Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Nokia is interested to see technologies being accepted that are technically competitive, have already gained wide market acceptance, and of which the commercial terms are reasonably well known.To mi připadne jako docela rozumný postoj. A ohledně DRM píšou:
Compatibility with DRM. We understand that this could be a sore point in W3C, but from our viewpoint, any DRM-incompatible video related mechanism is a non-starter with the content industry (Hollywood). There is in our opinion no need to make DRM support mandatory, though.Tak to prostě je. Podle mě je zvlášť u webových standardů potřeba si uvědomit, že stěží kdy budou znamenat „takhle to všichni budete dělat“, ale spíš „na tomhle jsme se shodli“. (Tj. bylo by krásné vybrat to nejlepší řešení, ale my musíme vybrat alespoň nějaké, na kterém se všichni shodneme.) Proto jsou naivní snahy o nějaké „čisté“ řešení à la XHTML2, a proto jsou naivní snahy o prosazení nějakého kodeku, který má v současnosti prakticky nulovou podporu. Není to zjevný? Je spousta firem, které budou trvat na DRM. Když jim ho nenabídne Ogg Theora, začnou používat jiný kodek, klidně třeba něco ve Flashi, a standardizaci videa v prohlížečích si můžeme strčit. Použít výraz „proprietární“ ale opravdu nebylo úplně šťastný, zbytečně si tak zadělali na flame. Já nevím, jak je to doopravdy (zajímavý je tenhle post na /.), ale mohli si přinejmenším uvědomit, že tím hromadu lidí zbytečně popudí, a nějak ten výraz vysvětlit.
Jenže OpenSource DRM je naprostý nesmysl.Podstatná část výrobců obsahu bude zřejmě trvat na DRM. Pokud jim ho Ogg Theora nedá, nejspíš není ideální volbou na výchozí kodek HTML5? Tahle diskuse vůbec není o tom, jestli je DRM dobré, nebo ne. (Taky si myslím, že je to nesmysl.)
Jenže OpenSource DRM je naprostý nesmysl. Tyhle techniky fungují tak, že za jistých podmínek kurví (v případě DRM bych to bral jako terminus technikus a nikoli sprosté slovo) originální obsah.Ale jděte. Moc čtete propagandistické články na kvaziwarezáckých serverech. DRM vůbec nemusí nic prznit. V obecném slova smyslu jde pouze o mechanizmus, který zaručuje, že se k obsahu dostane jenom ten, kdo na to má právo. Třeba registrovaný uživatel nějakého TV serveru. Prostě se obsah zašifruje nějakým algoritmem, ke kterému bude mít klíč pouze určitá skupina osob, například předplatitelé bonusového obsahu.
V případě, že mám formát i přehrávač opensource, tak mi nic nebrání to kurvítko odstranit.Ale jděte. Když bude obsah zašifrovaný, tak josu vám zdrojáky na houby. To je jako kdybyste říkal, že ssh, pgp nebo truecrypt může každý snadno obejít, protože má zdrojáky.
Viz třeba kpdf, nebo xpdf, které umí volitelně DRM potlačit.To ale ukazuje akorát na to, že to DRM je nejspíš v PDF implementované velice hloupoučce stylem zadej_heslo(); if (heslo_souhlasi()) then zobraz_dokument
Prostě se obsah zašifruje nějakým algoritmem, ke kterému bude mít klíč pouze určitá skupina osob, například předplatitelé bonusového obsahu.Ano, takové CSS funguje naprosto spolehlivě
To ale ukazuje akorát na to, že to DRM je nejspíš v PDF implementované velice hloupoučce stylem zadej_heslo(); if (heslo_souhlasi()) then zobraz_dokumentTo nic nemění na tom, že v OpenSource programech je tendence jakékoliv DRM potlačovat jaksi implicitní a OpenSource DRM je jenom snáz obejitelné, než proprietární.![]()
Stačí se podívat na to, jak funguje třeba libdvdcss - nedělá žádné prolomení CSS, ale prostě obsahuje databázi klíčů - jednoduché, rychlé a zbavuje to uživatele Linuxu jakéhokoli povědomí o tom, že by bylo DVD šifrováno.To ale pouze díky tomu, že klíč unikl na veřejnost. A mimochodem CSS je samozřejmě propritární produkt, takže vám ta argumentace trošku kulhá.
To ale pouze díky tomu, že klíč unikl na veřejnost.CSS není jediná technologie, k níž utekly klíče. To stejné se stalo i jiným (teď bevím, zda to bylo PlayStation, nebo to nové DVD, či někdo jiný). Použitelné je to v malém rozsahu pro úzce specializovaný software, ale pro web a masový obsah už ne. Čím víc přehrávačů s klíčem distribuuji, tím větší šance, že ten klíč z něj někdo vydoluje a v praxi je jenom otázka času, než se objeví databáze klíčů.
A mimochodem CSS je samozřejmě propritární produkt, takže vám ta argumentace trošku kulhá.To by mě zajímalo, jak souvisí proprietárnost CSS s vaším tvrzením Prostě se obsah zašifruje nějakým algoritmem, ke kterému bude mít klíč pouze určitá skupina osob, například předplatitelé bonusového obsahu., na které jsem reagoval. Navíc, jak mohu ukazovat prolomenou OpenSource DRM, když taková není (opendrm je mrtvé)
CSS není jediná technologie, k níž utekly klíče. To stejné se stalo i jiným (teď bevím, zda to bylo PlayStation, nebo to nové DVD, či někdo jiný). Použitelné je to v malém rozsahu pro úzce specializovaný software, ale pro web a masový obsah už ne. Čím víc přehrávačů s klíčem distribuuji, tím větší šance, že ten klíč z něj někdo vydoluje a v praxi je jenom otázka času, než se objeví databáze klíčů.U stolních/přenosných přehrávačů ano. Tam prostě nelze jít, změnit klíč a zablokovat tím miliony již prodaných přístrojů. U www aplikací ale tento problém odpadá, tam múžete velice operativně zablokovat prosáklé klíče a generovat nové, aniž by to uživatele citelně omezovalo. Databáze klíču tudíž bude na nic.
To by mě zajímalo, jak souvisí proprietárnost CSS s vaším tvrzením Prostě se obsah zašifruje nějakým algoritmem, ke kterému bude mít klíč pouze určitá skupina osob, například předplatitelé bonusového obsahu., na které jsem reagoval.Souvisí to s tím, že někdo (Vy?) na začátku vlákna prohlásil, že opensource DRM je nesmysl, co vůbec nemůže fungovat. Já na to reagoval textem, jehož fragment jste právě citoval a Vy jste po té jako protiargument vytáhl CSS.
U www aplikací ale tento problém odpadá, tam múžete velice operativně zablokovat prosáklé klíče a generovat nové, aniž by to uživatele citelně omezovalo. Databáze klíču tudíž bude na nic.Ano a ty nové klíče hezky uložíme do opensource prohlížeče, nebo do opensource úschovny klíčů, či do čehokoli s potenciálem být velice snadno modifikované pro akci - tyto klíče obratem odešli na foo.bar.net
Souvisí to s tím, že někdo (Vy?) na začátku vlákna prohlásil, že opensource DRM je nesmysl, co vůbec nemůže fungovat. Já na to reagoval textem, jehož fragment jste právě citoval a Vy jste po té jako protiargument vytáhl CSS.Ono se mi velice těžko argumentuje překonaným OpenSource DRM, když a) takové není, b) já se dokonce snažím tvrdit, že je to nesmysl.
Ano a ty nové klíče hezky uložíme do opensource prohlížeče, nebo do opensource úschovny klíčů, či do čehokoli s potenciálem být velice snadno modifikované pro akci - tyto klíče obratem odešli na foo.bar.netExistuje možnost dávat klíče klientům, a to každému klientovi jiný klíč. Když se klientův klíč objeví na webu, zablokuje se a klient nový klíč nedostane. To bude samozřejmě dále demotivovat klienta svůj klíč zveřejňovat. Ovšem je to poněkud náročné na HW vybavení na serveru, který musí být schopen data šifrovat veřejným klíčem klienta v reálném čase. To už je ale starost těch, kteří DRM provozovat chtějí* Takže můžeme blokovat klíče jako pominutí, když na druhé straně je budeme pouštět klientům, kteří je mohou velice snadno zcizit.
Snad něco jako jednorázová hesla, ale to naráží na potřebu při každém požadavku šifrovat video novým klíčem, což není na straně serveru zadarmo.Je ale ten brutální požadavek na serverový výkon ospravedlnitelný jenom tím, aby mohl být DRM OpenSource? Jak byste streamoval obsah chráněný takovouto technologií třeba miliónům lidí zaráz? Myslím, že každý výrobce proprietárních DRM může být v klidu
Je ale ten brutální požadavek na serverový výkon ospravedlnitelný jenom tím, aby mohl být DRM OpenSource?Nedobře se na to díváte
A to vůbec nemluvím o tom, že klient může v tomto nejhorším možném případě prostě poslat rozšifrovaný obsah na p2p síť, čímž se vyhne i revokaci svého klíče.Když už by se to musleo šifrovat, jistě by nebyl problém doplnit i informace o majiteli klíče.
Navíc by s tím byly spojeny právní (je možné zablokovat platícímu zákazníku obsah jenom proto, že se na nějaké webové stránce objeví nějaký klíč?) a organizační (bude se to dělat plošně a automaticky, nebo někdo bude muset určit, zda se klíč skutečně revokuje) problémy.Možné to samozřejmě je, záleží na smluvních podmínkách – prostě bude zákazník zodpovědný za to, že klíč udrží v tajnosti. A proč se to nepoužívá? Současná kombinace faktorů je následující:
> Pokud to beres takhle, tak na to nepotrebujes DRM format, na to staci treba SSL autentizace klienta.Souhlasím. Je na diskusi, která implementace je pro daný účel výhodnější.
Obvykle se ale za DRM oznacuje mechanizmus, ktery by mel zajistit poskytovateli dat jemnou kontrolu nad tim, jak s danymi daty uzivatel naklada (treba zobrazeni ano, ale tisk a konverze do jineho formatu ne). Tohle je (alespon pri soucasnem hardware) nerealizovatelne pomoci open source software, nebot aby software dana data zobrazil nebo prehral, tak je musi dekodovat do rozumne podoby a v tu chvili si s nimi uz muze delat, co chce.Ono je to nerealizovatelné i proprietárním software, akorát prolomení je o něco pracnejší. Princip je ale stále stejný. Jediné, co zatím jakžtakž funguje je mít to zadrátované v hardware, ale zase jenom proto, že HW se špatně hackuje.
Ale jděte. Když bude obsah zašifrovaný, tak josu vám zdrojáky na houby.Pokud je něco zašifrované tak, abys to nemohl rozšifrovat, není DRM potřeba. Stačí tu věc vůbec neposílat, výsledek je stejný.
kvôli
Proste takove oficialni MPEG4 a MPtrosky bez poplatku, uvolnene bez patentu a primo v distribuci, to je to na co cekame!už jenom deset let, to nic není
Tiskni
Sdílej: