Dvoutunový šestinohý robotický pavouk řízený Linuxem

LinuxGizmos představuje dvoutunového šestinohého robotického pavouka (Mantis Hexapod Walking Machine) řízeného pomocí PC/104 s vestavěným Linuxem (X-Linux) vyvinutého ve společnosti Micromagic Systems. Po čtyřech letech vývoje konečně hexapod, ve kterém se lze svézt. Zatím pouze rychlostí 1 km/h.

5.4.2013 22:01 | Ladislav Hagara | Nasazení Linuxu

Komentáře

[Blaazen]

Saláti! To jsme měli už za komančů: >--[ooo]--<

[TM]

Ještě než jsem klikl na ten link, přesně jsem věděl, co tam najdu
Příhody malého Boha - krásná vzpomínka na dětství.

[Šangala]

Taky tak…

[TM]

Neměli bychom také zapomenout na Vzpouru mozků. Jojo... je to tak - pravděpodobně právě ona ve mně zapálila plamen, který vedl ke studiu kybernetiky a k tomu co dnes dělám ... a určitě nejen já.
Autoři těch comicsů si snad ani neuvědomovali, kolik lidí v dětství nasměrovali - musím jim poděkovat, škoda, že nemohu osobně (nebo možná ještě někdo z nich žije?).

Je mně líto dnešních dětí. Ač obklopeny vlastně skvělou technikou, žijí v degenerující společnosti, která jim takové podněty nedává

[little.owl]

Ač obklopeny vlastně skvělou technikou, žijí v degenerující společnosti, která jim takové podněty nedává.

A proc si to myslite?

[TM]

Nehodlám se pouštět do nějakých ideologických polemik a už vůbec ne se případně přít z rozjásanými frikulíny(to prosím neberte osobně). Tak jen krátce:
Podívejte se kolem sebe. Co ty dnešní děti vidí? Čím je krmí většinové komerční televize, "mainstreamové" Weby nebo "společnost" ostatních na Facebooku? Vidí mimo jiné to, že za elitu je považován kdejaký komediant, kšeftař nebo chytrák, který nějak dokázal nahromadit peníze. Sny o budoucnosti třeba ve vesmíru, o robotech apod. to v nich nemůže vzbuzovat ani v nejmenším. Bezohledně se drát dopředu za výhodami a pozicemi - to je to co je okolí učí. Studovat práva nebo něco jiného, kde se mozek moc nenamáhá - to je to co je později láká. Kdepak nějaká technika - to stojí úsilí a není to lukrativní...
Ta společnost nemá žádný cíl, žádnou myšlenku, jen se tak plácá. O to je to smutnější, že si zadělává na převálcování stádními asiaty. Atmosféra a duch doby, kdy Apollo létalo k Měsíci nebo začínaly raketoplány kolem Země je prostě pryč.

[little.owl]

Tohle je ideologie.

K puvodnimu prispevku. Podnetu maji dnesti deti stejne nebo v teto oblasti spise vice nez meli kdy predtim, nez jsme meli my, zejmena diky Internetu a dostupnym pocitacum. Na vzdelani deti a jejich dalsi smerovani ma primarni vliv chovani jejich rodicu, sociologove maji vypozorovano ze pristup ke vzdelani je do znacne miry dedicny, zalezi hlavne na tom jake v nich vytvori rodice ambice, jak si sami ceni vzdelani a jak je v tom podporuji. Na to nejaky komiks prakticky nema vliv, podobneho scifi braku je kolem plno a z ghetta vas to nevytahne.

Ostatne je krasne videt v UK, kde deti chudych [ne afro||muslim] pristehovalcu dosahuji lepsich studijnich vysledku a v druhe generaci se uspesne uplatnuji v kvalifikovanych profesich; anglicani z ghett jsou stale porad stejna lemra lina.

[psc]

sociologove maji vypozorovano ze pristup ke vzdelani je do znacne miry dedicny

citation needed

Btw. pristup ke vzdelani je ovlivnen i socialni situaci rodiny, protoze naklady na kvalitni studium univerzitniho typu neni rozhodne levna zalezitost a pro urcite vrstvy jsou i pri nejlepsi vuli obecne nedostupne.

[little.owl]

citation needed

Tech dostupnych studii jsou stovky, staci zadat par klicovych slov a mate publikace s i vysokym impactem. Zejmena je to krasne videt pokud [nutne vzdelani] rodice vstoupi do vzdelavaciho procesu, namatkou treba zde - je tam plno dalsich odkazu. Data se sbirala od 60.let, skoro devet stovek lidi, analyzovala se jejich situace ve veku 19, 30 a 48 let. Cituji ze zaveru:

The positive effects of parental education are independent of other indices of parental SES (i.e., father’s occupation, value of housing) and family process variables (i.e., negative family interactions), the positive effects of higher IQ, and the negative effects of child aggressiveness. The long-term positive effects of parent education appear to be indirect – mediated through adolescent aspirations and educational attainment – in contrast to the direct long-term effects of the child personal variables (IQ and aggressiveness).

Staci se kouknout kolem sebe, v extremnim pripade - jaka je aspirace romskych spoluobcanu [i jejich "bilych" ekvivalentu] se vzdelavat, prestoze jsou pro ne podpurne programy? Ten retez rodic->dite-> a dite ditete je tezke pretnout.

i socialni situaci rodiny,

Pokud chcete, jde to, i kdyz je fakt ze v CR neni rozumne vyresen system pujcek a tak nejak se predpoklada, ze mate rodice u zadku. Vim to sam, na mou rodinu celkem tezce ekonomicky dopadly zmeny v prvni polovine 90.letech a trvalo par let nez se s tim rodice vyrovnali.

kvalitni studium univerzitniho typu

To bylo spise o pristupu ke vzdelani, nez zda mate ci nemate VS, i kdyz motivovane deti s ambicemi k ni budou inklinovat.

Rekl bych, ze vetsina z nas tady mela na rodice stesti, alespon v tomhle smyslu.

[psc]

Nikde jsem nenašel ve vámi odkazovaném článku nebo citaci korelaci mezi dědičností a přístupem ke vzdělání, která by prokazovala vaše původní tvrzení. Zkuste to znovu.

Vliv sociálního prostředí jsem nezpochybňoval, rovněž ani vliv genetiky na IQ.

Co se týče ekonomických důvodů k přístupu ke vzdělání, tak to vaše "jde to" je spíš eufemismem. Pokud nemá student dotované náklady na studium, musí si logicky nějak zajistit příjmy kterými by je kryl. Tzn. ve většině případů prací při studiu, kdy bez praxe, výše dosaženého vzdělání a omezeného času o který musí dělit s dobou strávenou ve škole, nelze vysoký výdělek předpokládat. O nedostatku volného času na relaxaci a samostudium ani nemluvě. A zadlužovat se ještě před vstupem do ekonomicky aktivního života snad ani nemá cenu komentovat. Části šťastlivců se tato investice vyplatí, kdy úspěšně absolvují a hned seženou lukrativní job. Ostatním zbydou jen oči pro pláč a x-leté těžké období než se z dluhů vyvážou. Se školným u soukromých univerzit jdou náklady ještě o řád výš. Shrnuto, vysokoškolské vzdělání je zjevně dostupnější dětem z bohatších rodin, byť můžou být méně nadané a disponovat jen (pod)průměrnými schopnostmi.

Btw. nestěžuji si, jen konstatuji.

[little.owl]

Nikde jsem nenašel ve vámi odkazovaném článku nebo citaci korelaci mezi dědičností a přístupem ke vzdělání, která by prokazovala vaše původní tvrzení.

Nejdriv mi ujasnete co vam vlastne neni jasne, protoze ted mam pocit, ze jste vubec nepochopil co jsem chtel rici. Take si nejsem jist jak vlastne chapete pojem "dedicny", zda-li ho nelimitujete na biologickou dedicnost a zda-li vam neco rika socialni dedicnost tak jak je pouzivana v kulturni a socialni antropologii.

Psal jsem, cituji:

sociologove maji vypozorovano ze pristup ke vzdelani je do znacne miry dedicny

Cele je o tom, ze pokud rodice maji pozitivni pristup ke vzdelani a ambice, je velka pravdepodobnost, ze to predaji svym detem a oni dale svym detem, v tom spociva ona sociani dedicnost vzdelani.

Zkuste to znovu.

O tom budu uvazovat, az budu mit pocit, ze jste si vubec precetl odkazovany clanek, zatim to tak nevypada, a az se budete vymezovat vuci konkretnim vecem v nem uvedenym. Vliv vzdelani rodicu na vzdelani deti a jejich ambice je tam explicitne zminovan, vcetne vytvoreni predikcniho modelu a souvisejicich korelacnich koeficientu.

Co se týče ekonomických důvodů k přístupu ke vzdělání, tak to vaše "jde to" je spíš eufemismem.

Nikdy v historii nebylo [univerzitni] vzdelani tak pristupne jako dnes. Nikdy predtim nestudovalo tolik lidi v populacnim rocniku na VS jako dnes. Nelze to poprit. Vzdelani je mnohem sirsi vec nez absolvovani VS a jak jste starsi hraje formalni vzdelani mensi a mensi roli.

vysokoškolské vzdělání je zjevně dostupnější dětem z bohatších rodin

Tak tomu bylo vzdy - bohatsim, vyvolenejsim, s lepsim kadrovym profilem ci stryckem na spravnem miste, a nejedna se jen o pristup k vysokoskolskemu vzdelani. Berte to jako realitu zivota.

[psc]

Nikde jsem nenašel ve vámi odkazovaném článku nebo citaci korelaci mezi dědičností a přístupem ke vzdělání, která by prokazovala vaše původní tvrzení.

Nejdriv mi ujasnete co vam vlastne neni jasne, protoze ted mam pocit, ze jste vubec nepochopil co jsem chtel rici. Take si nejsem jist jak vlastne chapete pojem "dedicny", zda-li ho nelimitujete na biologickou dedicnost a zda-li vam neco rika socialni dedicnost tak jak je pouzivana v kulturni a socialni antropologii.

Myslím, že jsem to pochopil dobře. To se jen snažíte vykličkovat z hlouposti, kterou jste tu napsal. Pokud se obecně mluví o dědičnosti, tak se tím rozumí toto. O nějakých metaforických(obrazných) významech tu nebyla řeč.

Vliv vzdelani rodicu na vzdelani deti a jejich ambice je tam explicitne zminovan, vcetne vytvoreni predikcniho modelu a souvisejicich korelacnich koeficientu.

Odpovídáte na jinou otázku. Ambice k učení je behaviorální záležitost. Citujte pasáž, která hovoří o korelaci s dědičností.

Nikdy v historii nebylo [univerzitni] vzdelani tak pristupne jako dnes. Nikdy predtim nestudovalo tolik lidi v populacnim rocniku na VS jako dnes. Nelze to poprit. Vzdelani je mnohem sirsi vec nez absolvovani VS a jak jste starsi hraje formalni vzdelani mensi a mensi roli.

Zase odbíháte od tématu. O historickém vývoji vzdělanosti vůbec nebyla řeč. Bylo to o ekonomických faktorech přístupu ke vzdělání. Mimochodem vedle nárůstu širší vzdělanosti souběžně vzrůstaly i nároky pro výkon povolání.

Oproti obecnému povědomí jsou sovy překvapivě hloupá stvoření. Neuvažoval jste o změně nicku/avataru ?

[little.owl]

Pokud se obecně mluví o dědičnosti, tak se tím rozumí toto.

Obecne jiste, ale v kontextu kulturni a socialni antropologie je pojem "dedicnost", presneji "socialni dedicnost" takto standardne chapany a pouzivany, viz celkem presna definice v mem odkazu nahore a to i v anglicke literature. Pokud z nejakeho duvodu nechcete tuto terminologii akceptovat, tak se do sociologicke diskuze nepoustejte.

Zase odbíháte od tématu. O historickém vývoji vzdělanosti vůbec nebyla řeč. Bylo to o ekonomických faktorech přístupu ke vzdělání.

Neodbiham. Nikdy jsem netvrdil, ze ekonomicke faktory nemaji vliv. Jen jsem zminil fakt, ze dostupnost vzdelani je v praxi vyssi nez kdy predtim. Mohu tedy klidne tvrdit, ze k ekonomickemu pohledu jste pro zmenu "odbehl" vy, jenze tyto posuvy jsou podstatou diskuze.

Oproti obecnému povědomí jsou sovy překvapivě hloupá stvoření. Neuvažoval jste o změně nicku/avataru ?

Vubec ne. Ale pokud bych nemel ve zvyku osobne napadat oponenta, mozna bych za tohle zvazoval nejake hanlive oznaceni vasi osoby, nicmene narozdil od vas k tomu neklesnu.

[psc]

Obecne jiste, ale v kontextu kulturni a socialni antropologie je pojem "dedicnost", presneji "socialni dedicnost" takto standardne chapany a pouzivany, viz celkem presna definice v mem odkazu nahore a to i v anglicke literature. Pokud z nejakeho duvodu nechcete tuto terminologii akceptovat, tak se do sociologicke diskuze nepoustejte.

Chjo, právě že pojem "sociální dědičnost" je metafora, jak je mimochodem zmíněno v uvedeném odkazu, tak nejde o dědičnost v pravém slova smyslu. Je to tedy hlavně o tom behaviorálním vlivu prostředí ve kterém dítě vyrůstá. Jinými slovy dědičně predisponovaný jedinec, který se souhrou osudu ocitne v nepříznivém prostředí (ve smyslu přístupu ke vzdělání), bude tímto hendikepován a naopak. Možná by stálo za to nejdřív chápat význam slova metafora než se pak ohánět termínem, který je jím vysvětlován.

Oproti obecnému povědomí jsou sovy překvapivě hloupá stvoření. Neuvažoval jste o změně nicku/avataru ?

Vubec ne. Ale pokud bych nemel ve zvyku osobne napadat oponenta, mozna bych za tohle zvazoval nejake hanlive oznaceni vasi osoby, nicmene narozdil od vas k tomu neklesnu.

*facepalm* Problémy s prostou logikou ? Pokud bych vás chtěl urážet, tak bych naopak napsal v uvedeném kontextu, že k vám ten nick/avatar sedí. Tohle byla tedy spíš lichotka. Ach jo.

[little.owl]

Chjo, právě že pojem "sociální dědičnost" je metafora, jak je mimochodem zmíněno v uvedeném odkazu, tak nejde o dědičnost v pravém slova smyslu.

Puvodne to bylo metaforicke prirovnani, ale terminologie se tu ustalila a pouziva se to. Pokud se vam to nelibi, mel jste se vuci tomu vymezit zpocatku a pak bychom snad nasli spolecnou rec. Obdobne je to i s dedicnosti v kontextu objektoveho programovani - kdysi metafora - ale kazdy vi v kontextu o cem je rec a malokdo stale explicitne opakuje objektova dedicnost.

Jinými slovy dědičně predisponovaný jedinec, který se souhrou osudu ocitne v nepříznivém prostředí (ve smyslu přístupu ke vzdělání), bude tímto hendikepován a naopak.

Ale ruzne faktory hraji ruznou roli, o to tu celou dobu slo. Vami nahore zduraznovane ekonomicke zazemi bylo ve studiich sledovano (household income, respektive v anglosaskych zemich je nekdy zduraznovana korelujici cena vlastneneho domu (Value Housing)) a nehraje to zas tak velkou roli, je to jasne sekundarni parametr. Jinymi slovy, i deti z relativne chudych pomeru maji slusnou sanci na vzdelani, pokud je k tomu vedou rodice ci pokud maji vzdelane rodice, a to zejmena dnes. V prubehu zivota to navic ztraci rychle vliv, nebot lide kteri nemohli v mladi studovat z ekonomickych duvodu, to vetsinou v aktivnim veku dozenou a tak korelace mezi ekonomickymi tlaky na rodinu v detstvi a dosazenym vzdelanim jedince s rostoucim vekem klesa; u jinych faktoru tomu tak vetsinou neni ci to neni tak vyrazne.

Problémy s prostou logikou ?

OK, nemel jsem na to rano moc casu a selektivni videni je nekdy potvora.

[psc]

Nj, když se hovoří o předpokladech dětí ke studiu a o rodičích, tak používání výrazu dědičnost může vést k takovým nejednoznačnostem (genetická výbava vs. "sociální dědičnost"). Přitom stačilo místo toho druhého použít třeba vliv prostředí, příp. výchova. Mimochodem ke slovnímu spojení "sociální dědičnost" google vrací jen 690 odkazů.
Pokud by tématem bylo objektové programování, tak by v tomto kontextu nikdo biologickou dědičnost nehledal. To je demagogie.

Nedal jste odkaz na tu studii prováděnou v anglosaských zemích, zbytek je jen takové hospodské povídání. Jednoduché počty ale tak růžově situaci nevykreslují. Např. v Anglii je průměrný roční plat kolem 25.000 liber (zdůrazňuji průměr, medián bude ještě o dost níž) a roční školné např. na Oxfordu nebo Cambridge podle dostupných údajů 9.000 liber. Teď si vezměte náklady na bydlení, stravu (£ 15-30/den) a třeba druhé studující dítě, neúplná rodina a dostáváme se do neufinancovatelného modelu.

Ano, leccos se dá dohnat v pozdějším věku. Ale ony se také dají základy domu vyhloubit polévkou lžící nebo mít několik zaměstnání a spát jen 3 hodiny denně. Jak jsem už zmínil, na nerovnost přístupu ke vzdělání a nepřímo tak i k potenciálním příjmům si nestěžuji. Jen mě zajímal náhled, zda je dlouhodobě společensky žádoucí aby se univerzitní vzdělání stávalo výsadou majetných, byť průměrně nadaných studentů a uměle se tak snižovala konkurence.

[little.owl]

Mimochodem ke slovnímu spojení "sociální dědičnost" google vrací jen 690 odkazů.

To jen rika, ze ceske clanky o sociologii nejsou bezne. Tenhle termin v cestine zavedl nestor ceske sociologie I.A.Bláha, ostatne jako i nekterou dalsi terminologii. Mne treba na pojem "proudové zrcadlo" vraci google jen 1.800 odkazu, na "koupelnové zrcadlo" 968.000 a zrcadlo 3.610.000. A chcete mi tvrdit, ze "proudové zrcadlo" tedy nexistuje nebo se tento pojem nepouziva? Ne, znamena to jen, ze clanku o elektronice je relativne malo.

Nedal jste odkaz na tu studii prováděnou v anglosaských zemích, zbytek je jen takové hospodské povídání.

Dal, pro to co resime staci i muj nekolikrat zmineny link nahore.

Např. v Anglii je průměrný roční plat kolem 25.000 liber (zdůrazňuji průměr, medián bude ještě o dost níž) a roční školné např. na Oxfordu nebo Cambridge podle dostupných údajů 9.000 liber. Teď si vezměte náklady na bydlení, stravu (£ 15-30/den) a třeba druhé studující dítě, neúplná rodina a dostáváme se do neufinancovatelného modelu.

Vim jak to tu vypada, jake jsou naklady, nekolik starsich kolegu ma deti na vysoke skole, ostatne v dospelosti tu studuji i moji pratele.
V prvni rade je to problem tech deti, nikoliv rodicu, i kdyz ti se jim to vetsinou snazi ulehcit, pokud si to mohou dovolit. Na plne skolne dostavate automaticky pujcku (Tuition Fee Loan) a na pokryti zivotnich nakladu dalsi (Maintenance Loan), ta je ale odvozena od prijmu rodiny. Ve specialnich pripadech mate k dispozici dalsi granty (Maintenance Grants), ktery je casto nevratny.
Pujcky splacite postupne, tak jak vam narustaji prijmy, ted se plati 9% prijmu nad £21000. Tedy clovek s prumernou mzdou £25000 bude platit cca £360 rocne, se silne podprumernou vubec nic, pravnik ci lekar se £100k to brzy zaplati v plne vysi.

Ano, leccos se dá dohnat v pozdějším věku.

Slysel jste neco o The Open University?

zda je dlouhodobě společensky žádoucí aby se univerzitní vzdělání stávalo výsadou majetných, byť průměrně nadaných studentů a uměle se tak snižovala konkurence.

Stop, uz toho nechte. Co vy vlastne chcete? Situace je presne opacna, vysokoskolaku je tolik, ze pro ne v realu neni prace a studuje skoro 50% populacniho rocniku.

[psc]

Mimochodem ke slovnímu spojení "sociální dědičnost" google vrací jen 690 odkazů.

To jen rika, ze ceske clanky o sociologii nejsou bezne. Tenhle termin v cestine zavedl nestor ceske sociologie I.A.Bláha, ostatne jako i nekterou dalsi terminologii. Mne treba na pojem "proudové zrcadlo" vraci google jen 1.800 odkazu, na "koupelnové zrcadlo" 968.000 a zrcadlo 3.610.000. A chcete mi tvrdit, ze "proudové zrcadlo" tedy nexistuje nebo se tento pojem nepouziva? Ne, znamena to jen, ze clanku o elektronice je relativne malo.

Závěr vycucaný z prstu. Například "sociální exkluze" vrací 24.000 odkazů, "sociální stratifikace" vrací 18.500, "syndrom skupinového myšlení" 8.900 atd. Českých článků o sociologii je hafo, jen ten výraz "sociální inteligence" tu není příliš rozšířený.

Nedal jste odkaz na tu studii prováděnou v anglosaských zemích, zbytek je jen takové hospodské povídání.

Dal, pro to co resime staci i muj nekolikrat zmineny link nahore.

Jo, četl jsem, ale tam se porovnával vliv rodičovské výchovy a finančního zázemí na studijní výsledky. Nic o ekonomických bariérách přístupu ke vzdělání. Jinými slovy analyzovaly se výsledky studentů, kteří už na škole jsou a náklady mají kryté. Zase o ničem.

Vim jak to tu vypada, jake jsou naklady, nekolik starsich kolegu ma deti na vysoke skole, ostatne v dospelosti tu studuji i moji pratele.

V prvni rade je to problem tech deti, nikoliv rodicu, i kdyz ti se jim to vetsinou snazi ulehcit, pokud si to mohou dovolit. Na plne skolne dostavate automaticky pujcku (Tuition Fee Loan) a na pokryti zivotnich nakladu dalsi (Maintenance Loan), ta je ale odvozena od prijmu rodiny. Ve specialnich pripadech mate k dispozici dalsi granty (Maintenance Grants), ktery je casto nevratny. Pujcky splacite postupne, tak jak vam narustaji prijmy, ted se plati 9% prijmu nad £21000. Tedy clovek s prumernou mzdou £25000 bude platit cca £360 rocne, se silne podprumernou vubec nic, pravnik ci lekar se £100k to brzy zaplati v plne vysi.

Zadlužení na školné, zadlužení na živobytí ?! Že "silně" podprůměrně příjmový má odložené splácení je řešení ? Nejchudší student aktuálně platí 2/3 zmíněného školného. Teoreticky. A zkuste to nejvyšší stipendium získat, ať víte jaká je praxe. To se zase vracíme na začátek a mě už ta neplodná diskuze nebaví. Sám se trochu popíráte v následujícím odstavci, kdy tvrdíte že vysokoskolaku je tolik, ze pro ne v realu neni prace, tzn. vyšší riziko neschopnosti splácet ty úvěry. To je samozřejmě Damoklův meč, který může spoustu talentů odradit.

[psc]

Ano, leccos se dá dohnat v pozdějším věku.

Slysel jste neco o The Open University?

Sorry, na žertování nemám v tuto denní dobu náladu ..

[little.owl]

Fajn, beru na vedomi ze pojmy, ktere nemaji dostatecny google-index pro vas neexistuji. Tim muzeme skrtnout desitky dalsich pojmu v sociologii, od vami zmimene socialni inteligence pres socialni ekvita, socialni inhibice, socialni kognice, socialni labeling, socialni mobilita, socialni vedomi, socialni meznik, socialni maladaptace, socialni komparace a desitky dalsich, a jen proto, ze se z nich nestaly buzzwords, ktere kde kdo na webu cituje.

Jo, četl jsem, ale tam se porovnával vliv rodičovské výchovy a finančního zázemí na studijní výsledky.

Ne. Ne. Ne. Vy jste to opet necetl. Nadpis je:

Long-term Effects of Parents’ Education on Children’s Educational and Occupational Success: Mediation by Family Interactions, Child Aggression, and Teenage Aspirations

a jen to uz pricipialne vylucuje vase shrnuti.

Jinými slovy analyzovaly se výsledky studentů, kteří už na škole jsou a náklady mají kryté. Zase o ničem.

Coze? Data se sbirala po 40 let od stale stejnych respondentu v jejich veku 8, 19, 30 a 48 let, tedy od detstvi do plne pozdni dospelosti, vcetne jejich rodicu, 856 lidi puvodem z jedne oblasti (Hudson, Columbia County, NY), reprezentativni vzorek napric celym socialnim spekterem. Dalsi kola budou u tech co jeste budou zit a chtit nasledovat, jsou tak sledovani cely zivot a studuje se X sociologickych jevu. Tedy jaci studenti? Tohle opravdu nema smyslu, vy si ze mne delate srandu.

A zkuste to nejvyšší stipendium získat, ať víte jaká je praxe.

Tuition Fee Loan dostavate automaticky, Maintenance Loan je odvozen od prijmu rodiny.

Nejchudší student aktuálně platí 2/3 zmíněného školného. Teoreticky.

Co je to za pitomost? Vyse skolneho je pevna, treba zde a zavisi jen na oboru a universite. Bursaries (stipendia) jsou minimalni, tak okolo 10% Maintenance Loan.

kdy tvrdíte že vysokoskolaku je tolik, ze pro ne v realu neni prace, tzn. vyšší riziko neschopnosti splácet ty úvěry.

Dusledek politicky motivovane strukturalne nevhodne expanze VS vzdelani. Neznamena to ze budou bez prace, ale nebudou mit praci, kde svou VS vyuziji.
Znova, plati se jen 9% z castky nad £21000, pokud tolik nemaji, tak neplati a exekutor na ne neceka. U nekterych profesi se uz ani neocekava, ze skolne bude kdy zaplaceno v plne vysi.

Koncim, nema to smyslu, vymezuje se vuci necemu aniz byste si zjistil elementarni fakta. Chcete citace a ty pak nectete a placate o nich pohadky, to je neco s cim jsem se tu jeste nesetkal. Zacinam ignorovat anonymy .

[psc]

Jo, četl jsem, ale tam se porovnával vliv rodičovské výchovy a finančního zázemí na studijní výsledky.

Ne. Ne. Ne. Vy jste to opet necetl. Nadpis je: Long-term Effects of Parents’ Education on Children’s Educational and Occupational Success: Mediation by Family Interactions, Child Aggression, and Teenage Aspirations

Četl jste víc než jen nadpis ? Vždyť v té studii se kromě jiného analyzovalo to co jsem napsal. Celou dobu se bavíme o přístupu ke vzdělání (dětí), tak nemá cenu rozebírat jiné části té práce. Sorry, ale nemáte někaké problémy s funkční gramotností ? Chápete kontext ? Někdy se nestačím divit jak můžou někteří jedinci vůbec fungovat.

Family Contextual Influences during Middle Childhood

In terms of socioeconomic status (SES) factors, the positive link between SES and children’s achievement is well-established (Sirin, 2005; White, 1982). McLoyd’s (1989; 1998) seminal literature reviews also have documented well the relation of poverty and low socioeconomic status to a range of negative child outcomes, including low IQ, educational attainment and achievement, and social-emotional problems. Parental education is an important index of socioeconomic status, and as noted, it predicts children’s educational and behavioral outcomes. However, McLoyd has pointed out the value of distinguishing among various indices of family socioeconomic status, including parental education, persistent versus transitory poverty, income, and parental occupational status, because studies have found that income level and poverty might be stronger predictors of children’s cognitive outcomes compared to other SES indices (e.g., Duncan et al., 1994; Stipek, 1998). Thus, in the present study, we control for other indices of socioeconomic status when considering the effects of parental education.

In fact, research suggests that parental education is indeed an important and significant unique predictor of child achievement. For example, in an analysis of data from several large-scale developmental studies, Duncan and Brooks-Gunn (1997) concluded that maternal education was linked significantly to children’s intellectual outcomes even after controlling for a variety of other SES indicators such as household income. Davis-Kean (2005) found direct effects of parental education, but not income, on European American children’s standardized achievement scores; both parental education and income exerted indirect effects on parents’ achievement-fostering behaviors, and subsequently children’s achievement, through their effects on parents’ educational expectations.

Potential Mediators of the Effects of Family Contextual Influences during Childhood on Adolescent and Adult Outcomes

Family process models (e.g., Conger et al., 2002; McLoyd, 1989; Mistry, Vanderwater, Huston, & McLoyd, 2002) have proposed that the effects of socioeconomic stress (e.g., financial strain, unstable employment) on child outcomes are mediated through parenting stress and family interaction patterns (e.g., parental depressed mood; lower levels of warmth, nurturance, and monitoring of children). That is, family structural variables such as parental education and income affect the level of actual interactions within the family, and concomitantly, the child’s behavior. It is well established within broader social learning models (e.g., Huesmann, 1998) that parents exert substantial influence on their children’s behavior. For example, children exposed to more rejecting and aggressive parenting contexts, as well as interparental conflict, display greater aggression (Cummings & Davies, 1994; Eron et al., 1971; Huesmann et al., 1984; Lefkowitz et al., 1977) and the effects between negative parenting and child aggression are bi-directional (Patterson, 1982). Presumably, children learn aggressive problem-solving styles as a result of repeated exposure to such models, and in turn parents use more power assertive techniques to manage the child’s behavior.

Davis-Kean PE. The influence of parent education and family income on child achievement: The indirect role of parental expectations and the home environment. Journal of Family Psychology. 2005;19:294–304.

[little.owl]

Celou dobu se bavíme o přístupu ke vzdělání (dětí), tak nemá cenu rozebírat jiné části té práce.

Cela diskuze byla od prvopocatku o vlivu vzdelani rodicu na vzdelani deti ve smyslu one vami nenavidene socialni dedicnosti, nikoliv o pristupu deti ke vzdelani ve smyslu ekonomickych socialnich barier. Vyslo to z meho tvrzeni, ze vzdelanejsi rodice maji vzdelanejsi deti, nebot dochazi k socialnimu dedeni pozitivniho pristupu ke vzdelani. Naposledy cituji sve puvodni tvrzeni, ktere to odstartovalo:

sociologove maji vypozorovano ze pristup ke vzdelani je do znacne miry dedicny

Tomu presne odpovida studie, kterou jsem odkazoval a jejiz cil je popsany v nazvu:

Long-term Effects of Parents’ Education on Children’s Educational and Occupational Success

a tomu je prizpusobeno jeji zpracovani. Chapete? Znovu: Long-term Effects of Parents’ Education, tedy "Dlouhodobe dopady vzdelani rodicu", to neni o dopadech rodivske vychovy. Z abstraktu prace:

We focus particularly on the predictive role of the parents’ educational level during middle childhood, ...

Dukazem, ze jste to nepochopil, je i vase shrnuti:

Jo, četl jsem, ale tam se porovnával vliv rodičovské výchovy a finančního zázemí na studijní výsledky.

Absolutne spatne, vliv vychovy se tam nikde neporovnaval/neposuzoval. Nikdy a nikde!

Tedy pokud skutecnost, ze jste nepochopil, ze se posuzuje vliv vzdelani rodicu, nikoliv vychovy rodicu neni dusledkem vasi slabe znalosti anglictiny, je obvineni me osoby z funkcni negramotnosti za hranici drzosti.

Dale, dalsi vasi podpasovkou je, ze to co citujete vy jsou zavery jinych pracich a studii ktere byly v ramci reserse a diskuze citovanany a brany v uvahu, nikoliv prace samotne, podstata vlastni prace byla uplne jina.

[psc]

*uck, nesmysl např. přečíst pozorně tento odstavec
parent education and family interaction, children exposed to more rejecting and aggressive parenting contexts, as well as interparental conflict, low socioeconomic status (including low parental educational levels) could affect negative family interaction patterns, which can influence child behavior problems, child exposed to parents who model achievement-oriented behavior, this view proposes that it is the cumulative influence both of childhood environmental-contextual factors (e.g., parental education, family interactions, school climate, neighborhood efficacy) and individual-personal factors (e.g., IQ and aggression) that shapes enduring cognitive styles, …

Ne, to nemá cenu. Tu sovu vám už nebudu rozmlouvat.

[little.owl]

Tedy ze klesnete tak hluboko a umele zkompilujete text z nekolika naprosto nesouvisejicich odstavcu mnou celou dobu odkazovaneho clanku, jsem opravdu necekal.

Je to umele slozene z casti nasledujicich odstavcu a vet - tucne sekce vytvori vami nahore "citovany" text:

Parent education and family interaction patterns during childhood also might be linked more directly to the child’s developing academic success and achievement-oriented attitudes.

For example, children exposed to more rejecting and aggressive parenting contexts, as well as interparental conflict, display greater aggression ...

Thus, it is possible that low socioeconomic status (including low parental educational levels) could affect negative family interaction patterns, which can influence child behavior problems (measured in our study by aggression), ....

Thus, for example, a child exposed to parents who model achievement-oriented behavior (e.g., obtaining advanced degrees; reading frequently ...

This view proposes that it is the cumulative influence both of childhood environmental-contextual factors (e.g., parental education, family interactions, school climate, neighborhood efficacy) and individual-personal factors (e.g., IQ and aggression) that shapes enduring cognitive styles (e.g., achievement orientation, hostile worldview) in adolescence.

Vytvorit kompilat s chybami a pozadat me abych si ho precetl pozorne, uvest pro jistotu i odkaz na puvodni clanek, vyzaduje notnou davku debility a drzosti.

[Šangala]

Oproti obecnému povědomí jsou sovy překvapivě hloupá stvoření. Neuvažoval jste o změně nicku/avataru ?

Řekl bych, že perleťový oblak, napájecí zdroj, tiskárna či směrovací číslo na tom bude mnohem hůře. Neuvažoval jste o změně nicku/avataru?

[DeklX]

Oproti obecnému povědomí jsou sovy překvapivě hloupá stvoření. Neuvažoval jste o změně nicku/avataru ?

Copak, copak? Docházejí argumenty a plynule přecházíme na osobní útoky?

[psc]

Njn, selektivní vnímání informací je fenomén

[TM]

Jen opakujete obvyklé fráze. Nic překvapivého, nic více jsem nečekal.

[little.owl]

Klise jste predhazoval zatim prevazne vy.

Narozdil od vas jsem schopen svou tezi o vlivu vzdelani rodicu na vzdelani [ostatne i volbu profese] deti podlozit. Vy byste to mel se svou tezi o vlivu komixu a nedostatku podnetu v soucasne dobe podstatne horsi - zkuste me ale prekvapit.

[pc2005]

Minecraft?

[Heron]

Tohle mi přijde jako klasické mezigenerační kecy, sorry. Nejspíše každá generace od zrození lidstva tohle říkala a historické důkazy pro to sahají pár tisíc let nazpět.

Já jsem naopak velmi spokojen. Ve čtvrtek jsem potkal svého učitele ze střední a co mi říkal, jak se změnil styl výuky, osnovy a forma vyučování... měl jsem pocit, že bych rád znova nastoupil do prvního ročníku. A to už jsem 12 let po maturitě.

Vidí mimo jiné to, že za elitu je považován kdejaký komediant, kšeftař nebo chytrák, který nějak dokázal nahromadit peníze.

A proto všechny studentské volby vyhrává Pirátská strana? Tohle se stalo v USA. Tam bohatí rodiče, po válce (ehm, té velké druhé) také nevěřícně kroutili hlavou, jak jejich děti se svým univerzitním vzděláním podléhají proudu hippies. A tahle hippies generace má mezitím už další generaci.

Sny o budoucnosti třeba ve vesmíru, o robotech apod. to v nich nemůže vzbuzovat ani v nejmenším.

To jsou sny z padesátých let dvacátého století. Upřímně doufám, že dneska mají o 60let modernější.

Atmosféra a duch doby, kdy Apollo létalo k Měsíci nebo začínaly raketoplány kolem Země je prostě pryč.

Ano je. Stejně jako je pryč doba stavění pyramid.

[little.owl]

+1

[Agent]

Mě to zas připomělo toto: WWW

[Agent]

tady

[pingu]

no, pravda, vypadá to víc jako pavouk, ale Mantis je kudlanka

[mikirc]

Jsem nevedel, ze linux umi ridit roboty. Jsem vzdy myslel, ze na linuxu musim mit spusteny program, ktery mi ho bude ridit.

[Bill Gates]

Uvedomte si prosim ze pod clankem je jako autor uvedeny Hagara. To je klasika toto. Grafika se preci taky nedela ve fotoshopu ale ve windows a pokud mate linux, tak abclinuxu neprohlizite v prohlizeci, ale v linuxu.

[mikirc]

To vysvetluje proc mi kavovar pripojeny k linuxu nechce udelat kafe.

[=^..^= AmigaPower®]

FACEPALM! Hexapod? Spíš sixtapod, ne? Mimochodem je to spíš brouk, né pavouk, pavouci nemaj 6 končetin...

[AMD Faun Yandex Bot]

To je správný postřeh, synu, ano :).

[psc]

Zprávičkář je popleta. V článku není o pavouku(spider) nikde ani zmínka. Jak už někdo psal, má to být kudlanka(mantis).

[pacholik]

co máš proti řeckým předponám ty sixtapode?

[Sten]

Sixtapod? FACEPALM! Když už tam chcete cpát latinu, tak sexapod.

[=^..^= AmigaPower®]

Poser se! Na faktu to nic nemění...

[Sten]

Přesně, na faktu, že tomu vůbec nerozumíš, to nemění nic

[=^..^= AmigaPower®]

V latině? To sem nikdy ani netvrdil trollíku, ale dál se v tom hňípej sám, Já nemam zapotřebí řešit s ňákym děckem píčoviny...

[little.owl]

Slo by mene vulgarizovat vas slovnik?

BTW, pokud je Sten stale ten Sten, z trollingu bych ho nepodezdrival.

[Sten]

DOUBLE FACEPALM!

[Honz]

Hexapalm... Nebo rovnou napalm...

[=^..^= AmigaPower®]

To je buď kunda, nebo dítě...

[Morous]

Nekrm zbytecne trolla amigo, ani to tema za to nestoji.

[=^..^= AmigaPower®]

...ani nehodlám, ať se v tom uhňípá

[luky]

pavouci nemaj 6 končetin...

Maj, a to i po tom, co jim 2 utrhnete :-P

[Vladimír Čunát]

Ne, hexapoda je zcela korektní termín.

http://en.wikipedia.org/wiki/Hexapoda

[Mustafa]

Vrat se na zakladku uhrousi cos to psal, pavouk ma osum nohou!

[ježíš]

No jo, Hagara - podle něj stačí napsat ve vanilla jádře "#modprobe pavouk" a pavouk začne sám chodit, prdět síť a chytat do ní mouchy.

[Ladislav Hagara]

Nevím, zda má vůbec význam reagovat. Myslím si, že zprávička se na AbcLinuxu hodí a ten, kdo ji schválil si to myslí taky. Je to pavouk nebo kudlanka? Ano, mantis je v překladu kudlanka. Kdybych napsal do zprávičky, že se jedná o kudlanku, zcela jistě by se našel někdo, kdo by zde rozebíral, že nepoznám pavouka, že kudlanka vypadá zcela jinak. Je to hexapod. Ve zprávičce i s odkazem na wiki stránku. Použil jsem překlad robotický pavouk. Dívám se po internetu, nejsem první ani poslední: Robotický PAVOUK- RC nebo Hexbug Pavouk - světle modrý. Zprávička netvrdí, že pavouk má 6 nohou, píše se v ní o robotickém pavoukovi. Počet nohou bych nechal na výrobci. Upozorněte HEXBUG, že jejich pavouku HEXBUG Spider také nějaké nohy chybí. Ve zprávičce jsem uvedl "řízeného pomocí PC/104 s vestavěným Linuxem (X-Linux)". Uznávám, v titulku je uvedeno "řízený Linuxem", je to zjednodušené, protože se jedná o titulek, ten musí být kratší. Jsem si ale jistý, že většina čtenářů AbcLinuxu to chápe.

[DeklX]

Chápeme, že to tu dlouhodobě zaplavuješ bulvárem ala živě, to máš pravdu. Škoda, že tu není hodnocení zpráviček jako na Redditu, to by ses na hlavní stránku nikdy nepodíval.

[joejoe]

Mluv za sebe. Mne to zajima.

[Kaero]

Chyba jinych neni prece omluva pro moji chybu. Takze argumentovat stylem - koukejte, jini sestinohym taky rikaji pavouk! - je volovina.

[David Jaša]

Nevím, zda má vůbec význam reagovat.

Nemá (viz ) a příště se nenech strhnout. Někteří anonymové si holt vypěstovali podmíněný reflex> když něco napíšeš ty, musí nutně najít nějakou hnídu, a na jejím základě zprávičku a tebe vůbec strhat.

[pc2005]

Stejně šílenost, takovej superstroj a používá to průmyslovou sběrnici na úrovni ISA .

[pc2005]

P.S. Jinak zas tak nový to není (i když to byl jen prototyp).