Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
Rodrigo Arias Mallo se rozepsal o 25 letech webového prohlížeče Dillo. Aktuální verze Dilla je 3.1.1 z června letošního roku.
Tiskni
Sdílej:
Zatim jsem o nem neslysel...Tím bych se nechlubil.
Na druhou stranu je pravda, že já sám zase neslyšel o spoustě Mac-specifických technologií, které jsou pro zbytek (ne-Mac) světa irelevantní. 
Každopádně zrovna Dillo je podobně legendární jako Lynx/Links.
... zbytek bud nefungoval, nebo zral vyrazne vice RAM i CPU
mlamoj nebo hipster co jakože všechno dělá z CLI a GUI neuznává :)Zatim jsem o nem neslysel...Tím bych se nechlubil.
*mlamoj nebo hipster co jakože všechno dělá z CLI na svém Macu
(aka rádoby-moderní, namyšlený a arogantní vývojář/sysadmin)
Ten jeho trolling by tomu docela odpovídal...
Děkuji za potvrzení mého předchozího komentáře o Tvé namyšlenosti a aroganci. Řekl bych, že k "uhrovitému puberťáčkovi" máš podstatně blíže, než já.
Mimochodem, Mac Mini jsem měl, docela hezký stroj, ale nakonec jsem pro něj již neměl využití. Můj nynější ThinkPad stál o pár desítek tisíc více, než průměrný MacBook Air. Desktop je pak takový průměr s pořizovací cenou okolo 55k Kč včetně příslušenství, ale zatím dostačuje.
... ale Dillo nic nezralo, nic moc neumel, ale zato se pustil hned a nic nezral
- vyrazne rychlejsi, misto 8Mhz na ISA myslim ze 66MHz nebo 33 ? uz nevim .. hledat to nebudu. Ja zacinal na netu jeste na OS/2 a Unixech, kde nebyl zadny browser, pak byl krom telnet bbs na netu a ftp s archi vyhledavcem pres meial news and gopher, pak prisel mosaic, pak netscape ... pak dlouho nic, pak mozilla jako pokus o nhardy toho molochu, pak phoneix a nakonec mozilla zahodila vse a rpejmenovala phonix na firefox a dalsi browser uz nemela ... IE jsme nikdy nemel, nikdy jsme nemel windows, mel jasme jen OS/2 .. pak OS/2 Warp ve skole obcas MacOS a Linuxy na serverech i desktopu ... doma jsme mel dula boot mezi OS/2 Warp a Linuxem a nakonec jsme OS/2 smazal a zustal na Linuxu ... a mel jsme snad vsechny virtulizace, jako win4lin a pak prevni betavrze vmware, co bezely jen a pouze na linuxu ... ve skole jsme mel servery a vypocetni cluster na mosixu ... s hodne RAM ... stejne jsme byl furt ve skole a skoro vubec doma
byl to myslim 1. browser s tabyAz na to, ze to predtim mela plnotucna Mozilla, pred ni Opera (ktera shodou okolnosti na slabem hardwaru jela jak z praku) a pred tim to mely jeste nejake nastavby nad internet exploderem.
)
Uz mi to splyva, ale nejsem si jisty, ze Opera byla predtim, opera byla mozna s taby az potomOpera byla puvodne MDI a od verze 4 mela podporu tabu. Prekvapive byl docela problem najit screenshot teto verze, ale jde to videt treba tady. Nebo to zminuji tady: window tabs to track your windows Opera 4 je, pokud wikipedie nekeca, polovina roku 2000. Phoenix byl vydany v polovine roku 2002.
mozilla pak mela taky tabyOd verze 0.9.5, ktera vysla v rijnu 2021.
Rozriseni do windows na taby bylo az hoodne pozdeDal jsem si tu praci a dohledal to jmeno. Byl to Netcaptor, ale nepouzival jsem jej, ale lidi kolem mne jo. To byl dokonce rok 1999.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
