Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Pokud jste ochoten změnit své návyky (nebo zlozvyky) v používání počítače, Linux může být dobrá volba. Vy jste ale popsal, že chcete zůstat u svých zvyků z Windows - proto vám zde všichni radí, abyste zůstal u Windows.Jsem klidne ochoten zmenit sve navyky(mozna mam i nejake zlozvyky ale z vasich slov nevyplynulo ktere presne to jsou - z meho uvodniho prispevku ale snad plyne, ze nemam s Windows takove problemy jako ostatni uzivatele), ale chci z toho mit stejnou uzitnout hodnotu. Fajn pokud v nainstalovanych programech udela poradek balickovaci system je to ok pokud lze pak jednoduse zjistit, ze mam naistalovany ten a ten prehravac, tyto kancelarske aplikace, tamty utility apod. Ve windowsech to resim prave tim, kde si instaluji aplikace a jak si upravuji dle sve libosti nabidku Start>Programy.
Zajima me nyni prave nejaka distribuce, ktera se aktualizuje jednoduseji nez kompletni reinstalaci. Neco jako Windows update. Tj. chci mit operacni system stale i po dvou letech aktualni. Po trech letech jsem ochoten ho klidne i kompletne preinstalovat.Jak už tady někdo psal, je to těžký, co vám jeden doporučí, to druhý sepsuje ;)
Mimochodem, docela mě zaujalo, jak člověk, který "už léta nepoužívá antivir" dokáže tak sebejistě prohlásit, že žádné viry na disku nemá.Snadno. Na Windows taky antivir nepoužívám a taky tam žádné viry nemám. Zavirovaný počítač se většinou pozná podle podivného chování, a stačí si jednou třeba za rok stáhnout nějaký zkušební antivir a o "bezinfekčnosti" se ujistit. Považuju pravidelné používání antiviru za zbytečnost a vůbec samotný název antivir za zavádějící. Je to jakoby si někdo neustále nemyl ruce a pak si pochvaloval, jak léky na různé střevní potíže nebo žloutenku rychle zabírají a jsou účinné. Přitom snad normální je ruce si mýt, tedy prevence a nějaké základní rozumné nastavení parametrů systému a chování.
po létech zkušeností připadá jako udělit Al-Kájdě bezvízový styk...A proc jako ne? Proc by se meli kluci arabsky schovavat jenom v Pakistanu a v Afganistanu, pred zlyma americkyma hochama?
Chci pouzivat neco jako Kerio firewall. Antivir uz leta nepouzivam a presto nemam pocitac zavirovany(naposledy jsem mel vir zacatkem roku 2004). Urcite nesmi chybet mplayer, Open Office, Program na vypalovani CD a DVD, Program pro praci s ID3 tagy souboru, Opera, Total commander,Winamp, Adobe reader, program pro domaci usetnictvi, program pro prehravani TV(mam tv tuner ale ovladace a program jen pro Windows) dale chci prehravat DVD mp3,ogg,asf,wmv,wma,aac,aac+. .......Těžko bys hledal distribuci, která nenabízí programy, o kterých mluvíš. Tedy s výjimkou věci jako WinAmp a Total Commander, což jsou windowsovské programy, k nimž však můžeš snadno nalézt linuxové alternativy. Jinými slovy: každá distribuce má přibližně stejnou nabídku programů. Liší se tím okolo, ne množstvím nebo druhem aplikací.
Samozrejme chci mit moznost jako ve windows instalovat programy do slozky, kterou si vyberu pri instalaci.To nijak samozřejmé není, protože z toho plyne, že vlastně nechceš Linux, ale jakousi linuxovou kopii Windows. Konkrétně tento požadavek je v podstatě nesmyslný, protože v naprosté většině případů je lepší, když se distruční mechanismy postarají o to, jak a kam se jednotlivé programy instalují. Jde to sice změnit, ale běžnému uživateli je to ke škodě, ne k užitku. Pokud ti jde o vývoj programů, pak je pochopitelně možné určovat, kam se například má nainstalovat zkompilovaná testovací verze programu, ale to není případ běžného uživatele, který chce jen programy používat.
Jinými slovy: každá distribuce má přibližně stejnou nabídku programů. Liší se tím okolo, ne množstvím nebo druhem aplikací.Existuje nejaky prehled, clanek zabyvajici se temito odlisnostmi? Ja bych uvital hlavne ty aktualizace systemu bez reinstalace, snadne instalovani a odinstalovani programu.
Mne osobne sa páči openSuse (hoci nepoužívam), aj Debian sa celkom dá.
Ja bych uvital hlavne ty aktualizace systemu bez reinstalace, snadne instalovani a odinstalovani programu.Tohle nabízí všechny "moderní" distribuce.
aptitude install psi
ti nainstaluje PSI bez hledání po netu a stahování balíčků, a to včetně potřebných závislostí a přidá příslušnou položku do menu tvého prostředí. Nebo můžeš instalovat pomocí grafické nadstavby (třeba synaptic
, nebo kpackage
).
Důležitým pojmem je FHS, neboli unixová hierarchie adresářů. Kus psi je v /usr/bin
, další kousek je v /usr/share/
, další v /usr/lib,
... ale pořádek se v Linuxu neudržuje tím, že instaluješ programy do definovaných adresářů, ale maximálním používáním balíčkovacího systému, který ti udělá pořádek v systému.
Nejdůležitější vlastnost, kvůli které asi chceš mít vlastní adresáře, bude způsob spouštění. To je v Linuxu úplně zbytečné, protože nainstaluješ psi
a když v konzoli napíšeš psi
, program se ti spustí. Většinou je zbytečné vědět, kde přesně leží ... a že existuje nějaký /usr/bin
, to je něco o co se stará balíčkovací systém a ne ty.
Jinak k tvému dotazu: zkus Mandrivu (instalace přes mandrake control center), která má skvělou uživatelskou příručku pro začátečníky (před pár lety jsem jí také louskal), nebo OpenSuse (instalace přes yast), ty by mohly být pro tebe nejvhodnější.
V Linuxu je vše pěkně přehledné. Důležité programy v /bin, ostatní systémové nástroje v /sbin, běžné programy v /usr/bin, případně /usr/sbin, výjimečně i v /usr/local/bin a sbin. Ostatní programy v /opt. Dokumentace je taky na jednom místě.
Obecně je cesta určena již správcem daného balíčku programu.
Když vybereš distribuci se slušným správcem balíčků, co umí dobře sledovat závislosti a při odinstalaci vymaže i již nepotřebné knihovny, tak si systém ničím nezaneseš.
Nebo máš možnost vše kompilovat a při kompilaci si určit, kam budou soubory nainstalovány.
Můžeš zkusit ještě Gobolinux http://www.gobolinux.org/. Ten používá exotické umístění jednotlivých souborů, např. /System/Links/Executables. Ale jestli jde umístění libovolně měnit, to nevím.
Já jsem spokojen. Co mám nainstalováno, vidím ve správci balíčků (u mne pacman). Rozdělení programů do tematických skupin mám v menu. Ale kdo by se proklikával v menu, když může napsat jediný příkaz a program se mu spustí. A stačí mít pouze prohledávací cestu do cca 5 adresářů, ne do celého hejna.
Když vybereš distribuci se slušným správcem balíčků, co umí dobře sledovat závislosti a při odinstalaci vymaže i již nepotřebné knihovny, tak si systém ničím nezaneseš.Které distribuce toto dobre umi?
Standby, rezim spanku - to mozna bude chtit zasah do jadra (stejne jako nove ovladace), poradi zkusenejsi linuxak.A nejaka distribuce, ktera je jako delana pro notebooky neni? Preci jenom na rekompilaci jadra si netroufam.
Pochopil jsem spravne, ze Kubuntu se lisi od Ubuntu jen v tom, ze prvni ma KDE a druhy Gnome?Ano
Pochopil jsem spravne, ze Kubuntu se lisi od Ubuntu jen v tom, ze prvni ma KDE a druhy Gnome?
Jo, jsou to dvě mutace jedný a tý samý distribuce. Je to podobný vztah jako Mandriva One Gnome a Mandriva One KDE...
Jednoduse jak vy rikate ze windows vydava aktualizace tak nevim jestli jste si vsiml ale nikdy zadna aktualizace nebyla ta nejdulezitejsi, aktualizace aktualizovalo jen blbosti a ne potrebne veci, a zajimaloby me kolikrat jsme mohl nahlasit chybu ve Windowsu ja jich sam nasel nekolikTak s tim bych nesouhlasil, protoze je znamo jak jsou Windows derava. Tudiz aktualizace jsou nutne. Pripoustim, ze nektere mozna nejsou dulezite pro konkretniho uzivatele, ale je lepsi mit zaplatu nez ji nemit. Pokud mi update hlasi aktualizaci outlooku, antispywaru, ci jine blbosti, kterou nepouzivam tak je samozrejme neinstaluji. Ja sam pouzivam jen firewall. Antiviry a antispywarery ne, protoze vetsinou vim co na PC delam. Hlasit chyby me nikdy nenapadlo.
Tiskni Sdílej: