V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Řešení dotazu:
Kde mohu sehnat ovladače?Nikde, už jsou v jádře. Až na (akcelerovanou) grafiku, a ty se podle zvolené distribuce buď nainstalují automaticky, nebo jako jeden balíček z repozitářů.
Pochopils to špatně, mne neserou dotazy neznalejch, ale reakce znalejch na evidentní trolling.asi si zapomel co si psal

Přezdívka: Linuxák01 Datum registrace: 30. 12. 2017Za tu dobu to mohl písemně vykorespondovat i se svou babičkou. Více to komentovat nemá smysl.
asi si zapomel co si psalAle vůbec ne, reagoval jsem snad na tazatele, či jeho otázku? Tím toto OTéčko končím.
Na přepnutí do nesvobodného grafického ovladače tak ty slušné distribuce nabízí nějaké to pohodlné klikátko. Tady ale bývá potřeba být velmi pozorný.
Pro začátečníka a který se tady takto Linuxem zjevně nepolíben ptá (jako jsi ty) bude asi hodně důležité vybrat si právě vhodnou distribuci Linuxu, nejlépe s aktivním českým fórem a kde se o možných problémech a jak z toho dočteš případně se tam optáš. A nejde jen o výběr distribuce (tím i výběr správce distribuce) ale i o vhodný výběr desktopu a to bude pro tebe v prvních dnech a týdnech určující. Jak šťastně jsi sobě vybral.
Protože z pohledu uživatele Windows je těch Linuxů jakoby více, hodně více a některé mohou začátečníkovi způsobit i bolení hlavy.
. Poslední kernel který funguje bez vytuhnutí je 4.9. Musím zkusit ten zenstates.py co někdo teď zmiňuje v diskuzi.
Takzvané ovladače jsou prokletí ze světa Shitdows; na Linuxu nic takového není třeba řešit. Už jenom z té představy, že člověk musí stáhnout z webu nějakou neznámou nepodepsanou binárku a zavést ji rovnou do kernelu, docela mrazí v zádech. Takové problémy uživatele svobodného desktopu trápit nemusí.
Doporučuji nabootovat live distribuci. Ideální je Fedora s KDE. Má nejpokročilejší grafické prostředí na světě a navíc ještě k tomu od začátku funkční zabezpečení, o jakém si drtivá většina jiných systémů může nechat zdát (SELinux).
Pokud tam^^^ (v tom nabootovaném live obrazu) bude vše rozumně fungovat, můžeš se s chutí pustit do instalace bez obav z nějakých "ovladačů".
Jak je to v Linuxu s "ovladači" (tedy s kernelovými moduly, s různými userspace ovladači a vším možným podobným), to se pak můžeš klidně naučit až někdy později, jen tak pro zajímavost, už na fungujícím svobodném desktopu.
Pokud uživateli stačí úroveň ovládání jako ve Windows 98, jistě by mohl o něčem takovém uvažovat.
Pokud chce nejvyspělejší dnešní grafické prostředí (po všech stránkách dnešní, tedy nikoliv pouze Windows 98 s náznakem kompozitoru), je KDE zcela jasná volba, která momentálně nemá konkurenci ani alternativu.
Dokonce i to slovo nejklasičtější (byť je vágní a bez významu) na KDE svým způsobem pasuje. V KDE se totiž celkem na první pohled, ba "klasicky" vyzná uživatel kteréhokoliv jiného desktopu, protože KDE je navržené pro širokou škálu uživatelů, nikoliv proti široké škále uživatelů jako některá jiná prostředí.
Dalo by se to shrnout asi tak, že KDE je ve všech ohledech na straně uživatele. Není to pouhá onanie teoretiků uživatelského rozhraní, kteří si myslí, že se musí uživatelé od nich cosi učit, místo aby se oni učili od uživatelů, a kteří věří, že 1% Linuxu na desktopu je příliš a že je potřeba zůstat pod touto hranicí.
). Ten mě prostě vadí i když je to kravina.

Zdravimu Ubuntu tech 10let tusim neni zatim jasne receno zda vubec pujde o Ubuntu(GNOME) nebo jen UbuntuServer, resp. zda pujde o podporu i Desktopovych balicku, kazdopadne dalsi odnoze *buntu tech 10let mit nebudou urcite, tedy ani LinuxMint (Mate, Cinnamon ani Xfce), takze teoreticky by mohl mit LinuxMint s preinstalovanym Desktopem na Gnome, coz je ale prostredi kteremu se Mint umyslne nevenuje a proto by postradalo vyznam pouzit pro Gnome Mint misto rovnou Ubuntu ktere ho ma naopak jako vychozi/primarni
[...] LinuxMint 19. Je postaveny na Ubuntu 18.04 a to by melo mit nove podporu 10 let[...]
Je postaveny na Ubuntu 18.04 a to by melo mit nove podporu 10 let.
Rád bych upozornil, že tahle "podpora" je nesmysl a fikce, stejně jako "verze" celé distribuce. Nic takového ve 21. století nemá co pohledávat; "verze" distribuce je zlozvyk z období disket a posílání "distribucí" poštou, protože po internetu se toho tenkrát příliš stahovat nedalo a distribuce se tedy "vydávaly" na disketách a později na CD.
Vyjádřeno ještě jinak, těch 10 let "podpory" sestává z:
Nemá to smysl. 21. století je doba rolling updates. Rolling updates jsou jediný systém správy software, který trvale funguje, nemá žádné "verze" ani obrovské "aktualizace" a je přesně tím řešením, které dá uživateli 10 (i mnohem více) let skutečné podpory s jedním systémem na jednom stroji, trvale aktuálním a trvale provozuschopným.
Vzhledem k modernimu vykonnemu HW jak pisete lze bezproblemu zvolit graficky prostredi Cinnamon nebo Mate A neni k zahozeni omrknout ani verzi s XFCE…
Na moderní HW i starý HW doporučuji univerzální a špičkové grafické prostředí KDE — není důvod používat jakési omezené náhražky. Chápu, že některým pokročilým uživatelům ta omezenost prostředí konvenuje, protože prostě nepotřebují mít v prostředí vymoženosti, které nikdy nepoužívají. Pro začátečníky je ovšem lepší volit (a doporučovat) prostředí, které je přizpůsobitelné a které umožňuje spoustu různých stylů práce a přístupů k věci. Pak bude totiž menší šance, že se takový začátečník vyděsí a že další zkoušení svobodného desktopu odloží o 10 let.
Na moderní HW i starý HW doporučuji univerzální a špičkové grafické prostředí KDENa moderni HW OK ale rozhodne ne na ten stary. Starym beru tak 5-10 let. Na onom 10 let starym PC je znatelny rozdil v pouzivani soucasneho KDE, GNOME, Cinnamonu. Mate, oproti soucasnemu lehkotonaznimu XFCE, LXDE...
Tiskni
Sdílej: