O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
LinuxDevices píše o nově uvedeném upraveném BIOSu od General Software, se kterým se dle této společnosti spustí LiLo od resetu (na základní desce Soyo s chipsetem Intel 815) za méně, než jednu sekundu. Rychlý boot je klíčový především na trhu s nemocničními zařízeními. Embedded BIOS se "StrongFrame Technology" je dostupný pro široké spektrum zařízení, včetně nemocničního vybavení.
Tiskni
Sdílej:
). Ono totiz dost zalezi na cem, z ceho a jak je to distribuce, u Vist zase na tom, jestli je pro ne hardware alespon pouzitelny (pokud ne, je start siiilene pomaly) a jestli meli cas provest ruzne optimalizace pro rychle spousteni.
Navic se dost tezko posuzuje, co je uz "nabootovani". U Vist se to da brat bud do okamziku zobrazeni prihlasovaciho dialogu nebo po nabehnuti deskopu do stavu, kdy uz se na nem da neco delat. Ale kazdy Linux muze byt unikat.
Treba mojemu HTPC trva necelych 25 sekund od zapnuti (ne od restartu, od zapnuti do 230V) do kompleniho nabehnuti, ale ono nabehnuti je do radku s Bashem. Da se to srovnavat s nahenuti okeniho prostedi? Ale je ono nabihani okeniho prostredi jeste bootovani? Z hlediska Vist ano, z hlediska Linuxu ne (je to jen aplikace, ktera neni nezbytne nutna).
Navic vsechy Windows rady NT berou hardware takovy, jaky je (mimo naprosteho zakladu v ntdetect ci jak se to jmenuje), kdezto v Linuxu se detekuje pri startu. Je detekce hardware soucasti bootu? Ve Vistach ne, v Linuxu ano. Opet srovnavame nesrovnatelne.
Linux ma ale v rychlosti bootu prece jenom jednu vitezstvi mu zajistujici vyhodu - muzete si ho libovolne upravit. Muzete si prelozit vlastni jadro, upravit nebo napsat vlastni skripty (ja udelal oboji), upravit okeni prostedi, dokonce si muzete pridat i neco jako prefetch atd. Kdezto priznivci Vist museji doufat, ze si s tim poradi software tretich stran (u WinXP to docela funguje).
Jedina vyhoda Vist, na kterou Linux nema zadnou odpoved, je pouziti flashdisku jako pomocne cache (SuperBoost ci jak se to jmenuje), ale je otazka, jestli to neni jenom "z nouze cnost" a jestli by to pro Linux s jeho pametovym managementem melo vubec smysl.
Já nevím, co maj všichni s tím kecem, že Windows v době zobrazení loginu není plně neběhlý. Samozřejmě, že je.Tak proč teda tak dlouho trvá, než se od přihlášení zobrazí plocha a panel s nabídkou start? Nebo ty už se nepovažují za součást Windows, aby měření dopadlo lépe?
jestli to chcete brát nadále tak jak to berete, tak se koukněte na takový linux .... startuje nejmíň 2x pomaleji než Windows při spouštění služeb podobného typu a stejně KDE spouští 5 sekund další bordel,...Kouknu na takový Linux - doba bootu je srovnatelná s dobou bootu Windows XP (za dobu bootu považuju celý ten čas, kdy nemůžu nic dělat, protože počítač něco šrotuje.)
Tak proč teda tak dlouho trvá, než se od přihlášení zobrazí plocha a panel s nabídkou start? Nebo ty už se nepovažují za součást Windows, aby měření dopadlo lépe?Než se v KDE zobrazí panel, plocha a kmenu a spustí všechny jeho služby, tak musíte čekat 3x déle než ve Windows XP. Ve Vistě se mi zobrazuje panel i plocha okamžitě, ostatní spouštěné aplikace se spustí paralelně na pozadí, narozdíl od KDE, které je spouští postupně - na vícejádrovém CPU je pak rozdíl více než patrný.
Ano, to mohu potvrdit. Také si myslím, že při zobrazení logovacího okno windows ještě něco dodělává. Měl jsem skript na práci s doménou a sám o sobě chodil, ale automaticky při startu se nechtěl provézt - museli jsme do něj přidat čekání - neměřili jsme přesně a tak jsme dali 30s.
Z konference Windows na můj dotaz:
Tipoval bych, ze to bude tim, ze pri startu XP (podle SCHTASKS to asi XP budou) se ve vychozim nastaveni sit neinicializuje okamzite, ale az se zpozdenim. To by vysvetlovalo, ze manualne (kdy uz je sit k dispozici) skripty projdou. Tohle chovani jde nastavit, ale bohuzel si opravdu nevzpoominam, jak se teto funkci rika :(
sshd.