OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Příspěvek na blogu Thunderbirdu se věnuje budoucnosti tohoto poštovního klienta. Letos vyjde major verze Thunderbird 115 Supernova s vylepšeným UI a UX, viz roadmap nebo preview kalendáře. V létě Thunderbird oslaví 20 let od vydání verze 0.1.
Tiskni
Sdílej:
Mozilla Thunderbird používám již mnoho let a mám s ním dobré zkušenosti. Dokonce se tak zlepšil, že jsem na jeho účet zaslal zaslal příspěvek.
Thunderbird a LibreOffice používám společně, a když mohu pomohu. Zvláště, když mi tak moc pomáhají.
Tak to jste byl Vy, kvuli komu jsme v TB přišli o samostatný Cc: radek?Ctrl+Shift+C to the rescue. Myslím si, že o ten riadok sme prišli kvôli ľuďom, čo nemajú poriadny monitor (21" a viac) a potrebujú ušetriť 30 pixelov vertikálneho priestoru. Typicky na obrazovke notebooku, alebo dokonca tabletu/mobilu. Z rovnakého dôvodu prichádzame o application menu, title bar a podobne. Mor na nich. Hlavne, že web design je samý white space.
Celou éru 16:10 obrazovek, které většinou jen rozšiřovaly plochu do stran, typicky 1600×1200 (20,1") → 1920×1200 (24"), jsem si asi vyblouznil.
Jasně, lidé si často kupují menší notebooky. Já třeba úplně ne. Například v roce 2008 jsem měl 4:3 12" notebook, po 15 letech mám 14", ale 16:9, takže stejně vysoký, trochu širší… a rozlišení poskočilo o 50 ppi (1024×768 → 1920×1080).
Když je někdo zatížený na dlouhé řádky, u kterých kroutí hlavou jako politik recitující z teleprompteru…
Pro normální lidi jsou krátké řádky na čtení ideální. Tiskaři už to vědí přes sto let. Dnes je na takovou sazbu i software jako režim čtečky v prohlížeči.
Tak tuhle reakci jsem nepobral.
2560×1600 panely byly prakticky jenom ve 30" monitorech za 30 kKč, které se cenové dostupnosti pro běžnou kancelářskou práci přiblížily po 10 letech z druhé ruky (jeden mi stojí tady v rohu), a v prvních hi-res mekbucích.
Oproti tomu 2560×1440, ač 16:9, je už řadu (aspoň pět) let cenově dostupný upgrade z hromadně vyráběných kancelářských monitorů s 1920×1200. (Já to mezidobí přečkal se zdí několika 1600×1200 v pivotu.)
Zatímco v noteboocích se šíří leccos včetně hi-res 3:2.
Jo a ještě jedna věc.
zatímco v noteboocích/tabletech není ani dnes 2560x1600 zase až tak vzácné
Většinou jsou to cca ~13" panely (u tabletů ještě menší), kde se předpokládá typicky celočíselné škálování, takže ani to nepomůže s prostorem na prvky uživatelského rozhraní.
Ale jak tak koukám, nabídka se poslední dobou trochu rozšířila. Teď už jenom počkat, jestli třeba ThinkPad T16 v téhle konfiguraci tady půjde sehnat.
Někdo udělá copy paste z excelu, vloží to do mailu, formátování a vše okolo je stejné jako v tom excelu. Pošle to mailem různým lidem...Tady je zakopany pes. Ty prece vis, ze MSO nejsou kompatibilni ani samy se sebou (treba slavne prelozene funkce v Excelu IF--POKUD). Ty prece pamatujes '90 weby generovane z Wordu Soubor->Ulozit jako->.HTML a jaky to byl hovnokod... A ted se tu pohorsujes, ze ten bastl umi taknejak zobrazit a editovat jen Utlouk :) Plostenka posila, kdyz uz musi neco vyzadujiciho upravy, tak odkaz na dokument ve vlastnim OwnCloud+Collabora, kde to prijemci poedituji a vidi i zmeny ostatnich v realnem case (takze nemusim mergovat odpovedi rucne).
Content-Type: multipart/alternative
, kde i ta textová část bude plně použitelná; pro HTML část používat nějakou omezenou podmnožinu, nečekat, že druhá strana bude mít jádro z Chrome a bude schopná a ochotná zpracovat veškerou komplexitu HTML; tahle podmnožina by samozřejmě měla být někde definovaná, ale v zásadě by měly stačit odrážky a číslování, tučné a skloněné písmo, odkazy, trochu barev pro zvýraznění a neproporcionální písmo.
Společně editovat, de facto, dokumenty pomocí přeposílání e-mailů je zvěrstvo. Už jen proto, že když to poeditují dva lidi současně, tak už to nedáš dohromady. Tohle se má řešit přes verzovací systém případně přes nějakou online aplikaci pro editaci dokumentů, která se o to verzování a řešení konfliktů postará.