raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Rodrigo Arias Mallo se rozepsal o 25 letech webového prohlížeče Dillo. Aktuální verze Dilla je 3.1.1 z června letošního roku.
Tiskni
Sdílej:
Zatim jsem o nem neslysel...Tím bych se nechlubil.
Na druhou stranu je pravda, že já sám zase neslyšel o spoustě Mac-specifických technologií, které jsou pro zbytek (ne-Mac) světa irelevantní. 
Každopádně zrovna Dillo je podobně legendární jako Lynx/Links.
... zbytek bud nefungoval, nebo zral vyrazne vice RAM i CPU
mlamoj nebo hipster co jakože všechno dělá z CLI a GUI neuznává :)Zatim jsem o nem neslysel...Tím bych se nechlubil.
*mlamoj nebo hipster co jakože všechno dělá z CLI na svém Macu
(aka rádoby-moderní, namyšlený a arogantní vývojář/sysadmin)
Ten jeho trolling by tomu docela odpovídal...
Děkuji za potvrzení mého předchozího komentáře o Tvé namyšlenosti a aroganci. Řekl bych, že k "uhrovitému puberťáčkovi" máš podstatně blíže, než já.
Mimochodem, Mac Mini jsem měl, docela hezký stroj, ale nakonec jsem pro něj již neměl využití. Můj nynější ThinkPad stál o pár desítek tisíc více, než průměrný MacBook Air. Desktop je pak takový průměr s pořizovací cenou okolo 55k Kč včetně příslušenství, ale zatím dostačuje.
... ale Dillo nic nezralo, nic moc neumel, ale zato se pustil hned a nic nezral
- vyrazne rychlejsi, misto 8Mhz na ISA myslim ze 66MHz nebo 33 ? uz nevim .. hledat to nebudu. Ja zacinal na netu jeste na OS/2 a Unixech, kde nebyl zadny browser, pak byl krom telnet bbs na netu a ftp s archi vyhledavcem pres meial news and gopher, pak prisel mosaic, pak netscape ... pak dlouho nic, pak mozilla jako pokus o nhardy toho molochu, pak phoneix a nakonec mozilla zahodila vse a rpejmenovala phonix na firefox a dalsi browser uz nemela ... IE jsme nikdy nemel, nikdy jsme nemel windows, mel jasme jen OS/2 .. pak OS/2 Warp ve skole obcas MacOS a Linuxy na serverech i desktopu ... doma jsme mel dula boot mezi OS/2 Warp a Linuxem a nakonec jsme OS/2 smazal a zustal na Linuxu ... a mel jsme snad vsechny virtulizace, jako win4lin a pak prevni betavrze vmware, co bezely jen a pouze na linuxu ... ve skole jsme mel servery a vypocetni cluster na mosixu ... s hodne RAM ... stejne jsme byl furt ve skole a skoro vubec doma
byl to myslim 1. browser s tabyAz na to, ze to predtim mela plnotucna Mozilla, pred ni Opera (ktera shodou okolnosti na slabem hardwaru jela jak z praku) a pred tim to mely jeste nejake nastavby nad internet exploderem.
)
Uz mi to splyva, ale nejsem si jisty, ze Opera byla predtim, opera byla mozna s taby az potomOpera byla puvodne MDI a od verze 4 mela podporu tabu. Prekvapive byl docela problem najit screenshot teto verze, ale jde to videt treba tady. Nebo to zminuji tady: window tabs to track your windows Opera 4 je, pokud wikipedie nekeca, polovina roku 2000. Phoenix byl vydany v polovine roku 2002.
mozilla pak mela taky tabyOd verze 0.9.5, ktera vysla v rijnu 2021.
Rozriseni do windows na taby bylo az hoodne pozdeDal jsem si tu praci a dohledal to jmeno. Byl to Netcaptor, ale nepouzival jsem jej, ale lidi kolem mne jo. To byl dokonce rok 1999.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
