Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
EFF uvolnila dokument k 10. výročí DMCA: Nechtěné dopady: Deset let s DMCA. Jedná se o soupis zdokumentovaných případů, kdy byl kontroverzní protipirátský Digital Millennium Copyright Act aplikován nikoliv na piráty, ale na spotřebitele, vědce a legitimní konkurenci.
Tiskni
Sdílej:
err.. mozna to neni zrejme na 1. pohled:
- 10 let s DMCA - důsledky protirátského zákona
+ 10 let s DMCA - důsledky protipirátského zákona
09 F9 11 02 9D 74 E3 5B D8 41 56 C5 63 56 88 C0, coz je dekodovaci klic pro AACS (obdoba CSS pro Blu-ray), i kdyz nevim, ze by byl nekto za neco takoveho kdy postizen. BTW, v dusledku DCMA je nelegalni i tenhle prispevek
No jo, reknete si, nejsem v USA, DMCA na mne nemuze. Ale staci pracovat na nejakem programu, ktery obchazi nejakou ochranu a pokud zajedete do USA na konferenci a dopadnete jako chudak Dmitrij Skljarov z Ruska, ktereho kvuli praci na konvertoru adobich e-booku do PDF v USA drzeli v base nekolik tydnu. Kvuli tomu se nektere konference (napr. o bezpecnosti nebo kryptografii) radeji zacinaji poradadat mimo USA, protoze nektere veci zde prezentovane mohou byt v dusledku DCMA nezakone.
Jen doufam, ze neco takoveho nezavlecou i do Evropy, s nasim soudnim systemem by to byl katastrofa srovnatelna se zavlecenim tabaku, mandelinky bramborove, syfilis a McDonnaldu
Ale ich pravny system sa vstahuje iba na ciny spachane na ich uzemiTo obecne neplati - AFAIK nejaky zakon se klidne muze vztahovat i na ciny pachane v jinych zemich (a i kdyz tam to je je legalni), jen u vetsiny zakonu je jejich platnost omezena na ciny spachane v danem state. Nicmene IANAL.
Geniální, tohle mě vážně nenapadlo.
Nie je mozne niekoho sudit v usa za cin, ktory je v krajine kde ten cin vykonal legalny. Ze su usa kokoti a je im to jedno je samozrejme druha vec.
Po 11. září USA honí „zločince“ i mimo jejich území. (Když nejde hora k Mohamedovi…)
Sic je to setsakra dávno.
Kupodivu to su relativne pohodovi ludia. Akurat sa musia nechat nazrat a natankovat. O zahranicnej politike svojej krajiny nemaju tusenie, zakony obmedzujuce ich prava pod tlakom medialnej masaze nepovazuju za zle, zakony a ciny ich priamo neobmedzujuce maju v pazi.Takže nakonec počet rozdílů mezi takovým průměrným™ Čechem a Američanem je v tomto ohledu až srandovně malý, co?
Jenže mezinárodní zatykač pouze slouží jako vodítko, koho má policie hledat a zadržet.
Pak nastává druhá fáze, kdy žádající strana musí dodat podklady, na základě kterých se vydávající strana rozhodne, jestli zadrženého vydá nebo ne.
)