Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
vývoj na mainu udělat větev a nasadit ji na produkční vývoj na mainu a opravy chyb na větvi merge oprav z větve do mainu vývoj na mainu a opravy chyb na větvi merge větve do mainu udělat větev a nasadit ji na produkční atd...Merge jsme dělali pomocí tagování v místě vytvoření větve a po každém merge, takže následující merge se dělal od posledního mergepointu do aktuálního stavu. Doufal jsem, že nám svn práci usnadní a bez tagů se obejdeme, ale podle dokumentace to není pro svn přirozený postup - předpokládá merge z trunku do větví, merge zpět pouze pomocí --reintegrate, což ale větev pro další merge zničí. Může mi, prosím, někdo poradit jak na to?
ale taky už mlčim
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
22.4.2011 12:10
svn mergeinfo --show-revs eligible urlvětve
a mergováním jednotlivých spojitých úseků revizí do pracovní kopie - ostatní možnosti házely děsivé konflikty. Je-li nějaký lepší postup, rád se poučím.
) a protože se potřebujeme soustředit na vývoj a ne na verzování. Náš způsob práce nevyžaduje distribuované úložiště a náš projekt nevyžaduje změnu způsobu práce. O verzovací systémy se zajímám asi jen já, protože já řeším vytváření a nasazování verzí, ostatní si prostě upnou, odbudou si své programování, skouknou diff, commitnou a dál je to nezajímá - kdo by řešil co kam pushnout.
Náš způsob práce nevyžaduje distribuované úložiště a náš projekt nevyžaduje změnu způsobu práce.No nevím - ten způsob práce je zřejmě založen na větvích a jejich mergování, což v SVN není moc praktické. Takže aby to nakonec neznamenalo změnu způsobu práce...
Protože o tom nerozhoduju já (nevěřil byste, kolik práce dalo prosadit svnA vy byste nevěřil, jak moc ta práce byla
O verzovací systémy se zajímám asi jen já, protože já řeším vytváření a nasazování verzí, ostatní si prostě upnou, odbudou si své programování, skouknou diff, commitnou a dál je to nezajímá - kdo by řešil co kam pushnout.Ono to chce vést vývoj trošku pečlivěji a rozhodování dělat na základě nějakých informací a s rozmyslem... ale jestli nemáte možnost toto dostatečně ovlivnit, nezbývá mi, než s vámi soucítit.
O verzovací systémy se zajímám asi jen já, protože já řeším vytváření a nasazování verzí, ostatní si prostě upnou, odbudou si své programování, skouknou diff, commitnou a dál je to nezajímáZatím kdykoli jsem s někým strávil nad Gitem trochu větší čas, tak jsem ho přesvědčil, že je na správu a používání jednodušší než subversion. A zároveň poskytuje širší možnosti. Tudíž zvolit za verzovací systém v roce 2011 SVN oproti Gitu znamená zvolit komplikovanější a zároveň slabší řešení.
kdo by řešil co kam pushnout.Jestli to dobře chápu, tak o vydávání verzí se staráte vy, takže byste to řešil pouze vy. Ostatní by neřešili kam pushnout. Pokud chcete alespoň zhruba zachovat způsob práce, tak všichni vývojáři dávají jenom push a neřeší kam. Prostě... udělají samostatnou úpravu, otestují, commitují (lokálně), udělají další úpravu, otestují, commitují... pak ty změny všechny najednou pošlou (push). Jediný rozdíl je v tom, že balíky změn se připravují lokálně, takže se nestává, že by vznikal velký sprasený commit kvůli tomu, že se zrovna domluvilo, že se nesmí nějakou chvíli commitovat. A taky se nestává, že by se zastavil vývoj, když na hoďku vypadne server nebo se překopává síť. Navíc... Subversion neumí větve ani tagy. Tvrdit, že je umí, je jako tvrdit, že příkaz cp umí verzovat. Samozřejmě, že jde k tomu použít (například nakopíruju adresář a dám mu jako příponu datum a čas), ale není to plnohodnotný nástroj. CVS jsem naštěstí nepoužíval a Subversion jsem používal aktivně a krátce, a bylo pro mě zklamáním, že mi například nefungoval offline (udělat více změn adresářové struktury bez konektivity). Pak jsem přecházel na Git, mimo něj lze ještě doporučit Mercurial a možná někdo něco přidá. Mercurial by měl být na používání ještě jednodušší než Git, ale detaily neznám. Kdyby něco, klidně napište na mail.
Já jo, a to jen pro sebe, Subversion byl velký krok, a to jen pro vlastní potřebu, dál jsem se zatím nepropracoval (dle: „když to funguje a nic tě netrápí nerýpej do toho“).Jasně, pro vlastní potřebu se v SVN udělá lokální repozitář a je vystaráno. Ale dostat ho na server je strašně těžký. V Gitu uděláš lokální repozitář, a automaticky je z něj i vzdálený repozitíř po SSH. A ani donastavit další protokol není těžké.
CVS −> Subversion to byl stejný skok jako ze ZIP-ovaných „přírustkových záloh“ na CVSTak vzhledem k tomu, že Git umí skutečné větve, tagy a podobné věci, a je „zadarmo“ decentralizovaný, tedy pro repo-to-repo akce není potřeba nijak přiohýbat, naopak jsou standardním způsobem práce... tak od SVN ke Gitu to je z hlediska funkcionality asi podobný skok.
asi to nebude 0 minut je třeba něco nainstalovat a tak. A zprovoznit něco s čím nevím co mám dělat mi taky moc nepomůže - je lepší to trochu umět
asi to nebude 0 minut je třeba něco nainstalovat a tak.Zaokrouhlil jsem na celé minuty :).
$ sudo yum install git $ git init muj-projektAle máš pravdu, netřeba se přít. Já jsem vycházel z reálných (ale svých osobních) zkušeností, kdy jsem někdy před pár lety měl za úkol zprovoznit Subversion a musel jsem se prát se spojením apache, mod_dav a dál, protože to byl jediný způsob, co nám tehdy vyšel jako rozumný. Git od začátku vývojářům nasazuju přes SSH.
…. Ale jinak mlcim taky, a to znamena souhlas.
Nerikal jsi, ze budes uz mlcet?Právě, že jsem říkal, že mlčím :), a v tu chvíli jsem měl ještě pravdu :D. Ale pak jsem to nevydržel, takže nemlčím, a pravdu mám vlastně taky (na propagaci decentralizovaných SCM není co pokazit).
Vzhledem k tvému aktivnímu přístupu bych v tom neviděl problém.
Ale možná jde o komunitní projekt.
myšlenka, že bych kvůli verzovacímu systému měl měnit zaměstnání mi připadá absurdníVelké části místních čtenářů přijde absurdní, že by při výběru práce nezohledili co a jak se tam dělá. Je to dáno i tím, že šikovný člověk v tomhle oboru si může vybírat.
když jsem nastupoval, zajímal jsem se o zhruba tyhle věci (seřazeno víceméně dle důležitosti: perspektiva firmy, mé povinnosti ve firmě, umístění firmy (dojíždění), platové hodnocení, programovací jazyk, vybavení a organizace pracovních prostor a operační systém mé pracovní stanice - používaný verzovací systém jsem opravdu neřešilTak já třeba před časem vybíral podle toho, kdo tomu šéfuje... a pak jakýkoli můj dobrý nápad, který zapadal do budoucích plánů, byl vzápětí implementován. Takže... taky jsem určitě nevybíral podle VCS, to je blbost, ale vybíral jsem podle flexibility vedení, nebo spíš... nepotřeboval jsem nutně vydělávat, vzal jsem práci jen pokud mě bavila. No a postupem času to tak nějak vykrystalizuje.
nevěřil byste, kolik práce dalo prosadit svnPřesně tak, mám zkušenost, že lidé, co fungují na CVS, nejsou duševně připraveni na přechod kamkoliv jinam, a SVN je v tomto případě "nejmenší zlo". CVS totiž trpí syndromem nepřiměřené složitosti - je tak nepoužitelné, že za tu dobu co s ním uživatelé pracují, si vytvořili spoustu obezliček a vlastních postupů jak s ním pracovat. Přechod pro ně znamená vše zahodit a začít od znova. Domnívají se, že to znamená projít si celým postupem vybudování si obezliček a postupů nanovo. Nejsou ochotni přijmout že nějaký jiný systém (např. git) všechny ty věci umí sám od sebe.
psát checkout a commit mě na gitu vytáčí).git umí aliasy :)
Tiskni
Sdílej:
22.4.2011 23:12