Arduino GIGA R1 WiFi

Byla představena nová Arduino deska Arduino GIGA R1 WiFi s dvoujádrovým mikrokontrolérem STM32H7 (Cortex-M7 na 480 MHz a Cortex-M4 na 240 MHz). Její cena je 68,70 eur bez DPH.

2.3.2023 23:55 | Ladislav Hagara | IT novinky

Komentáře

[vlk]

pekne, no skoda tej ceny

[Jendа]

To stojí podobně jako ostatní jejich originální desky. Třeba hned vedle mají Arduino Mega za 42€, tj. za 61% ceny, bez wifi a s mnohem omezenějším procesorem.

Spíš bych se ptal po SW podpoře. Všechny ty různé porty Arduina na STM32 jsou strašná tragédie - neexistující Arduino Makefile (Arduino Builder není řešení protože je strašně pomalý, asi protože vše kompiluje pokaždé znovu), výroba binárek s kopou bordelu (doslova stringy s plnými cestami k souborům) který nejde odstranit pomocí LTO protože to vyhodí interrupty, a ty možnosti toho procesoru stejně nevyužívají, například DMA pro periferie. Bohužel dneska stále máte na výběr AVR = tragický hardware z devadesátek, nebo STM32 a spol. = nabušený HW pro který je programování full time job.

[mirec]

Mne teda programovanie STM32 nepripadá zvlášť zložité. Programoval som v minulosti aj AVR-ko aj STM32 a u STM32 by som vyzdvihol dobrú dokumentáciu a možnosť debugovať dosku cez ľubovoľný šmejdhardvér za 1€ ako napr. lacný klon ST-link.

[Jendа]

V jakém frameworku? Přímo ten jejich HAL, nebo nějaká abstrakce? Asi je to dobrý když už máš rozdělaný projekt a máš všechen ten boilerplate, ale ta vstupní bariéra mi přišla ohromná. Už jenom udělat v HALu ekvivalent Serial.begin(115200); Serial.println("Hello World"); bylo jak nastavovat jadernou elektrárnu. Stallmanisti by si ještě stěžovali na de-facto povinné proprietární CubeMX.

A pak jsou tu knihovny… Potřebuju vyčítat teploměr nebo akcelerometr? Na Arduino na to je určitě hotová knihovna (často pochybné kvality). Na STM32 aby si to člověk napsal…

[mirec]

Žiaden framework, presnejšie povedané definície registrov z LL, funkcie prakticky nie.

Podobne som takto postupoval aj u ESP32, pretože funkcie z ESP-IDF sú nesprávne implementované. Naposledy keď som písal rádio som napríklad narazil na problém s neefektívnym a nepresným nastavením deličky pre I2S. Ja som kvôli nepresnému oscilátoru potreboval meniť frekvenciu I2S o 0.1% keď live stream nestíhal dodávať dáta. Ak by som použil vysokoúrovňovú funkciu namiesto ručného nastavenia registrov, nebol by som schopný meniť frekvenciu s požadovanou prednosťou, okrem toho to chrastilo (IDF SDK najskôr vyprázdni buffer aj keď to vôbec nie je nutné).

[Jendа]

Tak to dobře odpovídá na to co si představit pod „programování je složité“ . I když já jsem se snažil neříct přesně to slovo „složité“ - jako jo, ale nepokrývá to úplně ten význam, který jsem se snažil sdělit. Jde mi o to, že nemám programování MCU jako fulltime job, potřebuju vždycky jenom něco relativně jednoduchého rychle udělat, a jít dál. Samozřejmě pokud programuješ low-level STM32, tak z hardwaru vytěžíš naprosté maximum, ale to většinou není alespoň pro mé aplikace potřeba.

[mirec]

Pre mňa je jednoduché to keď mám dokumentáciu a viem manipulovať registrami. Naopak zložité je keď zavolám niečo.niečo(nejaké číslo) a dúfam, že to číslo je to číslo a nie to číslo +/- niečo. Väčšina knižníc skrýva dôležité detaily do vsokoúrovňových API, na ktoré sa nemôžem spoľahnúť, takže okrem štúdia hardvéru sa musím zaoberať aj štúdiom vnútorností knižnice, čo je často schované za niekoľko vrstiev abstrakcie.

Len pre zaujímavosť ja nemám vývoj hardvéru ako fulltime job. Dokonca sa nepovažujem ani za amatérskeho hardvéristu. Napriek tomu aj pri tých mini hardvérových projektíkoch, ktoré som občas robil som narazil vždy veľmi tvrdo na limity knižníc.

[trekker.dk]

Bohužel dneska stále máte na výběr AVR = tragický hardware z devadesátek, nebo STM32 a spol. = nabušený HW pro který je programování full time job.

Taky mě to shodou okolností nedávno napadlo, že mezi 8bit mikrokontrolérem a plnohodnotným ARM něco chybí. Přitom by mi asi stačilo jenom o něco rychlejší AVR.

Proč tragický?

[Jendа]

Proč tragický?

Je to pomalé (16 MHz a operace s 32bit čísly trvají několik instrukcí vs. nejlevnější STM32 typicky na 48 MHz a blížící se 1 op/cycle) a má to málo paměti (typicky 2KB - AtMega328; do toho se teda zatím vejdu, do 1KB (AtMega168) často ne). Má to málo periferií - typicky mi vadí jeden sériák na AtMega328, takže když mám úkol „posílat mezi počítačem a jinou periferií se sériákem“ tak musím bitbangovat nebo použít ohromnou AtMegu2560, která je ohromná a blbě se pájí kvůli své ohromnosti a 0.5mm pitchi (preferuji 0.8mm pitch). A když použiju tu AtMegu2560 tak narážím na to, že má interrupty (PCINT) jenom na pár pinech, což nechápu, jestli je jako drahý to prostě udělat na všechny jako to mají ostatní. Na to jsem samozřejmě přišel až v okamžiku kdy jsem to vyrobil a bylo potřeba přidat další interrupt zvenku.

Přitom by mi asi stačilo jenom o něco rychlejší AVR.

Koukněte na AVR128DA32 a spol. Furt je to 8bit AVR, ale má to rychlejší s softwarově nastavitelné (nemusíte to dělat přes fuses přes ICSP) hodiny, lepší ADC, víc sériáků, programuje se to přes jednodrátové UPDI (lze bitbangovat) místo 6pinového ICSP headeru který se vždycky musí nějak naroutovat a pak překáží. Nevýhoda je že typické použití vyžaduje AVR-Dx_DFP což je jestli jsem to pochopil dobře malý blob.

[trekker.dk]

Koukněte na AVR128DA32

Tak tohle jsem přesně chtěl doporučit při čtení prvního odstavce Kromě té pomalosti řeší v podstatě všechny ostatní stížnosti. Ještě kdyby je dělali i rychlejší než těch 24MHz. Jinak jsem "AVR" automaticky bral jako tuhle novou generaci.

Akorát se kromě DIP varianty už rok nedají koupit.

Nevýhoda je že typické použití vyžaduje AVR-Dx_DFP což je jestli jsem to pochopil dobře malý blob.

Nevim, já měl pocit, že k tomu zdrojáky jsou, akorát licence není svobodná.

[Jendа]

Akorát se kromě DIP varianty už rok nedají koupit.

Nám teď dodavatel přešel na AVR32DA28 v takovém tom pouzdře z osmdesátek, jakoby menší a SMD verze DIPu…

[trekker.dk]

Aha, upřesnění - DIP mi nevadí, ale málo nožiček...

[J]

Dle vaseho uvazovani by vam mel zamestnavatel vyplacet 30 centu za den… rict o tomhle ze je to drahy muze jenom salasnik z hornich uher.

[vlk]

na vas prispevok nema zmysel reagovat, ja len vysvetlim preco som napisal, ze ta cena prehnana je! poslednu dobu vela robim s ESP chipmi (jedine rozumne dostupne) kde cely vyvojovy kitt je vyrazne lacnejs nez samotny procesor od ESP, chapem, ze ESP sa moznostami nechyta na STM32H7 (ak nepocitam radio priamo na samotnom chipe, ktore ma espressif v podstate ako standard) ale skuste si to ST kupit, je drahe, neni normalne k zohnaniu navyse ST poslednu dobu strasne zlyhal s dodavkou starsich chipov (nie starych, bavima sa o starsich 5+ rokov - a to sluboval dostupnost 10+) dalej by som mohol pokracovat s tym ze novsie chipy maju ine pinouty, takze ak mas nejaky dizajn tak ho musis menit. aby toho nebolo malo, tak kazdy novsi procesor ma inak fungujuce periferie a nezachrani to ani ich uzastny HAL, pretoze bez detajelnych znalosti periferii vam ani ten hal nepomoze. postavil som par projektoch na STM tak viem o com hovorim.

[Pavel Píša]

Neudržel jsem se a trochu se k rozepsal tomu, že počáteční viditelnost jednoduchosti Arduina a podobných je podle mě spíše past než dobrá nabídka.

Jaký systém, RTOS, HAL, atd... volit pro menší MCU

[J]

Asi je to vec toho co od toho ocekavate. Kdyz vemu arduino, tak bez nejakych vetsich zkusenosti mam maly projekt za den hotovej. Pokud bych mel hledat nejakou alternativu tak jenom to hledani budou dny/tydny stravene studovanim informaci. A ano, pokud mam existujici byznis a potrebuji udelat nejakou krabicku ktera bude neco delat tak vendor lockin muze byt problem.

[koroptev]

proc ne RPI?

[Jendа]

Linux nejde použít pokud potřebuješ zpracovat interrupt do X mikrosekund / s malým jitterem. Možná s nějakými realtime patchi, ale i pak to bude spíš pomalejší.

[dustin]

A RPi Pico? Pico + no-std Rust mi přijde docela zajímavá kombinace. Knihovny HW pro rust vznikají celkem svižně, crates lze celkem snadno editovat/dolaďovat ve vlastním projektu.

[vlk]

obcas nejake aplikacia potrebuje len par % realtime zbytok je len UI alebo komunikacia s okolim, kde realtime nieje dolezite. k realtime sa pouzivaju zvlastne mikroprocesory, ako napriklad vyssie uvedeny ale aj ovela mensie, pripadne periferie, ktore dane operacie spracuju s minimalnou reziou, ale na velke procesory, kde bezi uz Linux budem robit prave tu UI cast.

no, daju sa najst 'velke' procesory napr. CortexA, na ktorych bezi Linux a ktorym sekunduje nejake CortexM a na nom mozem riesit tie RT zalezitosti.