Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Rodrigo Arias Mallo se rozepsal o 25 letech webového prohlížeče Dillo. Aktuální verze Dilla je 3.1.1 z června letošního roku.
Tiskni
Sdílej:
Zatim jsem o nem neslysel...Tím bych se nechlubil.
Na druhou stranu je pravda, že já sám zase neslyšel o spoustě Mac-specifických technologií, které jsou pro zbytek (ne-Mac) světa irelevantní. 
Každopádně zrovna Dillo je podobně legendární jako Lynx/Links.
... zbytek bud nefungoval, nebo zral vyrazne vice RAM i CPU
mlamoj nebo hipster co jakože všechno dělá z CLI a GUI neuznává :)Zatim jsem o nem neslysel...Tím bych se nechlubil.
*mlamoj nebo hipster co jakože všechno dělá z CLI na svém Macu
(aka rádoby-moderní, namyšlený a arogantní vývojář/sysadmin)
Ten jeho trolling by tomu docela odpovídal...
Děkuji za potvrzení mého předchozího komentáře o Tvé namyšlenosti a aroganci. Řekl bych, že k "uhrovitému puberťáčkovi" máš podstatně blíže, než já.
Mimochodem, Mac Mini jsem měl, docela hezký stroj, ale nakonec jsem pro něj již neměl využití. Můj nynější ThinkPad stál o pár desítek tisíc více, než průměrný MacBook Air. Desktop je pak takový průměr s pořizovací cenou okolo 55k Kč včetně příslušenství, ale zatím dostačuje.
... ale Dillo nic nezralo, nic moc neumel, ale zato se pustil hned a nic nezral
- vyrazne rychlejsi, misto 8Mhz na ISA myslim ze 66MHz nebo 33 ? uz nevim .. hledat to nebudu. Ja zacinal na netu jeste na OS/2 a Unixech, kde nebyl zadny browser, pak byl krom telnet bbs na netu a ftp s archi vyhledavcem pres meial news and gopher, pak prisel mosaic, pak netscape ... pak dlouho nic, pak mozilla jako pokus o nhardy toho molochu, pak phoneix a nakonec mozilla zahodila vse a rpejmenovala phonix na firefox a dalsi browser uz nemela ... IE jsme nikdy nemel, nikdy jsme nemel windows, mel jasme jen OS/2 .. pak OS/2 Warp ve skole obcas MacOS a Linuxy na serverech i desktopu ... doma jsme mel dula boot mezi OS/2 Warp a Linuxem a nakonec jsme OS/2 smazal a zustal na Linuxu ... a mel jsme snad vsechny virtulizace, jako win4lin a pak prevni betavrze vmware, co bezely jen a pouze na linuxu ... ve skole jsme mel servery a vypocetni cluster na mosixu ... s hodne RAM ... stejne jsme byl furt ve skole a skoro vubec doma
byl to myslim 1. browser s tabyAz na to, ze to predtim mela plnotucna Mozilla, pred ni Opera (ktera shodou okolnosti na slabem hardwaru jela jak z praku) a pred tim to mely jeste nejake nastavby nad internet exploderem.
)
Uz mi to splyva, ale nejsem si jisty, ze Opera byla predtim, opera byla mozna s taby az potomOpera byla puvodne MDI a od verze 4 mela podporu tabu. Prekvapive byl docela problem najit screenshot teto verze, ale jde to videt treba tady. Nebo to zminuji tady: window tabs to track your windows Opera 4 je, pokud wikipedie nekeca, polovina roku 2000. Phoenix byl vydany v polovine roku 2002.
mozilla pak mela taky tabyOd verze 0.9.5, ktera vysla v rijnu 2021.
Rozriseni do windows na taby bylo az hoodne pozdeDal jsem si tu praci a dohledal to jmeno. Byl to Netcaptor, ale nepouzival jsem jej, ale lidi kolem mne jo. To byl dokonce rok 1999.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
