Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Nyní jsem si tedy, po cca 3 letech bez aktualizací systému, koupil nový SSD disk a rozhodnul se nainstalovat na něj čerstvou instalaci Archu s Plasmou, když už tedy funguje tak, jak má. Nevím, zda se smát nebo brečet, ale je to stále to samé. Ani ta rychlost není lepší, a to navzdory kvalitnímu SSD disku (Samsung 860 EVO). Lépe ani nepřipomínat, že i na KDE 4 jsem si musel dlouho zvykat, protože v něm oproti KDE 3.5 trvalo vše nechutně dlouho. Nastavení obrazovek se samozřejmě stále ztrácí také. Mám to brát tak, že KDE už nikdy nebude pořádně fungovat? Přece nemohu po každém přihlášení nastavovat obrazovky (a nutit k tomu i ostatní uživatele, když se navíc ani nezobrazí ovládací lišta). S každou novou verzí je to jen horší a horší. Za pár let budeme asi pro použitelné prostředí potřebovat 50 jader, 320 GB RAM a pevný disk rychlosti světla…
Natočil jsem to na YouTube, SSD nacpal zpátky do krabičky a do počítače vrazil starý HDD s KDE 4. A ne, opravdu nechci používat nějaké prostředí založené na GTK, Enlightenment, či něco hardcore. Ani nemám energii dopisovat si s vývojáři a řešit s nimi něco, na co muselo narazit mnoho dalších uživatelů. A raději se ani nebudu rozepisovat o tom, že vyhlazování písma je i po letech stále příšerné, neexistuje způsob jak docílit ostrých a čitelných malých fontů, o čemž svědčí i to, že na všech screenshotech, co jsou kde k vidění, jsou obludné velikosti fontů (v KDE 4 používám Tahomu 8 bez vyhlazování a je to krásně ostré a perfektně čitelné, v Plasmě 5 už to použít nejde). Stejně tak jsou obludná a hromadu místa žeroucí i snad všechna témata prostředí, takže sice dnes máme běžně monitory 1920x1200 px, ale je nám to k ničemu, protože polovinu toho sežerou ovládací prvky… No nic, už mlčím, protože jsem akorát tak vytočený.
Tiskni
Sdílej:
na xf86-video-intel ,,, nesahl uz vice nez pet let nikdo z intelu a samotny intel vsude pise pouzivejte modesetting driver.
# /etc/X11/xorg.conf.d/20-intel.conf Section "Device" Identifier "Intel" Driver "modesetting" EndSectionviz : Arch - Intel Installation, cituji :
[ota@o-nb ~]$ cat /proc/cpuinfo processor : 0 vendor_id : GenuineIntel cpu family : 6 model : 42 model name : Intel(R) Pentium(R) CPU B960 @ 2.20GHz stepping : 7 microcode : 0x17 cpu MHz : 874.242 cache size : 2048 KB physical id : 0 siblings : 2 core id : 0 cpu cores : 2 apicid : 0 initial apicid : 0 fpu : yes fpu_exception : yes cpuid level : 13 wp : yes flags : fpu vme de pse tsc msr pae mce cx8 apic sep mtrr pge mca cmov pat pse36 clflush dts acpi mmx fxsr sse sse2 ss ht tm pbe syscall nx rdtscp lm constant_tsc arch_perfmon pebs bts rep_good nopl xtopology nonstop_tsc aperfmperf eagerfpu pni pclmulqdq dtes64 monitor ds_cpl est tm2 ssse3 cx16 xtpr pdcm pcid sse4_1 sse4_2 x2apic popcnt tsc_deadline_timer xsave lahf_lm arat epb pln pts dtherm xsaveopt bugs : bogomips : 4389.96 clflush size : 64 cache_alignment : 64 address sizes : 36 bits physical, 48 bits virtual power management: processor : 1 vendor_id : GenuineIntel cpu family : 6 model : 42 model name : Intel(R) Pentium(R) CPU B960 @ 2.20GHz stepping : 7 microcode : 0x17 cpu MHz : 829.812 cache size : 2048 KB physical id : 0 siblings : 2 core id : 1 cpu cores : 2 apicid : 2 initial apicid : 2 fpu : yes fpu_exception : yes cpuid level : 13 wp : yes flags : fpu vme de pse tsc msr pae mce cx8 apic sep mtrr pge mca cmov pat pse36 clflush dts acpi mmx fxsr sse sse2 ss ht tm pbe syscall nx rdtscp lm constant_tsc arch_perfmon pebs bts rep_good nopl xtopology nonstop_tsc aperfmperf eagerfpu pni pclmulqdq dtes64 monitor ds_cpl est tm2 ssse3 cx16 xtpr pdcm pcid sse4_1 sse4_2 x2apic popcnt tsc_deadline_timer xsave lahf_lm arat epb pln pts dtherm xsaveopt bugs : bogomips : 4389.96 clflush size : 64 cache_alignment : 64 address sizes : 36 bits physical, 48 bits virtual power management:
- Ve všech případech je Plasma 5 mnohem rychlejší než jak starší verze, tak i prostředí Unity.
- Why is this a big deal? By using QT5, KDE gets a serious bump in speed (and I do mean serious).
- So far what we saw is that Plasma has a high quality – probably better than previous iterations of what was known as the KDE Desktop Environment
~/.local/share/kscreen
vytvoří konfigurační soubor pro každou "soustavu" připojených displejů. Pokud si tvoje Plasma nastavení nepamatuje, možná by stálo za to podívat se, co se tam vlastně vytvoří. Konfigurák pro notebook v dokovačce, externí Dell připojený do dokovačkového DP a interní displej vypnutý vypadá takto:
[ { "enabled": false, "id": "f08263aa1c01c3c24dc37408b48d3319", "metadata": { "fullname": "xrandr-unknown", "name": "LVDS-1" }, "pos": { "x": 0, "y": 0 }, "primary": false, "rotation": 1, "scale": 1 }, { "enabled": true, "id": "f34640096a1e1ee6ee551a0cd6eab2bd", "metadata": { "fullname": "xrandr-DELL P2715Q-V48W275A378L", "name": "DP-2" }, "mode": { "refresh": 29.980602264404297, "size": { "height": 2160, "width": 3840 } }, "pos": { "x": 0, "y": 0 }, "primary": true, "rotation": 1, "scale": 1 } ]
KScreen 2
, která zobrazuje takovou tu řadu obdélníků vedle sebe, z nichž si vybereš jedno z připravených nastavení. Pokud služba běží, tak při přihlášení tento soubor načte a nastaví obrazovky.
Každopádně nahrazení ovladače mi zajistilo vcelku rychlé přihlášení, ale rozložení obrazovek se mi zapamatovat nedaří Měl jsem MS-DOS 6.22 na 386ce, co soudruzi od té doby vylepšili, že o roky modernější procesor je slabý?Jenže v jedné věci má bedňa Benďa pointu. Nad tím MS-DOSem 6.22 jde spustit okna ver. 3.1 nebo 3.11, nabootují i na soudobém HW několikrát rychleji, fungují svižněji, jdou nainstalovat z floppyny a pokud by byla aktualizovaná programová základna v podstatě by v nich šlo dělat úplně to samé co v KDE s plasmou. Co tedy nabízí KDE5 víc? Teda krom asi tak jedné tuny knihoven závislostí navíc. A pěkných efektů při přesunu okna. KDE3.5 moc dobře pamatuju a to byla paráda. Jenže to bylo i GNOME 2.20
toto by som to nezrovnával.No to zas já klidně jo…
Nad tím MS-DOSem 6.22 jde spustit okna ver. 3.1 nebo 3.11, nabootují i na soudobém HW několikrát rychleji, fungují svižněji, jdou nainstalovat z floppyny a pokud by byla aktualizovaná programová základna v podstatě by v nich šlo dělat úplně to samé co v KDE s plasmou.Moc si ty WfW idealizujes, je to hodne let, ale na tehdejsim hardwaru to byl hrozny krap a v podstate moc toho neumelo. Prakticky tam slo mit spustenou jednu aplikaci, jinak to bylo zoufale pomale. Na minimalizaci ikony clovek bezne cekal nekolik sekund. Tehdejsi rozliseni bylo VGA 640x480 v sestnacti barvach. Vem si dnesni full-hd + ruzne konfigurace monitoru. I sam autor postu si stezuje, ze se mu ztrati konfigurace monitoru... To tehdy bylo na desktopu sci-fi. Je libo internet? Doinstaluj si Trumpet Winsock. Je libo prehrat si mp3? Zapomen, mas tu prece WAV nebo MIDI. Je libo zobrazit JPEG nebo PNG? Zapomen, mas tu BMP nebo PCX. Je libo 3D grafiku? Radeji skoc do DOSu. ... dalo by se pokracovat KDE/ruzne frameworky delaji spoustu veci, ktera nam dnes prijdou samozrejme, ale tehdejsi OS nic z toho neumely. V tomto smeru si myslim, ze je DE trochu krivdeno. Druhy extrem je, a zrovna to bezi v nejake blogu vedle, pouziti zverstev typu Electron pro vyvoj desktopovych aplikaci. Pouzit plnohodnotne jadro prohlizece jako vykreslovaci plochu bych akceptoval jako dobre reseni nejakeho prototypu, ale stavet nad tim celou aplikaci? Nota bene, pokud aplikace funguje tak, ze to jsou vlastne dva samostatne JavaScriptove procesy, ktere si mezi sebou vykladaji zasilanim zprav v JSONu. To uz mi prijde neospravedlnitelne.
Moc si ty WfW idealizujes,No právě že ani ne.
je to hodne let, ale na tehdejsim hardwaru to byl hrozny krap a v podstate moc toho neumelo.No právě že jsem to zkoušel poměrně nedávno a zpomalit si DosBox na úroveň nějaké tehdejší 386ky není nejmenší problém. Srovnávat se dá napřímo. Nejen dle paměti
Zde aplikace. Libo MP3? WinPlay3Ale to je aplikace treti strany. To, co jsem chtel rict, je, ze dneska od DE ocekavas radu funkci, ktere driv byly kvuli omezeni hardware nemyslitelne. Treba, ze zvuky nebo obrazky mas ulozene ve zkomprimovanem formatu. Tehdejsi hardware na to prakticky nestacil a tak to nebylo soucasti OS/DE. A proto mohly byt tehdejsi windows relativne male a "rychle".
Ale jinak právě těch 16 barev má něco do sebe.Pokud mas VGA nebo SVGA, tak ikony v 16x16 nebo 32x32 pixelu vypadaji dobre (obzvlast, kdyz ti to CRT monitor jeste mirne rozmazne), ve FullHD nebo 4K rozliseni uz tento zpusob reprezentace ikon je nepouzitelny. Takze ikony je naraz lepsi mit ve vetsim formatu, nebo jeste lip vektorove, coz jsou opet data navic, procesorovy cas navic, atd.
Nejen dle pamětiNemam extra potrebu. V minulosti jsem obdobi W3.11 v podstate vynechal a vicemene preskocil z DOSu na W95. DOS i aplikace pro nej byly v te dobe rychlejsi a odladenejsi. Takze W3.11 jsem pouzival maximalne jako spoustec Netscapu, Wordu 6 nebo PageMakeru. I tak uz se nemam chut vracet do doby, kdy chyba v aplikaci znamenala restart pocitace. A ze to nebylo nic neobvykleho.Zkus a uvidíš.
o, co jsem chtel rict, je, ze dneska od DE ocekavas radu funkci, ktere driv byly kvuli omezeni hardware nemyslitelne.Nevím jak kdo, ale já neočekávám že moje DE bude suplovat funkci prohlížeče, přehrávače, apod. Ostatně na to už tu máme EMACS. Proto tak trochu upozorňuju na to že v moderním DE neuděláš o moc víc než v těch starých Windlích a nebo když jsme u toho tak třeba v KDE3.5 a rozhodně to neospravedlňuje několikanásobný nárůst v komplexnosti a z toho vyplývající velikosti.
Tehdejsi hardware na to prakticky nestacil a tak to nebylo soucasti OS/DE. A proto mohly byt tehdejsi windows relativne male a "rychle".Ono to vychází z něčeho trochu jiného. Tím je současný programátorský styl kdy jde drahý čas programátora, ne prostředky. Za dob Windows 3.11 se muselo splnit několik požadavků:
I tak uz se nemam chut vracet do doby, kdy chyba v aplikaci znamenala restart pocitace.Já také ne. Ale doporučuju se aspoň na to podívat a porovnat ten „pokrok“.
nemohly jednotlivé procesy využít víc než 16MB paměti (jestli se dobře pamatuju běžné ale byly tak velké paměti)Běžné rozhodně nebyly
Běžné rozhodně nebyly
Ono je to vlastně furt víceméně stejné. Jen místo MB jsou dneska GB. A nacpat do paměti jen tak mrknutím oka půl giga je furt stejný problém jako kdysi.
Jen místo MB jsou dneska GB.Naprosto přesně
Čisté Ubuntu si vezme nějakých 65 MB a čistý Debian (jádro, OpenSSH a nějaké základní věci) ještě o dost méně, IIRC to bylo i pod 30 MB. Chápu, že na 386 s 16 MB RAM by dnešní distribuce nenaběhly, ale ty systémové nároky nejsou řádově vyšší resp. nejsou 1000× ani 100× vyšší.
Co žere hodně paměti, jsou ty aplikace a zejména webové prohlížeče. A protože jádro prohlížeče je zavlečené v kdejaké aplikaci, jsme tam, kde jsme.
/boot$ ls -lh vmlinuz-4.15.0-36-generic initrd.img-4.15.0-36-generic abi-4.15.0-36-generic System.map-4.15.0-36-generic -rw-r--r-- 1 root root 1,5M zář 24 16:08 abi-4.15.0-36-generic -rw-r--r-- 1 root root 53M říj 13 16:31 initrd.img-4.15.0-36-generic -rw------- 1 root root 3,9M zář 24 16:08 System.map-4.15.0-36-generic -rw------- 1 root root 7,9M zář 24 17:54 vmlinuz-4.15.0-36-genericNezapomínej že vlastním fuknční disketovou jednotku takže to byla první věc o kterou jsem se zajímal.
Ten Debian jediný na to aspoň aspiruje, protože jde z disket nainstalovat (resp. šel).
Počítal jsem obsazenou RAM po startu (víceméně prázdného) systému, do kterého jsem se přihlásil přes SSH. Zítra to můžu zkusit s aktuálními verzemi distribucí, ale to ostatně můžeš udělat i ty.
já neočekávám že moje DE bude suplovat funkci prohlížeče, přehrávače, apod.Problem je v tom, ze v soucasnych systemech splyva funkce DE a toolkitu, ktery je pod nim. Ve windows je to jeste horsi, protoze tam se do toho mota jeste cele jadro. Proto tady mluvim treba o tom prehrati mp3. Win16 zvladly maximalne wav, protoze to staci v podstate kopirovat data z mista A do mista B. Podobne formaty typu BMP, apod. Zpracovat dnesni formaty predstavuje nasobne vetsi mnozstvi kodu, ale z pohledu programatora je to (zjednodusene receno) jedno volani: "prehraj soubor" nebo "nacti obrazek". A tak by to melo byt. Bez ohledu na to, jestli takove volani poskytuje DE nebo toolkit.
Ono to vychází z něčeho trochu jiného. Tím je současný programátorský styl kdy jde drahý čas programátora, ne prostředky.Tehdy byl drahy i cas programatora, jen nebyly k dispozici prostredky.
Na každou krávovinu neexistovala zvlášť knihovna. Bylo-li potřeba něco implementovat muselo se to udělat v kernelu. Proto mě schválně zajímá kolik má na sebe KDE navěšeno různých knihoven.No prave. Existence knihoven je v zasade prinos, protoze nejen, ze nedublujes praci programatora, ale muzes i sdilet prostredky.
Bylo-li potřeba něco implementovat muselo se to udělat v kerneluTo si zrovna nemyslim. Podivej se schvalne na to, jak vypada WinFile. Proti M602 to byla decka hracka, ale toho kodu, co musel nekdo vytvorit, protoze WinAPI. Programovat takto mi neprijde jako 2x velka uspora casu.
(jestli se dobře pamatuju běžné ale byly tak velké paměti)V te dobe se pouzivaly pocitace priblizne takto: 2 MB (horsi), 4 MB (standard), 8 MB (dela).
Že prohlížet na tom třeba fotografie bude skoro utrpení?
- Zde S3 driver pro Win3.X, v nastavení DoxBoxu si to musíš akorát přepnout. Rozlišení do 1024x768 a 16-bitech. Ale jinak právě těch 16 barev má něco do sebe.
Na Cyrixu 166 jsem kdysi WinAmpem zkoušel přehrávat MP3 v tehdá kulervoucím bitratu 160 kb/s a když bežel najednou WinAmp a Word, stroj nestíhal. V roce 1993 (kdy vyšel první DOOM) už existovalo OpenGL 1. DirectX přišel s Win95. Z tehdejšího HW toho uměli programátoři vyždímat dost ale používat bych to fakt nechtěl. Není to tak dlouho, co jsem pařil staré pecky od Accolade na tak 25 staré 386ce ale těch 10 fps a pseudo 3D je v porovnání s dnešní technologickou špičkou fakt nebe a dudy...
- Zde aplikace. Libo MP3? WinPlay3. Internet Explorer byl do verze 5 16-bitový. Nepomůžu akorát s tou 3D grafikou, protože v těch dobách byla špička SW render v Doomu.
xorg.conf
a fungovalo to bezvadně a spolehlivě, na každém monitoru jiné parametry úplně bez problémů (což nefunguje myslím ještě ani ve Windows 7, kde musí mít všechny monitory stejné rozlišení).
Tak samozřejmě v DOSu či jeho nadstavbě Win 3.11 bylo více obrazovek asi jen SciFiTo bylo přidáno až ve Win95? Win98 už umělo multi-head bez nejmenšího problému.
zvukový serverA co se zlepsilo? Podle mne nic. Z uzivatelskeho hlediska muzu delat porad to same. Treba si pustit MP3 a zaroven mit nejake pritrouble zvuky u notifikaci. Po technicke strance toho PulseAudio za cenu vetsich naroku umi urcite vic nez artsd. Hloupy je, ze to jsou veci co jsou mi k nicemu.
detekce zařízeníTakze kdyz pripojim obycejny Samsung S4, tak ho stejne musim prepnout na klasicky Mass Storage, protoze MTP to sice detekuje, ale pak se to spolehlive pri prochazeni obsahu posere. Cool. CD a USB flashky se pripojavaly spravne uz davno.
kompozitor, správa oken.Jako, ze mam byt uchvacenej z pruhlednosti oken? Nebo co tam je jako novyho za zazrak? Co tam mas dal? Za mne je vyvoj Linuxoveho desktopu prehlidka zbytecne utopenych prostredku.
Zrovna artsd byl všeobecně uznávaný za ten největší paskvil za éry KDE3. Často zcela samovolně zbaštil celé CPU, neuměl žádný pořádný hotplugging dalších zařízení typu BT headset a fungoval jen s KDE aplikacemi, které ho explicitně podporovaly. PA funguje se vším, co umí aspoň ALSA, streamuje zvuk po síti, podporuje různé konfigurace reproduktorů.zvukový serverA co se zlepsilo? Podle mne nic. Z uzivatelskeho hlediska muzu delat porad to same. Treba si pustit MP3 a zaroven mit nejake pritrouble zvuky u notifikaci. Po technicke strance toho PulseAudio za cenu vetsich naroku umi urcite vic nez artsd. Hloupy je, ze to jsou veci co jsou mi k nicemu.
Třeba Jolla se Sailfishem se jinak než přes MTP připojit nedala a fungovalo mi to. Naopak v dobách KDE3 a HALu jsem flashky připojoval ručně, protože pořád někde na něco chyběly práva, tu zas nebyl podporován NTFS atp...detekce zařízeníTakze kdyz pripojim obycejny Samsung S4, tak ho stejne musim prepnout na klasicky Mass Storage, protoze MTP to sice detekuje, ale pak se to spolehlive pri prochazeni obsahu posere. Cool. CD a USB flashky se pripojavaly spravne uz davno.
Kompozitní desktop neznamená gumová okna, stíny pod rámečky a průhledné panely. Znamená to hlavně offloading značné části vykreslování na GPU, což je podstatné hlavně u moderních HiDPI displejů. Taky to třeba znamená skutečně fungující synchronizované překreslování, tedy žádná videa roztržená v půlce atp.kompozitor, správa oken.Jako, ze mam byt uchvacenej z pruhlednosti oken? Nebo co tam je jako novyho za zazrak?
Co tam mas dal?Napadá mě třeba i konfigurace displejů. Dříve na to byly pseudoklikátka, která končila stylem "teď zadej root heslo a restartni Xka". Vím, že třeba právě Plasma 5 to nemá úplně odladěné ale na jiných DE si mohu další displeje připojovat a přenastavovat za běhu jakkoliv je mi libo. Tohle v dobách KDE 3 fakt nešlo.
Za mne je vyvoj Linuxoveho desktopu prehlidka zbytecne utopenych prostredku.To, že *ty* něco nepotřebuješ neznamená, že to nepotřebuje vůbec nikdo.
Mám monitor a TV. Ačkoliv mám nastavený jako hlavní monitor (nalevo), tak nově otevřená okna se mi v KDE4 otevírají na TV (vpravo). Je úplně jedno co nastavím, ale vždycky se mi to vrátí zpět. Ale za ty roky jsem se s tím naučil už žít. Ani TV nezapínám. Jen okno minimalizuju a pak na liště kliknu pravým tlačítkem a dám další činnosti / přesunout a okno si přetáhnu zpět.
V práci jsem dostal nový stroj s SSD. KDE5 startovalo rychle.Nechci být rýpal, ale co kurňa při bootu KDE natahuje že to všichni startujete z SSD? Jestli je to fakt takový záhul na pevný disk, jednoduše bych si připravil RAM disk, nakopíroval do něj všechny soubory nutné ke startu KDE a odpaloval ho z něj. Ale to mi nevykládejte, že start KDE má tak zásadní zákus na I/O throughput při startu.
chybí škála na ose Y dále nevímeTy data jsou v tom souboru ze kterého se graf dělá, ne? Jinak by se mělo dát z nějakého counteru určit kolik MB to z disku kompletně nasosává, ne?
Pokud to zkoušel s SSDčkem, je logické, že IOWait bude malý a rychlost startu bude daleko více ovlivněna výkonem CPUMožná proto mě taky zajímá graf od někoho komu to tlačí do paměti minutu (předpokládám že z disku).
BTW: To jako vážně provozuješ Gentoo na laptopu s i7 a pevným diskem?
Tady jde ale taky krásně vidět proč to vázne. Ten ksplashqml dělá co? Teda krom toho že se očividně musí zkompilovat při startu aby se vůbec mohl spustitZobrazí obrázek
Ano provozuji. Co je špatně? Laptop, i7, Gentoo nebo HDD? Mám to v našem 2+1 jako přenosnou workstation a když jsem svou Toshibu A50 před lety kupoval, moc jsem tehdy SSD nevěřil a taky byly tehdy SSDčka, na mé potřeby, moc malé a drahé. Bohužel další slot na disk ani M.2 rozhraní tam nemám. A upgrade zatím neplánuji.BTW: To jako vážně provozuješ Gentoo na laptopu s i7 a pevným diskem?
a potřebuje k nahození hodně knihovenTaky si to myslím. Ono je tam dost všelijakých subprocesů a každá z nich má na sebe strom knihoven co se musí natáhnout (nejvíc mě dostal Amarok → ffmpeg – po startu). Nějaký nápad jak vlastně vypsat seznam toho co ten plsamashell a potomci tahají za knihovny po spuštění?
BTW: issue mám více, například mi v system tray chybí ikona psi+ a nedaří se mi zjistit, co přesně jsem zapomněl doinstalovat, protože na jiných počítačích s KDE5 to samozřejmě fungujesni-qt?![]()
Člověk si už nepamatuje, jak to před lety rozběhal.Jak kdo
Podle mých pozorování některé záseky UI korelují s problémy na síti, což by znamenalo, že software komunikuje po síti, i když by to člověk nečekal. Může to být i jen nějaký překlad DNS nebo neúmyslné volání nějaké funkce, která vyústí v síťovou komunikaci...
Něco podobného jsou zápisy na disk -- s tím SSD si toho člověk většinou ani nevšimne, ale spousta programů zapisuje velmi často a taky ve chvílích, kdy by to člověk nečekal nebo to přímo nepotřebuje. Třeba u takového webového prohlížeče je sice fajn, že po jeho pádu lze obnovit relaci a otevřou se všechny panely, které byly otevřené téměř bezprostředně před pádem, ale na druhou stranu to zase znamená, že se na disk zapisuje prakticky pořád. Tady by stačilo zapisovat do /tmp
(v RAM), nebo mít nějaký zavaděč prohlížeče (rodičovský proces), který by ta běhová data přebíral a na disk je uložil až při pádu.
kquitapp5 plasmashell
kstart /usr/bin/plasmashell > /dev/null 2>&1
A ještě si dovolím přidat obrázek toho, o čem mluvím, když jsem nespokojený se vzhledem fontů. Dokáže mi někdo říct, proč by se mi mělo více líbit to vlevo oproti tomu vpravo?
#!/bin/bash xrandr --output VGA-1 --primary xrandr --output LVDS-1 --pos 1600x1200Ještě jsem si potom musel nastavit natvrdo velikost kurzoru, protože se mi při automatickém spuštění tohoto nastavení zobrazil strašně obludný, přičemž ale při ručním spuštění po přihlášení zůstával správně velký (zřejmě se spouští v době, kdy pobere špatné rozlišení), no a tak nějak to funguje. Je to horší než KDE 4, ale není to zas taková hrůza, i ty fonty se mi podařily vyladit tak, že mě to rozčiluje jen maličko...
Ahoj,
Moje čerstvá zkušenost s Plazmou. Tak jsem se odhlásil z xfce, vidím Plasma v nabídce, že to tedy zkusím... Nejen, že se to nespustilo (na konci kurzor na černé obrazovce), ale rozes*alo mi to vizáž xfce tak, že to nešlo vrátit standartními nástroji xfce, ale musel jsem spustit cosi jako nastavení systému Kde... Děkuji, už to asi zkoušet nebudu, doufám, že si příště vzpomenu...