Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Řešení dotazu:
LXC, OpenVZ ani vServer nie su virtualizacia, ale nejaka forma kontajnerov, cize nieco ako Jails na BSD (velmi hrubo vzate) - co nie je samozrejme zle, kedze to ma svoje vyhody (najnizsia rezia) ale aj nevyhody (jeden kernel pre vsetky kontajnery, problemy so sietovym stackom, nizsia bezpecnost).
Jenže já nechtěl nějakou debilní „plnou virtualizaci“ ale právě . Dokud neukážeš, že má některé z para-virtualizačních řešení reálně zneužitelnou slabinu pak jsou tvoje řeči o „nižší bezpečnosti“ pustými kecy...)
LXC, podla veci co som zachytil, stale nie je pripraveny na tvrde nasadenie (izolacia kontajnerov este nie je dostatocna).
Citation needed. Týká se to i aktuálních jader?
Xen dom0 aj domU funkcionalita je uz dlhsiu dobu v upstream jadrach (od 3.0 ak si dobre spominam), pilne na tom pracuje viacero ludi z viacerych spolocnosti
bla bla bla marketingove kecy
a paravirt DomU su velmi lahke na zdroje - na Atome bez HW podpory virtualizacie je to vlastne jediny typ domU, ktory sa da pouzivat.
Ale já to nepotřebuju, mně stačí para-virtualizace...
Nie je problem mat rozne distra s roznymi kernelmi ako domU, vies priamo pridelovat PCI zariadenia jednotlivym domU (napr. vies dat PCI sietovku 1 konkretnej virtualke, ktora bude robit FW a router pre ostatne - ked som to skusal pred rokmi na desktopovom srote, tak to davalo na 1 gbit sietovke takmer identicky vykon ako bez virtualizacie).
Ani jedno z toho nepotřebuju. Zbytečný balast.
A ked sa ti zruti kernel na neajkej chybe vo virtualke, nijako to neovplyvno ostatne stroje - co nie je pripad kontajnerov beziacich na 1 jadre (nieco ako supert chroot).
No a? Je to domácí servřík. Naopak nemám zájem o víc současně běžících jader, to je pro mně naprostá zbytečnost...
(P.S. škoda, že abclinuxu neumožňuje tazateli označit nějaké pseudořešení za blbost...)
Riaď sa týmto návodom
... s Intel DN2800MT, 8GiB RAM...Support for up to 4 GB of system memory
Teoreticky
. Prakticky to běží na 8GiB (alespoň zatím mi to teda naběhlo do BIOSu a ten 8GiB našel).
... OpenVPN, IMAP [Dovecot], httpd - jednou pro vnitřní sít, jednou pro venkovní, Asterisk, LDAP, Radius, printserver [CUPS] a asi i další)...na atome?
Proč ne? Pro malou domácnost ani jedna služba nebude vytížená...
Tiskni
Sdílej: