Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Na Seznam nepovolených internetových her (Wikipedie) se k 13. 7. 2026 dostala predikční platforma Polymarket.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 167 (pdf) a Hello World 30 (pdf).
Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
Insula Faktury je open source generátor faktur, který běží přímo ve webovém prohlížeči. Žádná registrace, žádné sledování, žádné omezení. Zdrojové kódy jsou k dispozici na Codebergu.
První Mobile Linux Hackday v Plzni, tj. komunitní setkání věnované Linuxu na mobilních zařízeních, proběhne 24. července od 10:00. Akce je otevřená všem zájemcům – od zvědavců po zkušené vývojáře. Dopoledne proběhnou přednášky Davida Heidelberga a Petra Hodiny o aktuálním stavu mobilního Linuxu: proč vůbec chtít tučňáka v kapse, jaké telefony jsou dnes dobře podporované a co taková podpora obnáší. Po obědě se zaměříme na konkrétní
… více »3D software Blender byl vydán ve verzi 5.2 s prodlouženou podporou. Videopředstavení na YouTube.
SketchForge 3D (GitHub, reddit) je open source 3D editor / CAD běžící ve webovém prohlížeči bez nutnosti účtu nebo cloudového úložiště. Inspirovaný byl Tinkercadem. Doporučena je lokální instalace.
Rodrigo Arias Mallo se rozepsal o 25 letech webového prohlížeče Dillo. Aktuální verze Dilla je 3.1.1 z června letošního roku.
Tiskni
Sdílej:
Zatim jsem o nem neslysel...Tím bych se nechlubil.
Na druhou stranu je pravda, že já sám zase neslyšel o spoustě Mac-specifických technologií, které jsou pro zbytek (ne-Mac) světa irelevantní. 
Každopádně zrovna Dillo je podobně legendární jako Lynx/Links.
... zbytek bud nefungoval, nebo zral vyrazne vice RAM i CPU
mlamoj nebo hipster co jakože všechno dělá z CLI a GUI neuznává :)Zatim jsem o nem neslysel...Tím bych se nechlubil.
*mlamoj nebo hipster co jakože všechno dělá z CLI na svém Macu
(aka rádoby-moderní, namyšlený a arogantní vývojář/sysadmin)
Ten jeho trolling by tomu docela odpovídal...
Děkuji za potvrzení mého předchozího komentáře o Tvé namyšlenosti a aroganci.
Řekl bych, že k "uhrovitému puberťáčkovi" máš podstatně blíže, než já.
Mimochodem, Mac Mini jsem měl, docela hezký stroj, ale nakonec jsem pro něj již neměl využití. Můj nynější ThinkPad stál o pár desítek tisíc více, než průměrný MacBook Air. Desktop je pak takový průměr s pořizovací cenou okolo 55k Kč včetně příslušenství, ale zatím dostačuje.
... ale Dillo nic nezralo, nic moc neumel, ale zato se pustil hned a nic nezral
- vyrazne rychlejsi, misto 8Mhz na ISA myslim ze 66MHz nebo 33 ? uz nevim .. hledat to nebudu. Ja zacinal na netu jeste na OS/2 a Unixech, kde nebyl zadny browser, pak byl krom telnet bbs na netu a ftp s archi vyhledavcem pres meial news and gopher, pak prisel mosaic, pak netscape ... pak dlouho nic, pak mozilla jako pokus o nhardy toho molochu, pak phoneix a nakonec mozilla zahodila vse a rpejmenovala phonix na firefox a dalsi browser uz nemela ... IE jsme nikdy nemel, nikdy jsme nemel windows, mel jasme jen OS/2 .. pak OS/2 Warp ve skole obcas MacOS a Linuxy na serverech i desktopu ... doma jsme mel dula boot mezi OS/2 Warp a Linuxem a nakonec jsme OS/2 smazal a zustal na Linuxu
... a mel jsme snad vsechny virtulizace, jako win4lin a pak prevni betavrze vmware, co bezely jen a pouze na linuxu ... ve skole jsme mel servery a vypocetni cluster na mosixu ... s hodne RAM ... stejne jsme byl furt ve skole a skoro vubec doma
byl to myslim 1. browser s tabyAz na to, ze to predtim mela plnotucna Mozilla, pred ni Opera (ktera shodou okolnosti na slabem hardwaru jela jak z praku) a pred tim to mely jeste nejake nastavby nad internet exploderem.
)
Uz mi to splyva, ale nejsem si jisty, ze Opera byla predtim, opera byla mozna s taby az potomOpera byla puvodne MDI a od verze 4 mela podporu tabu. Prekvapive byl docela problem najit screenshot teto verze, ale jde to videt treba tady. Nebo to zminuji tady: window tabs to track your windows Opera 4 je, pokud wikipedie nekeca, polovina roku 2000. Phoenix byl vydany v polovine roku 2002.
mozilla pak mela taky tabyOd verze 0.9.5, ktera vysla v rijnu 2021.
Rozriseni do windows na taby bylo az hoodne pozdeDal jsem si tu praci a dohledal to jmeno. Byl to Netcaptor, ale nepouzival jsem jej, ale lidi kolem mne jo. To byl dokonce rok 1999.