O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Tak jsem si vzpomel na muj prvni phoenix a jednie, co mi na nem vadilo bylo to, ze neumel mailto.
Pokud se nekdo vrati zpet k rychlosti a pametove nenarocnosti, kterou mel (ve verzi 0.4 nebo tak nejak), tak budu rad.
Nynejsi verze se mi zda pomala a pada
Proc odvrhli Mozillu a snazi se do rychleho phoenixu (zamerne ne firefoxe, protoze ten tak rychly neni) nacpat co nejvice veci. Holt rozhodnuti, ktere nezmenim.
Asi se porozhlednu po ostatnich prohlizecich. Ale kde o nic hledat infromace, kdyz vsude navrhuji jako alternativu akorat firefoxe.
A ted po kratkem povzdechu i neco povzbudiveho: dekuji za praci, kterou vykonavate. Sice bych si nikdy na svuj pocitac nedal neco takvoeho, jako je lokalizovany prohlizec (uz kvuli tomu, ze kdyz jsem s necim takovym pracoval, tak jsem musel ostatnim vysvetlovat, ze nevim, jak se to rekne anglicky, ale cesky ze je to tohle a tohle). Asi jsem minorita, ale chapu, ze pro vetsinu lidi pracujicich s pocitacem jsou lokalizovane programy pozehnanim.
PaD
PS: uz jste nekdy racvali s reckymi windows? Ja jo a protoze ani v normalich nevim co kde je, tak to bylo vylozene zuzo
Třeba ta odpověď na otázku o profilech, čekal bych něco konkrétnějšího než ,,dobře, není to úplně ono, ale hodí se to, ne?``
Napadlo mě totiž, že po pročtení odpovědí, že vlastně nemám pocit, že bych se cokoliv dozvěděl, ačkoliv jsem (po tom co jsi tomu věnoval právě celý odstavec nebo snad ještě víc, nevím teď) čekal něco jiného. Jo, je to jenom neurčitý pocit, ale je to hrozně obecné, povrchní.
Prostě to ber tak, že jeden bezvýznamný čtenář čekal, že se třeba dozví nějaké technické podrobnosti, dozví se něco víc o Czille…
Jinak, protože to čekám, ne, nemohl jsem položit vlastní otázku, protože 10-11. hodina v pondělí prostě nepřipadá v úvahu.
Tiskni
Sdílej: