V Bolzanu probíhá konference SFSCON (South Tyrol Free Software Conference). Jean-Baptiste Kempf, zakladatel a prezident VideoLAN a klíčový vývojář VLC media playeru, byl na ní oceněn cenou European SFS Award 2025 udělovanou Free Software Foundation Europe (FSFE) a Linux User Group Bolzano‑Bozen (LUGBZ).
Open-source minimalistický trackball Ploopy Nano byl po modelech modelech Classic a Thumb Trackball také aktualizován. Nová verze Nano 2 používá optický senzor PAW3222 a k původně beztlačítkovému designu přidává jedno tlačítko, které ve výchozí konfiguraci firmwaru QMK přepíná režim posouvání koulí. Sestavený trackball nyní vyjde na 60 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Unity (na debianu s Gnome 2 compiz žere cca. 60MiB).Mam notebook s nVidii (binarni ovladac)Jen jestli to nebude tím :).
No, co je pouzitelnejsi na Linuxu nez nVidia ? ATI to asi nebude, a s temi novymi Intely zkusenosti nemam.Můj statistický vzorek není ani bohatý ani typický, ale můj žebříček použitelnosti začíná intelem, pokračuje ati a na třetím místě je teprve nvidia.
.Se kterýma si ovšem člověk vůbec nic nezahrajeVyvráceno hraním.
ten suspend mu taky moc nepůjde.Vyvráceno suspendováním.
S nvidií?Ne. S fukčním hardware.
Ano ta možnost tam vždycky, je, ale že by se to dělo o tom teda nevím;Měl jsem za to, že vyřazování podpory staršího hardware z novějších verzí ovladačů je všeobecně známá věc. Ale vidím, že zřejmě ne až tak všeobecně.
a stejně, přece nebudete furt přeinstalovávat ovladače, dáte a 5let používáte (no dobře 3 :) ).Jakože 5 let používám jeden kernel a jednu verzi Xorg, abych si byl jistý kompatibilitou? Tak to asi těžko.
Jakože 5 let používám jeden kernel a jednu verzi Xorg, abych si byl jistý kompatibilitou? Tak to asi těžko.Myslel jsem (dle podle sebe, soudím tebe), že ty pohnutky by nebyla kompatibilita - té bych se nebál (i když jsem si musel na Lennym upravit balíček Compiz-u, bo vývojáři Xorg a NVidie se dohadovali, čí je problém synchronizace X-ek s HW), ale potřeba mít stejný-plně-funkční systém co nejdelší dobu a novinky jen zkoušet - třeba ve virtuále.
ale postihne to málokoho, bo ty karty stejně tak dlouho nevydrží.A není to spíš další důvod, proč je nebrat?
té bych se nebál (i když jsem si musel na Lennym upravit balíček Compiz-u, bo vývojáři Xorg a NVidie se dohadovali, čí je problém synchronizace X-ek s HW), ale potřeba mít stejný-plně-funkční systém co nejdelší dobu a novinky jen zkoušet - třeba ve virtuále.Nové verze stabilních distribucí typu Debian nebo RHEL vycházejí přibližně co dva roky a čas od času můžou mít nějaký ten update. Nové verze dynamických distribucí vycházejí co půl roku a často mění verze kernelu i Xorg v rámci jednoho vydání. Rolling release distribuce jsou v tomto jen o málo lepší díky podpotře downgrade. Binární closed source software bez SLA je významným rizikem pro budoucí kompatibilitu. Navíc mnoho takového software není ani legálně redistribuovatelné, tudíž se může stát, že ho člověk v případě potřeby už (legálně) nesežene. U aplikací to možná tak nebolí, nahradí se jinými, ale v případě driverů musíš nahradit i hardware. Závěr toho, celého je, že když mám hardware, který nejde plně využít bez uzavřených driverů, nejspíš si stáhnu uzavřené drivery a doufám, že to pojede alespoň nějak a alespoň nějakou rozumnou dobu. Ale v případě, že si mám hardware teprve koupit, koupím si takový, který mi bude fungovat za standardních okolností, což na Linuxu znamená, že to pojede bez instalace driverů či pluginů v open source linuxové distribuci. Teprve když nic takového neseženu, tak hledám kompromisy.
Vyšší životnost (jen moje subjektivní zkušenost) má jen Intel a ten má stále slabý výkon (na psaní a web určitě stačí).A na co nestačí? Aby nedošlo k mýlce, rozumím tomu, že nemusí stačit na vše, ale radši se bavím o zcela konkrétních věcech než vágních vyjádřeních.
neměl jsem žádný důvod (krom toho, že již nejsou update)Bezpečnostní aktualizace můžou být pro někoho vážným důvodem k přechodu na novou verzi.
PS: Noveau či Blob lze libovolně přehazovat, takže cesta k přechodu není nikdy zavřená…To je snad jediná nová myšlenka, kterou si z téhle diskuze můžu odnést, tzn. možnost použití hardware, ke kterému existuje open source driver, ale s closed source driverem. Ale i tak tuhle možnost řadím mezi kompromisy, ke kterým se uchyluju až když usoudím, že je to nezbytné.
), tak Intel grafiky měli/mají omezení na akcelerovanou plochu a na plochu vůbec, což je docela limitují, když se připojí druhý monitor, pak nejede ani Compiz.Ehm, to jako než si pořídit grafiku, do které jdou zapojit oba monitory, tak si místo toho pořídit nějaký USB bazmek a doufat, že to bude alespoň nějak fungovat? To snad ne... chápu, že je to super k notebooku; ale ke stolnímu PC mi to přijde fakt úchylné...Zajímavé, podobně vnímám closed source drivery grafických karet. Stolní PC momentálně ani neprovozuju, připadá mi nadbytečný.
zvlášť když USB na tom výkonově na tohle bude asi taky mizerné...Tak víš co, já používám výpočetní techniku k práci, ne k předvádění se s nějakým abstraktním výkonem :).
Tazatele jste vyhnali tím, že je to jeho driverama, což mi prostě připadá jako blbost.Tazatele jsme nevyhnali a už vůbec ne tím. Nehledě na to, že tohle vlákno už hodně dlouho není o tazateli. Tohle je otevřená poradna, kde může přispívat každý. Vidím, že jeden komentář k věci jsi sem poslal. Takže v čem je problém? Tedy kromě toho, že máš chuť si zaflejmovat a hoďit nějakou tu hlášku typu „To snad ne...“ na něco, co může být pro druhého naprosto legitimním řešením jeho situace :). Já v tom problém nevidím, jak vidíš, tak se tvého flejmu dále účastním :). Ale pak sem nemá smysl tahat tak vážné věci jako že jsme byli neuctiví k tazateli nebo tak něco.
pustit si video na fullhd monitoru bych řek, že je dnes docela běžná činost - ale u toho USB bazmeku už bych asi dost váhal, jestli to dá...Pustit si „video na fullhd monitoru“ by mělo jít. Bohužel jsem ale utratil příliš mnoho peněz za důležité věci, že mi nezbylo na hračky, takže se to teprve chystám otestovat.
jj presne ..
Někdy kolem verze 10.x jsem pozoroval u ubuntu nestabilitu aplikací, v porovnání s kompilovaným gentoo i s xubuntu. Čili bych spíše řešil konkrétní stav, než hledal ...
A když už mám poradit, windowmaker nebo xfce4 jsou má volba.
Nebo jsem tak naivini ze si myslim ze Linux vydrzi mesic bez odhlaseni/rebootu ? Nebo je chyba v GPU ?Naivní nejsi, viz můj screenshot v příloze.
Ten laptop prostě byla trefa do černého. Přesně co jsem potřeboval (na bonus bez licence Windows) a vše funguje out of the box. Zavřu víko, uspí se, otevřu víko, okamžitě se probudí (fakt super, že nemusím mačkat tlačítko pro spuštění =)). Nenarazil jsem na nic, co by nefungovalo (jen web kamera nevyzkoušena, nepotřebuji, ale hádám, že pojede).
Gentoo , Ati Rv670 s Mesa 8.1 dev .. KDE , xnomad, i3
suspend ? co to je?
Poté co jsem po dlouhé době opustil prostředí KDE v jeho mamutí verzi 4, které se i na mém dobře vybaveném stroji se 4 GB RAM a 64 bitovém AMD Athlonem spouštělo i vypínalo nesnesitelně dlouho, nainstaloval jsem jednoduchý desktop LXDE s window managerem openbox a nemůžu si stěžovat.
Grafiku mám Nvidii a používám otevřený ovladač nouveau, 3D nepotřebuji neboť mě nejenže neoslovilo, ale přímo mne odpuzuje.
.... nic odpudivého na 3D nepozoruji ...To je silně individuální. Já vnímám 3D obraz jako nekvalitní a sedět u monitoru s brýlemi kosmonauta, to bych si připadal jako úchyl.
na nouveau nespustím blenderThe new Blender 3D version 2.62 working well with Nouveau.
Tiskni
Sdílej: