Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
LinuxDevices píše o nově uvedeném upraveném BIOSu od General Software, se kterým se dle této společnosti spustí LiLo od resetu (na základní desce Soyo s chipsetem Intel 815) za méně, než jednu sekundu. Rychlý boot je klíčový především na trhu s nemocničními zařízeními. Embedded BIOS se "StrongFrame Technology" je dostupný pro široké spektrum zařízení, včetně nemocničního vybavení.
Tiskni
Sdílej:
). Ono totiz dost zalezi na cem, z ceho a jak je to distribuce, u Vist zase na tom, jestli je pro ne hardware alespon pouzitelny (pokud ne, je start siiilene pomaly) a jestli meli cas provest ruzne optimalizace pro rychle spousteni.
Navic se dost tezko posuzuje, co je uz "nabootovani". U Vist se to da brat bud do okamziku zobrazeni prihlasovaciho dialogu nebo po nabehnuti deskopu do stavu, kdy uz se na nem da neco delat. Ale kazdy Linux muze byt unikat.
Treba mojemu HTPC trva necelych 25 sekund od zapnuti (ne od restartu, od zapnuti do 230V) do kompleniho nabehnuti, ale ono nabehnuti je do radku s Bashem. Da se to srovnavat s nahenuti okeniho prostedi? Ale je ono nabihani okeniho prostredi jeste bootovani? Z hlediska Vist ano, z hlediska Linuxu ne (je to jen aplikace, ktera neni nezbytne nutna).
Navic vsechy Windows rady NT berou hardware takovy, jaky je (mimo naprosteho zakladu v ntdetect ci jak se to jmenuje), kdezto v Linuxu se detekuje pri startu. Je detekce hardware soucasti bootu? Ve Vistach ne, v Linuxu ano. Opet srovnavame nesrovnatelne.
Linux ma ale v rychlosti bootu prece jenom jednu vitezstvi mu zajistujici vyhodu - muzete si ho libovolne upravit. Muzete si prelozit vlastni jadro, upravit nebo napsat vlastni skripty (ja udelal oboji), upravit okeni prostedi, dokonce si muzete pridat i neco jako prefetch atd. Kdezto priznivci Vist museji doufat, ze si s tim poradi software tretich stran (u WinXP to docela funguje).
Jedina vyhoda Vist, na kterou Linux nema zadnou odpoved, je pouziti flashdisku jako pomocne cache (SuperBoost ci jak se to jmenuje), ale je otazka, jestli to neni jenom "z nouze cnost" a jestli by to pro Linux s jeho pametovym managementem melo vubec smysl.
Já nevím, co maj všichni s tím kecem, že Windows v době zobrazení loginu není plně neběhlý. Samozřejmě, že je.Tak proč teda tak dlouho trvá, než se od přihlášení zobrazí plocha a panel s nabídkou start? Nebo ty už se nepovažují za součást Windows, aby měření dopadlo lépe?
jestli to chcete brát nadále tak jak to berete, tak se koukněte na takový linux .... startuje nejmíň 2x pomaleji než Windows při spouštění služeb podobného typu a stejně KDE spouští 5 sekund další bordel,...Kouknu na takový Linux - doba bootu je srovnatelná s dobou bootu Windows XP (za dobu bootu považuju celý ten čas, kdy nemůžu nic dělat, protože počítač něco šrotuje.)
Tak proč teda tak dlouho trvá, než se od přihlášení zobrazí plocha a panel s nabídkou start? Nebo ty už se nepovažují za součást Windows, aby měření dopadlo lépe?Než se v KDE zobrazí panel, plocha a kmenu a spustí všechny jeho služby, tak musíte čekat 3x déle než ve Windows XP. Ve Vistě se mi zobrazuje panel i plocha okamžitě, ostatní spouštěné aplikace se spustí paralelně na pozadí, narozdíl od KDE, které je spouští postupně - na vícejádrovém CPU je pak rozdíl více než patrný.
Ano, to mohu potvrdit. Také si myslím, že při zobrazení logovacího okno windows ještě něco dodělává. Měl jsem skript na práci s doménou a sám o sobě chodil, ale automaticky při startu se nechtěl provézt - museli jsme do něj přidat čekání - neměřili jsme přesně a tak jsme dali 30s.
Z konference Windows na můj dotaz:
Tipoval bych, ze to bude tim, ze pri startu XP (podle SCHTASKS to asi XP budou) se ve vychozim nastaveni sit neinicializuje okamzite, ale az se zpozdenim. To by vysvetlovalo, ze manualne (kdy uz je sit k dispozici) skripty projdou. Tohle chovani jde nastavit, ale bohuzel si opravdu nevzpoominam, jak se teto funkci rika :(
sshd.