/article.cls Document Class: article 2004/02/16 v1.4f Standard LaTeX document class (/usr/share/texmf/tex/latex/base/size12.clo)) (/usr/share/texmf/tex/latex/base/fontenc.sty (/usr/share/texmf/tex/latex/base/t1enc.def)) (/usr/share/texmf/tex/latex/base/inputenc.sty (/usr/share/texmf/tex/latex/base/latin2.def)) (/usr/share/texmf/tex/generic/babel/babel.sty (/usr/share/texmf/tex/generic/babel/czech.ldf (/usr/share/texmf/tex/generic/babel/babel.def))) (./two.aux) (/usr/share/texmf/tex/latex/base/t1cmss.fd) Overfull \hbox (30.9757pt too wide) in paragraph at lines 10--12 []\T1/cmr/bx/n/24.88 Gang vy-kr\uffff-dal \uffff\uffffty kli-ent\uffff Ko-mer\uffffn [1] [2] [3] (./two.aux) ) (see the transcript file for additional information) Output written on two.dvi (3 pages, 8200 bytes). Transcript written on two.log.Až na jedno neúspěšné dělení slov to tedy vypadá ok. Výstup vzhledově taky ok. Export zpět na text ale ne. Jakub Kocourek
pslatex
mi ne příliš pomohlo - v PDF text sice je, ale buď je bílý nebo prostě není vidět, ačkoliv zkopírovat jde, ale výsledný text je buď bez diakritiky, nebo jsou místo některých písmen tečky, příp. některá chybí úplně (např. a
, které vůbec diakritiku nemělo).
\documentclass[12pt]{article}
\usepackage{tgschola}
\usepackage{t1enc}
\usepackage{czech}
\usepackage[dvips]{graphics}
\usepackage[dvips]{hyperref}
\usepackage{a4wide}
abych pravdu řek nevím díky čemu :)
\documentclass[4paper,11pt]{report} \usepackage{fontspec} \usepackage{xunicode} \usepackage{xltxtra} \begin{document} bez rozkladu znaku pismen: ;+ěščřžýáíé=ůŠĎŘĚŤÉÝÍÓÁŮůúÚ \end{document}a projet to
xelatex
, výsledek v příloze
\usepackage[utf8x]{inputenc}
a je to.
ˇc'aˇZ
XeLatex: čáŽ
\documentclass[a4paper,11pt]{report} \usepackage[utf8]{inputenc} \usepackage[T2A,T1]{fontenc} \usepackage[czech]{babel} % \usepackage{type1cm} \begin{document} Příliš žluťoučký kůň úpěl ódy. \end{document}takto: 1.
pdflatex a.tex ; pdftotext a.pdf -
=> výstupní text je OK
2. pdflatex a.tex ; xpdf a.pdf
=> výstupní text je OK
3. pdflatex a.tex ; acroread a.pdf
=> výstupní text je při kopírování zmršený. Že by programátoři od Adobe na něco zapomněli?
evince
je postaven taky na xpdf
a korektně kopirovat z něho nelze.
ad 3. U xelatexu
je to i v acroread
v pohodě.
Jinak použivat texlive2007 je pro XeLaTeX blbost (hlavni vývoj probíhá poslední dva roky). Doporučuju všechny balicky z texlive odstranit a instalovat podle návodu http://tug.org/texlive/quickinstall.html
. Škoda jen že nemají klasický repozitář.
\documentclass[a4paper,11pt]{report}
\usepackage{fontspec}
\usepackage{xunicode}
\usepackage{xltxtra}
\begin{document}
bez rozkladu znaku pismen:
;+ěščřžýáíé=ůŠĎŘĚŤÉÝÍÓÁŮůúÚ
\end{document}
a pak xelatex z TexLive2009 a takhle dopadlo pdf
Tiskni
Sdílej: