Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Příspěvek na blogu Thunderbirdu se věnuje budoucnosti tohoto poštovního klienta. Letos vyjde major verze Thunderbird 115 Supernova s vylepšeným UI a UX, viz roadmap nebo preview kalendáře. V létě Thunderbird oslaví 20 let od vydání verze 0.1.
Tiskni
Sdílej:
. Děsím se té budoucnosti.
Mozilla Thunderbird používám již mnoho let a mám s ním dobré zkušenosti. Dokonce se tak zlepšil, že jsem na jeho účet zaslal zaslal příspěvek.
Thunderbird a LibreOffice používám společně, a když mohu pomohu. Zvláště, když mi tak moc pomáhají.
Přirovnal bych to s pokrokem v rámci Win 11, kdy "kopírovat" v kontextové nabídce skončilo v druhé úrovni menu.
Tak to jste byl Vy, kvuli komu jsme v TB přišli o samostatný Cc: radek?Ctrl+Shift+C to the rescue. Myslím si, že o ten riadok sme prišli kvôli ľuďom, čo nemajú poriadny monitor (21" a viac) a potrebujú ušetriť 30 pixelov vertikálneho priestoru. Typicky na obrazovke notebooku, alebo dokonca tabletu/mobilu. Z rovnakého dôvodu prichádzame o application menu, title bar a podobne. Mor na nich. Hlavne, že web design je samý white space.
Celou éru 16:10 obrazovek, které většinou jen rozšiřovaly plochu do stran, typicky 1600×1200 (20,1") → 1920×1200 (24"), jsem si asi vyblouznil.
Jasně, lidé si často kupují menší notebooky. Já třeba úplně ne. Například v roce 2008 jsem měl 4:3 12" notebook, po 15 letech mám 14", ale 16:9, takže stejně vysoký, trochu širší… a rozlišení poskočilo o 50 ppi (1024×768 → 1920×1080).
Když je někdo zatížený na dlouhé řádky, u kterých kroutí hlavou jako politik recitující z teleprompteru…
Pro normální lidi jsou krátké řádky na čtení ideální. Tiskaři už to vědí přes sto let. Dnes je na takovou sazbu i software jako režim čtečky v prohlížeči.
Tak tuhle reakci jsem nepobral.
2560×1600 panely byly prakticky jenom ve 30" monitorech za 30 kKč, které se cenové dostupnosti pro běžnou kancelářskou práci přiblížily po 10 letech z druhé ruky (jeden mi stojí tady v rohu), a v prvních hi-res mekbucích.
Oproti tomu 2560×1440, ač 16:9, je už řadu (aspoň pět) let cenově dostupný upgrade z hromadně vyráběných kancelářských monitorů s 1920×1200. (Já to mezidobí přečkal se zdí několika 1600×1200 v pivotu.)
Zatímco v noteboocích se šíří leccos včetně hi-res 3:2.
Jo a ještě jedna věc.
zatímco v noteboocích/tabletech není ani dnes 2560x1600 zase až tak vzácné
Většinou jsou to cca ~13" panely (u tabletů ještě menší), kde se předpokládá typicky celočíselné škálování, takže ani to nepomůže s prostorem na prvky uživatelského rozhraní.
Ale jak tak koukám, nabídka se poslední dobou trochu rozšířila. Teď už jenom počkat, jestli třeba ThinkPad T16 v téhle konfiguraci tady půjde sehnat.
Někdo udělá copy paste z excelu, vloží to do mailu, formátování a vše okolo je stejné jako v tom excelu. Pošle to mailem různým lidem...Tady je zakopany pes. Ty prece vis, ze MSO nejsou kompatibilni ani samy se sebou (treba slavne prelozene funkce v Excelu IF--POKUD). Ty prece pamatujes '90 weby generovane z Wordu Soubor->Ulozit jako->.HTML a jaky to byl hovnokod... A ted se tu pohorsujes, ze ten bastl umi taknejak zobrazit a editovat jen Utlouk :) Plostenka posila, kdyz uz musi neco vyzadujiciho upravy, tak odkaz na dokument ve vlastnim OwnCloud+Collabora, kde to prijemci poedituji a vidi i zmeny ostatnich v realnem case (takze nemusim mergovat odpovedi rucne).
Content-Type: multipart/alternative, kde i ta textová část bude plně použitelná; pro HTML část používat nějakou omezenou podmnožinu, nečekat, že druhá strana bude mít jádro z Chrome a bude schopná a ochotná zpracovat veškerou komplexitu HTML; tahle podmnožina by samozřejmě měla být někde definovaná, ale v zásadě by měly stačit odrážky a číslování, tučné a skloněné písmo, odkazy, trochu barev pro zvýraznění a neproporcionální písmo.
Společně editovat, de facto, dokumenty pomocí přeposílání e-mailů je zvěrstvo. Už jen proto, že když to poeditují dva lidi současně, tak už to nedáš dohromady. Tohle se má řešit přes verzovací systém případně přes nějakou online aplikaci pro editaci dokumentů, která se o to verzování a řešení konfliktů postará.