Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
LinuxDevices píše o nově uvedeném upraveném BIOSu od General Software, se kterým se dle této společnosti spustí LiLo od resetu (na základní desce Soyo s chipsetem Intel 815) za méně, než jednu sekundu. Rychlý boot je klíčový především na trhu s nemocničními zařízeními. Embedded BIOS se "StrongFrame Technology" je dostupný pro široké spektrum zařízení, včetně nemocničního vybavení.
Tiskni
Sdílej:
). Ono totiz dost zalezi na cem, z ceho a jak je to distribuce, u Vist zase na tom, jestli je pro ne hardware alespon pouzitelny (pokud ne, je start siiilene pomaly) a jestli meli cas provest ruzne optimalizace pro rychle spousteni.
Navic se dost tezko posuzuje, co je uz "nabootovani". U Vist se to da brat bud do okamziku zobrazeni prihlasovaciho dialogu nebo po nabehnuti deskopu do stavu, kdy uz se na nem da neco delat. Ale kazdy Linux muze byt unikat.
Treba mojemu HTPC trva necelych 25 sekund od zapnuti (ne od restartu, od zapnuti do 230V) do kompleniho nabehnuti, ale ono nabehnuti je do radku s Bashem. Da se to srovnavat s nahenuti okeniho prostedi? Ale je ono nabihani okeniho prostredi jeste bootovani? Z hlediska Vist ano, z hlediska Linuxu ne (je to jen aplikace, ktera neni nezbytne nutna).
Navic vsechy Windows rady NT berou hardware takovy, jaky je (mimo naprosteho zakladu v ntdetect ci jak se to jmenuje), kdezto v Linuxu se detekuje pri startu. Je detekce hardware soucasti bootu? Ve Vistach ne, v Linuxu ano. Opet srovnavame nesrovnatelne.
Linux ma ale v rychlosti bootu prece jenom jednu vitezstvi mu zajistujici vyhodu - muzete si ho libovolne upravit. Muzete si prelozit vlastni jadro, upravit nebo napsat vlastni skripty (ja udelal oboji), upravit okeni prostedi, dokonce si muzete pridat i neco jako prefetch atd. Kdezto priznivci Vist museji doufat, ze si s tim poradi software tretich stran (u WinXP to docela funguje).
Jedina vyhoda Vist, na kterou Linux nema zadnou odpoved, je pouziti flashdisku jako pomocne cache (SuperBoost ci jak se to jmenuje), ale je otazka, jestli to neni jenom "z nouze cnost" a jestli by to pro Linux s jeho pametovym managementem melo vubec smysl.
Já nevím, co maj všichni s tím kecem, že Windows v době zobrazení loginu není plně neběhlý. Samozřejmě, že je.Tak proč teda tak dlouho trvá, než se od přihlášení zobrazí plocha a panel s nabídkou start? Nebo ty už se nepovažují za součást Windows, aby měření dopadlo lépe?
jestli to chcete brát nadále tak jak to berete, tak se koukněte na takový linux .... startuje nejmíň 2x pomaleji než Windows při spouštění služeb podobného typu a stejně KDE spouští 5 sekund další bordel,...Kouknu na takový Linux - doba bootu je srovnatelná s dobou bootu Windows XP (za dobu bootu považuju celý ten čas, kdy nemůžu nic dělat, protože počítač něco šrotuje.)
Tak proč teda tak dlouho trvá, než se od přihlášení zobrazí plocha a panel s nabídkou start? Nebo ty už se nepovažují za součást Windows, aby měření dopadlo lépe?Než se v KDE zobrazí panel, plocha a kmenu a spustí všechny jeho služby, tak musíte čekat 3x déle než ve Windows XP. Ve Vistě se mi zobrazuje panel i plocha okamžitě, ostatní spouštěné aplikace se spustí paralelně na pozadí, narozdíl od KDE, které je spouští postupně - na vícejádrovém CPU je pak rozdíl více než patrný.
Ano, to mohu potvrdit. Také si myslím, že při zobrazení logovacího okno windows ještě něco dodělává. Měl jsem skript na práci s doménou a sám o sobě chodil, ale automaticky při startu se nechtěl provézt - museli jsme do něj přidat čekání - neměřili jsme přesně a tak jsme dali 30s.
Z konference Windows na můj dotaz:
Tipoval bych, ze to bude tim, ze pri startu XP (podle SCHTASKS to asi XP budou) se ve vychozim nastaveni sit neinicializuje okamzite, ale az se zpozdenim. To by vysvetlovalo, ze manualne (kdy uz je sit k dispozici) skripty projdou. Tohle chovani jde nastavit, ale bohuzel si opravdu nevzpoominam, jak se teto funkci rika :(
sshd.